Denní archiv:9.11.2018

Ať je to klišé, či nikoliv, pravdou zůstává, že žijeme ve velice rychlém světě. Dokonce tak rychlém, že lidé nemají o hudbě čas číst ani psát, aby jí vůbec stíhali poslouchat. Dnešní přesycená  hudební scéna, kdy vychází jedno album za druhým, nám navíc také příliš nepomáhá. Přichystali jsme tedy pro vás jeden ucelený přehled, kde se dozvíte jen to, co skutečně potřebujete tak, aby vás to již poté neodvádělo od samotného poslechu. Při pití kávy, snídani nebo jízdě vlakem se tedy podívejte na to, co byste měli vyhledat a čemu byste se měli vyhnout ve vašem primárním zdroji hudby. Tedy, jako vždycky: alespoň podle Music NOW.

Twenty One Pilots – Trench

Vydavatelství: Fueled by Ramen
Žánry:
Rap Rock, Alternativní Rap, Alternativní Rock, Electronický rock, Pop/Rock, Elektronická hudba, Electro Pop, Reggae Pop
Hodnocení: 4,5/5,0

Poslouchám tohle album už skoro měsíc a pořád nejsem schopen pochopit, že Twenty One Pilots dokázali nahrát takhle skvělé album. Trench je obrovským dobrodružstvím hlavní postavy Clancyho, která se snaží utéct z města obklopeném zdmi, které reprezentuje metonymií psychickou poruchu. Na albu se naplno ukazuje jejich skladatelská, textařská, hlavně však produkční genialita. Názvy žánrů rock, rap, taneční hudba, R&B nejsou dostatečné k tomu vyjádřit, jak si TOP plavou, kam je vítr zavane. Ačkoliv se však přesouvají skrze čas, zůstávají v každém případě vždycky styloví a trendy. Trench tak zároveň kombinuje velkolepý mileniální zvuk s hlubšími sděleními a složitějšími hudebními postupy. Od teď už se nemusí vzdychat, když někdo řekne, že jsou Twenty One Pilots nejlepší kapelou současnosti.

Twenty One Pilots přichystali pořádný šok všem, kteří tvrdili, že jsou přeceňovanou skupinou. Já sám bych nikdy nevěřil, že dám Twenty One Pilots 4,5.

Richard Ashcroft – Natural Rebel

Vydavatelství: BMG
Žánr: Adult Pop/Rock, Alternative Pop/Rock
Hodnocení: 2,5/5,0

Bývalý frontman The Verve po minulé slibné a progresivní desce These People (2016) přichází z příliš nudným albem, na kterém většina písní zní, jako kdyby byly vymyšleny během jednoho líného nedělního odpoledne. Natural Rebel trpí podobným problémem jako album United Nations of Sounds, kdy zněl Richard rovněž takhle vyšťaveně ze svých hudebních nápadů, že to bylo pro mě, jakožto velkého fanouška The Verve, utrpením poslouchat.

Stejně jako se však z projektu RPA dalo vytěžit pár pro ucho i mozek lahodných písní, jako třeba první singl “Are You Ready”, i zde se uchází o místo nej písně alba první singl “Suprised by the Joy,” možná ho ale ještě překoná druhá píseň “Birds Fly”, na které zapojuje Ashcroft jak svůj cit pro melodie, tak svůj cit pro drama. K tomu můžeme ještě vypíchnout úvodní “All My Dreams” nebo Rolling Stoní elektricko orchestrální smršť ve stylu “Gimme Shelter” “Money Money”. Kéž by toho bylo víc. U bratrů Gallagherů si alespoň můžeme říct, že odloučení od Oasis tolik nebolí, u Ashcrofta se opět ukázalo, že bez geniálního kytaristy Nicka McCabea a ostatních členů The Verve, nedokáže pravidelně vydávat dobrá alba nadupané skvělými písněmi.

Noname – Room 25

Vydavatelství:
Žánr: Alternativní Rap, Neo-Soul, Jazz Rap,
Hodnocení: 4,0/5,0

Debutové album plné délky los angelesko chicagské rapperky vydané na vlastní náklady obsahuje mimořádně pestrou směs hip hopových, jazzových, R&B a soulových vlivů, která vytvoří mimořádně pevný, propracovaný a jednotný zvuk, který však v sobě má zároveň dostatečně živelnosti a hravosti na to, aby lidi neunudil. Silných 4,0.

