Mike Shinoda – Post Traumatic

Mike Shinoda – Post Traumatic

Recenze | Novinky: Post Traumatic Mika Shinody? Trochu rekviem za Chestera, spíše ale jedna velká terapie

Na hudbě Linkin Park vyrostla celá generace. Miliony lidí z celého světa si přisvojili texty, které byly z velké většiny o urputném vnitřním boji Chestera Benningtona. Jakoby si mnoho lidí teprve až po jeho smrti uvědomilo, jak moc byly texty Linkin Park temné a poznamenané tímto soupeřením se sebou samotným a špatně hojících se jizvách, které tyto nekonečné boje na duši zanechávaly. Album Mika Shinody Post Traumatic, které je svým způsobem hudební terapií se zachycením obrovského pudu přežití, tak je důležité nejen po umělecké stránce, ale i z hlediska morálního.

Pokud byl někdo úzce spjat s hudbou Linkin Park, po smrti Chestera a ztotožňoval se s texty, které psal a zpíval, mohlo se po jeho smrti zdát, že neexistuje z tohoto bludného kruhu žádná cesta ven. Podobně jako například po sebevraždě Kurta Cobaina bohužel i v tomto případě následovaly sebevraždy fanoušků, kteří se nedokázali smířit se skutečností, že je jejich vzor, který obdivovali a dodával jim sílu, nenávratně pryč. Je znám tragický případ fanynky z Ameriky, stejně tak 15letého chlapce z Argentiny.

Foto Mike Shinoda k albu Post Traumatic
Mike Shinoda (foto: Warner Bros Records)

Kapela, včetně Chesterovy manželky ale výrazně pomohla k tomu, že podobných tragédií nepřibylo ještě více. Už od počátku si vedli skvěle a i přes to, že se všichni z nich museli vyrovnávat s obrovským šokem a zármutkem, neustále nabádali všechny fanoušky, aby v případě, že se cítí po psychické stránce špatně, zavolali na některou z linek, které se zabývají pomocí všem, kteří se cítí úzkosti, depresi a nebo uvažují o sebevraždě.

Umění říct sbohem

Nejdůležitější roli měl Mike Shinoda, který logicky jako druhá nejdůležitější osoba Linkin Park tak nějak převzal velení a snažil se, aby všichni všechno zvládli. V podstatě nepřestal s fanoušky nikdy komunikovat pomocí sociálních sítí, i pomocí samotných písní a už na vzpomínkovém koncertě, který se uskutečnil v Los Angeles 27. října, se podělil o píseň “Looking for an Answer”. V lednu pak sdílel se světem tří písňové EP se stejným názvem Post Traumatic a na konci března představil dvojici singlů “Crossing a Line” a “Nothing Makes Sense Anymore”.

Mike byl tím členem Linkin Park, který byl hlavním hudebním kormidelníkem a z nových alb Linkin Park bylo poznat, že ho to v poslední době táhlo daleko více k rapu a modernímu popu s vlivy taneční hudby a R&B než k alternativním metalu nebo nu-metalu jako v počátcích. Není proto žádným, překvapením, že Mike Shinoda zvolil cestu z části již známou z novějších alb Linkin Park.

Shinoda také s Post Traumatic zahnal pochyby o tom, že nedokáže utáhnout hlasově sám celé album. Ačkoliv totiž jeho vokální role byla v Linkin Park velice důležitá a postupně se neustále zvyšovala, vždycky mu sekundoval Chester. Slyšet samotného Shinodu odzpívat celou píseň byla spíše velká rarita. Leckdo tedy mohl mít o jeho schopnost jisté pochyby. Jeho zpěv se však alespoň ve studiu, kdy mohl využít některé triky, aby ho trochu zesílily a popohnaly dopředu, prokázal jako dostatečně silný pěvecký leader.

Největší odklon od hudby Linkin Park z poslední doby můžeme slyšet například na skladbě “I.O.U.”, která je docela tvrdě rapová a založená na hlubokých, temných beatech. Rapová je také druhá “Over Again”, ale na téhle využívá Shinoda obře ověřený postup z Linkin Park, kdy nejprve zní rapová sloka a poté nastoupí melodický, popový refrén. V písni je obsaženo hodně emocí a Shinoda dokázal písni napsat skvělý text, který vrcholí v jasně srozumitelném refrénu:

„Sometimes, sometimes you don’t say goodbye once
You say goodbye over and over and over again.”

Skvělá je ale taky pasáž, ve které je Shinoda jakoby více a více rozzlobený a uvědomuje si, že odchod Chestera není jen strašnou tragédií z hlediska ztráty blízkého člověka, ale také je to ztráta někoho, na kom byl Mike Shinoda závislý po profesní stránce.

Očistné brodění v temných bažinách

Jakmile náhle odešel, nejspíše na to Shinoda a také další lidé z Linkin Park hned v prvních dnech nepomysleli, ale s postupným časem si začali uvědomovat i více pragmatické záležitosti a například, že smrt Chestera je také svým způsobem ztrátou zaměstnání, jenž je srovnatelná s tím, jako kdybyste měli malou firmu, kde většina práce závisela na jednom konkrétním, nenahraditelném člověku, bez kterého nedokáže po smrti byznys nadále běžet.

