Denní archiv:29.1.2020

Recenze | Novinky: Eminem díky Hitchcockovi, hostům a rychlé hubě na Music to Be Murdered By definitivně zastavil svůj sešup

Eminem se vrací. Tentokrát bez ohlášení a nečekaně brzy. S albem inspirovaným Alfredem Hitchcockem Music to Be Murdered By by rád napravil rozpačité reakce na jeho novou tvorbu, které se objevily po vydání alba Revival z prosince 2017. Kamikaze z konce srpna 2018 přitom znělo rozhodně lépe než Revival a zdálo se, že tenhle bývalý král rapu může v dnešní hudbě zastávat alespoň důstojnou roli. Je ale zrovna tohle nějaký velký důvod k oslavě? Nemohl by se přeci jen ještě vrátit do formy z legendárních alb The Marshall Mathers LP (2000), The Eminem Show (2002) a nebo alespoň s povedenými kousky poslední doby The Marshall Mathers LP 2 a Recovery?

Máme jednu špatnou a dobrou zprávu. Nejprve musíme říct, že Music to Be Murdered By díky bohu neobsahuje takové zvláštní Eminemovy eskapády, které přímo volaly po průšvihu, jako třeba, když rapoval přes píseň “Zombie” od Cranberries v písni “In Your Head” z Revival a to je tak nějak základní úspěch. Album je jakž takž konzistentní a obsahuje některé velice povedené metody, jehož třešničkou na dortu je pokoření rekordu za nejvíce vyslovených slov za půl minuty v textu písně “Godzilla”

Eminem (Foto: Facebook)
Eminem (Foto: Facebook)

Pokud se naopak zaměříme na to horší, hned v první písni “Premonition (Intro)” slyšíme, že se Eminem ještě pořád nepřenesl přes to, jak špatně bylo přijato album Revival. O tomhle ale bylo už z velké části minulé album Kamikaze a zdálo by se, že není důvod se k tomu opět vracet a tuto uzavřenou záležitost vytahovat. Jenže bohužel, musíme i tentokrát poslouchat, jak se Eminem pořád cítí ukřivděný a to například kvůli tomu, že dostal od magazínu Rolling Stone i za Kamikaze jen dvě a půl hvězdičky.

Eminemův (zbytečný) mindrák ze špatných recenzí

Je to vůbec zvláštní. Člověk by řekl, že se jeden z největších raperů všech dob nemusí vůbec starat o to, co kdo napíše v nějaké recenzi… Byť je to třeba recenze od asi nejznámějšího hudebního magazínu a byť asi ze své pozice těžko budu znevažovat vliv hudebních recenzí, když je to hlavní náplní našeho webu Music NOW. 

Kdo by ale jiný měl vědět, když ne my, že recenze jsou určeny většinou určitému a omezenému okruhu čtenářů, kteří pravidelně sledují recenze toho či onoho webu/magazínu/bloggera/vloggera a ví, jak asi zhruba vlastní hudební vkus koreluje s nimi. Můžou si tak vytipovat, co by se jim také mohlo líbit. Co si pustit a s čím nemá smysl ztrácet čas. Další význam (a na to se často zapomíná) je pak pochopitelně v tom, že můžou přijít občasní návštěvníci – fanoušci nějakého konkrétního interpreta/umělce, kteří se chtějí něco o novém albu dozvědět. Chtějí si přečíst interpretace, zajímavosti a fakta, na které třeba nemají čas, aby si je dohledali a chtějí nějaký ucelený pohled na album od jiné osoby (a popřípadě nám přijdou vynadat, pokud se k jejich oblíbencům vyjádříme kriticky). Recenze se ale určitě nepíšou pro samotné interprety/umělce.

Recenze může být sice jedna z forem zpětné vazby od publika, ale že by někomu kreativnímu a ještě ke všemu úspěšnému měla ležet v žaludku natolik, aby o ní poté rapoval v písni? Je to bohužel pravděpodobně jen další důkaz toho, že Eminem teď prostě žije v nějaké bublině, ze které se těžko dostává. Je odtržený od reálného světa natolik, že se užírá takovýmihle malichernými věcmi.

V podobné, divné a místy trochu děsivé Eminemově bublině se pohybuje i druhý track “Unaccommodating” která obsahuje přinejmenším nesmyslné, ale také zarážející přirovnání, kdy Eminem říká, že je jako návštěvník koncertu Ariany Grande, kteří zažili teroristický útok. Nejedná se o to, že by se o celé záležitosti nemohlo mluvit a tyhle události by se měly tabuizovat, stigmatizovat a důkazy z ní zakopat hluboko pod zem. To spíše úplně naopak. Jenomže vytáhnout tohle přirovnání zrovna takto?

„But I’m contemplating yelling “Bombs away” on the game
Like I’m outside of an Ariana Grande concert waiting.”

Tohle bylo levné, nic nesdělující a Eminem to zde vložil zřejmě naschvál jenom protože věděl, že to vyvolá kontroverze. A ještě podivněji to působí s ohledem na to, jak se zastával na minulém albu islamistů.

Eminem vs. Godzilla 1:0

Eminem si však výrazně spraví reputaci třetí písní “You Gon’ Learn”, která je i díky pomocí pomocí rapera Royce da 5’9″ skutečně povedenou peckou. Snad jen ty řečí o reparacích černošské komunitě a vyhrožováním separací… Co předtím Royce da 5’9″ proboha vykouřil za materiál? Pokud budeme ale brát píseň čistě melodicky a rytmicky, můžeme být jen rádi. Je to skvělý způsob, jakým Eminem přišel se současným rapem a kontrast Eminemovy vytříbené a agresivní rapové techniky s mrzutým stylem rapování černošských raperů velice baví.

Eminem si v poslední době z nějakého důvodu velice oblíbil Eda Sheerana. Možná protože může být ryšavý Angličan s irskými kořeny vlastně jediným spojem mezi raperem, kterému táhne na padesátku a dnešními puberťačkami. Spolupráce těchto dvou nedopadla nikdy vůbec dobře. “Remember the Name” z Sheeranova posledního kolaboračního alba byla přímo k smíchu a “River” jen komerční pop-rap. Sice pochopitelně na míle lepší než pop-rap v podání většiny českých skupin, ale pořád pro Eminema nedůstojný,

To píseň “In too Deep” je o poznání jiná liga. Pokud chce Eminem vydat něco více popového, vhodnější pro masový vkus posluchačů, potom je právě tohle cesta, jakou by se měl vydat. Tohle moderní R&B se sexy basovou linkou zvládl Eminem překvapivě výborně. Není to ale nějaké velké překvapení, protože píseň s Eminemem dal dohromady Tim Suby, který s ním spolupracoval už na povedené písni titulní písni minulého alba Kamikaze.

No a pak následuje zlatý hřeb alba, což je samozřejmě píseň “Godzilla”. Je skvělé, že ačkoliv Eminemova tvorba možná celkově není to, co dříve, ještě pořád dokáže vydávat písně jako tyto, které jsou výstavními kousky jeho nejlepších rapových dovedností. Sloka s agresivní kadencí je to, co Eminem umí naprosto perfektně i nyní. Juice WRLD odvede podobnou práci, stejně jako po vokální stránce na “You Gon’ Learn” Royce da 5’9″ a refrén zvládne perfektně.

Eminema zklamou pomalejší písně, drží ho Hitchcock

Sloka s agresivní kadencí je to, co Eminem umí podat naprosto perfektně i nyní. Ukázal to koneckonců i na minulém albu. To, co jej nyní sráží k zemi jsou pomalejší písně a to se ukáže i na “Darkness”. Naopak “Leaving Home” s trochu polozapomenutou zpěvačkou, které se rýsovala hvězdná kariéra, ale trochu nespravedlivě vytlačena Rihannou, když napsala Eminemovi komerčně velmi úspěšný hit “Love the Way You Lie” Skylar Gray, obsahuje výborný refrén. Jedinou jeho chybou je, že však skoro zastíní Eminemovo tentokrát ploché rapování do rádoby dojemného dramatu, který ale nemá dostatečné reálné emoce. Tedy do té doby, než přijde onen bombastický refrén Skylar Gray.

“Yah Yah” je další věc, co se povedla. Hip hop ze staré školy, na který dorazil nejen znovu Royce da 5’9’’, ale dokonce i samotný Q-Tip z legendárních A Tribe Called Quest, Black Thought z další památné skupiny The Roots a taky věrný pomocník Eminema a jeho kamarád Denaun Porter.

“Stepdad” je něco, čemu Eminem nejspíše hodně věřil soudě dle toho, že má tahle píseň vlastní intro a Eminem jí rapuje s mimořádným naléháním. Dal do ní taky doopravdy hodně intimních a osobních záležitostí, když vzpomínal na jeho těžké mládí a tyranského nevlastního otce. Výsledek nevyvolá úplně takové reakce, jaké by Eminem chtěl, ale že by se jednalo o špatnou píseň, rozhodně říct nejde.

Music to Be Murdered By není úplně plnohodnotným koncepčním albem, je spíše něco mezi koncepčním albem a obyčejným albem bez jednotného zaměření. Řekněme, že je to tématické album, i když tohle není oficiální pojem. Celým albem Music to Be Murdered By ale probíhají témata vražd, je doplněno o výstřely a výkřiky a samotný název je inspirován legendárním režisérem horrorových snímků a thrillerů Alfredem Hitchcockem. Tu a tam se na albu objeví taky nějaký zvuk, který zní jako retro zvuk, což do tématu alba také zapadá, jako například na “Marsh”.

Hosty na albu je radost poslouchat

“Little Engine” má dokonce úvod převzatý z původní desky Alfred Hitchcock Preents Music to Be Murdered By skladatele a dirigenta Jeffa Alexandra, ve kterém mluví samotný režisér a celou písní probíhá sample klasických horrorových filmových motivů. Tohle téma alba rozhodně baví!

ZAJÍMAVOST: Oficiální obal nahradil původní obal, kde Eminem přímo odkazoval na album skladatele Jeffa Alexandra Alfred Hitchcock Presents Music To Be Murdered By, na které si držel zbraň u hlavy. Tento obal ale nejspíše shledal nebezpečným a příliš necitlivým a proto na oficiálním obalu stojí pouze s rýčem.

Další věc, za kterou je potřeba Eminema pochválit je výběr hostů, protože ten je perfektní a snad každý z nich přidá do písně něco unikátního. U Sheerana to bohužel dojem není příliš pozitivní, ale vyjma jeho to je skvělé. Jeden host ale přeci jen ještě vyčnívá nad ostatními a to je čerstvý dvojitý výherce grammy za nejlepší R&B album a nejlepší R&B výkon Anderson .Paak. Jeho drzý hlas se špičkovou produkcí Dawauna Parkera i další rapové legendy, která ma na albu podíl, Dr. Dreho, povýší píseň “Lock it Up” do jiné úrovně. Dokonce do takové, že se rovná, ne-li ještě převyšuje píseň “Godzilla”.

S těmihle lidmi dokáže být Eminem alespoň na chvíli zpátky v top formě! Není náhoda, že ze všech nahraných písní bez videoklipů (vyjma “Darkness”) mají právě tyto nejvíce zhlédnutí.

Když Eminem rapuje:

“But still as explosive with, just load the clip
Two pistols on hip, both are gripped
I hold them at shoulder width
Took a stab in the dark and broke the tip
Of my knife off, but your throat is slit
‘Cause I’m cutthroat to the utmost with it
The ultimate,”

je jasné,že posloucháte vysokou školu rapu. Když ještě přidá řádky jako: “’Cause I’m getting green, Incredible Hulk / ‘Cause I usually get it in bulk,” je asi jasné, že to není bůhvíjak hluboké, ale jeho kadence slov a to, jak slova používá spíše jako součást kompozice, která má víc dokreslovat píseň, než být samostatnou a plnohodnotnou složku, na druhou stranu baví. Když se Eminem snaží na tomto albu zasahovat do vážnějších témat, jako na “Stepdad” nevychází mu to tolik.

Je velká škoda, že jsou tu taky i po lyrické, ale i melodické stránce hodně slabé kousky jako “Marsh” a nebo “Farewell”, která je nějakou divnou Eminemovou variací na reggaeton.

“I Will” má nadějné budování směrem k velkolepému závěru, ale je škoda,  že když člověk čeká čtyři a tři čtvrtě minuty na nějaký velkolepý závěr, píseň prostě vybledne.To už radši měli Eminem a spol. využít klasické zvukové zatmívačky, která se dnes bohužel používá už jen velice málo.

Eminem – Music to Be Murdered By

Vydáno: 17. 1. 2020
Délka: 64:22
Žánry: Rap
Rozhodně musíte slyšet: 3. You Gon’ Learn (feat. Royce Da 5’9″ & White Gold), 6. In Too Deep, 7. Godzilla (feat. Juice Wrld), 10. Yah Yah (feat. Royce Da 5’9″, Black Thought, Q-Tip & Denaun), 15. Little Engine, 16. Lock It Up (feat. Anderson .Paak)

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: Fine Line Harryho Stylese je jenom nudnější a sladší verzí minulého debutového alba Mýdlový princ populární hudby Harry Styles, jak jsme jej...

REEDICE

Recenze | Reedice: Vrcholné album R.E.M. Automatic for the People je album o světlu na konci tunelu, ještě více však o rozdílech dvou generací Když...

STROJ ČASU

Recenze | Stroj času: Průlomové druhé album Adele 21 vytřelo zrak všem, kteří si mysleli, že už se hudba přestala kupovat 25 nejprodávanějších alb všech...

SÍŇ SLÁVY

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: Post Traumatic Mika Shinody? Trochu rekviem za Chestera, spíše ale jedna velká terapie Na hudbě Linkin Park vyrostla celá generace. Miliony lidí...