Imagine Dragons – Evolve

Imagine Dragons – Evolve

Recenze | Novinky: Imagine Dragons vydali Evolve: univerzální playlist pro rok 2017

Už za pár dní vystoupí Imagine Dragons jako hlavní hvězda Colours of Ostrava. Co jejich nové album Evolve, které na severní Moravu přivezou?

Název alba Evolve naznačuje, že vegasští Imagine Dragons se rozhodně stagnovat nechystají. Proč by to také dělali? Už od začátku kariéry jsou bráni jako trendová virální kapela, jejichž písně dokonale souzní s internetovou érou. Písně Imagine Dragons jsou folklórem pro různé herní “let’s play” videa z YouTube (snad ještě více než Darude, „Sandstorm“). Třaskavé refrény s charakteristickým kovovým hlasem Dana Reynoldse uhranyly nemálo zástupců mladé generace. Imagine Dragons jsou jako super moderní, high-tech nadupaná verze úspěšných kapel jako Nickelback, Killers, Coldplay, nejvýrazněji jim však ušlapali cestu k širokému publiku asi poslední alba Linkin Park.

Fanoušci si zamilovali hlavně jejich texty, které jsou hlavně pro lidi, kteří nemají moc široké hudební obzory, jako hotové zjevení. Je jasné, že pokud posloucháte primárně takové interprety, jako snědou prsatici Nicki Minaj, jak rapuje o striptérkách: “Oooooh, Boobs, Boobs, Boobs, Boobs, lotta boobs” (skutečný úryvek z její písně “I Endorse These Strippers”), musíte na Imagine Dragons, kteří zpívají o hrozbách třetí světové války a znečištění planety, hledět jako onehdá hleděli Italové v 15. století na Danteho Božskou komedii. Je to však dáno spíše tím, že toho příliš jiného neznáte, než že by byla jejich muzika tak skvělá?

Foto Imagine Dragons k albu Evolve.
Imagine Dragons

Imagine Dragons se každopádně minimálně nedá upřít to, jak dokázali strhnout i mnohé hudební bezvěrce. Jejich obrazné texty dokáží i v těch s menším citem pro hudbu se svým megalomanským přístupem, vyvolat představy jako ze špičkově technicky provedeného post-apokalyptického filmu promítaného na obřím plátně IMAX kina a ještě k tomu ve 3D.

Další návrat na taneční parkety osmdesátek

Pokud se něco na albu povedlo, pak je to pokračování v módním trendu letošního roku, ke kterému inklinují interpreti od Paramore, přes Halsey až po Katy Perry převzetí stylu nové vlny a elektronické hudby 80. let a přizpůsobení ho dnešku. Imagine Dragons též nazapomínají na svou hlavní zbraň gigantické refrény. Obě tyto zbraně, které zde mají, využijí už v prvních dvou písních.

Na takové písně jako „Thunder“ by snad měla existovat nějaká regulace z Evropské unie a vydávat CD s podobným nápisem o poškození zdraví, které se vydává na cigaretách. Tohle je fakt příliš.

“Whatever It Takes” je trochu vlezlá písnička. Je sice fajn, když je něco chytlavého, ne ovšem tehdy, když už to překročí určité hranice a namísto, aby bylo něco chytlavého, stane se to doslova nakažlivé a nemůžete se toho zbavit za žádnou cenu. Ještě dál jde v tomhle “Thunder” asi jedna z nejvíce chytlavých písní tohoto roku. Houpavá intonace a náhlý přechod do modulovaného hlasu jsou jako hotové dílo Satanovo, které přišlo na zem, aby nám má všem oblblo mozky. Na takové písně jako „Thunder“ by snad měla existovat nějaká regulace z Evropské unie a vydávat CD s podobným nápisem o poškození zdraví, které se vydává na cigaretách. Tohle je fakt příliš.

