Denní archiv:21.2.2019

Miku Posnerovi umřel AVICII a otec, opustila ho přítelkyně, ale na A Real Good Kid ukázal, že ho vše špatné posunulo dál

Mike Posner se proslavil svým hudebním tragicko-komickým vyprávěním o tom, jak si vzal na Ibize pilulku, aby ukázal Aviciimu, že je cool. Od té doby se ale mnohé změnilo. Avicii opustil tento svět, přičemž hlavním důvodem toho byly právě drogy a Mike Posner musel ve svém životě řešit daleko důležitější věci, než ne zrovna příjemné experimenty s návykovými látkami. Nejen totiž, že ho opustil jeho hudební vzor i kamarád Avicii, pak ale jeho přítelkyně a hlavně i jeho vlastní otec.

V závažnosti situace tak Mike Posner hned na úvod třetího alba A Real Good Kid smrtelně vážným hlasem jasně deklaruje, že pokud se chystáte tohle album poslouchat jen na půl ucha při provádění jiné činnosti, raději si album nemáte vůbec pouštět. Na někoho, kdo by se dál popsat stylem jako dance popový písničkář, který se proslavil obrovskými rádiovými hity “Cooler Than Me” a “I Took a Pill in Ibiza”, je to vcelku dost šokující sdělení.

Mike Posner hodně změnil i vizáž. Poznáte ho vůbec ještě? (foto: mikeposner.net, Meredith Thruax, Island Records)
Mike Posner hodně změnil i vizáž. Poznáte ho vůbec ještě? (foto: mikeposner.net, Meredith Thruax, Island Records)

“January 11, 2017” je kromě první písně jeho nového alba, den, kdy zemřel jeho otec. Upřímná zpověď je mrazivě skutečná a zdrcující. Málokdy ostatně můžete najít v hudbě něco upřímněnjšího než, když zpěvák zpívá o smrti vlastního otce.

“The day my daddy died, I damn near quit the band
The day my daddy died, I held my mama’s hand

The day my daddy died, I became a man,”

(“V den, kdy mi zemřel taťka, jsem skoro opustil kapelu / V den, kdy mi zemřel taťka, držel jsem mou mamku za ruku / V den, kdy mi zemřel taťka, jsem se stal mužem”)

zpívá v úvodní písni a ukazuje, že stejně jako dobře dokázal vylíčit komické písně, dokáže trefně popsat i skutečné životní tragédie nejvážnějšího stupně.

Život je utrpení, tak se dej dohromady!

A dokáže to přitom často se strohými a údernými větami. Například, když zpívá:

“January in Detroit is cold as fuck,”

(“V lednu je v Detroitu kur***ká zima”)

není to žádné poetické básnické vyjádření, ale všichni se tak nějak přenesou na chvíli alespoň z části do kůže Mika Posnera a dost dobře si udělají představu o tom, jak se tehdy Mike Posner cítil. Doopravdy silná píseň.

Omlouvám se předem všem, kterým po přečtení jména Jordan B. Peterson naskakuje kopřivka, jenže Mike udělal úplně přesně to, o čem mluví Peterson v téhle přednášce… 

Mikovo vyprávění začne za zvuků vokální skupiny zpívající gospelové pozadí, přidá se pár elektro basů a klepání a i v téhle nejmenší minimalistočnosti je píseň ve skutečnosti obrovská a napomůže tomu, jak je každičký zvuk i ozvěna maximálně propracovaná.

Pokračuje se akustickou kytarou a ozvěnovými vokály v další krásné písni “Wide Open”, která se po prvním refrénu změní na chvíli na elektronicky song a je s podivem, jak pak dokáže plynule zase přejít na akustiku a zase zpátky. Elektronika dobře poslouží, jakožto určitý rozmělňovač sentimentality.

Po tom, co posloucháte trochu zvláštní text “Dusty got shot, and then Osha got married /
Stewie still dead, and commitment still scary / I got a new woman, but I treat her like my old one,”, který ale tak nějak podtrhuje Posnerovu současnou odrazovou pozici, ve které nemá co ztratit si říkáte: Páni, tohle je ale fakt skvělé album.

A pokračuje se v dobré formě i nadále. Píseň “Song About You” je totiž skvělá hlavně textařsky:

“I don’t wanna write no song about you (You)
But you show up in everything that I do (Do)”

(“Nechtěl jsem psát žádnou píseň o tobě / Jenże se zjevuješ ve všem, co dělám”)

Hudebně song zní jako nějaká podrážděná verze “Suga Suga” od Baby Bash a není to vůbec špatné.