V části:

„Well thank you genius, you think it’ll be a challenge
Only my life’s work hanging in the fucking balance,”

se tedy vyrovnává nejen s tím, že bude muset začít z velké části znovu, ale také s tím, že nyní bude umělcem jen sám za sebe a bude se muset obejít bez druhého tvořivého parťáka.

“About You” je další povedenou písní, která používá schéma rap ve sloce, melodie v refrénech. Tentokrát má ale refrén funkci nikoliv vrcholu písně, ale spíše jakéhosi setrvačníku, kdy Shinoda píseň stáhne v modulovaném a hlubokém hlasu směrem zpět, aby pak song ještě s větší energií vystartoval ve sloce zase kupředu. Pochmurnému rapu pomůže také floridský raper Blackbear. Na píseň naváže instrumentální předěl alba, který ale není vůbec nějakým vyplňovacím elementem.

Na “Brooding” nemusí Shinoda nic říkat a nechá za svou pusu mluvit jen zvuky. Elektronické piáno, kytara, syntezátor a ruch nejdříve hrají křehkou a smutnou melodii v durové stupnici, pak ale najednou jakoby spadnou do temnoty a začnou se v ní brodit. Píseň má přes všechnu hustou temnotu jakousi bojovnou atmosféru. Shinoda nechce v té temné bažině zůstat, chce se z ní brodit až ke břehu. Podobou atmosféru jakéhosi pozitivního trpění, které je nutné k posunu, přenáší Shinoda už na naštvané třetí “Watching as I Fall”.

Chino z Deftones, Machine Gun Kely a Mike Shinoda jako prostředník

“Nothing Makes Sense Anymore” je naopak jedna z písní, kterou si lze velice dobře představit u Linkin Park, podobně jako „Running From My Shadow“, která dokonce vznikala přímo pro Linkin Park při psaní pro poslední album One More Light (2017) a jako jedna z mála písní taky zapojuje tvrdší kytary, které zde přidal kytarista Linkin Park Brad Delson.

Velice zajímavá je spolupráce Shinody, zpěváka Deftones China Morena a rapera Machine Gun Kelyho na písni “Lift Off”. Shinoda rapuje ve sloce a Chino Moreno sem přinese v refrénu typický pochmurný, zpomalený, atmosferický post-metal Deftones.

Právě na těchto pozdějších momentech alba to zní, jakoby byly o onom pomyslném posunutí se dál ze smutku. Zatímco úvod alba je hodně temný, v druhé polovině jsou písně, na kterých je slyšet, jak se Shinoda zvedá, vypořádá se s problém a jde dopředu. “Make It Up as I Go” je velice chytlavá a je to potenciální největší hit alba. Ačkoliv má také tíživé slova, díky refrénu zpěvačky K.Flay je píseň povzbuzující a v podstatě v jediných optimistických řádcích písně — v opakujícím se závěrečném motu:

I make it up as I go-oh-oh”.

se úplně převrátí význam celé písně. Je to totiž důležitý zvrat od retrospektivních pohledů do zpětného zrcátka, směrem kupředu. Přímo optimistická je pak například předposlední “World’s On Fire”, ve které Shinoda opět velice jasně a pochopitelně sděluje: „When the world’s on fire, all I need is you.”

Mnoho písní samozřejmě v nadprůměrně dlouhém albu tolik nenadchne. Dokonce i singl “Crossing a Line” zní strašně obyčejně a jako něco, co už někdo udělal předtím milionkrát. Je na to sice díky tomu, co se stalo, navázán stejně jako na všechny ostatní písně na albu zajímavý příběh, ani to ale nepomůže téhle příliš obyčejné a melodicky i produkčně předpovídatelné písni.

Podobně je na tom “Ghosts” nebo poslední “I Can’t Hear You Now”. Ta první z nich má sice hezký housový breakdown po refrénu, akordové posloupnosti obou písní jsou ale opět děsně profláklé a zní to, jakoby se s písněmi jako tato Shinoda moc nenadřel.

Svým způsobem je to dokonce album s větší uměleckou hodnotou, než měla poslední alba Linkin Park a zvláště to poslední One More Light.

Post Traumatic není vůbec nějakým inovátorským albem, geniálním uměleckým výtvorem a dokonce ani produkce není nijak zvlášť nadprůměrná. Shinoda ale i tak předvedl některé úplné maličkosti, které potěší vzhledem k tomu, že budují atmosféru alba. Příkladem budiž třeba zvuk alarmu na “Over Again”. Stejně tak ale dokázal nemálo větších věci, jako složit a napsat velké množství hitů, zkombinovat chytlavost melodií a chytrost sdělení na mnohých písních nebo třeba i zvládl povedenou spolupráci zdánlivě nesourodých hudebních postav China Morena z alternativně metalových Deftones a rapera Machine Gun Kellyho, které jakoby spojoval dohromady Mike Shinoda, jenž se pohyboval v průběhu své kariéry vlastně z části v obou žánrech.

Mike Shinoda – Post Traumatic

Vydáno: 15. 6. 2018
Délka: 53:16
Žánry: Pop, Rap, Pop/Rock, Alternativní Pop
Rozhodně musíte slyšet: 2. Over Again, 3. Watching as I Fall, 4. Nothing Makes Sense Anymore, 5. About You (feat. Blackbear),6. Brooding (Instrumental), 11. Make It Up As I Go (feat. K.Flay), 12. Lift Off (feat. Chino Moreno a Machine Gun Kelly)

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář