Roční archiv:2020

Recenze | Novinky: Fine Line Harryho Stylese je jenom nudnější a sladší verzí minulého debutového alba

Mýdlový princ populární hudby Harry Styles, jak jsme jej nazvali v recenzi jeho debutového eponymního alb, pokračuje dalším albem nazvaným Fine Line. Z toho prvního jsme v roce 2017 byli vyloženě nadšeni. Vytvořil z velké části spíše album pro taťky od náctiletých holek, které byly jeho původní cílovou skupinou z One Direction a přitom si udržel i přízeň mladších. Znělo to nečekaně, propracovaně a bylo to jedno z největších hudebních překvapení roku.

Nyní bohužel, Fine Line zní jen jako slabý odvar z alba Harry Styles. Vše z minulého alba bylo zopakováno, jen to bylo změkčeno, nebylo to uděláno tak dobře a ještě se prohloubila problémová místa. Nemá smysl opakovat stejný koncept alba, pokud to nemůžete udělat lépe. V podstatě jediné, co Harry Styles se svými producenty Jeffem Bhaskerem, Kidem Harpoonem, Tylerem Johnsonem, změnil bylo to, že zatímco tito producenti zůstali stejní, přidali se k nim ještě Greg Kurstin a Sammy Witte, jenž měli patrně za úkol změnili album učinit opatrnějším, vymydlenějším.

Harry Styles (Foto: Facebook)
Harry Styles (Foto: Facebook)

Jakoby byla nahrávací společnost značně nervózní z toho, že Harry Styles udělal minule ne popové, ale pop-rockové album a za trest mu poslali dva producenta alternativních, elektronických Years & Years a hlavně jednoho z nejcennějších mužů současného popu Grega Kurstina, který je sice skvělý producent, ale v té obrovské záplavě práce a počtu písní roce prostě přijdou slabší chvilky a pro Stylese je smůla, že si je vybral zrovna na jeho albu.

Málo “Kiwi” a moc cukru

Harry Styles je navíc na Fine Line úlisný ještě více než na prvním albu a se svou slizkostí bohužel začíná připomínat jednoho českého zrzavého populárního zpěváka. A to není vůbec dobré. Jakmile byly jeho narážky a ódy na holky zahaleny do rockového hávu, bylo to z nějakého důvodu daleko snesitelnější. Nejspíše, protože se ta přeslazenost textů rozředila trošku tvrdším obalem. Jakmile je ale do už tak přeslazeného koktejlu přidáno ještě více sladké chutí, nemůže z toho vyjít nic dobrého. Žádné kyselé “Kiwi” z minulého alba.

Přitom jsou na albu minimálně 4 výborné písně, které pokračují v tom, co se podařilo na albu minulém úspěšně – zasněná indie rocková “Golden” znovu boří představy o dokonalosti dnešního mainstreamu a připomíná, že Harry Styles má ze sestavy One Direction rozhodně nejlepší hudební vkus a rozhled. “Watermelon Sugar” je sice po textové stránce strašné klišé a dokonalá ukázka oné přeslazenosti (heh, dokonce ten název), ale hudebně zní tahle pozitivní, prosluněná a letní pop-rocková píseň výborně. Stejně tak velmi potěší i roztomilá folková píseň “Canyon Moon”, která silně připomíná revoluční album Beatles Rubber Soul. 

Holky a teď všechny plačte na povel nad mými prázdnými verši

Je to jako, když se necháte na kopírce s docházejícím inkoustem udělat kopii a dostanete na papíře to stejné, akorát více vybledlé.

Více jak 6 minut dlouhé zakončení alba titulní písní je pak rovněž skvělé. Jenže co naplat. Zbytek zní bez šťávy, je opatrný, bezzubý a ještě k tomu přeslazený. Je to jako, když se necháte na kopírce s docházejícím inkoustem udělat kopii a dostanete na papíře to stejné, akorát více vybledlé. Vždyť dokonce i názvy písní kopírují stejné schéma, viz ony dvě ovocné písně “Kiwi” z alba minulého a “Watermelon Sugar” z nynějšího. Soul-pop “Adore You” má v sobě asi tolik umění, jako architektura obchodů drahých značek oblečení – vypadá to skvěle a člověk oceňuje ten propracovaný vzhled, než si vzpomene, že byl vytvořen jen a pouze za tím účelem, aby vás přesvědčil k tomu, ať si koupíte jejich drahé oblečení.

Celé album jakoby se upínalo k písni “Falling”, která měla být tím, co pro album Harry Styles “Sign of the Times”, jenže hádejte co… “Falling” je jenom chabý pokus o zopakování úspěchu “Sign of the Times”. Zatímco to totiž mělo v sobě trpělivost, skladatelskou prozíravost (ať už za ní mohl Styles nebo producent Jeff Bhasker). Kdyby se ve “Falling” zpívalo: “Haló. To jsem já. / Já! Ten srdcervoucí hit, na který všichni chcete přijít / Jsem to já, kdo jde vaše city vzbudit / Tak holky, můžete už všechny začít bulit,” vyšlo by to prakticky úplně nastejno jako skutečné a podobně prázdné verše:

“What am I now? What am I now?
What if I’m someone I don’t want around?
I’m falling again, I’m falling again, I’m fallin’,”

(“Co jsem teď já? Co jsem teď já? / Co když jsem někdo s kým už nechci být? / Já padám, já padám, já padám.”)

Od kluka, který vzešel z uměle vyrobené chlapecké skupiny se tohle dalo čekat, ale přece je bych se strašně rád mýlil, když řeknu, že Fine Line jen potvrdilo, že Harry Styles už své skvělé debutové album nikdy nezopakuje.

Harry Styles – Fine Line

Vydáno: 13. 12. 2019
Délka: 46:37
Žánry: Pop, Pop/Rock
Rozhodně musíte slyšet: 1. Golden. 2. Watermelon Sugar, 10. Canyon Moon, 12. Fine Line

Recenze | Novinky: Poppy je na třetím albu I Disagree jako radikálnější verze Billie Eilish. Její žadonění po reakci je ale někdy neúnosné

Moriah Rose Pereira, spíše však známá jako Poppy je americká zpěvačka, ale také youtuberka, modelka, hvězda sociálních sítí a prý dokonce i vůdkyně své vlastní sekty. Hlavně, ze všeho nejvíce, je to ale jeden z nejpodivnějších trendů současného internetu i hudby.

Existují dvě vysvětlení, proč se Poppy pomalu ale jistě stává slavnou. Buď nám všem začíná kolektivně kapat na maják a nebo je to všechno prostě jenom výborně promyšlená, místy až mrazivá kritika na popovou hudby, kterou vnímáme ať už vědomě, či nevědomě.

Poppy (Foto: Wikimedia.org)
Poppy (Foto: Wikimedia.org)

Pokud by se někomu zdála prezentace Billie Eilish trochu výstřední a možná dokonce i za hranou, Poppy je poslední rok ještě na úplně jiné úrovni. Jakoby úspěch Billie Eilish pro ní byl tím povelem ke stisknutí spouště, na které měla celou dobu ruku a řekli si, že pokud někdo dělá tohle a je to úspěšné, je potřeba začít dělat ještě něco daleko šílenějšího.

Billie Eilish má svého Finnease, Poppy Titanica

Poppy je radikální verzí Billie Eilish se vším všudy a dokonce i Poppy má svého Finnease — geniálního kluka, který všechno vymýšlí. Geniální kluk Poppy se jmenuje Titanic Sinclair. Když pomineme ten rozdíl, že Finneas je bratr Billie Eilish a Sinclair je, alespoň se tak zdá, přítel Poppy, mozek Billie Eilish Finneas je spíše ten, kdo se stará o hudební stránku, kdežto mozek Poppy Sinclair, se stará i o vizuální stránku a nejen skládá a produkuje, ale i režíruje.

Ve srovnání s Billie EIlish se musí uznat, že se Poppy minimálně jedna věc vydařila lépe. Zatímco Billie Eilish ráda opustí svou horrorovou roli, kdykoliv, když vyjde z pódia (a někdy dokonce ani to ne) a je vidět, že si prostě užívá svou slávu a i přes tu hru na znuděného puberťáka, je vlastně šťastná, Poppy je skutečnou herečkou 24 hodin denně a její celé alter-ego lidské horrorové loutky, která se nechá ovládat a je totálně zdegenerovaná digitálním světem, je vlastně jednou velkou uměleckou rolí, kterou hraje někdy tak dobře, že někdy člověk přemýšlí, jestli by se jí nemělo zhostit raději oddělení doktora Chocholouška. Existuje vlastně jen jeden rozhovor, ve kterém mluví naprosto normálně, jinak se chová a odpovídá na všelijaké dotazy ve své roli.

Začala Billie Eilish novou vlnu anti-popu?

Že přijde někdo takový jako Poppy se ale dalo čekat a lze vidět jisté paralely s vlnou grunge, který na začátku 90. let sloužil jako opak kýčovitého popu a hair metalu. Dnešní vlna něčeho, co si volá o podobné zařazení a nejlepší by to bylo nazvat asi jako anti-pop odpovídá na vyleštěný dance pop, který vévodí mainstreamu už někdy od druhé poloviny první dekády tohoto století. Bylo by hodně překvapivé, kdyby v tom po velkém úspěchu nepokračoval kromě Billie Eilish a Poppy ještě někdo další.

Další podobnost lze najít v tom, jak se začalo objevovat mnoho kapel, které chtěly navázat na úspěšnost Nirvany. Ať už to byli Creed, Seether, Bush nebo Silverchair, všechny tyhle kapely trpěly komplexem srovnávání s kapelou, kterou snad ani nebylo v lidských silách již překonat.

Některé z těchto kapel přitom nebyly vůbec špatné, ale tím, jak byli neustále tlačeni do toho, aby se stali druhou Nirvanou nahrávací společností, zatímco čelili za stejnou věc palbě kritiků, tyhle kapely často nevěděly, jak se mají zachovat, a tak často přicházely s polovičatými výsledky své tvůrčí práce a uchylovali se k nedomyšleným a ukvapeným experimentálním pokusům.

Bylo jasné, že po masivním úspěchu Billie Eilish přijdou její následovnice a ta první přišla velice brzy. I Disagree samozřejmě není album, které by bylo natolik podobné When We Do Fall Asleep Where Do We Go? od Billie Eilish, že by se dalo mluvit o celistvém kopírování.

Část alba ostatně vznikla ještě před vydáním debutu Billie Eilish. V některých místech na druhou stranu Poppy připomíná Billie Eilish až příliš na to, aby to byla náhoda. Hluboké beaty i vokální melodie na písni “Anything Like Me” a jejich podoba s “Bury a Friend” je do očí bijících. To si nechal poslat Chris Greatt (Titanic) od Finnease presety na jeho elektronické bicí?

Prudší změny stylů snad ani nešly udělat. Je to ale k něčemu?

I díky industriálně metalovému přístupu zní však Poppy často jako více radikální verze Billie Eilish a někdy má skoro až blíže k Marilynu Mansonovi. Poppy střídá styly skutečně jeden za druhým a jako bychom slyšeli z písní hned několik alb interpretů naskrz hudebními žánry. Je to jako takové best of posledních dvou dekád. V kytarovém sólu jakoby přišli Muse s “Hysteria”, poté jakoby přišla v klidné části St. Vincent a její “Slow Disco”.

Změny žánrů jsou vůbec něco, co album definuje. Přicházejí bez varování, radikálně a pokrývají široké žánrové spektrum od acid-housu na“Sit/Stay” až po death metal. Někdy dávají smysl a písni pomůžou, někdy jsou naopak jakoby náhodné a smysl nedávají vůbec žádný. Je to prostě falešná hra na hudební progresivitu. Jednou je Poppy ženskou verzí Marilyna Mansona, po druhé dvojnicí Billie Eilish, potřetí Arianou Grande.

Na druhou stranu tohle její hudební chameleonství má za úkol zaujmout a to se jí vlastně i daří. Chce ocenit i její odvahu riskovat. Ostatně lze tuhle riskantní operaci potvrdit jako úspěšnou, protože se Poppy dostala do povědomí mnoha lidí, začalo se o ní psát více a vydělá si zajisté více než díky minulým a podstatně klidnějším elektronickým a konvenčnějším albům Am I Girl? a Poppy-Computer.

Jak ostatně sama Poppy zpívá v písni “Anything Like Me”:

“Die for the attention
You pray for a reaction
I’ll stop when it’s no more fun”

(“Umřít pro pozornost / Modlíš se za nějakou reakci / Zastavím se až už nebude žádná zábava”).

Poppy – I Disagree

Vydáno: 10. 1. 2020
Délka: 35:08
Žánry: Crossover, Pop-Metal, Electro-Industrial, Alternative Metal , Electropop, Nu-Metal
Rozhodně musíte slyšet: 2. I Disagree, 3. BLOODMONEY, 4. Anything Like Me, 7. Sit / Stay

Recenze | Novinky: Mac Miller hledá na srdcervoucím posmrtném albu Circles klid a mír

A shame that my tragedy my masterpiece, tedy: “Škoda, že moje tragédie mým mistrovským dílem,” zní z písně “Funeral” z alba Faces, které Mac Miller vydal v roce 2014. Měl pravdu. Na posmrtném albu Circles všichni můžeme velice dobře slyšet o jakou osobnost nejen rapová, ale celá hudební scéna přišla. Mac Miller byl originál a unikát.

Mac Miller neměl problém oslavit své výhry, ale zároveň také odkrýt své slabiny a zranitelnost. Často velice napřímo a bez okolků. Onen epochální, pro někoho ale možná mrazivý citát z úvodu, naznačuje, že Mac Miller po celou dobu věděl, že se z jeho závislosti na drogách stane jeho osobní tragédie, avšak zároveň tušil, že pohání jeho kreativitu a byl si vědom, že bez nich nedokáže vytvořit tak mistrovské dílo. Bylo to upsání se ďáblu. Na rozdíl od pověstí však to, co Mac Miller vytvořil, zůstalo a nezmizelo, jakmile se naplnila smlouva s peklem.

Mac Miller (Foto: Warner Bros)
Mac Miller (Foto: Warner Bros)

V tomto kontextu je ještě více paradoxnější, že Circles Maca Millera je z větší části album o tom, jaké je to abstinovat a o tom, jaký je skvělý pocit, když zrovna má období, kdy se dokážete bez drog obejít. Jakoby tak Mac Miller věděl, že hodně z jeho posluchačů jsou potenciálními kandidáty na stejné problémy s drogami a chtěl jim dát naději, že se z toho můžou vylízat.

Macův Millerův návrat do budoucnosti

Tohle klidné, čisté a melodické album je v Millerově diskografii příbuzným alba The Divine Feminine, s tím rozdílem, že tentokrát to Mac Miller dovedl skoro až k dokonalosti. Pohodové rapové beaty se často mísí s psychadélií i g-funkem. Je těžké říct, jestli Mac Miller poslouchal starší populární hudbu, mnoho jeho písní ale zní, jakoby byly jednoznačně inspirované melodicky i instrumentálně popovou hudbou 70. let.

Na předposlední “Surf” slyšíme dokonce ještě starší vlivy. Vedle klidné kytary, která zní jako zhudebnění marihuanového dýchánku, slyšíme vokální melodie, které by klidně mohlo zpívat před 70. lety nějaké pěvecké vokální uskupení z 50. let a nemuselo by zrovna zděšenému publiku vysvětlovat: “Možná na to ještě nejste připraveni, ale vaše děti to budou milovat.”

Tohle spojení moderního zvuku s postupy, které využívaly starými klasikami, zní nejenže subjektivně výborně, ale i inovativně a originálně. O tom, že se Mac Miller nechal inspirovat psychedelickým popem 60. letem svědčí i cover písně “Everybody” uznávaného amerického písničkáře Arthura Leeho.

Nemůžeme ale velebit jen Millerova skladatelského génia, ale i člověka, který po jeho smrti dokázal dát do kupy jeho nedodělané písně. Toho, kdo přidal potřebné nástroje a zvuky. Hlavní slovo měl skvělý producent Jon Brion (Dirty Computer Janelle Monáe, False Priest Of Montreal, Tenage Dream Katy Perry, Ga Ga Ga Ga Ga Spoon, Graduation Kanyeho Westa…), pomáhali mu taky Shea Tylor (Rihanna, Rita Ora, Beyoncé, Frank Ocean) a německý talent Eli x David (Lil Xan, Joyner Lucas & Chris Brown). Na Johna Briona musel přitom být velký tlak vzhledem k tomu, že k tragickým okolnostem tenhle kšeft prostě nemohl pokazit.

Vzdejme hold také producentovi Jonovi Brianovi

Není totiž snadné dokončit album, pokud víte, že je to někoho definitivně poslední album. On to ale nemohl zvládnout lépe a jeho do nejmenšího detailu propracované syntezátory a vhodné střídání elektronických bicí s těmi klasickými, dělá z alba neopakovatelné dílo. Jeho perfektní produkce ale tkví také v tom, že se Brion nenechal při této příležitosti pohltit mesiášským komplexem a uvědomoval si, že jeho úkolem je dílo pouze dokončit, nikoliv převzít.

V pravých chvílích tak píseň nechal tak, jak byla. Příkladem je třeba zrovna poslední píseň “Once a Day”, kdy usoudil, že pokud je tohle poslední možnost, kdy někteří fanoušci Maca Millera zažijí úplně naposledy, jaké je to slyšet poprvé jeho píseň, bude nejlepší nechat posluchače osamocené s raperem. Jen jeho hlasem, doprovázeným syntezátorem.