Daleko lepší jsou momenty, kdy si Imagine Dragons uchovají svůj talent na vytvoření velkých refrénů, ale zároveň tolik netlačí na pilu jako v úvodní, trochu tajemné a výborné písni “I Don’t Know Why”. Podobně je tomu tak ve “Walking the Wire”. Srdnatý refrén a chytrý tah s opakujícím brknutí jednoho tónu struny společně s akordem ponořeným do ozvěny je velmi dobrým momentem. Je v ní trochu toho prázdninového, prosluněného kýče. Je to jako videoklipový výjev, kdy letí dron nad městem při západu slunce a vy jste s kamarády na střeše, ze které máte výhled na celé město a vzpínáte v obrovské euforii ruce do nebes. Je to kýč, ale nebuďme suchaři. Zvláště když začínají ty prázdniny…

Dost podobně je na tom i “Rise Up”, která má však spíš než euforickou, tradiční motivační atmosféru, kterou Imagine Dragons rádi využívají. Kapela znovu dokáže vyvážit chytlavou melodie v refrénu tak, aby to všechno nebylo přehnané. Vokální nasazení Dana Reynoldse „Rise Up” navíc patří k nejlepším momentům alba. Tato nejsilnější část alba, po které album přechází do své závěrečné třetiny, pokračuje “I’ll Make It Up to You”, která rozjíždí nakopávací taneční refrén pátečních nocí a může být také tím nejlepším, co na albu uslyšíme, zvláště když se rozezní na konci kytarové sólo, za které by se nemusely stydět pravé rockové kapely. Je to celkově dobrá diskotéková píseň s trochou retro atmosféry 80. let, kterou vytvářejí archaické elektro beaty a přechody. Tahle část alba je navíc dokonale vyvážená, postupně eskaluje k “I’ll Make It Up to You” a pak naopak vhodně zvolní tempo na soulové “Yesterday”, která zní skoro jako píseň pro nedělní americké černošské kostelní mše.

K těmto písním můžeme připočítat též “Start Over”. Z téhle sice rozhodně nebudou nadšeni fanoušci Imagine Dragons, kteří si mysleli, že je kapela přece jen alespoň jemně rockově založená, protože píseň zní po hudební stránce jako víc jako nový singl One Direction, než někdo kdo byl na Grammy veden v kategorii “nejlepší rockový výkon”. Píseň má ale zajímavou produkci a se špetkou takového bambusového asijského zvuku, je jedním z momentů které si rozhodně zapamatujete.

Tři nemalé problémy alba Evolve

Ve skutečnosti jsou tu tři problémy, jenž Evolve . Hlavní problém je ten, že Imagine Dragons mají pořád jeden hlavní neduh: všeho je až moc. Melodie některých písní jsou až moc chytlavé a moc se posluchači vnucují. Písně jsou jako tradičně přeprodukované. I když je fér říct, že tentokrát to ne vždy je úplně pravda. Imagine Dragons udělali podstatný krok směrem k minimalizaci svého zvuku, často to ale stejně porušují asi proto, že je to svým způsobem neodmyslitelná součast jejich identity. Asi si je těžko dokážeme představit bez těch sborových, euforických “óóóóóó” v refrénech, hyperaktivních úprav a zdvojování hlasu a nudně pravidelných úhozů bicích. u kterých jde jen horko těžko poznat, zda jde o skutečné nebo strojové bicí, protože i ty skutečné zní tak strojově, pravidelně a neživě, že to skutečně nelze rozeznat.

No a tímto se dostáváme k dalším dvou základním problémům. Imagine Dragons v rozhovorech neustále prohlašovali, jak chtějí předvést dospělejší zvuk, někam se posunout a minimalizovat svou produkci. Jednak polovina písní na albu neposouvá tvorbu Imagine Dragons vůbec nikam, druhak zbytek písní na albu je pořád “přeprodukovaná” kopka. Nakonec vlastně ani nemá vůbec cenu uvažovat nad tím, zda se kapela někam posunula/neposunula či nějak dále hlouběji rozebírat různé styly, které na albu použili. Nakonec totiž stejně zase skončíme u toho, co se dalo čekat už od začátku: Imagine Dragons vydali univerzální playlist písní pro rok 2017. Prostě takovou směsici různých stylů, vlivů, žánrů a produkce, která tento rok nikoho neurazí a spoustě lidí se bude i líbit. Když už Imagine Dragons ani tentokrát nepřinášejí žádné velké hudební orgie, alespoň mají svými pozitivními a motivačními texty dobrý vliv na mládež.

Imagine Dragons Evolve

Vydáno: 23.6. 2017
Délka: 39:12
Žánr:
Pop/Rock, Alternative/Indie Rock, New Wave
Rozhodně musíte slyšet: 1. I Don’t Know Why, 5. Rise Up, 6. I’ll Make It Up To You, 10. Start Over

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář