Denní archiv:2.7.2019

Možná vůbec nejslavnější hudební festival světa Glastonbury je už dlouhá léta neodmyslitelně spjat s ekologickými myšlenkami. Pořadatelé Michael Eavis a jeho dcera Emily Eavis aktivně vyjadřují podporu různým ekologickým hnutím. Kromě pořadatele festivalu, také farmář Michael Eavis spolupracuje s Greenpeace a dalšími ekologickými hnutími už od 80. let a jeho dcera Emily v tom rozhodně nezahálí. Pod hlavními pódii, jejichž snímky obletí vždy celý svět, je ostatně již několik let vidět velký nápis Greenpeace. 

Otec a dcera Eavisovi dokonce darují velké sumy různým charitativním organizacím a spolu s nimi putují nemalé částky i ke Greenpeace. Spolu s charitami WaterAid na podporu distribuce vody do zemí s jejím nedostatkem a Oxfam pro odstranění chudoby, dostalo Greenpeace částku okolo 3 milionů liber.

Hudbení festival Glastonbury. Foto: jaswooduk (archivní)

Na světové ekologické problémy se samozřejmě snaží upozorňovat pravidelně také návštěvníky festivalu a letos tento jejich zelený boj vyvrcholil především řečí legendárního britského dokumentaristy Davida Attenborugha, který zdůrazňoval deseti tisícům lidem před hlavní Pyramidovou scénou, především problém s plasty a to, jaký mají neblahý vliv na životní prostředí.

Ani legendární dokumentarista Sir David Attenborough nepomohl k pořádku

Počet odhozených plastových lahví se prý odhadoval na neuvěřitelných 1,3 milionů. A to jsou jenom lahve. Kde jsou sáčky, kelímky, obaly, tácky a další plastové věci.

Ke všemu tomuto nelze mít přílišné námitky. Samozřejmě by leckdo mohl říct, že není moc moudré podporovat organizaci, která nechce ani slyšet o jaderné energetice – i přes excesy v Černobylu a Fukušimě – nejšetrnějším a nejefektivnějším zdroji elektrické energie. Ale pořád je to jejich daleko užitečnější iniciativa – a Attenborough splnil roli řečníka festivalu a spojoval lidi – daleko lépe než rudý labouristický politik obdivující Karla Marxe, Che Guevaru a Fidela Castra Jeremy Corbyn na minulém Glastonbury.

Podívejte se na proslov Davida Atteborougha z hlavní Pyramidové scény Glastonury 2019:

Pro letošek dokonce vyhlásili zákaz prodeje všech plastových lahví a požadovali od návštěvníků, aby si přinesli sebou své vlastní plastové lahve, které si budou moct na festivalu doplnit. Učinili tomu tak po posledním ročníku v roce 2017, kdy byly obrázky z festivalu skutečně hrůzostrašné. Počet odhozených plastových lahví se prý odhadoval na neuvěřitelných 1,3 milionů. A to jsou jenom lahve. Kde jsou sáčky, kelímky, obaly, tácky a další plastové věci.

Musí se uznat, že letošní obrázky z úklidu Glastonbury přece jen vypadaly o malinko optimističtěji, na “free-plastic” festival je to ale pořád velice, velice tristní.

Ukliď si plastové lahve, až pak zkus zachraňovat lední medvědy na Arktidě

Lze vyčítat něco pořadatelům?

Stará pravda, která je předávaná z generace na generaci mezi všemi kulturami praví, že pokud chcete změnit svět, musíte si nejprve zamést před vlastním prahem. V anglickém jazyce se vyskytuje zase například příměr s ustláním postele nebo uklizením domu. Je to ale to stejné.

Pořadatelé mohli tedy na místo dlouholetému upozorňování na tání ledovců či vymírání ledních medvědů díky globálnímu oteplování, které se děje tisíce kilometrů daleko od místa festivalu a návštěvníci ovlivní tuto záležitost jen velmi těžko, raději ještě více apelovat na návštěvníky, aby si prostě po sobě uklidili. Přímo na festivalu, přímo okolo místa, kde stojí nebo okolo místa, kde mají postavený stan či obytný vůz.

Pořadatelé ale udělali alespoň něco a přitom nemuseli nic. Vzali si ostatně zákazem plastových lahví i kus zisků od prodejců.

Největší vina tak padá na samotné návstěvníky. Pochopitelně nelze uplatňovat princip kolektivní viny a určitě ne každý návstěvník festivalu se choval jako prase a pohazoval okolo sebe odpadky, jak ho napadlo. Nelze ani manipulativně tvrdit – jak to rádi dělají někteří zarputilí ekoskeptici – že ti, co nejvíce poukazovali na problémy přírody, dělali kolem sebe největší binec (i když se bohužel pár i takových určitě najde), protože logicky vzato, není důvod si myslet, že člověk, který se o přírodu zajímá, udělá kolem sebe v průměru větší nepořádek než člověk, který na přírodu kašle.

Vzhledem ale k tomu, jak velké protesty se v rámci festivalu konaly, se jeví přístup návštěvníků jako pokrytecký. Okolo 20 000 lidí se například připojilo k velkému pochodu napříč loukami festivalu, přičemž pak vytvořili velké lidské logo hnutí Extinction rebellion, které má za úkol upozornit na vymírání živočišných druhů na planetě. Jedna z účastnic pochodu, jistá 18letá návštěvnice festivalu Francis Fox, řekla například pro britský deník The Telegraph: „Lidé u moci ignorovali klimatickou krizi po celé dekády.”

Lepší změnit něco než nic

Podobný pohled ostatně můžeme vidět i u “pátečních” ekologických protestů mladých lidí. Viní za ekologické pohromy politiky a velké korporace, ale hned na to si odskočí na svačinku do “ká-ef-céčka” a kytky na školních chodbách jim mezitím usychají, protože je nikdo po celý rok nezalévá. Radši se ani moc nebudu ptát, jestli nějaké páteční protesty budou i nyní přes prázdniny, když se není z čeho ulít.

Každý by se měl snažit změnit věci, na které sám stačí.

Nechci v žádném případě tvrdit, že politici nejsou spoluzodpovědní za klimatické změny, různé jednotlivé ekologické katastrofy a znečišťování životního prostředí obecně a je dobře, že lidé minimálně vypadají, že jim tento problém není lhostejný. Jan Palach (schválně jsem si vybral někoho, koho drtivá většina pokryteckých i nepokryteckých aktivistů všeho druhu uznává) řekl před svou smrtí: „Každý by měl bojovat proti tomu zlu, na které sám stačí.” Já si dovolím tento citát upravit na: „Každý by se měl snažit změnit věci, na které sám stačí.”

Proto, ať už se budete po začátku školního roku v záři moci zúčastnit dalšího pátečního ekologického protestu, ať už budete někdy stát na Glastonbury a s vlivem omamných látek v euforii tleskat zasloužilému legendárnímu filmaři Davidu Attenboroughovi nebo někomu jinému, kdo bude mluvit o životním prostředí, ať už budete někde na Hradech.cz a tleskat Tomášovi Klusovi za jeho zapálený ekologický projev mezi písněmi, zkuste si dát pozor, ať nevyhazujete lahev přímo pod sebe a přineste si ji zpátky ke stanu nebo alespoň k popelnici na plasty.

Zkuste vzít třeba i nějaký ten kelímek ze země, který tam vyhodil někdo míň zodpovědný. Zkuste třeba i zalít ty kytky, až se vrátíte domů nebo do školy. Zkuste se zamyslet, jestli nemám, jakožto ještě také zástupce mladé generace, v něčem pravdu. I když tím svět nezachráníte, je lepší změnit něco než nic.

Začněme u sebe a teprve pak chtějme víc.

Autor: Patrik Müller

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: Silversun Pickups se na Widow's Weed ve spojení s Butchem Vigem snažili být ostřejší než jindy. V klidnějších písních zní ale...

REEDICE

Recenze | Reedice: Vrcholné album R.E.M. Automatic for the People je album o světlu na konci tunelu, ještě více však o rozdílech dvou generací Když...

STROJ ČASU

Recenze | Stroj času: Průlomové druhé album Adele 21 vytřelo zrak všem, kteří si mysleli, že už se hudba přestala kupovat 25 nejprodávanějších alb všech...

SÍŇ SLÁVY

RECENZE | Reedice: Nejdůležitější rock & rollové album všech dob Sgt Pepper’s Lonely Hearts Club Band slaví reedicí 50. let. Beatles mají ve stereu...

NÁHODNÉ ALBUM

Radiohead A Moon Shaped Pool obal

Radiohead řekli na A Moon Shaped Pool světu, že mají proč být smutní Na úvod si nemůžu odpustit menší netradiční vložku. Při psaní recenzí se snažím...