Kdybyste poslouchali úvodní a zároveň titulní píseň “Circles” naslepo, mohli byste si splést jeho první tóny, kdy pobrukuje uvolněná, ale zároveň jistá baskytara a sem tam jí doplní ležérní pošimrání činelu s nějakým albem Van Morrisona z přelomu 60. a 70. let. Píseň zní jako takový ten flegmatický týpek, co vypadá, že ho nic nezajímá a nic neumí, pořád stojí opodál a vy si myslíte, že je to jenom nějaký líný hulič, ale hned poté vyjde z řady a vystřihne tři salta z místa, či udělá nějakou jinou šílenou věc, na kterou je potřeba kopa talentu i píle. Není tohle vlastně Mac Miller?

“Outside is cloudy, but I like that better” („Venku je oblačno, ale já to tak mám raději“) a “Well, I’m way too young to be gettin’ old,” („Jsem moc mladý na to, abych stárnul“) lze slyšet od Maca Millera v další “Complicated. Lze z toho slyšet jistou únavu. Spíše než deprese to je ale prostě vyjádření takových těch chvil lenosti a celkového znudění nad světem, kdy se vám prostě nic nechce, nejraději byste se prostě zavřeli doma, abyste se nemuseli zajímat o to, jestli někde opodál řádí orkán Sabine nebo nějaký koronavirus. Hledání klidu a míru v šíleném světe.

“Without any complications,”

(„Bez jakýchkoliv komplikací.“)

jenže o chvíli později Mac Miller dodává:

“Gotta be so complicated?”

Svět nám totiž často prostě nedovolí být takto flegmatickými a nechat všechno plavat.

Mac Miller ostatně v tomto tématu pokračuje i na další písni “Blue World”. “Yeah, well, this mad world made me crazy / Might just turn around, do one-eighty”.

Na další velice poklidné písni “Good News” procházíme s Macem jeho epizodou bez drog.

“I spent the whole day in my head
Do a little spring cleanin’”

(„Strávil jsem celý den v mé hlavě / Trochu jsem si tam udělal jarní úklid.“)

zároveň si ale uvědomuje, že tohle může být příliš pozdě a možná už taky pozdě je, protože cítí, že do toho může zase znovu spadnout.

“I know maybe I’m too late, I could make it there some other time,”

(„Vím, že už možná jdu pozdě / Můžu ale dojít někdy jindy.“)

zpívá totiž později.

Kruci, je to ale píseň! Podobně jako v případě Davida Bermana mě nepřestává udivovat, jak krásné písně mohou stvořit lidé, kteří mají tak pochroumanou duší.

Líp než říkat cokoliv dalšího to vyjádří tohle video Anthonyho Fantana (The Needle Drop):

Upřímně, jestli nevyhraje Jon Brion za tohle album Grammy za produkci roku, bude to smutný obraz téhle hudební akademie.

Na “I Can See” se produkce poprvé rozvine naplno a slyšíme psychedelický g-funk s inspiracemi v rapové hudbě západního pobřeží. V případě Mac Millera je ale všechno daleko více snovější a jakoby zastřené mlhou. V písni fungují skvěle nejen rozmanité syntezátory, ale také dívčí vokály na pozadí. Když se sejdou dva hudební géniové, je to prostě radost poslouchat. Upřímně, jestli nevyhraje Jon Brion za tohle album Grammy za produkci roku, bude to smutný obraz téhle hudební akademie. Ten chlap má neuvěřitelný cit.

Na závěr pouze Mac a syntezátor

Dobré covery se poznají tak, že nejprve nepoznáte, že se jedná o cover, ale myslíte si, že je to originální píseň, kterou vymyslel ten, kdo jí zrovna interpretuje. V případě “Everybody” to platí na 100%. Mac Miller převzal píseň tak, že z ní udělal svou.

Ach ty syntezátory! Na písni “Woods” to je skoro jako nějaká virtuální realita. Instrumentace tohohle alba v kombinaci s tím, jak vás umí Mac Miller vtáhnout do toho, jak se cítí, vás vyloženě vytrhává z místa, kde zrovna jste. A ty dozvuky písně v jejím konci!

Na “Hand Me Downs” začínají slabší momenty alba. Jakoby to chtělo po “Woods” při které běhají chlupy po zádech, nějakou jinou náladu než další ležérní. Ne, že by to chtělo nějaké temné drama, ale možná něco rychlejšího… “Hand Me Downs” je bohužel slabší a nudnější kousek. Pro australského rapera Bara Sura je to trochu škoda, protože písni dodal potřebné.

“That’s On Me” sice tuhle línou náladu moc nezmění, instrumentací ale připraví velice zajímavou kombinaci vanmorrisonovského folkového pojetí ze kterého přímo dýchá příroda a svoboda s hawajskou hudbou, kdy Mac napsal píseň poté, co se vrátil z dovolené na těchto ostrovech. V podobně ležérním, ale více psychedelicky rockovém dojede album “Surf” a poté již zmiňovaný poslední moment, kdy Mac Miller v intimní zpovědi – pouze on sám se syntezátorem, dojede do konce tohle album.

Mac Miller – Circles

Vydáno: 17. 1. 2020
Délka: 48:44
Žánry: Pop-Rap, Neo-Soul, G-Funk, Psychedelic Pop, Psychedelic Soul, R&B
Rozhodně musíte slyšet: 1. Circles, 3. Blue World, 4. Good News, 5. I Can See, 6. Everybody, 7. Woods, 11. Surf

Recenze | Novinky: Manic vyjadřuje podivnou rozpolcenost Halsey, která je spíše nepovedeným marketingem, než uměleckým vyjádřením

Americká zpěvačka Halsey se postupně propracovala k velkému jménu a není se co divit. Halsey měla vždycky mnoho předpokladů proto, aby byla velkou hvězdou. Její vysoký hlas je na jednu stranu jemný a dostatečně konformní pro komerční úspěch, na druhou stranu v sobě má i drzost, je dostatečně „sexy“ a tahle kombinace vždycky táhne. Halsey je i po vizuální stránce velice atraktivní a to je pro úspěch v dnešní popové hudbě pochopitelně také potřeba. Její problém byl ale slabší management, který v popu často souvisí s určením uměleckého směru, jakým se vydá. Otázkou tedy bylo, jak tomu bude na novém albu Manic.

Halsey jednou zkouší alternativní elektronickou hudbu, jindy nějakou kombinaci dance popu a rocku (“Nightmare”) a její největší hit nového alba je zase kombinací dance popu a country (“You Should Be Sad”). Mnoho žánrů samozřejmě problém není. Problém je, že nic z toho nezní dostatečně jistě a u málo čeho si řeknete: „Jo, tohle je přesně Halsey. Tohle jí přesně sedí.“  Buď to jsou generické popové hity, které by mohla zpívat kterákoliv jiná populární zpěvačka a nebo až křečovitá snaha o to se odlišit od ostatních.

Halsey (foto: Capitol Records)
Halsey (foto: Capitol Records)

Přitom minulé album, byť třeba někteří nebudou souhlasit, znělo právě jako něco, kde by se mohla zabydlet. Album kombinovalo alternativní elektronickou hudbu s mainstreamovým dance popem, album mělo slušnou atmosféru a (tady budou asi někteří nesouhlasit) dle mého názoru ani neznělo nijak nuceně.

Oproti hopeless fountain kingdom pěkná nuda

Na novém albu se bohužel potvrdilo, že Halsey chce být všechno, ale není naplno nic. Bohužel se také potvrdila odpověď na to,  proč se stala známou hlavně díky tomu, že zpívala písně s druhými. Do širšího povědomí prorazila přeci jen díky duetu s americkými EDM podnikateli Chainsmokers, nikoliv své písni a posledně o ní bylo hodně slyšet díky duetu s korejským boybandem BTS .Ten byl ale umístěn na albu jejich, ne Halsey.

Duet s BTS je ostatně i zde, jenže můžete hádat, jak to dopadlo. Takového úspěchu ani zdaleka nedosáhl a je to oproti povedenému hitu z alba BTS jen taková slabá chudinka, která se krčí na albu snad jen ze splnění přání nahrávací společnosti, která si po úspěchu minulého duetu s BTS chtěla zkusit na tomto hitu ještě něco vydělat.

Ústřední písní alba je samozřejmě „You Should be Sad“, o které tu už trochu byla řeč. Zdá se, že po „Old Town Road“ je tady obnovení trendu, který okolo roku 2013 nastolil Avicii – kombinování moderní elektronické taneční hudby s country. V případě Halsey je v tom i trochu rocku vzhledem k mohutné kytaře, která tvoří krátkou mezihru. Jsem si jistý, že si píseň najde mnoho příznivců a pokud patříte mezi ně, pak vám to nebudeme rozmlouvat.

Pro nás to ale jenom píseň s nudnou akustickou kytarovou vyhrávkou, která před takovými pěti lety měla sloka každá druhá popové taneční píseň, co se hrála na Evropě 2 a na těch poboček rádií Kiss, co v té době ještě hrály moderní hudbu, než se všechny začaly definitivně orientovat na „devadesátky“ pro starší posluchače. Oproti minulému albu Halsey každopádně velká nuda. Textu se nedá upřít jisté drama a obsahuje i hodně působivé řádky.

No a pak přijde videoklip a bum! Halsey tancuje polonahá a úplně nahá pak sedí na koni a zpívá o tom, jak potratila na turné dítě: “I’m so glas I never had a baby with you. (Jsem ráda, že jsem s tebou neměla dítě).“ Videoklipy tady nikdy nehodnotíme, ale hodnotíme kontext celého alba. A když se podíváme na kontext, je to naprosto odporné a ukazuje to snad na všechno, co je na byznysu mainstreamové hudby špatného. Na to se dá reagovat snad pouze touto hláškou Zdeňka Pohlreicha.

Halsey jako smutný odraz Instagramové a „post-MeToo“ doby

Všechno je neurčité převalování od všeho k ničemu, stejně jako její hudba, která chce být vším, ale není zároveň ničím.

Na „Forever … (is a long time)“ zkouší Halsey na začátku snad nějaké inspirace Beach Boys a poté slyšíme ze sloky melotron podobný památnému melotronu ze „Strawberry Fied Forever“ od Beatles. Frázování v této písně je tak přeslazené, že vás z toho začnou bolet zuby, i když zrovna žádné sladké nejíte a jak jsme říkali v úvodu, že hlas Halsey je zajímavý, tady v tomto rozkouskovaném a polo recitovaném frázování přímo leze na nervy tak, že máte Halsey plné zuby a to ještě ani není 20 minuta alba a o nepříjemné nakažlivosti refrénu:

„I hate everybody“

je lepší se nezmiňovat. Textově je to samé “Everybody”, “somebody”, stejně tak v druhé písni “clementine”, kde Halsey zpivá:

“I don’t need anyone
I just need everyone and then some”

Všechno je neurčité převalování od všeho k ničemu, stejně jako její hudba, která chce být vším, ale není zároveň ničím. Halsey přitom neustále prozkoumává sebe samou, skoro jakoby byla sebou samá posedlá. je to bohužel smutný trend narcisismu, který přináší doba sociálních sítí. Proč se vůbec na novém albu Halsey obrácí k sobě a potom tak moc k neurčité mase lidí? Je to přesně o tom, o čem jsou sociální sítě, pokud do nich spadnete po hlavě. Jste posedlí sami sebou a obracíte se k neurčité mase lidí vašich followerů.

Hudebníci nikdy nebyli dokonalými vzory pro mládež a společenských jevů a nikdy nebudou, faktem ale je, že Halsey ztělesňuje hodně negativních jevů dnešní společnosti a nápravě nepomáhá. Člověk by si řekl, že když už ta hudba za moc nestojí, alespoň by mohla být užitečná.

Na jednu stranu je dobré, že se Halsey místy pokouší o nějaké psychologické prozkoumávání sebe samotné, jako třeba v části “clementine”:

“I’d like to tell you that my sky’s not blue, it’s violent rain
And in my world, the people on the street don’t know my name”

a vlastně tak pokračuje v trendu moderního popu, který jakoby zažíval ošklivou kocovinu po létech plných hédonismu, kdy se to v písních hemžilo sexuálními narážkami a v klipech se stříkalo šampaňským a házely po sobe zmrzliny. Je to z části o této post-MeToo době, kdy každý raději zvolí to, co nikoho neurazí. Na druhou stranu pak člověk nechápe, proč klipy Halsey vypadají tak, jak vypadají, kdy má v poslední době snad nejodvážnější klipy ze všech. A jsme zase u toho. Nemá to žádný význam. Ten se počítá jen příjmy, které tečou Capitol Records.

A teď konečně ta dobrá část alba!

Stejně jako druhá píseň, také „I Hate Everybody“ melodicky vzbuzuje tik v pravém oku, kdy Halsey zpívá v melodii, jakoby nahrávala album pro děti o velikonočním zajíčkovi, přitom v klipu na “You Should be Sad” vedle je oblečená jako z toho nejundergroundovějšího queer klubu 80. let. Bylo by dobré, kdyby si zvolila jedno nebo druhé a člověk tomu alespoň věřil.

Naštěstí a ještě jednou naštěstí se album rapidně zlepší v písni „3am“: “Think I took it way too far / And I’m stumblin’ drunk, getting in a car / My insecurities are hurtin’ me / Someone please come and flirt with me“ zpívá Halsey a najednou konečně nasedáte do vlaku Halsey, protože tomu, co zpívá věříte a hudba konečně přestane být infantilní a zní trochu rebelsky. “I really need a mirror that’ll come along and tell me that I’m fine / I do it every time,” zní zase instagramová hesla z písně, ale Halsey si jakoby konečně naplno přiznává, že má problém a že to není ok. 

Halsey ostatně i z veřejného vystupování působí někdy trochu jako slon v porcelánu. Stačí si vzpomenout na to, když se jí zeptali na to, jestli jí nevadí spolupracovat s raperem Quavem, který měl v tisku nějaké trable s homofóbickými komentáři a Halsey se vyhnula odpovědi krásným whataboutismem a začala bůhvíproč útočit na Iggy Azaleu za to, že prý nesnáší černé lidi. Její věčné řeči o tom, že je bisexuální a přitom byla na veřejnosti vždy spatřena vždy pouze s muži, byly v minulosti také poněkud zvláštní a skoro to vypadalo, jako by se jednalo hlavně o PR tah. 

Její kontroverzní osobnost by se však mohla využít lépe a mohla by být tím hnacím motorem pro tvorbu, jakým byla na minulém albu, kde inovativně znějící hudba fungovala s texty, které byly hlavně o vztazích – od toho nejintimnějšího, až po vztahové problém. Na “3am” je to alespoň částečný návrat zpět. Dobrá moderní rocková píseň.

O dvě z písní, které na albu za něco stojí – “3am” a poté o desátou píseň, příjemné pop-rockové country “Finally // Beautiful Stranger” se postaral hvězdný producent Greg Kurstin. O další výbornou píseň z alba – milostné R&B “Without Me” s výbornou večerní atmosférou se postarala sedmičlenná skupina producentů a skladatelů, mezi kterými byly třeba Louis Bell (Post Malone, Lana Del Rey, Taylor Swift, Camilla Cabello). 

Povedenou trojici písní bohužel přeruší příšerný duet s Alanis Morisette, jejíž refrén zní: “Your pussy is a wonderland.” Co na to říct… Necháme snad raději promluvit prezidenta

Další povedenou písní je pak čtrnáctá píseň “More”. Hluboký syntezátor zní naprosto parádně a škoda, že Ammar Malik (“I’m Just Being Honest” od Weezeru, “Trust” od Jonas Brothers, Maroon 5, “Symphony” Clean Bandit, Ed Sheeran, Zara Larsson) který má na písni hlavní podíl a je to jeho jediné autorství na albu, nedostal na albu více prostoru, protože přesně takovýhle zvuk by byl pro albu něčím parádním.

Halsey – Manic

Vydáno: 17. 1. 2020
Délka: 47:36
Žánry: Pop, Elektropop, Pop/Rock
Rozhodně musíte slyšet: 8. 3AM, 9. Without Me, 10. Finally // Beautiful Stranger, 14. More

od -

Šedivé počasí, chřipková epidemie, k tomu nás pořád straší ještě s daleko horší epidemií, kvůli které se ani nedá pořádně cestovat po světě… No alespoň že je tu plno skvělé nové hudby. Na přelomu ledna a února 2020 pokračuje ve svém kosmickém popu Noel Gallagher, došlo k unikátnímu spojení Gorillaz, rappera slowthaie a punkerů Slaves a nové písně vydaly také dvě velké americké popové hvězdy Kesha a Demi Lovato. A hádejte, kdo se nyní také pouští do hudby? Elon Musk! Je toho ale daleko, daleko více…

Sledujte nás na Spotify, kde umisťujeme playlisty nových písní.

Noel Gallagher’s High Flying Birds – Blue Moon Rising

Bývalý mozek, kytarista a druhý zpěvák Oasis Noel Gallagher je zpátky se singlem “Blue Moon Rising”, kterým se zatím snad nejvíce vzdálil od toho, co dělalo Oasis slavnými. Pryč je jeho tradiční struktura písní sloka-předrefrén-refrén a namísto refrénu je zde mezihra s hlasovými efekty, které bychom očekávali spíše z taneční hudby. Píseň je titulním singlem z připravovaného EP, které vyjde 6. března.

Guided by Voices – Man Called Blunder

Další ochutnávka od z Ohia pocházející americká alternativní/indie rockové kapely Guided by Voices z jejich chystaného alba Surrender Your Poppy Field, které vyjde 20. února.

TIP: Gorillaz – Momentary Bliss ft. slowthai & Slaves

Ano, je to skutečně tak! Gorillaz se dali dohromady s londýnským rapperem slowthaiem a z Kentu pocházející punkovou dvojicí Slaves a výsledek zní velice svěže a zajímavě.

Incubus – Our Love

Incubus, funk-rocková kapela, která za sebou nechala svá nejlepší léta někde v 90. letech, se vrátila překvapivě se zajímavou písní, která zní moderně a s jejich novým zvukem byste skoro nepoznali, že se nejedná o The 1975. Rozhodně je zajímavé, jak i kapela tak pevně vázaná na devadesátky, může znít moderně.

Kesha – Tonight

Skladatel Stephen Wrabel, který s Keshou spolupracuje od roku 2017 (kromě toho byl také autorem některých písní třeba na posledním albu Backstreet Boys a Pink, dříve psal třeb pro Kyga) a producent Ajay Bhattacharya přezdívaný Stint (MØ, Zara Larsson, Portugal. The Man) se spojili s Keshou a stvořili píseň, která kombinuje popovou melodičnost s agresivním rapem. Pestrá píseň pochází z nového alba Keshi High Road.

Ghostpoet – Concrete Pony

Minulé album Obara Ejimiweho, lépe však známého jako Ghostpoeta Dark Days + Canapés, bylo výborné a po prvním singlu z nového alba I Grow Tired But Dare Not Fall Asleep, které vyjde 1. května, je potřeba se na něj těšit ještě o něco více.

Demi Lovato – Anyone

Americká popová hvězda Demi Lovato si vzhledem k jejím trablím s drogami neprožila úplně šťastné časy, ale teď je zpět, minimálně co se týče hlasové stránky, v plné síle. V písni “Anyone” je slyšet ta velká tíha, ze které se doslova z plných plic vyzpívává. Emočně silná píseň je až překvapivě dobrá a nejedná se určitě jen o tuctovou popovou piánovou baladu. I když zrovna ten zvuk piána mohl být trochu méně umělý, nicméně to, jak Demi Lovato podala tu píseň hlasově… Všechna čest! Stávají z toho chlupy na zádech.

Destroyer – Have We Met

Vzpomínáte ještě na minulé album kanadské indie rockové kapely Destryoer ken, o kterém jsme psali v roce 2017? Teď je Destroyer zpátky a podle všeho je charakteristický hluboký hlas Dana Bejara ještě lepší než posledně!

TIP: Yumi Zouma – Cool For a Seconds

Když už tu máme bratry Gallagherovy, tahle novozélandská kapela je jejich velkými fanouškami. Dokonce takovými, že před dvěma roky předělala celé album (What’s the Story?) Morning Glory do jejich verze  Nyní jsou tady zpátky se svým materiálem a zní velice, velice nadějně. Pokud vás zaujali, jejich třetí album Truth or Consequences vyjde 13. března.

Ivo Cicvárek – Autopilot

Nové album českého folkového písničkáře, který pracuje jako dramaturg ČT Brno, se dá snadno přehlédnout, ale album s názvem Padá je plné perfektních písní, které patří k tomu nejlepšímu z oblasti folku, co zde v současné době vzniká.

Elon Musk – Don’t Doubt ur Vibe

CEO a zakladatel automobilky Tesla, zakladatel a vedoucí vesmírného programu SpaceX, chlap, který to pak tak nějak spojil a vypustil Teslu do vesmíru, vynálezce, filantrop, člen britské královské společnosti, žijící legenda a bůhvícovšechnoještě Elon Musk nyní očividně dělá i do hudby a nezní to vůbec špatně. Není známé, jestli mu pomáhala i jeho přítelkyně Grimes, ale spíše to zní, jakoby byla většina písně skutečně z jeho hlavy a při skládání a produkování této futuristické elektronické písně si přestavoval, jak jezdí s Cybertruckem po Marsu.

Liam Gallagher – Sad Song (Acoustic)

Když se bratři Gallagherové spolu nebaví, je nutné je dát dohromady alespoň takto. Liam Gallagher před pár dny vydal EP písní v decentním, akustickém podání. Byť se zrovna před pár dny při koncertě v Hamburku poroučel z pódia kvůli hlasovým problémům, jeho hlas je pořád v daleko lepší kondici, než ve které byl na konci Oasis. Jeho podání “Sad Song” je speciální i v tom, že tuto píseň nejenže napsal Noel, ale za Oasis jí Noel i zpíval a Liamovou verzi bylo možné slyšet do nynějšího okamžiku pouze ze starého raritního dema z dob před vydáním alba Definitely Maybe (1994).

David Bowie – Baby Universal ’97

Legendy vydávají skvělé písně i po své smrti. Nyní vyšla nová Bowieho dříve nevydaná verze písně “Baby Universal”, která vznikla pro Bowieho projekt/superskupinu Tin Machine, ve které s Bowie byli kytarista The Cure Reeves Gabrels a bratři Salesovi ze skupiny Iggyho Popa —  basák Tony Fox a bubeník Sales.

Cage The Elephant – Broken Boy ft. Iggy Pop

Cage the Elephant vydali zajímavou alternativní verzi svého singlu “Broken Boy” ze svého posledního alba Social Cues, které se dostalo do našeho seznamu 40 nejelpších písní roku 2019.

Inhaler – We Have to Move On

Syn Paula Hewsona… Kdo že to kurňa je? No dobře, tak Bona, Elijah Hewsona má kapelu a ta začíná znít lépe a lépe. Tohle je už jejich několikátý singl a na jejich debutové album je důvod se těšit zase o pořádný kus více. Že by záchrana pro dnešní kytarový rock?

Fleetwood Mac – Got To Move (Live: The Cue Club, Gothenburg, Sweden 2 Nov ’69)

A na závěr něco pro opravdové hudební fajnšmekry…

Autor: Patrik Müller

Nejlepší alba 2019

Je tady oblíbená výběr našich stávajících i nových čtenářů – článek s výběrem 40 nejlepších (zahraničních) hudebních alb roku 2019. Pop zde zastupují například Taylor Swift, Charlie XCX nebo Billie Eilish, alternativní rock Foals, The National a Purple Mountains, primárně kytarovou hudbu Cage the Elephant a SUM 41, alternativní eletroniku FKA Twigs nebo Holly Horndon a rap například JPEGMAFIA nebo Freddie Gibbs & Madlib.  Kdo další se do seznamu dostal se podívejte níže.

40. až 10. místo

40. Bon Iver – i,i

22, A Million; Bon Iver a For Emma a Forever Ago. To byla Bon Iverovy tři úspěšná alba minulých let. Nyní Bon Iver jakoby tyto tři alba vzal a jejich nálady a zvuk smíchal do jednoho nového. A protože je to Bon Iver, zní to opět výborně.

39. The Comet Is Coming – Trust In The Lifeforce Of The Deep Mystery

Jazz prý s příchodem rock’n’rollu zemřel, nicméně není to tak úplně pravda. V různých podobách přežívají určití jazzoví dinosauři ale i nyní a i díky těm mohl vlivem hudební evoluce jazz trochu zmutovat do jazz-fusion a zní naprosto parádně.

38. Brockhampton – GINGER

Je tady málo rapu? Pak je potřeba jeden přidat. Brockhampton se hudebně od minulého alba Iridescence z roku 2018 zase hudebně někam posunul a jeho myšlení je málo předvídatelné a umí myslet překvapivým způsobem.

37. Lover – Taylor Swift

Taylor Swift a dvojice producentů Jack Antonoff a Joel Little, která si rozdělila skladatelskou a producentskou práci, zatímco po delší době přidala Taylor Swift také svůj výtvor. Taylor Swift kombinuje moderní hudbu s tím nejlepším z 80. let a funguje to naprosto perfektně.

36. SUM 41 – Order in Decline

Zatímco američtí, více popoví kolegové Blink-182 po odchodu Toma DeLonga spíše chřadnou, kanadští Sum 41 se z čistajasna ocitli v jednom z nejlepších stavů, v jakém kdy byli. Krize středního věku, frustrace moderního konzumního a digitálního světa i politická situace, jakoby probudili v Sum 41 nefalšovaný vztek, ve kterém se skrývá mnoho energie.

35. Big Thief – Two Hands

Australští King Gizzard and the Lizzard Wizard a britští Foals nejsou jediní, komu se podařil majstrštyk v podobě vytvoření 2 spektakulárních alb v období jednoho roku. Newyorští obdivovatelé Neila Younga vytvořili poctivě postaru nahrané a i díky tomu velice hřejivě znějící dvě alternativní rocková alba.

34. Black Mountain – Destroyer

Další primárně kytarové album, které se skvěle poslouchá a člověk z jeho poslechu navíc dostane mnoho originální produkce i skladatelských postupů. Tato kanadská kapela sice existuje teprve od roku 2004 a její jméno není nikterak obrovské, ale zasloužila by si status legend.

33. Titus Andronicus – An Obelisk

O poznání melodičtější než v případě následujících Institute, ale také naprosto skvělé punkové album kapely z New Jersey, která má ale velice britský zvuk.

32. Institute – Readjusting the Locks

Jedno z nejzajímavějších punkových alb minulého roku. Institute hrají jakoby zrovna přicestovali časem z těch nejšpinavějších punkových klubů 70. let.

31. American Football – American Football (2019)

Klidné soft-rockové emo album, které je něco jako soudobá verze legendárních Spiritualized pro milleniály. Na albu je několik zajímavých duetů, kdy zpívá na albu méně známá Elizabeth Powell, ale i zpěvačka Paramore Hayley Williams.

30. Foals – Everything Not Saved Will Be Lost Part 2

Více energická a přímočará druhá část alba Everything Not Saved Will Be Lost není tak dobrá jako ta více zasněnější a experimentální, i tak se ale jedná o velice úspěšné album Foals.

29. Cage the Elephant – Social Cues

Cage the Elephant vyhráli za tohle album další Grammy v kategorii rockové album roku a skutečně zaslouženě, protože se dnes málokomu povede prorazit a udržet si pozornost posluchačů pomocí pravé rockové hudby tvořené primárně kytarami.

28. Coldplay – Everyday Life

Nové album Coldplay vyšlo překvapivě tiše a bez obvyklého humbuku kolem, není se ale co divit, protože je velice rozdílné od jejich posledních alb. S tím, jak se na novém albu Coldplay vzdálili od komerčního trhu a zaměřili se na tvoření atmosférické, spíše alternativní hudby by se dalo dokonce hovořit vzpomínání na ty nejlepší časy Coldplay – časů jejich prvních dvou alba Parachute a A Rush of Blood to Head. Everyday Life je jako stará, černobílá, zaprášená fotografie na tyto časy, kdy byli Coldplay, na malou chvíli tou nejlepší kapelou na světě —  než přišly jejich komerčnější alba.

27. Julia Jacklin – Crushing

Smutné, klidné album australské skladatelky a zpěvačky Julie Jacklin, které je suverénně vedeno jejím hlasem, který dokáže i přes vláčivé tempo jejich písní strhnout pozornost posluchače tak, že nemůže udělat nic jiného než prostě poslouchat s otevřenou pusou.

26. Lost Under Heaven – Love Hates What You Become

Nenápadné, ale velice silné album manchesterského páru, které je jako britská verze White Stripes.

25. Fontaines D.C. – Dogrel

Debutové album dublinské post-punkové kapely, která chytře kombinuje punkovou hudbu s vlivy irské tradiční hudby.

24. Thom Yorke – ANIMA

Nejlepší sólové album Thoma Yorka od sólového debutu The Eraser.

23. Charli XCX – Charli

Jedno z nejzajímavějších popových alb poslední doby, na kterém nechybí velké mainstreamové hity, ani elektronické experimentální písně.

22. King Gizzard & the Lizard Wizard – Fishing for Fishies

Hravé album australské alternativní rockové kapely King Gizzard & the Lizard Wizard, které člověk naplno ocenil teprve poté, co ukázali, jak umí otočit o 180° do úplně jiného stylu.

21. JPEGMAFIA – All My Heroes Are Cornballs

JPEGMAFIA pokračuje v prozkoumávání možností rapu na experimentální úrovni.

20. Big Thief – U.F.O.F.

Emocemi nabité album, které zní, jakoby ho nahráli děti samotného mistra folku a špinavého rocku Neila Younga.

19. Opeth – In Cauda Venenum

Opeth nestojí na místě a švédská, původně death metalová kapela, dovedla k dokonalosti svůj progresivní rock s příměsí jazz fussion.

18. Holly Herndon – PROTO

PROTO Holly Herndon je jedno z nejpodivnějších, ale zároveň nejzajímavějších alb minulého roku. Jako by se jí podařilo povýšit samotné bytí tak, aby kolidovalo s jinými dimenzemi. Místy je to až děsivé, místy uchvacující.

17. Mavis Staples – We Get By

Mezi mladými žraloky si zaslouží být i tahle skvělá legendární dáma klasického R&B, která ve svých 80 letech zní snad v nejlepší formě od 70. let minulého století.

16. Dave – PSYCHODRAMA

Emo, pokud je té nejvyšší jakosti zní i v rapové verzi skvěle a dojme jako nic jiného. Konceptuální album o terapii u psychiatra je doopravdy tím, čím chce být – pravým psychodramatem.

15. Solange – When I Get Home

Občas měníme názor a ačkoliv tohle album dostalo v přehledu nových alb pouze 3,0 z 5,0, v průběhu roku jsme na něj radikálně změnili názor.

14. Freddie Gibbs & Madlib – Bandana

Tyler. the Creator není přeci jen “tradiční” rapper, a tak pokud by se mělo vybrat ryze rapové album roku, nemohl by to být nikdo jiný než Freddie Gibbs & Madlib. Parádní společné album.

13. FKA twigs – MAGDALENE

FKA Twigs ukázala, jak zní budoucnost. Stěžejní píseň alba “Sad Day” je jako zjevení z roku 2029, možná i 2039.

12. The National – I Am Easy to Find

Nejvíce elektronické a syntetické album The National není tak skvělé, jako minulé album z roku 2017 Sleep Well Beast, ale pořád je výborné a nezapomenutelné pro své perfektní písně jako “Quiet Light”, “Oblivions”, “Where Is Her Head” nebo “Rylan”.

11. black midi – Schlagenheim

Jedno z nejkreativnějších rockových alb roku, ne-li celé dekády.

Nevešlo se zde, ale stojí za zmínku

(Seřazeno náhodně).

The Head an the Heart – Living Mirage

Lizzo – Cuz I Love You

Sharon Van Etten – Remind Me Tomorrow

Lingua Ignota – Caligula

Jenny Hval – The Practice Of Love

James Blake – Assume Form

Black Keys – Let’s Rock

The Regrettes – How Do You Love?

Emily Alone – Florist

slowthai – Nothing Great About Britain

10. až 1. místo

10. Billie Eilish – WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO?

Pokud čtete náš web pravidelně, budeme se opakovat, ale znovu je to potřeba napsat. Obě O’Connellovic děcka Billie a Finneas do toho vlétly naprosto perfektně. Už v roce 2017 měli velice úspěšný singl “Bellyache”, pak ale začala teprve mánie, když dokázali Billie Eilish přetvořit do její hororové role. I generace, o které se často říká, že je změkčilá, je očividně přitahována místy sice trochu dětskými, ale i tak na popovém poli inovativním lekačkami. Slovy Thoma Yorka: „V dnešní době jsi jediná, kdo kur*a dělá něco  zajímavého.“

9. Michael Kiwanuka – Kiwanuka

Alternativní blues popová terapie britského talentovaného hudebníka Michaela Kiwanuka v jeho třetím albu Kiwanuka.

8. Lorelle Meets the Obsolete – De Facto

Většinu z uvedených alb na tomto seznamu byste neměli problém najít ani na jiných hudebních webech v podobných seznamech nejlepších alb za rok 2019, ale album De Facto mexické instrumentální alternativní rockové kapely Lorelle Meets the Obsolete je skutečnou lahůdkou, kterou asi nikde jinde nenajdete. Rozhodně byste jí ale měli vyzkoušet. Temná atmosféra alba je velice působivá a má obrovskou sílu.

7. Weyes Blood – Titanic Rising

U některých alb se stává, že mají tu moc vás přesunout vás na nějaké úplně jiné místo a takhle to přesně bylo i v případě Weyes Blood a jejího podvodního světa, ve kterém se schovává před krutou realitou.

6. Little Simz – Grey Area

Grey Area je album o tom, jaké je to být ve svých dvacítkách. „Je to jako šedá oblast – proto jsem to album takhle nazvala,” říkala sama Little Simz o albu. V albu o nejistotě mladých lidí, které je o tom, jak nic není černé ani bílé se Little Simz stala spíše zpěvačkou než raperkou a její album je více melodické než jindy, což se ukázalo jako šťastná volba.

5. Tyler, The Creator – IGOR

Dle některých interpretací je album o alter-egu Tylera IGOR – což je podivín se slunečními brýlemi a parukou — deskou, na které Tyler odkrývá tu vůbec nejkřehčí a nejzranitelnější část svého já. Této verzi určitě nahrává fakt, že v písni “I Think” Tyler používá melodii z nigérisjké písně Bibi Mascel “Special Lady”. Vzhledem k tomu, že jeho otec, který se ho kdysi zřekl, jakmile se dozvěděl, že je jeho přítelkyně těhotná, pochází z Nigérie, se to zdá jako až moc velká náhoda. Album každopádně zní velice originálně a Tyler dokázal dostat rap a R&B dále než je obvyklé.

4. Purple Mountains – Purple Mountains

Před tím než se David Berman oběsil ve svém domě v New Yorku, nahrál klidné a vyrovnané album, které má snad až relaxující účinky. Je to hodně zvláštní, jak je tohle album uklidňující a přitom lze z něj jasně poznat, že David Berman měl vše už naplánované a loučil se se světem. Jakoby při přesvědčení, že už tady nebude, z něj spadl všechen strach, úzkost a stres a prostě naposledy zavpomínal na to špatné, ale i dobré, co ho tady potkalo. Je to srdcervoucí, jak zní David Berman jako poražený hráč, který ale už odmítne bojovat a svou porážku přijímá.

3. Nick Cave & the Bad Seeds – Ghosteen

Nejprve to bylo zklamání z toho, že není Ghosteen hudebně tak intenzivní a temné jako Skeleton Tree, po textové stránce ale dokázal Nick Cave své minulé album ještě překonata a kdyby se tento seznam sestavoval jen na základě textů, nebyl by pochyb o tom, kdo bude první. Nick Cave se bohužel ještě nedokázal stále přenést přes smrt svého syna a rána je pořád otevřená a hodně bolestivá.

Na Ghosteen Nick Cave jakoby vyprávěl příběh z post-apokalyptického nebo možná alternativního světa, ve kterém zůstal je pouze on sám, pronásledován duchem svého syna, ale také duchem Elvise, bílých koní i umírající hvězdy na obloze (možná třeba zrovna té nejznámější na pokraji výbuchu — Betelgeuze). Pomocí tohoto na první pohled velice temného světa, ve kterém hoří Kalifornské pobřeží, se vrací zpět ke vzpomínkám na to dobré, co se událo v minulosti a vydává se také hledat útěchu v náboženské mytologii křesťanství i buddhismu.

2. Foals – Everything Not Saved Will Be Lost, Part 1

Po hudební stránce je tohle album číslo 1. První část Everything Not Saved Will Be Lost má velice bohatý zvuk, kdy kapela posouvá hranice klasické rockové kapely na další úrovně. Velice pestrá zvuková paleta tradičních i méně tradičních nástrojů dohromady s do posledního detailu vyladěnou produkcí předává energii, atmosféry i nálady. Snad jen ty texty nejsou občas úplně vybroušené a připadá vám, že se u Foals už trochu opakují.

1. King Gizzard & the Lizard Wizard – Infest the Rats’ Nest

Vydat v jednom roce dvě alba, takhle skvělá a ještě k tomu tak rozdílá, to je opravdový mistrovský kousek, který se povedl této na alternativní scéně velice dobře známé australské kapele King Gizzard & the Lizard Wizard. Tahle kapela rozhodně neměla problém vydat dobré album ani v minulých letech, jenže problémem bylo, že se jim i díky vysoké frekvenci vydaných alb, nedařilo nashromáždit za tak krátký čas tolik dobrých písní, aby s nimi udělali díru do světa. Inu, teď se to povedlo a to na překvapivě tvrdém albu, kdy si kapela adaptovala styl heavy metalu, speed a trash metalu jakoby je hrála od svého vzniku. S příměsí jejich psychadelie a sociálních komentářů, které komentují díky příběhu koncepčního alba si King Gizzard & the Lizard Wizard zaslouží mít album roku 2019, byť by nás třeba předtím asi vůbec nenapadlo, že to budou zrovna oni.

Poslouchejte albu nadále i v tomto roce a objevujte novou. Budeme se snažit vám to usnadnit.

od -
Ivan Kral

Ve věku 71 let zemřel hudebník Ivan Král. Informaci o tom zveřejnila facebooková stránka pražského festivalu Metronome, na kterém Ivan král vystupoval v roce 2016.

Ivan Král se narodil v roce 1948 v Praze, v roce 1966 se ale se svými rodiči přestěhoval do Spojených států. Král měl postavení uprchlíka až do roku 1981, kdy získal americké občanství.

Výsledek obrázku pro ivan kral

Králova americká hudební kariéra začala na začátku sedmdesátých let v New Yorku, kdy spoluzaložil kapelu Lugger. Po jejich rozpadu v roce 1973 se připojil k dnes legendárním kapelám Blondie, Patti Smith a Iggyho Popa.

Autor jedné z 500 nejlepších písní všech dob

V letech 1975 až 1979 byl Král rovněž spoluautorem písní a střídavě kytaristou a baskytaristou Patti Smith Group na jejích prvních čtyřech albech; včetně debutového a velice známého alba Horses (1975), které je obecně považováno za jedno z nejdůležitějších hudebních alb moderní doby.

Mezi Královy nejúspěšnější písně z tohoto období patří například “Ask the Angels”, “Pissing in a River”, “25th Floor”, “Revenge”, “Citizen Ship”, “Birdland”, “Ain’t It Strange”, “Pumping (My Heart)” a hlavně “Dancing Barefoot”, které se dostalo do žebříčku 500 nejlepších písní všech dob magazínu Rolling Stone a nahráli ji také například U2, Simple Minds a Pearl Jam.

Král vytvořil také hodnotná vizuální díla, když si zaznamenával na kameru vizuální deník svých dnů v Americe pro případ, že by byl někdy deportován zpět domů do Československa.

Některé z klipů se objevují v jeho amatérské kompilaci z roku 1975, Night Lunch. Král také natáčel své spoluhráče a přátele na zkouškách, v apartmánech hotelu Chelsea, Bottom Line a legendárním hudebním klubu CBGB. Záběry byly použity ve filmu s názvem The Blank Generation, který uvádí ikonické kapely jako Ramones, Talking Heads, Blondie, New York Dolls a to dříve, než měli vůbec nahrávací smlouvy.

Po revoluci Ivan Král pomáhal postavit na nohy českou hudbu

Další jeho kompilace klipů D-I-Y Blank Generation je často označována jako originální vizuální dokument o zrodu newyorského punku. Záběry z něj použilo také mnoho jiných hudebních dokumentů.

Král také natočil tři krátké filmy z let 1976 až 1979 s názvy Rat, Raven a Rabbit.

Po tom, co v roce 1979 odehráli s Patti Smith poslední koncert, pozval ho Iggy Pop do Rockfield Studios ve Walesu, aby pracoval na jeho albu Soldier. Po turné se Král stal Iggyho spoluautorem a kytaristou pro všechny písně na jeho albu z roku 1981 Party.

Král doufal, že si vybuduje kariéru jako filmový skladatel tím, že zamíří do Los Angeles, aby složil hudbu pro film Barry Levinson Diner (1981), ale nakonec se vrátil do New Yorku, aby napsal filmové skladby pro tři filmy undergroundového filmaře Amose Poea.

V 80. letech se Král zapojil do řady krátkodobých projektů. Nahrával a cestoval na turné s Johnem Waitem. Král také například řídil mezi lety 1982 a 1993 nahrávací studio newyorské nahrávací studio PAWS, kde nahrával například Mick Jagger.

Král se vrátil do Prahy v roce 1993 a pomohl postavit na nohy českou hudební scénu zdecimovanou komunistickým totalitním režimem. Ivan Král nahrával jedny z nejslavnějších českých alb porevoluční éry — například Made In Valmez kapely Mňága a Žďorp, Černý kočky mokrý žáby Lucie a Spousta andělů Anety Langerové.

Ivanu Královi se pro jeho povahu často přezdívalo tichý, skromný nebo klidný rocker. Zatímco si jeho kolegové z branže vychutnávali divoké noční jízdy, on raději zůstával na hotelovém pokoji a skládal hudbu. V rozhovoru pro Český rozhlas v roce 2017 přiznal, jak neměl u Iggyho Poppa pochopení pro braní drog a jeho změny nálad způsobené drogami. Později se v 80. letech i z důvodu závislosti na drogách, kterými trpěli jeho spolupracovníci, spíše stáhl do ústraní, přestěhoval do Seattlu a věnoval se spíše hudebnímu obchodu, který postavil.

Pořadatelé hudebního festivalu Metronome na Facebooku oznamují úmrtí:

Je nám to strašně líto, ale bohužel musíme potvrdit informaci, že odešel Ivan Kral. Upřímnou soustrast rodině i blízkým přátelům.

Zveřejnil(a) Metronome Prague dne Neděle 2. února 2020

Autor: Patrik Müller

Recenze | Novinky: Eminem díky Hitchcockovi, hostům a rychlé hubě na Music to Be Murdered By definitivně zastavil svůj sešup

Eminem se vrací. Tentokrát bez ohlášení a nečekaně brzy. S albem inspirovaným Alfredem Hitchcockem Music to Be Murdered By by rád napravil rozpačité reakce na jeho novou tvorbu, které se objevily po vydání alba Revival z prosince 2017. Kamikaze z konce srpna 2018 přitom znělo rozhodně lépe než Revival a zdálo se, že tenhle bývalý král rapu může v dnešní hudbě zastávat alespoň důstojnou roli. Je ale zrovna tohle nějaký velký důvod k oslavě? Nemohl by se přeci jen ještě vrátit do formy z legendárních alb The Marshall Mathers LP (2000), The Eminem Show (2002) a nebo alespoň s povedenými kousky poslední doby The Marshall Mathers LP 2 a Recovery?

Máme jednu špatnou a dobrou zprávu. Nejprve musíme říct, že Music to Be Murdered By díky bohu neobsahuje takové zvláštní Eminemovy eskapády, které přímo volaly po průšvihu, jako třeba, když rapoval přes píseň “Zombie” od Cranberries v písni “In Your Head” z Revival a to je tak nějak základní úspěch. Album je jakž takž konzistentní a obsahuje některé velice povedené metody, jehož třešničkou na dortu je pokoření rekordu za nejvíce vyslovených slov za půl minuty v textu písně “Godzilla”

Eminem (Foto: Facebook)
Eminem (Foto: Facebook)

Pokud se naopak zaměříme na to horší, hned v první písni “Premonition (Intro)” slyšíme, že se Eminem ještě pořád nepřenesl přes to, jak špatně bylo přijato album Revival. O tomhle ale bylo už z velké části minulé album Kamikaze a zdálo by se, že není důvod se k tomu opět vracet a tuto uzavřenou záležitost vytahovat. Jenže bohužel, musíme i tentokrát poslouchat, jak se Eminem pořád cítí ukřivděný a to například kvůli tomu, že dostal od magazínu Rolling Stone i za Kamikaze jen dvě a půl hvězdičky.

Eminemův (zbytečný) mindrák ze špatných recenzí

Je to vůbec zvláštní. Člověk by řekl, že se jeden z největších raperů všech dob nemusí vůbec starat o to, co kdo napíše v nějaké recenzi… Byť je to třeba recenze od asi nejznámějšího hudebního magazínu a byť asi ze své pozice těžko budu znevažovat vliv hudebních recenzí, když je to hlavní náplní našeho webu Music NOW. 

Kdo by ale jiný měl vědět, když ne my, že recenze jsou určeny většinou určitému a omezenému okruhu čtenářů, kteří pravidelně sledují recenze toho či onoho webu/magazínu/bloggera/vloggera a ví, jak asi zhruba vlastní hudební vkus koreluje s nimi. Můžou si tak vytipovat, co by se jim také mohlo líbit. Co si pustit a s čím nemá smysl ztrácet čas. Další význam (a na to se často zapomíná) je pak pochopitelně v tom, že můžou přijít občasní návštěvníci – fanoušci nějakého konkrétního interpreta/umělce, kteří se chtějí něco o novém albu dozvědět. Chtějí si přečíst interpretace, zajímavosti a fakta, na které třeba nemají čas, aby si je dohledali a chtějí nějaký ucelený pohled na album od jiné osoby (a popřípadě nám přijdou vynadat, pokud se k jejich oblíbencům vyjádříme kriticky). Recenze se ale určitě nepíšou pro samotné interprety/umělce.

Recenze může být sice jedna z forem zpětné vazby od publika, ale že by někomu kreativnímu a ještě ke všemu úspěšnému měla ležet v žaludku natolik, aby o ní poté rapoval v písni? Je to bohužel pravděpodobně jen další důkaz toho, že Eminem teď prostě žije v nějaké bublině, ze které se těžko dostává. Je odtržený od reálného světa natolik, že se užírá takovýmihle malichernými věcmi.

V podobné, divné a místy trochu děsivé Eminemově bublině se pohybuje i druhý track “Unaccommodating” která obsahuje přinejmenším nesmyslné, ale také zarážející přirovnání, kdy Eminem říká, že je jako návštěvník koncertu Ariany Grande, kteří zažili teroristický útok. Nejedná se o to, že by se o celé záležitosti nemohlo mluvit a tyhle události by se měly tabuizovat, stigmatizovat a důkazy z ní zakopat hluboko pod zem. To spíše úplně naopak. Jenomže vytáhnout tohle přirovnání zrovna takto?

„But I’m contemplating yelling “Bombs away” on the game
Like I’m outside of an Ariana Grande concert waiting.”

Tohle bylo levné, nic nesdělující a Eminem to zde vložil zřejmě naschvál jenom protože věděl, že to vyvolá kontroverze. A ještě podivněji to působí s ohledem na to, jak se zastával na minulém albu islamistů.

Eminem vs. Godzilla 1:0

Eminem si však výrazně spraví reputaci třetí písní “You Gon’ Learn”, která je i díky pomocí pomocí rapera Royce da 5’9″ skutečně povedenou peckou. Snad jen ty řečí o reparacích černošské komunitě a vyhrožováním separací… Co předtím Royce da 5’9″ proboha vykouřil za materiál? Pokud budeme ale brát píseň čistě melodicky a rytmicky, můžeme být jen rádi. Je to skvělý způsob, jakým Eminem přišel se současným rapem a kontrast Eminemovy vytříbené a agresivní rapové techniky s mrzutým stylem rapování černošských raperů velice baví.

Eminem si v poslední době z nějakého důvodu velice oblíbil Eda Sheerana. Možná protože může být ryšavý Angličan s irskými kořeny vlastně jediným spojem mezi raperem, kterému táhne na padesátku a dnešními puberťačkami. Spolupráce těchto dvou nedopadla nikdy vůbec dobře. “Remember the Name” z Sheeranova posledního kolaboračního alba byla přímo k smíchu a “River” jen komerční pop-rap. Sice pochopitelně na míle lepší než pop-rap v podání většiny českých skupin, ale pořád pro Eminema nedůstojný,

To píseň “In too Deep” je o poznání jiná liga. Pokud chce Eminem vydat něco více popového, vhodnější pro masový vkus posluchačů, potom je právě tohle cesta, jakou by se měl vydat. Tohle moderní R&B se sexy basovou linkou zvládl Eminem překvapivě výborně. Není to ale nějaké velké překvapení, protože píseň s Eminemem dal dohromady Tim Suby, který s ním spolupracoval už na povedené písni titulní písni minulého alba Kamikaze.

No a pak následuje zlatý hřeb alba, což je samozřejmě píseň “Godzilla”. Je skvělé, že ačkoliv Eminemova tvorba možná celkově není to, co dříve, ještě pořád dokáže vydávat písně jako tyto, které jsou výstavními kousky jeho nejlepších rapových dovedností. Sloka s agresivní kadencí je to, co Eminem umí naprosto perfektně i nyní. Juice WRLD odvede podobnou práci, stejně jako po vokální stránce na “You Gon’ Learn” Royce da 5’9″ a refrén zvládne perfektně.

Eminema zklamou pomalejší písně, drží ho Hitchcock

Sloka s agresivní kadencí je to, co Eminem umí podat naprosto perfektně i nyní. Ukázal to koneckonců i na minulém albu. To, co jej nyní sráží k zemi jsou pomalejší písně a to se ukáže i na “Darkness”. Naopak “Leaving Home” s trochu polozapomenutou zpěvačkou, které se rýsovala hvězdná kariéra, ale trochu nespravedlivě vytlačena Rihannou, když napsala Eminemovi komerčně velmi úspěšný hit “Love the Way You Lie” Skylar Gray, obsahuje výborný refrén. Jedinou jeho chybou je, že však skoro zastíní Eminemovo tentokrát ploché rapování do rádoby dojemného dramatu, který ale nemá dostatečné reálné emoce. Tedy do té doby, než přijde onen bombastický refrén Skylar Gray.

“Yah Yah” je další věc, co se povedla. Hip hop ze staré školy, na který dorazil nejen znovu Royce da 5’9’’, ale dokonce i samotný Q-Tip z legendárních A Tribe Called Quest, Black Thought z další památné skupiny The Roots a taky věrný pomocník Eminema a jeho kamarád Denaun Porter.

“Stepdad” je něco, čemu Eminem nejspíše hodně věřil soudě dle toho, že má tahle píseň vlastní intro a Eminem jí rapuje s mimořádným naléháním. Dal do ní taky doopravdy hodně intimních a osobních záležitostí, když vzpomínal na jeho těžké mládí a tyranského nevlastního otce. Výsledek nevyvolá úplně takové reakce, jaké by Eminem chtěl, ale že by se jednalo o špatnou píseň, rozhodně říct nejde.

Music to Be Murdered By není úplně plnohodnotným koncepčním albem, je spíše něco mezi koncepčním albem a obyčejným albem bez jednotného zaměření. Řekněme, že je to tématické album, i když tohle není oficiální pojem. Celým albem Music to Be Murdered By ale probíhají témata vražd, je doplněno o výstřely a výkřiky a samotný název je inspirován legendárním režisérem horrorových snímků a thrillerů Alfredem Hitchcockem. Tu a tam se na albu objeví taky nějaký zvuk, který zní jako retro zvuk, což do tématu alba také zapadá, jako například na “Marsh”.

Hosty na albu je radost poslouchat

“Little Engine” má dokonce úvod převzatý z původní desky Alfred Hitchcock Preents Music to Be Murdered By skladatele a dirigenta Jeffa Alexandra, ve kterém mluví samotný režisér a celou písní probíhá sample klasických horrorových filmových motivů. Tohle téma alba rozhodně baví!

ZAJÍMAVOST: Oficiální obal nahradil původní obal, kde Eminem přímo odkazoval na album skladatele Jeffa Alexandra Alfred Hitchcock Presents Music To Be Murdered By, na které si držel zbraň u hlavy. Tento obal ale nejspíše shledal nebezpečným a příliš necitlivým a proto na oficiálním obalu stojí pouze s rýčem.

Další věc, za kterou je potřeba Eminema pochválit je výběr hostů, protože ten je perfektní a snad každý z nich přidá do písně něco unikátního. U Sheerana to bohužel dojem není příliš pozitivní, ale vyjma jeho to je skvělé. Jeden host ale přeci jen ještě vyčnívá nad ostatními a to je čerstvý dvojitý výherce grammy za nejlepší R&B album a nejlepší R&B výkon Anderson .Paak. Jeho drzý hlas se špičkovou produkcí Dawauna Parkera i další rapové legendy, která ma na albu podíl, Dr. Dreho, povýší píseň “Lock it Up” do jiné úrovně. Dokonce do takové, že se rovná, ne-li ještě převyšuje píseň “Godzilla”.

S těmihle lidmi dokáže být Eminem alespoň na chvíli zpátky v top formě! Není náhoda, že ze všech nahraných písní bez videoklipů (vyjma “Darkness”) mají právě tyto nejvíce zhlédnutí.

Když Eminem rapuje:

“But still as explosive with, just load the clip
Two pistols on hip, both are gripped
I hold them at shoulder width
Took a stab in the dark and broke the tip
Of my knife off, but your throat is slit
‘Cause I’m cutthroat to the utmost with it
The ultimate,”

je jasné,že posloucháte vysokou školu rapu. Když ještě přidá řádky jako: “’Cause I’m getting green, Incredible Hulk / ‘Cause I usually get it in bulk,” je asi jasné, že to není bůhvíjak hluboké, ale jeho kadence slov a to, jak slova používá spíše jako součást kompozice, která má víc dokreslovat píseň, než být samostatnou a plnohodnotnou složku, na druhou stranu baví. Když se Eminem snaží na tomto albu zasahovat do vážnějších témat, jako na “Stepdad” nevychází mu to tolik.

Je velká škoda, že jsou tu taky i po lyrické, ale i melodické stránce hodně slabé kousky jako “Marsh” a nebo “Farewell”, která je nějakou divnou Eminemovou variací na reggaeton.

“I Will” má nadějné budování směrem k velkolepému závěru, ale je škoda,  že když člověk čeká čtyři a tři čtvrtě minuty na nějaký velkolepý závěr, píseň prostě vybledne.To už radši měli Eminem a spol. využít klasické zvukové zatmívačky, která se dnes bohužel používá už jen velice málo.

Eminem – Music to Be Murdered By

Vydáno: 17. 1. 2020
Délka: 64:22
Žánry: Rap
Rozhodně musíte slyšet: 3. You Gon’ Learn (feat. Royce Da 5’9″ & White Gold), 6. In Too Deep, 7. Godzilla (feat. Juice Wrld), 10. Yah Yah (feat. Royce Da 5’9″, Black Thought, Q-Tip & Denaun), 15. Little Engine, 16. Lock It Up (feat. Anderson .Paak)

od -
Grammy Awards 2020
Grammy Awards 2020

Grammy 2020: Kompletní seznam výherců, nominovaných a toho, co se zde událo

Nejúspěšnějším nominovaným interpretem na Grammy Awards 2020 byla Billie Eilish, která posbírala všechny ceny v tzv. Grammy’s Big Four, tedy hlavních cen za nahrávku roku, album roku, píseň roku a objev roku (nového umělce roku). Její bratr Finneas O’Conell navíc vyhrál také ocenění producent roku.

Osmnáctiletá popová hvězda shromáždila všechny hlavní čtyři trofeje večera, vyzvedla. Její debutové album When We All Fall Asleep, Where Do We Go? získalo ocenění album roku, Billie Eilish se stala objevem roku a píseň roku a zároveň také nahrávku roku vyhrál singl „Bad Guy“.

Eilish byla nominována celkem na sedm cen a vyhrála šest z nich. Před hlavní částí předávání cen vyhrála také ceny za nejlepší popové vokální album a nejlepší produkci alba v oblasti jiné než klasické hudby. Mezitím její bratr, herec a producent Finneas získal cenu za producenta roku (v oblasti jiné než klasické hudby).

Vyhráli také Tyler, the Creator, Lil Nas X, Tool, ale i Černobyl

S několika cenami se vrátila domů také zpěvačka Lizzo. Cenu obdržela za nejlepší popový sólový výkon (píseň „Truth Hurts“), nejlepší R&B výkon („Jerome“) a nejlepší současné album v kategorii Urban Music (Cuz I Love You). Mezi další vítěze patřili například Lil Nas X, Tyler, The Creator, Tool, Rosálía, Vampire Weekend a posmrtné výhry se dočkal také Nipsey Hussle.

Z vedlejších kategorií stojí za zmínku například výhra islandské skladatelky hudby pro veleúspěšný seriál HBO Černobyl Hildur Guðnadóttir, která si převzala cenu za nejlepší soundtrack k vizuálnímu dílu.

Diváci, kteří viděli předávání cen mohli sledovat vystoupení Billie Eilish, Ariany Grande, Lizzo, Aerosmith, kteří ale hráli bez bubeníka Joeyho Kramera, který má nyní spory s kapelou. Raper Lil Nas X vystupoval s některými umělci, kteří s ním spolupracovali na různých remixech jeho hitové singlu „Old Town Road“, včetně Dipla, Billyho Raye Cyruse a BTS.

Celý večer se nesl ve vzpomínkách na zesnulou basketbalovou legendu Kobeho Bryanta. I když byla zpráva o jeho úmrtí teprve čerstvá, zareagovalo na jeho úmrtí během předávání několik hostů (Alicia Keys, Lizzo nebo Lil Nas X), stejně tak pořadatelé stihli zareagovat a přizpůsobit program večera této události, kdy vložili mezi předávání cen pietu, kterou vedla moderátorka večera Alicia Keys.

Kompletní přehled nominovaných a výherců

Legenda

Tučně – výherce

Kurzívou a tučně výběr z nominovaných dle Music NOW (kdo měl vyhrát podle naší redakce)

Kurzívou a tučněnáš tip se shoduje se skutečným výherce

Hlavní kategorie

1. Record Of The Year (Nahrávka roku)

Pozn.: od písně roku se liší v tom, že je  to cena pro celý tým včetně producentů a zvukových inženýrů.

  • HEY, MA
    Bon Iver
    BJ Burton, Brad Cook, Chris Messina & Justin Vernon, producers; BJ Burton, Zach Hanson & Chris Messina, engineers/mixers; Greg Calbi, mastering engineer
  • BAD GUY
    Billie Eilish
    Finneas O’Connell, producer; Rob Kinelski & Finneas O’Connell, engineers/mixers; John Greenham, mastering engineer
  • 7 RINGS
    Ariana Grande
    Charles Anderson, Tommy Brown, Michael Foster &
    Victoria Monet, producers; Serban Ghenea, John Hanes,
    Billy Hickey & Brendan Morawski, engineers/mixers;
    Randy Merrill, mastering engineer
  • HARD PLACE
    H.E.R.
    Rodney “Darkchild” Jerkins, producer; Joseph Hurtado, Jaycen Joshua, Derek Keota & Miki Tsutsumi, engineers/mixers; Colin Leonard, mastering engineer
  • TALK
    Khalid
    Disclosure & Denis Kosiak, producers; Ingmar Carlson, Jon Castelli, Josh Deguzman, John Kercy, Denis Kosiak, Guy Lawrence & Michael Romero, engineers/mixers; Dale Becker, mastering engineer
  • OLD TOWN ROAD
    Lil Nas X Featuring Billy Ray Cyrus
    Andrew “VoxGod” Bolooki,  Jocelyn “Jozzy” Donald & YoungKio, producers; Andrew “VoxGod” Bolooki, Cinco & Joe Grasso, engineers/mixers; Eric Lagg, mastering engineer
  • TRUTH HURTS
    Lizzo
    Ricky Reed & Tele, producers; Chris Galland, Manny Marroquin & Ethan Shumaker, engineers/mixers; Chris Gehringer, mastering engineer
  • SUNFLOWER
    Post Malone & Swae Lee
    Louis Bell & Carter Lang, producers; Louis Bell & Manny Marroquin, engineers/mixers; Mike Bozzi, mastering engineer

2. Album Of The Year (Album roku)

  • I,I
    Bon Iver
    Brad Cook, Chris Messina & Justin Vernon, producers; Zach Hanson & Chris Messina, engineers/mixers; BJ Burton, Brad Cook & Justin Vernon, songwriters; Greg Calbi, mastering engineer
  • NORMAN F***ING ROCKWELL!
    Lana Del Rey
    Jack Antonoff & Lana Del Rey, producers; Jack Antonoff & Laura Sisk, engineers/mixers; Jack Antonoff & Lana Del Rey, songwriters; Chris Gehringer, mastering engineer
  • WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO?
    Billie Eilish
    Finneas O’Connell, producer; Rob Kinelski & Finneas O’Connell, engineers/mixers; Billie Eilish O’Connell & Finneas O’Connell, songwriters; John Greenham, mastering engineer
  • THANK U, NEXT
    Ariana Grande
    Tommy Brown, Ilya, Max Martin & Victoria Monet, producers; Serban Ghenea, Sam Holland & Brendan Morawski, engineers/mixers; Tommy Brown, Ariana Grande, Savan Kotecha, Max Martin, Victoria Monet, Tayla Parx & Ilya Salmanzadeh, songwriters; Randy Merrill, mastering engineer
  • I USED TO KNOW HER
    H.E.R.
    David “Swagg R’Celious” Harris, H.E.R., Walter Jones & Jeff Robinson, producers; Miki Tsutsumi, engineer/mixer; Sam Ashworth, Jeff “Gitty” Gitelman, David “Swagg R’Celious” Harris & H.E.R., songwriters; Dave Kutch, mastering engineer
  • 7
    Lil Nas X
    Joe Grasso, engineer/mixer; Montero Lamar Hill, songwriter; Eric Lagg, mastering engineer
  • CUZ I LOVE YOU (DELUXE)
    Lizzo
    Ricky Reed, producer; Manny Marroquin & Ethan Shumaker, engineers/mixers; Eric Frederic & Melissa Jefferson, songwriters; Chris Gehringer, mastering engineer
  • FATHER OF THE BRIDE
    Vampire Weekend
    Ezra Koenig & Ariel Rechtshaid, producers; John DeBold, Chris Kasych, Takemasa Kosaka, Ariel Rechtshaid & Hiroya Takayama, engineers/mixers; Ezra Koenig, songwriter; Emily Lazar, mastering engineer

3. Song Of The Year (Píseň roku)

Pozn.: Od nahrávky roku se liší v tom, že je to cena především pro skladatele, nikoliv celý tým. Interpret je uveden v závorce.

  • ALWAYS REMEMBER US THIS WAY
    Natalie Hemby, Lady Gaga, Hillary Lindsey & Lori McKenna (Lady Gaga)
  • BAD GUY
    Billie Eilish O’Connell & Finneas O’Connell (Billie Eilish)
  • BRING MY FLOWERS NOW
    Brandi Carlile, Phil Hanseroth, Tim Hanseroth & Tanya Tucker, songwriters (Tanya Tucker)
  • HARD PLACE
    Ruby Amanfu, Sam Ashworth, D. Arcelious Harris, H.E.R. & Rodney Jerkins, songwriters (H.E.R.)
  • LOVER
    Taylor Swift, songwriter (Taylor Swift)
  • NORMAN F***ING ROCKWELL
    Jack Antonoff & Lana Del Rey, songwriters (Lana Del Rey)
  • SOMEONE YOU LOVED
    Tom Barnes, Lewis Capaldi, Pete Kelleher, Benjamin Kohn & Sam Roman, songwriters (Lewis Capaldi)
  • TRUTH HURTS
    Steven Cheung, Eric Frederic, Melissa Jefferson & Jesse Saint John, songwriters (Lizzo)

4. Best New Artist (Objev roku)

  • BLACK PUMAS
  • BILLIE EILISH
  • LIL NAS X
  • LIZZO
  • MAGGIE ROGERS
  • ROSALÍA
  • TANK AND THE BANGAS
  • YOLA

Pop

5. Best Pop Solo Performance (Nejlepší popový výkon)

  • SPIRIT
    Beyoncé
  • BAD GUY
    Billie Eilish
  • 7 RINGS
    Ariana Grande
  • TRUTH HURTS
    Lizzo
  • YOU NEED TO CALM DOWN
    Taylor Swift

6. Best Pop Duo/Group Performance (Nejlepší výkon duetu nebo skupiny)

  • BOYFRIEND
    Ariana Grande & Social House
  • SUCKER
    Jonas Brothers
  • OLD TOWN ROAD
    Lil Nas X Featuring Billy Ray Cyrus
  • SUNFLOWER
    Post Malone & Swae Lee
  • SEÑORITA
    Shawn Mendes & Camila Cabello

7. Best Traditional Pop Vocal Album (Nejlepší vokály v tradičním popovém album)


  • Andrea Bocelli
  • LOVE (DELUXE EDITION)
    Michael Bublé
  • LOOK NOW
    Elvis Costello & The Imposters
  • A LEGENDARY CHRISTMAS
    John Legend
  • WALLS
    Barbra Streisand

8. Best Pop Vocal Album (Nejlepší vokály v popovém albu

  • THE LION KING: THE GIFT
    Beyoncé
  • WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO?
    Billie Eilish
  • THANK U, NEXT
    Ariana Grande
  • NO.6 COLLABORATIONS PROJECT
    Ed Sheeran
  • LOVER
    Taylor Swift

Dance/Electronic Music

9. Best Dance Recording (Nejlepší taneční nahrávka)
For solo, duo, group or collaborative performances. Vocal or Instrumental. Singles or tracks only.

  • LINKED
    Bonobo
    Simon Green, producer; Simon Green & Frank Merritt, mixers
  • GOT TO KEEP ON
    The Chemical Brothers
    The Chemical Brothers, producers; Steve Dub Jones & Tom Rowlands, mixers
  • PIECE OF YOUR HEART
    Meduza Featuring Goodboys
    Simone Giani, Luca De Gregorio & Mattia Vitale, producers; Simone Giani, Luca De Gregorio & Mattia Vitale, mixers
  • UNDERWATER
    RÜFÜS DU SOL
    Jason Evigan & RÜFÜS DU SOL, producers; Cassian Stewart-Kasimba, mixer
  • MIDNIGHT HOUR
    Skrillex, Boys Noize & Ty Dolla $ign
    Boys Noize & Skrillex, producers; Tom Norris & Skrillex, mixers

10. Best Dance/Electronic Album (Nejlepší taneční/electronické album)

  • LP5
    Apparat
  • NO GEOGRAPHY
    The Chemical Brothers
  • HI THIS IS FLUME (MIXTAPE)
    Flume
  • SOLACE
    RÜFÜS DU SOL
  • WEATHER
    Tycho Featuring Saint Sinner

Současná Instrumentalní hudba

11. Best Contemporary Instrumental Album (Nejlepší
For albums containing approximately 51% or more playing time of instrumental material. For albums containing at least 51% playing time of new recordings.

  • ANCESTRAL RECALL
    Christian Scott aTunde Adjuah
  • STAR PEOPLE NATION
    Theo Croker
  • BEAT MUSIC! BEAT MUSIC! BEAT MUSIC!
    Mark Guiliana
  • ELEVATE
    Lettuce
  • METTAVOLUTION
    Rodrigo y Gabriela

Rock

12. Best Rock Performance Nejlepší rockový výkon

  • PRETTY WASTE
    Bones UK
  • THIS LAND
    Gary Clark Jr.
  • HISTORY REPEATS
    Brittany Howard
  • WOMAN
    Karen O & Danger Mouse
  • TOO BAD
    Rival Sons

13. Best Metal Performance (Nejlepší metalový výkon)
For new vocal or instrumental solo, duo/group or collaborative metal recordings.

  • ASTOROLUS – THE GREAT OCTOPUS
    Candlemass Featuring Tony Iommi
  • HUMANICIDE
    Death Angel
  • BOW DOWN
    I Prevail
  • UNLEASHED
    Killswitch Engage
  • 7EMPEST
    Tool

14. Best Rock Song (Nejlepší rocková píseň)

  • FEAR INOCULUM
    Danny Carey, Justin Chancellor, Adam Jones & Maynard James Keenan, songwriters (Tool)
  • GIVE YOURSELF A TRY
    George Daniel, Adam Hann, Matthew Healy & Ross MacDonald, songwriters (The 1975)
  • HARMONY HALL
    Ezra Koenig, songwriter (Vampire Weekend)
  • HISTORY REPEATS
    Brittany Howard, songwriter (Brittany Howard)
  • THIS LAND
    Gary Clark Jr., songwriter (Gary Clark Jr.)

15. Best Rock Album (Nejlepší rockové album)

  • AMO
    Bring Me The Horizon
  • SOCIAL CUES
    Cage The Elephant
  • IN THE END
    The Cranberries
  • TRAUMA
    I Prevail
  • FERAL ROOTS
    Rival Sons

Alternativní hudba

16. Best Alternative Music Album

  • U.F.O.F.
    Big Thief
  • ASSUME FORM
    James Blake
  • I,I
    Bon Iver
  • FATHER OF THE BRIDE
    Vampire Weekend
  • ANIMA
    Thom Yorke

R&B

17. Best R&B Performance

  • LOVE AGAIN
    Daniel Caesar & Brandy
  • COULD’VE BEEN
    H.E.R. Featuring Bryson Tiller
  • EXACTLY HOW I FEEL
    Lizzo Featuring Gucci Mane
  • ROLL SOME MO
    Lucky Daye
  • COME HOME
    Anderson .Paak Featuring André 3000

18. Best Traditional R&B Performance

  • TIME TODAY
    BJ The Chicago Kid
  • STEADY LOVE
    India.Arie
  • JEROME
    Lizzo
  • REAL GAMES
    Lucky Daye
  • BUILT FOR LOVE
    PJ Morton Featuring Jazmine Sullivan

19. Best R&B Song

  • COULD’VE BEEN
    Dernst Emile II, David “Swagg R’Celious” Harris, H.E.R. & Hue “Soundzfire” Strother, songwriters (H.E.R. Featuring Bryson Tiller)
  • LOOK AT ME NOW
    Emily King & Jeremy Most, songwriters (Emily King)
  • NO GUIDANCE
    Chris Brown, Tyler James Bryant, Nija Charles, Aubrey Graham, Anderson Hernandez, Michee Patrick Lebrun, Joshua Huizar, Noah Shebib & Teddy Walton, songwriters (Chris Brown Featuring Drake)
  • ROLL SOME MO
    David Brown, Dernst Emile II & Peter Lee Johnson, songwriters (Lucky Daye)
  • SAY SO
    PJ Morton, songwriter (PJ Morton Featuring JoJo)

20. Best Urban Contemporary Album

  • APOLLO XXI
    Steve Lacy
  • CUZ I LOVE YOU (DELUXE)
    Lizzo
  • OVERLOAD
    Georgia Anne Muldrow
  • SATURN
    NAO
  • BEING HUMAN IN PUBLIC
    Jessie Reyez

21. Best R&B Album

  • 1123
    BJ The Chicago Kid
  • PAINTED
    Lucky Daye
  • ELLA MAI
    Ella Mai
  • PAUL
    PJ Morton
  • VENTURA
    Anderson .Paak

Rap

22. Best Rap Performance

  • MIDDLE CHILD
    J. Cole
  • SUGE
    DaBaby
  • DOWN BAD
    Dreamville Featuring J.I.D, Bas, J. Cole, EARTHGANG & Young Nudy
  • RACKS IN THE MIDDLE
    Nipsey Hussle Featuring Roddy Ricch & Hit-Boy
  • CLOUT
    Offset Featuring Cardi B

23. Best Rap/Sung Performance

  • HIGHER
    DJ Khaled Featuring Nipsey Hussle & John Legend
  • DRIP TOO HARD
    Lil Baby & Gunna
  • PANINI
    Lil Nas X
  • BALLIN
    Mustard Featuring Roddy Ricch
  • THE LONDON
    Young Thug Featuring J. Cole & Travis Scott

24. Best Rap Song

  • BAD IDEA
    Chancelor Bennett, Cordae Dunston, Uforo Ebong & Daniel Hackett, songwriters (YBN Cordae Featuring Chance The Rapper)
  • GOLD ROSES
    Noel Cadastre, Aubrey Graham, Anderson Hernandez, Khristopher Riddick-Tynes, William Leonard Roberts II, Joshua Quinton Scruggs, Leon Thomas III & Ozan Yildirim, songwriters (Rick Ross Featuring Drake)
  • A LOT
    Jermaine Cole, Dacoury Natche, 21 Savage & Anthony White, songwriters (21 Savage Featuring J. Cole)
  • RACKS IN THE MIDDLE
    Ermias Asghedom, Dustin James Corbett, Greg Allen Davis, Chauncey Hollis, Jr. & Rodrick Moore, songwriters (Nipsey Hussle Featuring Roddy Ricch & Hit-Boy)
  • SUGE
    DaBaby, Jetsonmade & Pooh Beatz, songwriters (DaBaby)

25. Best Rap Album
For albums containing at least 51% playing time of new rap recordings.

  • REVENGE OF THE DREAMERS III
    Dreamville
  • CHAMPIONSHIPS
    Meek Mill
  • I AM > I WAS
    21 Savage
  • IGOR
    Tyler, The Creator
  • THE LOST BOY
    YBN Cordae

Country

26. Best Country Solo Performance

  • ALL YOUR’N
    Tyler Childers
  • GIRL GOIN’ NOWHERE
    Ashley McBryde
  • RIDE ME BACK HOME
    Willie Nelson
  • GOD’S COUNTRY
    Blake Shelton
  • BRING MY FLOWERS NOW
    Tanya Tucker

27. Best Country Duo/Group Performance
For new vocal or instrumental duo/group or collaborative country recordings.

  • BRAND NEW MAN
    Brooks & Dunn With Luke Combs
  • I DON’T REMEMBER ME (BEFORE YOU)
    Brothers Osborne
  • SPEECHLESS
    Dan + Shay
  • THE DAUGHTERS
    Little Big Town
  • COMMON
    Maren Morris Featuring Brandi Carlile

28. Best Country Song
A Songwriter(s) Award. A song is eligible if it was first released or if it first achieved prominence during the Eligibility Year. (Artist names appear in parentheses.) Singles or Tracks only.

  • BRING MY FLOWERS NOW
    Brandi Carlile, Phil Hanseroth, Tim Hanseroth & Tanya Tucker, songwriters (Tanya Tucker)
  • GIRL GOIN’ NOWHERE
    Jeremy Bussey & Ashley McBryde, songwriters (Ashley McBryde)
  • IT ALL COMES OUT IN THE WASH
    Miranda Lambert, Hillary Lindsey, Lori McKenna & Liz Rose, songwriters (Miranda Lambert)
  • SOME OF IT
    Eric Church, Clint Daniels, Jeff Hyde & Bobby Pinson, songwriters (Eric Church)
  • SPEECHLESS
    Shay Mooney, Jordan Reynolds, Dan Smyers & Laura Veltz, songwriters (Dan + Shay)

29. Best Country Album
For albums containing at least 51% playing time of new country recordings.

  • DESPERATE MAN
    Eric Church
  • STRONGER THAN THE TRUTH
    Reba McEntire
  • INTERSTATE GOSPEL
    Pistol Annies
  • ENTER POINT ROAD
    Thomas Rhett
  • WHILE I’M LIVIN’
    Tanya Tucker

New Age

30. Best New Age Album
For albums containing at least 51% playing time of new vocal or instrumental new age recordings.

  • FAIRY DREAMS
    David Arkenstone
  • HOMAGE TO KINDNESS
    David Darling
  • WINGS
    Peter Kater
  • VERVE
    Sebastian Plano
  • DEVA
    Deva Premal

Jazz

31. Best Improvised Jazz Solo
For an instrumental jazz solo performance. Two equal performers on one recording may be eligible as one entry. If the soloist listed appears on a recording billed to another artist, the latter’s name is in parenthesis for identification. Singles or Tracks only.

  • ELSEWHERE
    Melissa Aldana, soloist
  • SOZINHO
    Randy Brecker, soloist
  • TOMORROW IS THE QUESTION
    Julian Lage, soloist
  • THE WINDUP
    Branford Marsalis, soloist
  • SIGHTSEEING
    Christian McBride, soloist

32. Best Jazz Vocal Album

  • THIRSTY GHOST
    Sara Gazarek
  • LOVE & LIBERATION
    Jazzmeia Horn
  • ALONE TOGETHER
    Catherine Russell
  • 12 LITTLE SPELLS
    Esperanza Spalding
  • SCREENPLAY
    Tierney Sutton Band

33. Best Jazz Instrumental Album
For albums containing at least 51% playing time of new instrumental jazz recordings.

  • IN THE KEY OF THE UNIVERSE
    Joey DeFrancesco
  • THE SECRET BETWEEN THE SHADOW AND THE SOUL
    Branford Marsalis Quartet
  • CHRISTIAN MCBRIDE’S NEW JAWN
    Christian McBride’s New Jawn
  • FINDING GABRIE
    Brad Mehldau
  • COME WHAT MAY
    Joshua Redman Quartet

34. Best Large Jazz Ensemble Album
For albums containing at least 51% playing time of new ensemble jazz recordings.

  • TRIPLE HELIX
    Anat Cohen Tentet
  • DANCER IN NOWHERE
    Miho Hazama
  • HIDING OUT
    Mike Holober & The Gotham Jazz Orchestra
  • THE OMNI-AMERICAN BOOK CLUB
    Brian Lynch Big Band
  • ONE DAY WONDER
    Terraza Big Band

35. Best Latin Jazz Album
For vocal or instrumental albums containing at least 51% playing time of newly recorded material. The intent of this category is to recognize recordings that represent the blending of jazz with Latin, Iberian-American, Brazilian, and Argentinian tango music.

  • ANTIDOTE
    Chick Corea & The Spanish Heart Band
  • SORTE!: MUSIC BY JOHN FINBURY
    Thalma de Freitas With Vitor Gonçalves, John Patitucci, Chico Pinheiro, Rogerio Boccato & Duduka Da Fonseca
  • UNA NOCHE CON RUBÉN BLADES
    Jazz At Lincoln Center Orchestra With Wynton Marsalis Featuring Rubén Blades
  • ARIB
    David Sánchez
  • SONERO: THE MUSIC OF ISMAEL RIVERA
    Miguel Zenón

Gospel/Contemporary Christian Music

36. Best Gospel Performance/Song

  • LOVE THEORY
    Kirk Franklin; Kirk Franklin, songwriter
  • TALKIN’ ‘BOUT JESUS
    Gloria Gaynor Featuring Yolanda Adams; Bryan
    Fowler, Gloria Gaynor & Chris Stevens, songwriters
  • SEE THE LIGHT
    Travis Greene Featuring Jekalyn Carr
  • SPEAK THE NAME
    Koryn Hawthorne Featuring Natalie Grant
  • THIS IS A MOVE (LIVE)
    Tasha Cobbs Leonard; Tony Brown, Brandon Lake, Tasha Cobbs Leonard & Nate Moore, songwriters

37. Best Contemporary Christian Music Performance/Song

  • ONLY JESUS
    Casting Crowns; Mark Hall, Bernie Herms & Matthew West, songwriters
  • GOD ONLY KNOWS
    for KING & COUNTRY & Dolly Parton; Josh Kerr, Jordan Reynolds, Joel Smallbone, Luke Smallbone & Tedd Tjornhom, songwriters
  • HAVEN’T SEEN IT YET
    Danny Gokey; Danny Gokey, Ethan Hulse & Colby Wedgeworth, songwriters
  • GOD’S NOT DONE WITH YOU (SINGLE VERSION)
    Tauren Wells
  • RESCUE STORY
    Zach Williams; Ethan Hulse, Andrew Ripp, Jonathan Smith & Zach Williams, songwriters

38. Best Gospel Album

  • LONG LIVE LOVE
    Kirk Franklin
  • GOSHEN
    Donald Lawrence Presents The Tri -City Singers
  • TUNNEL VISION
    Gene Moore
  • SETTLE HERE
    William Murphy
  • SOMETHING’S HAPPENING! A CHRISTMAS ALBUM
    CeCe Winans

39. Best Contemporary Christian Music Album

  • I KNOW A GHOST
    Crowder
  • BURN THE SHIPS
    for KING & COUNTRY
  • HAVEN’T SEEN IT YET
    Danny Gokey
  • THE ELEMENTS
    TobyMac
  • HOLY ROAR
    Chris Tomlin

40. Best Roots Gospel Album

  • DEEPER ROOTS: WHERE THE BLUEGRASS GROWS
    Steven Curtis Chapman
  • TESTIMONY
    Gloria Gaynor
  • DEEPER OCEANS
    Joseph Habedank
  • HIS NAME IS JESUS
    Tim Menzies
  • GONNA SING, GONNA SHOUT
    (Various Artists)
    Jerry Salley, Producer

Latin

41. Best Latin Pop Album
For albums containing at least 51% playing time of new Latin pop recordings.

  • VIDA
    Luis Fonsi
  • 11:11
    Maluma
  • MONTANER
    Ricardo Montaner
  • #ELDISCO
    Alejandro Sanz
  • FANTASIA
    Sebastian Yatra

42. Best Latin Rock, Urban or Alternative Album
For albums containing at least 51% playing time of new Latin rock, urban or alternative recordings.

  • X 100PRE
    Bad Bunny
  • OASIS
    J Balvin & Bad Bunny
  • INDESTRUCTIBLE
    Flor De Toloache
  • ALMADURA
    iLe
  • EL MAL QUERER
    ROSALÍA

43. Best Regional Mexican Music Album (Including Tejano)
For albums containing at least 51% playing time of new regional Mexican (banda, norteño, corridos, gruperos, mariachi, ranchera and Tejano) recordings.

  • CAMINANDO
    Joss Favela
  • PERCEPCIÓN
    Intocable
  • POCO A POCO
    La Energia Norteña
  • 20 ANIVERSARIO
    Mariachi Divas De Cindy Shea
  • DE AYER PARA SIEMPRE
    Mariachi Los Camperos

44. Best Tropical Latin Album
For albums containing at least 51% playing time of new tropical Latin recordings.

  • OPUS
    Marc Anthony
  • TIEMPO AL TIEMPO
    Luis Enrique + C4 Trio
  • CANDELA
    Vicente García
  • LITERAL
    Juan Luis Guerra 4.40
  • A JOURNEY THROUGH CUBAN MUSIC – WINNER (TIE)
    Aymée Nuviola

American Roots Music

45. Best American Roots Performance
For new vocal or instrumental American Roots recordings. This is for performances in the style of any of the subgenres encompassed in the American Roots Music field including Americana, bluegrass, blues, folk or regional roots. Award to the artist(s).

  • SAINT HONESTY
    Sara Bareilles
  • FATHER MOUNTAIN
    Calexico And Iron & Wine
  • I’M ON MY WAY
    Rhiannon Giddens With Francesco Turrisi
  • CALL MY NAME
    I’m With Her
  • FARAWAY LOOK
    Yola

46. Best American Roots Song
A Songwriter(s) Award. Includes Americana, bluegrass, traditional blues, contemporary blues, folk or regional roots songs. A song is eligible if it was first released or if it first achieved prominence during the Eligibility Year. (Artist names appear in parentheses.) Singles or Tracks only.

  • BLACK MYSELF
    Amythyst Kiah, songwriter (Our Native Daughters)
  • CALL MY NAME
    Sarah Jarosz, Aoife O’Donovan & Sara Watkins, songwriters (I’m With Her)
  • CROSSING TO JERUSALEM
    Rosanne Cash & John Leventhal, songwriters (Rosanne Cash)
  • FARAWAY LOOK
    Dan Auerbach, Yola & Pat McLaughlin, songwriters (Yola)
  • I DON’T WANNA RIDE THE RAILS NO MORE
    Vince Gill, songwriter (Vince Gill)

47. Best Americana Album
For albums containing at least 51% playing time of new vocal or instrumental Americana recordings.

  • YEARS TO BURN
    Calexico And Iron & Wine
  • WHO ARE YOU NOW
    Madison Cunningham
  • OKLAHOMA
    Keb’ Mo’
  • TALES OF AMERICA
    J.S. Ondara
  • WALK THROUGH FIRE
    Yola

48. Best Bluegrass Album
For albums containing at least 51% playing time of new vocal or instrumental bluegrass recordings.

  • TALL FIDDLER
    Michael Cleveland
  • LIVE IN PRAGUE, CZECH REPUBLIC
    Doyle Lawson & Quicksilver
  • TOIL, TEARS & TROUBLE
    The Po’ Ramblin’ Boys
  • ROYAL TRAVELLER
    Missy Raines
  • IF YOU CAN’T STAND THE HEAT
    Frank Solivan & Dirty Kitchen

49. Best Traditional Blues Album
For albums containing at least 51% playing time of new vocal or instrumental traditional blues recordings.

  • KINGFISH
    Christone “Kingfish” Ingram
  • TALL, DARK & HANDSOME
    Delbert McClinton & Self-Made Men + Dana
  • SITTING ON TOP OF THE BLUES
    Bobby Rush
  • BABY, PLEASE COME HOME
    Jimmie Vaughan
  • SPECTACULAR CLASS
    Jontavious Willis

50. Best Contemporary Blues Album
For albums containing at least 51% playing time of new vocal or instrumental contemporary blues recordings.

  • THIS LAND
    Gary Clark Jr.
  • VENOM & FAITH
    Larkin Poe
  • BRIGHTER DAYS
    Robert Randolph & The Family Band
  • SOMEBODY SAVE ME
    Sugaray Rayford
  • KEEP ON
    Southern Avenue

51. Best Folk Album

  • MY FINEST WORK YET
    Andrew Bird
  • REARRANGE MY HEART
    Che Apalache
  • PATTY GRIFFIN
    Patty Griffin
  • EVENING MACHINES
    Gregory Alan Isakov
  • FRONT PORCH
    Joy Williams

52. Best Regional Roots Music Album

  • KALAWAI’ANUI
    Amy Hānaiali’i
  • WHEN IT’S COLD – CREE ROUND DANCE SONGS
    Northern Cree
  • GOOD TIME
    Ranky Tanky
  • RECORDED LIVE AT THE 2019 NEW ORLEANS JAZZ & HERITAGE FESTIVAL
    Rebirth Brass Band
  • HAWAIIAN LULLABY
    (Various Artists)
    Imua Garza & Kimié Miner, producers

Reggae

53. Best Reggae Album

  • RAPTURE
    Koffee
  • AS I AM
    Julian Marley
  • THE FINAL BATTLE: SLY & ROBBIE VS. ROOTS RADICS
    Sly & Robbie & Roots Radics
  • MASS MANIPULATION
    Steel Pulse
  • MORE WORK TO BE DONE
    Third World

World Music

54. Best World Music Album

  • GECE
    Altin Gün
  • WHAT HEAT
    Bokanté & Metropole Orkest Conducted By Jules Buckley
  • AFRICAN GIANT
    Burna Boy
  • FANM D’AYITI
    Nathalie Joachim With Spektral Quartet
  • CELIA
    Angelique Kidjo

Children’s

55. Best Children’s Album

  • AGELESS SONGS FOR THE CHILD ARCHETYPE
    Jon Samson
  • FLYING HIGH!
    Caspar Babypants
  • I LOVE RAINY DAYS
    Daniel Tashian
  • THE LOVE
    Alphabet Rockers
  • WINTERLAND
    The Okee Dokee Brothers

Spoken Word

56. Best Spoken Word Album (Includes Poetry, Audio Books & Storytelling)

  • BEASTIE BOYS BOOK
    (Various Artists)
    Michael Diamond, Adam Horovitz, Scott Sherratt & Dan Zitt, producers
  • BECOMING
    Michelle Obama
  • I.V. CATATONIA: 20 YEARS AS A TWO-TIME CANCER SURVIVOR
    Eric Alexandrakis
  • R. KNOW-IT-ALL
    John Waters
  • SEKOU ANDREWS & THE STRING THEORY
    Sekou Andrews (& The String Theory)

Comedy

57. Best Comedy Album.

  • QUALITY TIME
    Jim Gaffigan
  • RELATABLE
    Ellen DeGeneres
  • RIGHT NOW
    Aziz Ansari
  • SON OF PATRICIA
    Trevor Noah
  • STICKS & STONES
    Dave Chappelle

Musical Theater

58. Best Musical Theater Album

  • AIN’T TOO PROUD: THE LIFE AND TIMES OF THE TEMPTATIONS
    Saint Aubyn, Derrick Baskin, James Harkness, Jawan M. Jackson, Jeremy Pope & Ephraim Sykes, principal soloists; Scott M. Riesett, producer (Original Broadway Cast)
  • HADESTOWN
    Reeve Carney, André De Shields, Amber Gray, Eva Noblezada & Patrick Page, principal soloists; Mara Isaacs, David Lai, Anaïs Mitchell & Todd Sickafoose, producers (Anaïs Mitchell, composer & lyricist) (Original Broadway Cast)
  • MOULIN ROUGE! THE MUSICAL
    Danny Burstein, Tam Mutu, Sahr Ngaujah, Karen Olivo & Aaron Tveit, principal soloists; Justin Levine, Baz Luhrmann, Matt Stine & Alex Timbers, producers (Original Broadway Cast)
  • THE MUSIC OF HARRY POTTER AND THE CURSED CHILD – IN FOUR CONTEMPORARY SUITES
    Imogen Heap, producer; Imogen Heap, composer (Imogen Heap)
  • OKLAHOMA!
    Damon Daunno, Rebecca Naomi Jones, Ali Stroker, Mary Testa & Patrick Vaill, principal soloists; Daniel Kluger & Dean Sharenow, producers (Richard Rodgers, composer; Oscar Hammerstein II, lyricist) (2019 Broadway Cast)

Music for Visual Media

59. Best Compilation Soundtrack For Visual Media

  • THE LION KING: THE SONGS
    (Various Artists)
    Jon Favreau & Hans Zimmer, compilation producers
  • QUENTIN TARANTINO’S ONCE UPON A TIME IN HOLLYWOOD
    (Various Artists)
    Quentin Tarantino, compilation producer; Mary Ramos, music supervisor
  • ROCKETMAN
    Taron Egerton
    Giles Martin, compilation producer
  • SPIDER-MAN: INTO THE SPIDER-VERSE
    (Various Artists)
    Spring Aspers & Dana Sano, compilation producers; Kier Lehman, music supervisor
  • A STAR IS BORN
    Lady Gaga & Bradley Cooper
    Paul “DJWS” Blair, Bradley Cooper, Lady Gaga, Nick Monson, Lukas Nelson, Mark Nilan Jr. & Benjamin Rice, compilation producers; Julianne Jordan & Julia Michels, music supervisors

60. Best Score Soundtrack For Visual Media

  • AVENGERS: ENDGAME
    Alan Silvestri, composer
  • CHERNOBYL
    Hildur Guðnadóttir, composer
  • GAME OF THRONES: SEASON 8
    Ramin Djawadi, composer
  • THE LION KING
    Hans Zimmer, composer
  • MARY POPPINS RETURNS
    Marc Shaiman, composer

61. Best Song Written For Visual Media
A Songwriter(s) award. For a song (melody & lyrics) written specifically for a motion picture, television, video games or other visual media, and released for the first time during the Eligibility Year. (Artist names appear in parentheses.) Singles or Tracks only.

  • THE BALLAD OF THE LONESOME COWBOY
    Randy Newman, songwriter (Chris Stapleton)
    Track from: Toy Story 4
  • GIRL IN THE MOVIES
    Dolly Parton & Linda Perry, songwriters (Dolly Parton)
    Track from: Dumplin’
  • I’LL NEVER LOVE AGAIN (FILM VERSION)
    Natalie Hemby, Lady Gaga, Hillary Lindsey & Aaron Raitiere, songwriters (Lady Gaga & Bradley Cooper)
    Track from: A Star Is Born
  • PIRIT
    Beyoncé Knowles-Carter, Timothy McKenzie & Ilya Salmanzadeh, songwriters (Beyoncé)
    Track from: The Lion King
  • SUSPIRIUM
    Thom Yorke, songwriter (Thom Yorke)
    Track from: Suspiria

Composing/Arranging

62. Best Instrumental Composition

  • BEGIN AGAIN
    Fred Hersch, composer (Fred Hersch & The WDR Big Band Conducted By Vince Mendoza)
  • CRUCIBLE FOR CRISIS
    Brian Lynch, composer (Brian Lynch Big Band)
  • LOVE, A BEAUTIFUL FORCE
    Vince Mendoza, composer (Vince Mendoza, Terell Stafford, Dick Oatts & Temple University Studio Orchestra)
  • STAR WARS: GALAXY’S EDGE SYMPHONIC SUITE
    John Williams, composer (John Williams)
  • WALKIN’ FUNNY
    Christian McBride, composer (Christian McBride)

63. Best Arrangement, Instrumental or A Cappella

  • BLUE SKIES
    Kris Bowers, arranger (Kris Bowers)
  • HEDWIG’S THEME
    John Williams, arranger (Anne-Sophie Mutter & John Williams)
  • LA NOVENA
    Emilio Solla, arranger (Emilio Solla Tango Jazz Orchestra)
  • LOVE, A BEAUTIFUL FORCE
    Vince Mendoza, arranger (Vince Mendoza, Terell Stafford, Dick Oatts & Temple University Studio Orchestra)
  • MOON RIVER
    Jacob Collier, arranger (Jacob Collier)

64. Best Arrangement, Instruments and Vocals

  • ALL NIGHT LONG
    Jacob Collier, arranger (Jacob Collier Featuring Jules Buckley, Take 6 & Metropole Orkest)
  • JOLENE
    Geoff Keezer, arranger (Sara Gazarek)
  • MARRY ME A LITTLE
    Cyrille Aimée & Diego Figueiredo, arrangers (Cyrille Aimée)
  • OVER THE RAINBOW
    Vince Mendoza, arranger (Trisha Yearwood)
  • 12 LITTLE SPELLS (THORACIC SPINE)
    Esperanza Spalding, arranger (Esperanza Spalding)

Package

65. Best Recording Package

  • ANÓNIMAS & RESILIENTES
    Luisa María Arango, Carlos Dussan, Manuel García-Orozco & Juliana Jaramillo-Buenaventura, art directors (Voces Del Bullerengue)
  • CHRIS CORNELL
    Barry Ament, Jeff Ament & Joe Spix, art directors (Chris Cornell)
  • HOLD THAT TIGER
    Andrew Wong & Fongming Yang, art directors (The Muddy Basin Ramblers)
  • I,I
    Aaron Anderson & Eric Timothy Carlson, art directors (Bon Iver)
  • INTELLEXUAL
    Irwan Awalludin, art director (Intellexual)

66. Best Boxed Or Special Limited Edition Package

  • ANIMA
    Stanley Donwood & Tchocky, art directors (Thom Yorke)
  • GOLD IN A BRASS AGE
    Amanda Chiu, Mark Farrow & David Gray, art directors (David Gray)
  • 1963: NEW DIRECTIONS
    Josh Cheuse, art director (John Coltrane)
  • THE RADIO RECORDINGS 1939-1945
    Marek Polewski, art director (Wilhelm Furtwängler & Berliner Philharmoniker)
  • WOODSTOCK: BACK TO THE GARDEN – THE DEFINITIVE 50TH ANNIVERSARY ARCHIVE
    Masaki Koike, art director (Various Artists)

Notes

67. Best Album Notes

  • THE COMPLETE CUBAN JAM SESSIONS
    Judy Cantor-Navas, album notes writer (Various Artists)
  • THE GOSPEL ACCORDING TO MALACO
    Robert Marovich, album notes writer (Various Artists)
  • PEDAL STEAL + FOUR CORNERS
    Brendan Greaves, album notes writer (Terry Allen And The Panhandle Mystery Band)
  • PETE SEEGER: THE SMITHSONIAN FOLKWAYS COLLECTION)
    Jeff Place, album notes writer (Pete Seeger)
  • STAX ’68: A MEMPHIS STORY
    Steve Greenberg, album notes writer (Various Artists)

Historical

68. Best Historical Album

  • THE GIRL FROM CHICKASAW COUNTY – THE COMPLETE CAPITOL MASTERS
    Andrew Batt & Kris Maher, compilation producers; Simon Gibson, mastering engineer (Bobbie Gentry)
  • THE GREAT COMEBACK: HOROWITZ AT CARNEGIE HALL
    Robert Russ, compilation producer; Andreas K. Meyer & Jennifer Nulsen, mastering engineers (Vladimir Horowitz)
  • KANKYO ONGAKU: JAPANESE AMBIENT, ENVIRONMENTAL & NEW AGE MUSIC 1980-1990
    Spencer Doran, Yosuke Kitazawa, Douglas Mcgowan & Matt Sullivan, compilation producers; John Baldwin, mastering engineer (Various Artists)
  • PETE SEEGER: THE SMITHSONIAN FOLKWAYS COLLECTION
    Jeff Place & Robert Santelli, compilation producers; Pete Reiniger, mastering engineer (Pete Seeger)
  • WOODSTOCK: BACK TO THE GARDEN – THE DEFINITIVE 50TH ANNIVERSARY ARCHIVE
    Brian Kehew, Steve Woolard & Andy Zax, compilation producers; Dave Schultz, mastering engineer (Various Artists)

Production, Non-Classical

69. Best Engineered Album, Non-Classical
An Engineer’s Award. (Artists names appear in parentheses.)

  • ALL THESE THINGS
    Tchad Blake, Thomas Dybdahl, Adam Greenspan & Roderick Shearer, engineers; Bernie Grundman, mastering engineer (Thomas Dybdahl)
  • ELLA MAI
    Chris “Shaggy” Ascher, Jaycen Joshua & David Pizzimenti, engineers; Chris Athens, mastering engineer (Ella Mai)
  • RUN HOME SLOW
    Paul Butler & Sam Teskey, engineers; Joe Carra, mastering engineer (The Teskey Brothers)
  • SCENERY
    Tom Elmhirst, Ben Kane & Jeremy Most, engineers; Bob Ludwig, mastering engineer (Emily King)
  • WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO?
    Rob Kinelski & Finneas O’Connell, engineers; John Greenham, mastering engineer (Billie Eilish)

70. Producer Of The Year, Non-Classical
A Producer’s Award. (Artists names appear in parentheses.)

  • JACK ANTONOFF

• Arizona Baby (Kevin Abstract) (A)
• Lover (Taylor Swift) (A)
• Norman F***ing Rockwell! (Lana Del Rey) (A)
• Red Hearse (Red Hearse) (A)

  • DAN AUERBACH

• The Angels In Heaven Done Signed My Name (Leo Bud Welch) (A)
• “Let’s Rock” (The Black Keys) (A)
• Mockingbird (The Gibson Brothers) (A)
• Myth Of A Man (Night Beats) (A)
• Southern Gentleman (Dee White) (A)
• Walk Through Fire (Yola) (A)

  • JOHN HILL

• Heat Of The Summer (Young The Giant) (T)
• Hundred (Khalid) (T)
• No Drug Like Me (Carly Rae Jepsen) (T)
• Outta My Head (Khalid With John Mayer) (T)
• Social Cues (Cage The Elephant) (A)
• Superposition (Young The Giant) (T)
• Too Much (Carly Rae Jepsen) (T)
• Vertigo (Khalid) (T)
• Zero (From “Ralph Breaks The Internet”) (Imagine Dragons) (T)

  • FINNEAS

• When We Fall Asleep, Where Do We Go? (Billie Eilish) (A)

  • RICKY REED

• Almost Free (Fidlar) (A)
• Burning (Maggie Rogers) (T)
• Confidence (X Ambassadors Featuring K.Flay) (T)
• Juice (Lizzo) (T)
• Kingdom Of One (Maren Morris) (T)
• Power Is Power (SZA Featuring The Weeknd & Travis Scott) (T)
• Tempo (Lizzo Featuring Missy Elliott) (T)
• Truth Hurts (Lizzo) (T)
• The Wrong Man (Ross Golan) (A)

71. Best Remixed Recording
A Remixer’s Award. (Artists names appear in parentheses for identification.) Singles or Tracks only.

  • I RISE (TRACY YOUNG’S PRIDE INTRO RADIO REMIX)
    Tracy Young, remixer (Madonna)
  • MOTHER’S DAUGHTER (WUKI REMIX)
    Wuki, remixer (Miley Cyrus)
  • THE ONE (HIGH CONTRAST REMIX)
    Lincoln Barrett, remixer (Jorja Smith)
  • WIM (FORD. REMIX)
    Luc Bradford, remixer (Mild Minds)
  • WORK IT (SOULWAX REMIX)
    David Gerard C Dewaele & Stephen Antoine C Dewaele, remixers (Marie Davidson)

Production, Immersive Audio

72. Best Immersive Audio Album

  • CHAIN TRIPPING
    Luke Argilla, immersive audio engineer; Jurgen Scharpf, immersive audio mastering engineer; Jona Bechtolt, Claire L. Evans & Rob Kieswetter, immersive audio producers (YACHT)
  • KVERNDOKK: SYMPHONIC DANCES
    Jim Anderson, immersive audio engineer; Robert C. Ludwig, immersive audio mastering engineer; Ulrike Schwarz, immersive audio producer (Ken-David Masur & Stavanger Symphony Orchestra)
  • LUX
    Morten Lindberg, immersive audio engineer; Morten Lindberg, immersive audio mastering engineer; Morten Lindberg, immersive audio producer (Anita Brevik, Trondheimsolistene & Nidarosdomens Jentekor)
  • THE ORCHESTRAL ORGAN
    Keith O. Johnson, immersive audio engineer; Keith O. Johnson, immersive audio mastering engineer; Marina A. Ledin & Victor Ledin, immersive audio producers (Jan Kraybill)
  • THE SAVIOR
    Bob Clearmountain, immersive audio engineer; Bob Ludwig, immersive audio mastering engineer; Michael Marquart & Dave Way, immersive audio producers (A Bad Think)

Production, Classical

73. Best Engineered Album, Classical

  • AEQUA – ANNA THORVALDSDÓTTIR
    Daniel Shores, engineer; Daniel Shores, mastering engineer (International Contemporary Ensemble)
  • BRUCKNER: SYMPHONY NO. 9
    Mark Donahue, engineer; Mark Donahue, mastering engineer (Manfred Honeck & Pittsburgh Symphony Orchestra)
  • RACHMANINOFF – HERMITAGE PIANO TRIO
    Keith O. Johnson & Sean Royce Martin, engineers; Keith O. Johnson, mastering engineer (Hermitage Piano Trio)
  • RILEY: SUN RINGS
    Leslie Ann Jones, engineer; John Kilgore, Judith Sherman & David Harrington, engineers/mixers; Robert C. Ludwig, mastering engineer (Kronos Quartet)
  • WOLFE: FIRE IN MY MOUTH
    Bob Hanlon & Lawrence Rock, engineers; Ian Good & Lawrence Rock, mastering engineers (Jaap Van Zweden, Francisco J. Núñez, Donald Nally, The Crossing, Young People’s Chorus Of NY City & New York Philharmonic)

74. Producer Of The Year, Classical
A Producer’s Award. (Artist names appear in parentheses.)

  • BLANTON ALSPAUGH

• Artifacts – The Music Of Michael McGlynn (Charles Bruffy & Kansas City Chorale)
• Berlioz: Symphonie Fantastique; Fantaisie Sur La Tempête De Shakespeare (Andrew Davis & Toronto Symphony Orchestra)
• Copland: Billy The Kid; Grohg (Leonard Slatkin & Detroit Symphony Orchestra)
• Duruflé: Complete Choral Works (Robert Simpson & Houston Chamber Choir)
• Glass: Symphony No. 5 (Julian Wachner, The Choir Of Trinity Wall Street, Trinity Youth Chorus, Downtown Voices & Novus NY)
• Sander: The Divine Liturgy Of St. John Chrysostom (Peter Jermihov & PaTRAM Institute Singers)
• Smith, K.: Canticle (Craig Hella Johnson & Cincinnati Vocal Arts Ensemble)
• Visions Take Flight (Mei-Ann Chen & ROCO)

  • JAMES GINSBURG

• Project W – Works By Diverse Women Composers (Mei-Ann Chen & Chicago Sinfonietta)
• Silenced Voices (Black Oak Ensemble)
• 20th Century Harpsichord Concertos (Jory Vinikour, Scott Speck & Chicago Philharmonic)
• Twentieth Century Oboe Sonatas (Alex Klein & Phillip Bush)
• Winged Creatures & Other Works For Flute, Clarinet, And Orchestra (Anthony McGill, Demarre McGill, Allen Tinkham & Chicago Youth Symphony Orchestra)

  • MARINA A. LEDIN, VICTOR LEDIN

• Bates: Children Of Adam; Vaughan Williams: Dona Nobis Pacem (Steven Smith, Erin R. Freeman, Richmond Symphony & Chorus)
• The Orchestral Organ (Jan Kraybill)
• The Poetry Of Places (Nadia Shpachenko)
• Rachmaninoff – Hermitage Piano Trio (Hermitage Piano Trio)

  • MORTEN LINDBERG

• Himmelborgen (Elisabeth Holte, Kåre Nordstoga & Uranienborg Vokalensemble)
• Kleiberg: Do You Believe In Heather? (Various Artists)
• Ljos (Fauna Vokalkvintett)
• LUX (Anita Brevik, Trondheimsolistene & Nidarosdomens Jentekor)
• Trachea (Tone Bianca Sparre Dahl & Schola Cantorum)
• Veneliti (Håkon Daniel Nystedt & Oslo Kammerkor)

  • IRK SOBOTKA

• Bruckner: Symphony No. 9 (Manfred Honeck & Pittsburgh Symphony Orchestra)

Classical

75. Best Orchestral Performance

  • BRUCKNER: SYMPHONY NO. 9
    Manfred Honeck, conductor (Pittsburgh Symphony Orchestra)
  • COPLAND: BILLY THE KID; GROHG
    Leonard Slatkin, conductor (Detroit Symphony Orchestra)
  • NORMAN: SUSTAIN
    Gustavo Dudamel, conductor (Los Angeles Philharmonic)
  • TRANSATLANTIC
    Louis Langrée, conductor (Cincinnati Symphony Orchestra)
  • WEINBERG: SYMPHONIES NOS. 2 & 21
    Mirga Gražinytė-Tyla, conductor (City Of Birmingham Symphony Orchestra & Kremerata Baltica)

76. Best Opera Recording

  • BENJAMIN: LESSONS IN LOVE & VIOLENCE
    George Benjamin, conductor; Stéphane Degout, Barbara Hannigan, Peter Hoare & Gyula Orendt; Raphaël Mouterde & James Whitbourn, producers (Orchestra Of The Royal Opera House)
  • BERG: WOZZECK
    Marc Albrecht, conductor; Christopher Maltman & Eva-Maria Westbroek; François Roussillon, producer (Netherlands Philharmonic Orchestra; Chorus Of Dutch National Opera)
  • CHARPENTIER: LES ARTS FLORISSANTS; LES PLAISIRS DE VERSAILLES
    Paul O’Dette & Stephen Stubbs, conductors; Jesse Blumberg, Teresa Wakim & Virginia Warnken; Renate Wolter-Seevers, producer (Boston Early Music Festival Chamber Ensemble; Boston Early Music Festival Vocal Ensemble)
  • PICKER: FANTASTIC MR. FOX
    Gil Rose, conductor; John Brancy, Andrew Craig Brown, Gabriel Preisser, Krista River & Edwin Vega; Gil Rose, producer (Boston Modern Orchestra Project; Boston Children’s Chorus)
  • WAGNER: LOHENGRIN
    Christian Thielemann, conductor; Piotr Beczała, Anja Harteros, Tomasz Konieczny, Waltraud Meier & Georg Zeppenfeld; Eckhard Glauche, producer (Festspielorchester Bayreuth; Festspielchor Bayreuth)

77. Best Choral Performance
Award to the Conductor, and to the Choral Director and/or Chorus Master where applicable and to the Choral Organization/Ensemble.

  • BOYLE: VOYAGES
    Donald Nally, conductor (The Crossing)
  • DURUFLÉ: COMPLETE CHORAL WORKS
    Robert Simpson, conductor (Ken Cowan; Houston Chamber Choir)
  • THE HOPE OF LOVING
    Craig Hella Johnson, conductor (Conspirare)
  • SANDER: THE DIVINE LITURGY OF ST. JOHN CHRYSOSTOM
    Peter Jermihov, conductor (Evan Bravos, Vadim Gan, Kevin Keys, Glenn Miller & Daniel Shirley; PaTRAM Institute Singers)
  • SMITH, K.: THE ARC IN THE SKY
    Donald Nally, conductor (The Crossing)

78. Best Chamber Music/Small Ensemble Performance

  • CERRONE: THE PIECES THAT FALL TO EARTH
    Christopher Rountree & Wild Up
  • FREEDOM & FAITH
    PUBLIQuartet
  • PERPETULUM
    Third Coast Percussion
  • RACHMANINOFF – HERMITAGE PIANO TRIO
    Hermitage Piano Trio
  • SHAW: ORANGE
    Attacca Quartet

79. Best Classical Instrumental Solo

  • THE BERLIN RECITAL
    Yuja Wang
  • HIGDON: HARP CONCERTO
    Yolanda Kondonassis; Ward Stare, conductor (The Rochester Philharmonic Orchestra)
  • MARSALIS: VIOLIN CONCERTO; FIDDLE DANCE SUITE
    Nicola Benedetti; Cristian Măcelaru, conductor (Philadelphia Orchestra)
  • THE ORCHESTRAL ORGAN
    Jan Kraybill
  • TORKE: SKY, CONCERTO FOR VIOLIN
    Tessa Lark; David Alan Miller, conductor (Albany Symphony)

80. Best Classical Solo Vocal Album
Award to: Vocalist(s), Collaborative Artist(s) (Ex: pianists, conductors, chamber groups) Producer(s), Recording Engineers/Mixers with 51% or more playing time of new material.

  • THE EDGE OF SILENCE – WORKS FOR VOICE BY GYÖRGY KURTÁG
    Susan Narucki (Donald Berman, Curtis Macomber, Kathryn Schulmeister & Nicholas Tolle)
  • HIMMELSMUSIK
    Philippe Jaroussky & Céline Scheen; Christina Pluhar, conductor; L’Arpeggiata, ensemble (Jesús Rodil & Dingle Yandell)
  • SCHUMANN: LIEDERKREIS OP. 24, KERNER-LIEDER OP. 35
    Matthias Goerne; Leif Ove Andsnes, accompanist
  • SONGPLAY
    Joyce DiDonato; Chuck Israels, Jimmy Madison, Charlie Porter & Craig Terry, accompanists (Steve Barnett & Lautaro Greco)
  • A TE, O CARA
    Stephen Costello; Constantine Orbelian, conductor (Kaunas City Symphony Orchestra)

81. Best Classical Compendium

  • AMERICAN ORIGINALS 1918
    John Morris Russell, conductor; Elaine Martone, producer
  • LESHNOFF: SYMPHONY NO. 4 ‘HEICHALOS’; GUITAR CONCERTO; STARBURST
    Giancarlo Guerrero, conductor; Tim Handley, producer
  • MELTZER: SONGS AND STRUCTURES
    Paul Appleby & Natalia Katyukova; Silas Brown & Harold Meltzer, producers
  • THE POETRY OF PLACES
    Nadia Shpachenko; Marina A. Ledin & Victor Ledin, producers
  • SAARIAHO: TRUE FIRE; TRANS; CIEL D’HIVER
    Hannu Lintu, conductor; Laura Heikinheimo, producer

82. Best Contemporary Classical Composition

  • BERMEL: MIGRATION SERIES FOR JAZZ ENSEMBLE & ORCHESTRA
    Derek Bermel, composer (Derek Bermel, Ted Nash, David Alan Miller, Juilliard Jazz Orchestra & Albany Symphony Orchestra)
  • HIGDON: HARP CONCERTO
    Jennifer Higdon, composer (Yolanda Kondonassis, Ward Stare & The Rochester Philharmonic Orchestra)
  • MARSALIS: VIOLIN CONCERTO IN D MAJOR
    Wynton Marsalis, composer (Nicola Benedetti, Cristian Măcelaru & Philadelphia Orchestra)
  • NORMAN: SUSTAIN
    Andrew Norman, composer (Gustavo Dudamel & Los Angeles Philharmonic)
  • SHAW: ORANGE
    Caroline Shaw, composer (Attacca Quartet)
  • WOLFE: FIRE IN MY MOUTH
    Julia Wolfe, composer (Jaap Van Zweden, Francisco J. Núñez, Donald Nally, The Crossing, Young People’s Chorus Of NY City & New York Philharmonic)

Music Video/Film

83. Best Music Video
Award to the artist, video director, and video producer.

  • WE’VE GOT TO TRY
    The Chemical Brothers
    Ninian Doff, video director; Ellie Fry, video producer
  • THIS LAND
    Gary Clark Jr.
    Savanah Leaf, video director; Danielle Hinde, Jason Cole, Alicia Martinez & Devin Sarno, video producers
  • CELLOPHANE
    FKA twigs
    Andrew Thomas Huang, video director; Alex Chamberlain, video producer
  • OLD TOWN ROAD (OFFICIAL MOVIE)
    Lil Nas X & Billy Ray Cyrus
    Calmatic, video director; Candice Dragonas, Melissa Larsen & Saul Levitz, video producers
  • GLAD HE’S GONE
    Tove Lo
    Vania Heymann & Gal Muggia, video directors; Natan Schottenfels, video producer

84. Best Music Film
For concert/performance films or music documentaries. Award to the artist, video director, and video producer.

  • HOMECOMING
    Beyoncé
    Beyoncé Knowles-Carter & Ed Burke, video directors; Steve Pamon & Erinn Williams, video producers
  • REMEMBER MY NAME
    David Crosby
    A.J. Eaton, video director; Cameron Crowe, Michele Farinola & Greg Mariotti, video producers
  • BIRTH OF THE COOL
    (Miles Davis)
    Stanley Nelson, video director; Nicole London, video producer
  • SHANGRI-LA
    (Various Artists)
    Jeff Malmberg & Morgan Neville, video directors; Danny Breen, video producer
  • ANIMA
    Thom Yorke
    Paul Thomas Anderson, video director; Paul Thomas Anderson, Erica Frauman & Sara Murphy, video producers

Autor: Patrik Müller

Foto: Courtesy of the Recording Academy™/Getty Images © 2019

od -
Nové písně Tame Impala Morrissey

Počátek roku bývá na hudbu po předvánočním čase se silným tržním potenciálem, který se přenáší i do hudebního byznysu, přeci jen trochu chudý a hudebníci si často po náročných turné dopřávají alespoň chvíli pauzu a střádají plány na vstup do nového roku. I tentokrát ovšem někteří využili začátek nového roku jako skvělou příležitost k připomenutí se svým fanouškům. Skvělé nové písně vydali na počátku roku Tame Impala, Morrissey, Guided By Voices, Wolf Parade a další.

Náš Spotify Playlist s novými písněmi:

Tame Impala – Lost In Yesterday

„Lost In Yesterday“ je čtvrtým singlem z chystaného čtvrtého studiového alba Tame Impala The Slow Rush, které vyjde 14. února. Kevin Parker v písni zpívá nostalgicky, na rozdíl od většiny nostalgických písní, ale vytahuje to, co z minulosti může lidi strašit, ale dodává s oddechem, že naštěstí máme tendenci vzpomínat nakonec i na ty horší časy jako na dobré. „Nakonec se to obrátilo v dobré,” zpívá na konci první sloky a nabádá posluchače k tomu, aby rovněž vzali své špatné vzpomínky a naučili se je buďto oslavovat (a vzít si z nich to dobré) a nebo je smazat (pokud vás špatné vzpomínky drží). Pokud vás děsí, máte jim podle Parkera čelit.

Skvělý způsob, jak začít nový rok! 

Část:

„So if they call you, embrace them
If they hold you, erase them,“

(„A tak, pokud vás nutí přemýšlet, oslavte je / Pokud vás drží, smažte je“)

by možná nebylo špatné si nechat vytapetovat na zeď a rovnou nad postel.

Morrissey – Bobby, Don’t You Think They Know?

Fanoušci jsou naprosto u vytržení, protože ačkoliv by si možná někteří jeho názoroví odpůrci přáli přesný opak, Morrissey je v naprosto parádní formě. Nová píseň jakoby mixovala vlivy Depeche Mode, Rolling Stones a v mezihře na hammondovy varhany nemůžeme slyšet nic jiného než The Doors. Neexceluje jen skvělý Morrissey, ale i legenda ještě legendárnějšího hudebního nakladatelství Motown Records Thelma Houston a když už si myslíte, že je konec, poté přijde i saxofon a tahle velkolepá jízda se protáhne až přes 5 a půl minuty.

Guided by Voices – Volcano

Guided by Voices nikdy nelení. Vy můžete být klidně někde na dovolené, válet se u pláže a nebo lyžovat, můžete mít ale vždy tu jistotu, že Robert Polland se svou partou hudebníků ale bude zrovna někde buďto psát nové věci, nahrávat je a nebo je živě nahrávat. Pro tohoto chlapa je prostě hudba jako droga a málokdy si bere volno. Tady je další příspěvek jeho kapely z Ohia.

Wolf Parade – Julia Take Your Man Home

Album Cry, Cry, Cry kanadské kapely Wolf Parade z roku 2017 bylo přímo výborné a už letos se můžeme těšit na nové album Thin Mind, které vychází už tento pátek (24. ledna). Tohle je další singl vydaný pro propagaci tohoto alba. Retro syntezátory, skvělé melodie, ale stále výrazné kytary jakoby reprezentovali kanadskou školu kapel jako Metric nebo Stars.

Beck, St. Vincent – Uneventful Days (St. Vincent Remix / Audio)

Unikátní spojení Becka a St. Vincent a remixované přímo samotnou královnou současné alternativní hudby Annie Clarke (St. Vincent).

Little Big Town – Nightfall

Little Big Town právě vydali nové album Nightfall a aby na něj nalákali fanoušky, vydali singl “Nightfall”. Little Big Town byli vždy známí tím, že chtějí dělat country jinak a lépe než všichni ostatní a teď to znovu potvrzují. “Nightfall” má v sobě tu zasněnou, romantickou atmosféru, typickou pro Little Big Town a produkci vysoké úrovně.

Grandaddy – RIP Coyote Condo #5

Tenhle singl kapely Grandaddy vyšel poměrně tiše, ale je to naprosto mistrovský kousek, který je jako klasika, na kterou jste po dlouhé době zapomněli. Kalifornská kapela, jejichž hlavní částí je Jason Lytle a s ním kytarista Jim Fairchild, má takový talent, že vás dokáže rozplakat i příběhem o jinak ne zrovna dvakrát sympatickém zvířeti, jakým je kojot. 

Autor: Patrik Müller

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: Fine Line Harryho Stylese je jenom nudnější a sladší verzí minulého debutového alba Mýdlový princ populární hudby Harry Styles, jak jsme jej...

REEDICE

Recenze | Reedice: Vrcholné album R.E.M. Automatic for the People je album o světlu na konci tunelu, ještě více však o rozdílech dvou generací Když...

STROJ ČASU

Recenze | Stroj času: Průlomové druhé album Adele 21 vytřelo zrak všem, kteří si mysleli, že už se hudba přestala kupovat 25 nejprodávanějších alb všech...

SÍŇ SLÁVY

Nietzsche by měl z Davida Bowieho radost. Jeho život přetvořil v umění a stejně ho zakončil V předchozím albu The Next Day to vypadalo, že...

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: Lennymu Kravitzovi se na Raise Vibration příliš nedaří zachránit svět, drží ho ale nad vodou jeho obrovský hudební talent Lenny Kravitz se...