MØ – Forever Neverland

Vydavatelství: Chess Club / RCA Victor
Žánr: Electropop, Synth Pop, Dane Pop
Hodnocení: 3,5/5,0

Druhý syntezátorový očistec dánské zpěvačky, textařky a skladatelky MØ nabídne pečlivě vymyšlený synth-pop podle nejnovějších trendů. V té matematicky přesné produkci však chybí ještě větší odvaha zkoušet nové věci. Forever Neverland je totiž v mnohém schizofrení album, které na jednu chce být trendové a kombinuje to popové trendy s alternativními, avšak zároveň chybí větší dravost a progresivita, kterou by MØ potěšila alternativní fanoušky. Od již dost známého hudebního jména MØ bychom přece jen očekávali silnější druhé album. 3,5.

Elvis Costello / Elvis Costello & the Imposters – Look Now

https://open.spotify.com/playlist/2IQB90PbLE7rD4C1bIYXI4

Vydavatelství: Concord
Žánr: Adult Pop/Rock, Alternative Pop/Rock
Hodnocení: 3,5/5,0

Elvis Costello zvládá další porci písní s profesorským umem. Na albu Look Now jsou hlavním hnacím motorem více jeho mnohaleté zkušenosti v hudebním byznyse než nějaká nová múza a podle toho album nahrané ve Vancouveru, New Yorku i Los Angeles, také zní.

Xindl X – Sexy Exity

Vydavatelství: Universal
Žánr: Písničkář, Pop, Alternativní Pop, Pop/Rock
Hodnocení: 3,5/5,0

Texty výstižné, hudbou však občas podivné nové album pražského písničkáře začne až bizarní balkánské disko “Byznys”, na kterém se Xindl X vtipně opírá do narcistických a samolibých lidí z korporativního prostředí. Je přitom škoda, že ačkoliv Xindl X v minulosti rád plaval proti proudu, dnes je mnohokrát spíše on samotný zástupcem korporativismu a materialismu. Se svou hudební servilitou, kdy ze sebe chrlí jednu generickou melodii a harmonii za druhou, se jeví kopání do lidí z byznysu jako koncepční přešlap, hlavně ale tak jeho pokrytectví. Obzvláště se to tak třeba jeví, když přijde s mainstreamovou taneční vykrádačkou AVICIiho v podobě spolupráce se zahraničním DJ Jensem Eastem “Pouze jednou”. A to je přitom text písně Byznys velice přesný a výstižný. Jen zkrátka nehraje s okolnostmi vzniku alba, které přichází po několika letech, kdy se Xindl X snažil vydělat na živobytí způsoby, kterým by sám nejspíše vysmál.

Po hudební stránce je vůbec Xindl X spíše průměrný, místy i podprůměrný výtvor, Když například opakuje i některé své vlastní akordové postupy jako v “Naruby”, je jasné, jak hodně se mezi kvalitou jeho textů a hudby rozevírají nůžky.

Role Xindla X, ve které se sám staví do role vtipného písničkáře, který dokáže vše, co se na světě děje a nemělo by se dít, pojmenovat a vysmát se tomu není jednoduchá. Po období nudy a různých râdiových popelek ale znovu baví. A Xindl X dokonce tentokrát dokázal přichystat písním i vhodný hudební obal. Jako příklad může sloužit lehce soulová “Jsem boží” s posunutím tóniny na posledním refrénu a “Netuším” se zajímavými klavírními a kytarovými harmoniemi hnanými ostrým a výrazným syntezátorem. Po hudební stránce se taky povedla píseň “Kufry mám sbalený”, která připomíná nějakou 70. pop rockovou klasiku. Škoda, že zrovna tenhle song je jeden z těch, co jsou naopak zase slabší po textařské stránce a její potenciál nebyl úplně naplněn.

Baví některé vtipné a výstižné obraty jako “Nevěra je hra pro dva”. “Byznys” je jedna textařská perla za druhou, do kolen mě ale nejvíce dostalo hlavně:

„Když nejde o hodnotu, pak jde o hovno tu.”

Do nových technologií trefně rýpe nejen “Alenka”, ale i píseň “Dřevo”. Ačkoliv je v písních hodně sarkasmu a humoru, zrovna třeba úvodní “Alenka” je podobně jako třeba jeho velký hit a dle mého názoru nejlepší píseň Xindla X vůbec “Chemie”, vlastně hodně depresivní písní. “Já nic, já muzikant” je zase povedená kritika českému hrbení zad nad vším, co politici vymyslí

Album je zbytečně dlouhé a zvláště ke konci se objevuje vata jako “Trochu slávy” a “Nejlepší zvukař je playback”. Duet se Sabinou Křovákovou “Věčně nevěrná” je daleko zábavnější duet než větší hitový potenciál mající, ale daleko nudnější a tuctový rádiový rozchodový pop “Naruby”. Když se to ale vezme kolem a kolem a nahlížíme na to tak, že si uvědomujeme, že se jedná o český hudební rybníček, na kterém se toho zase tak moc neděje, nové album Xindla X je vzhledem k mimořádně povedeným textům na slabších 3,5.

Zachycení až ezotericky nemožného momentu, kdy si uvědomíte, že Xindl X je vlastně i po těch hrůznostech, co v poslední době vypustil do rádia, pořád skvělý textař, který dokáže vtipně komentovat problémy dnešní společnosti.

Související obrázek

Denzel Curry – TA13OO

Vydavatelství: Loma Vista Recordings
Žánr: Rap, Trap Rap, Hardcore Rap, Alternativní Rap
Hodnocení: 4,0/5,0

Třetí album plné délky floridského rappera obsahuje hosty jako GoldLinka, Jpegmafii, Nyyjerya, Twelve’len a nebo ZillaKami. Společně s nimi vydal album plné ostrého a temného rapu, ve kterém řeší Denzel Curry témata, která rozhodně nesouhlasí s typickou stereotypní představou o hip hopové kultuře, avšak čím dál více se stávají pro dnešní rap stěžejními. Denzel se totiž zabývá například sexuálním zneužíváním, prezidentskými volbami, co s člověkem udělá sláva, nenávist, paranoia, pomsta, láska. Nechybí ani Denzelovy komentáře na současný stav hudby. Denzel Curry ale občas vystoupí z role nezávislého pozorovatele světa a řeší na albu i své vlastní osobní životní příběhy. TA13OO (čte se „Taboo,” pokud vám to nedošlo), se právem zařadí mezi nejlepší rapová alba tohoto roku.

Suede – The Blue Hour

Vydavatelství: Rhino Records
Žánr: Alternative/Indie Rock, Art Rock, Britpop
Hodnocení: 3,5/5,0

Legendární britská kapela vydala další porci písní znějících jako melodramatické vyjádření tragických romancí. Silně znatelná je opět jejich ostrovní nátura, která vytvoří velice potemnělou a důstojnou atmosféru. Nejsou to ty nejvíce přitažlivé písně, jaké kdy Suede vydali, v těch stínech ale leckdo najde kus svého já. Nás z ČR samozřejmě může těšit, že na albu slyšíme pražský filharmonický orchestr. Písně jako “Wastelands” přenesou posluchače okamžitě zpět do 90. let, některé písně na albu jsou tak skvělé, že můžou naprosto regulérně konkurovat těm největším klasikám Suede jako “Animal Nitrate”, “The Wild Ones”, “Pantomime Horse” nebo “My Dark Star”.

Zdá se bohužel, že pokus o jakýsi gotický, starověký rock v podání nejen filharmonie, ale i chorálů pěveckých sborů, nedopadl úplně dobře vzhledem k tomu, že jsou to nakonec právě spíše melodické pokusy ve stylu britské scény první poloviny devadesátek, které hrají první housle na albu. Album taky díky tomu nemá úplně jednotný zvuk, kdy se jakoby střídají 2 polohy. Oproti perfektnímu minulému albu Little Kids, které bylo vydáno 2 roky zpátky, se The Blue Hour jeví také jako znatelný pokles.

Christine and the Queens – Chris

Vydavatelství: Because Music
Žánr: Alternativní/Indie Pop, Synth-Pop, Art Pop, Experimentální Pop, Indie Pop
Hodnocení: 4,0/5,0

Velice živelný a osobitý moderní indie pop/rock Hélöise Letissier, která má pro hudbu neobyčejné nasazení a vtiskne do svých písní naprosto vše, co má. Problém je, že hudební obal se někdy nad naprosto úžasnými vokály Hélöise Letissier zdá být přece jen trochu slabší. Přemrštěné hodnocení na Metacritic 89 je tak dáno spíše politickou stránkou věci. Hélöise Le Tissier se v médiích hlásila k pansexualitě a rozhodla se kvůli tomu i změnit svou vizáž (říkejte si, co chcete, ale tady rozhodně můžeme pozorovat změnu k horšími — což se samozřejmě do výsledného hodnocení nepočítá :-), na druhou stranu je třeba započítat i okolnosti, za kterých album).

Ale i tak… Není to sice tak dobré album, jak se vám některé zahraniční plátky snaží namluvit (ono asi nebude náhodou, že nejvyšší hodnocení udělily zrovna progresivně levicové plátky jako The Guardian a NME), ale je to pořád chytré, melodicky mimořádně zdařilé, hravě a energické album. Hélöise Letissier má ale hlavně skutečně nezaměnitelný a milionový hlas.

Please The Trees – Infinite Dance

Vydavatelství: Starcastic
Žánr: Alternativní/Indie Rock, Art Rock, Progresivní Rock, Experimentální Rock
Hodnocení: 4,0/5,0

Táborští Please the Trees budou tento měsíc dělat předkapelu Mudhoney. Mudhoney! Těm Mudhoney — americkým legendám grunge, kteří přispěli ke vzniku této scény minimálně stejnou mírou jako samotný Kurt Cobain. Asi se není, co divit, protože Infinite Dane je opravdová produkční i kompoziční kvalita. Spirálovitá hudba plná zakulacených zvuků kytar má jedinečnou a velice znepokojující atmosféru. Tvrdá angličtina sice trhá uši, když to ale nevadí Mudhoney, proč by to mělo vyloženě vadit nám. V českém měřítku 4,0. Ve světovém, buďme k sobě upřímní, spíše 3,5.

Mudhoney – Digital Garbage

Vydavatelství: Sub Pop
Žánr: Grunge, Garážový punk, Alternativní/Indie Rock, Post-Punk
Hodnocení: 4,0/5,0

Máme tady takovou malou demonstraci evropského turné Mudhoney. Dohrají Please the Trees, nastoupí legendy grunge ze Seattlu. Málokdo kdy měl tak špinavý zvuk a pokračuje to i na Digital Garbage. Logický výrok je tedy jednoduchý. Jestliže máte rádi zvuk kytar. Nedokonalý zvuk, kde když pozorně posloucháte, uslyšíte každičké brnknutí struny a posunutí po pražci, kde slyšíte blány bubnů bicí soupravy tak živě, jakoby kapela hrála přímo ve vašem pokoji, pak je Digital Garbage další z povedených alb diskografie Mudhoney a vy to musíte slyšet.

Tim HeckerKonoyo

Vydavatelství: Sub Pop
Žánr: Instrumentální hudba, Experimentální ambientní hudba
Hodnocení: 4,0/5,0

Kdyby se blížila apokalypsa, soundtrack pro ní by byl jasně daný. Konoyo je trpělivě atmosféru budující, jedinečný a zneklidňující počin kanadského instrumentálního skladatele.

St. Vincent – MassEducation

Vydavatelství: Loma Vista
Žánr: Alternativní/Indie Pop, Art Pop, Pop
Hodnocení: 4,0/5,0

Spojení jedné z nejzajímavějších osob současné hudbení scény Annie Clarke s géniusem popové elektronické hudby Jackem Antonoffem a géniem alternativní rockové hudby Johnem Congletonem Masseduction patřilo mezi nejlepší počiny minulého roku (3. nejlepší album roku 2017 podle nás). Někdo však v těch záplavách syntezátorů, elektronických efektů a elektronických mašin mohl namítnout, že v nich nebyla duše a přirozenost. No, nyní se vám tedy Annie Clarke svlékla, jak je to příznačně vyobrazeno na obalu.

Můžete si vychutnat pouze hlas Annie Clarke, piáno a ještě pár ojedinělých smyčcových partů. I takto prosté album zní naprosto úchvatně a dokazuje jak výjimečnost alba Masseduction, tak naprosto odzbrojující hlasový projev Annie Clarke. Snad vůbec jediné, co mě mrzí je, že nebylo zachováno původní pořadí písní Masseduction, které bylo vymyšleno dokonale a pak také, že některé aranže nebyly o něco bohatší a nezapojily se například ještě častěji smyčce. Ještě něco málo by se z toho zkrátka vytřískat dalo. Silných 4,0..

Kurt Vile – Bottle It In

Vydavatelství: Matador
Žánr: Alternative/Indie Rock,Písničkář,
Hodnocení: 4,0/5,0

Sedmé album indie písničkáře přináší obvyklou kvalitu Kurta Vila, který nikdy nezklame. Kurt Vile si na novém albu o něco více hraje s efekty a určitě to není na škodu. Pro fanoušky amerického indie rocku je to tak či onak povinnost slyšet a to právem.

Bradley Cooper / Lady Gaga – A Star Is Born [Original Motion Picture Soundtrack]

Vydavatelství: Interscope
Žánr: Pop
Hodnocení: 2,5/5,0

Film A Star Is Born je 250. nejlepším filmem na ČSFD. No, pokud bude film stejně „dobrý” jako jeho soundtrack, pak nezbývá než říct, že i hodnocení na ČSFD se někdy plete. Soundtrack je totiž kýčovitá nuda. I přesto ale všechna čest Bradleymu Cooperovi, který svým skvělým zpěvem všem vyrazil dech. Jsou za tím určitě hodiny a hodiny dřiny a to se musí cenit.

Ten videoklip “Shallow” je mimochodem strašně kýčovitý. Bradley Cooper pozve na pódium jakože stydlivou zpěvačku, která nejdříve nechce před plnou halou lidí zpívat. Co byste řekli, že tak bude následovat? No samozřejmě, že to rozbalí a… Ona umí zpívat! Neuvěřitelné! No věřili byste tomu, že to tak dopadne? A to přitom samotná písnička není vůbec špatná… Všechno je to ale strašně přehrávané a nepřirozené, stejně jako ten soundtrack.

Prince – Piano & A Microphone 1983

Vydavatelství: Interscope
Žánr: Pop Rock, R&B
Hodnocení: 4,0/5,0

Ojedinělé zachycení Prince, po kterém vám bude zase o něco více líto, že už tu není mezi námi a zase o něco líp, když si vůbec uvědomíte, že jsme tenhle ztělesněnou esenci života měli možnost zažít.

Dave Grohl – Play

Vydavatelství: Columbia / RCA
Žánr: Progresivní rock, Rock
Hodnocení: 4,0/5,0

To takhle na chvíli Dava Grohla zavřete na chvíli do studia a vznikne z toho 23 minut dlouhá skladba, která je lepší než slabá poslední 2 alba Foo Fighters…

Cypress Hill – Elephants on Acid

Vydavatelství: BMG / BMG Rights Management
Žánr: Stoner Rap, Rap, Alternativní Rap
Hodnocení: 4,0/5,0

Napůl v Egyptě nahrané album kalifornských legend huličského rapu se v žádném případě nesnaží těžit z bývalé velké slávy, ale jede si novými cestami a překvapuje tím, jak překypuje nově nalezenou kreativitou. Spojení Cypress Hill s arabskou hudbou zní.

SLEDUJTE NÁS

AKTUALITY

NOVINKY

Recenze | Novinky: Drtivá post-punková temnota i zasněné popové dojáky tvoří nejen nejpestřejší, ale i nejlepší album welšských The Joy Formidable „Nestrávíte posledních 10 let...

REEDICE

Recenze | Reedice: Vrcholné album R.E.M. Automatic for the People je album o světlu na konci tunelu, ještě více však o rozdílech dvou generací Když...

STROJ ČASU

Recenze | Stroj času: Průlomové druhé album Adele 21 vytřelo zrak všem, kteří si mysleli, že už se hudba přestala kupovat 25 nejprodávanějších alb všech...

SÍŇ SLÁVY

RECENZE | Reedice: Nejdůležitější rock & rollové album všech dob Sgt Pepper’s Lonely Hearts Club Band slaví reedicí 50. let. Beatles mají ve stereu...

NÁHODNÉ ALBUM

RECENZE | Novinky: Merritt z The Magnetic Fields vybral na Selection from 50 Song Memoir 16 písní o osudových letech svého života The Magnetic Fields...