I “Move On” drží textařskou laťku vysoko. Kdo má alespoň elementární základy angličtiny a přečetl si text až sem, asi mu není třeba vysvětlovat, jaký bude mít tahle píseň význam. Mike zkrátka zažil několik osobních tragédií a tahle píseň je oním důležitým a pozitivním krokem vpřed.

“I wish Tracy Chapman was my friend,”

zmiňuje Posner černoškou písničkářku, která se proslavila citlivými písněmi o lidkých vztazích.

Zvukově je píseň perfektní v předrefrénu (“I got high when I met you”), ale o něco slabší v exotickém, ostrovním relaxačním “Move On”. Težko ale nějak píseň hanit, protože její celkový význam v kontextu alba a Mika Posnera je neskutečně obří.

Upřímný a dojemný videokllp…

https://t6.rbxcdn.com/f69b0ec40e70b4d3889751b98db0081e

“Drip” je Posnerovo vykřičení frustrace do světa. “Jsem multimilionář a mám 30 let. Řekli byste, že je všechno skvělé. Jenže ono to ku**a skvělé vůbec není!” a “Jsem tady ten jediný, kdo vůbec nechápe, co se tady ku**a děje!?” vyjadřuje řevem svůj vztek a zmatení Posner.

Perfektní není cíl

Následuje melodicky trochu slabší a prvoplánová “Starring at the Fire”, hned na to se to ale zase zlepší s pianovkou “Perfect”, ve které Mike Posner ostře zkouší různé ideály a představy štěstí.

“I got on a flight, the plane’s brand new
We can make it to New York in an hour or two,”

zpívá tentokrát tichým, paranoidně obezřetným hlasem Mike Posner popovou baladu o tom, jaké je to cítit, že věci nejsou perfektní, i když se ostatním možná perfektní zdají.

Další přednáška, která vystihuje jedno z poselství Mika Posnera.

“Stuck in the Middle” je asi nejslabší kousek alba. Prosluněný rádiový dance pop s prvky tropického housu zbytečně kazí svou všeobecnou banalitou jinak důležité poselství alba.

Závěrečná “How it’s Supposed to Be” slouží jako vhodný závěr pro usmíření se s utrpením, které se Mikovi Posnerovi stalo. Je to takové hladké přístání po letu plném komplikací.

Poslední píseň, v jehož závěru slyšíme zvukovou nahrávku jeho otce je skvělé nejen proto, jak dokázal Mike Posner vložit své pocity a příběh do zvuku, ale i z lidského či psychologického hlediska.

Když zpívá:

“But maybe it’s how it’s supposed to be,”

kurážně přijímá vše, co se mu stalo a snaží se i přese všechny tragédie stát vzpříma, přijmout, co mu život udělil a něco pozitivního si z toho vzít.

Když se podaří do uměleckého díla zaznamenat vhodným způsobem změny charakteru člověka, je to vždycky jako malý zázrak. Ne nadarmo jsou tak populární knihy a filmy Bídníci, Harry Potter, Hobbit a nebo ze seriálového soudku Breaking Bad a Better Call Saul nebo House of Cards nebo Mad Man. Je to často něco, co když vnímáme, dokážeme využít i v reálném životě. Buď se tím inspirujeme, či díky tomu získáme intuici na to, komu se máme v našich životech raději vyhnout a nebo, co nemáme dělat, aby se lidi nevyhýbali nám.

Mike Posner – A Real Good Kid

Vydáno: 18.1.2019
Délka: 36:00
Žánry: Pop, Písničkář
Rozhodně musíte slyšet: 2. January 11th, 2017, 3. Wide Open, 4. Song About You, 5. Move On, 8 Perfect, 12.How It’s Supposed to Be

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: St. Vincent se z křiklavého Masseduction pustila do retro béžového Daddy's Home. Album jí dodává uměleckou i osobní sebejistotu Annie Clarke, resp....

SÍŇ SLÁVY

Nietzsche by měl z Davida Bowieho radost. Jeho život přetvořil v umění a stejně ho zakončil V předchozím albu The Next Day to vypadalo, že...

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: Francouzi La Femme se přestali stydět za klišé a v jednom z letošních nejzábavnějších alb řvou na celé kolo: „Foutre le...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com