Denní archiv:1.6.2020

Janelle Monae a kauce za protesty v USA za George Floyda

Poslední dny jsou v USA šílené. Sice se jim povedlo vrátit lidi do vesmíru, ale zároveň se jim podařilo vrátit se o takových 200 let nazpět. Nejprve udusili bělošští policisté černocha Geroge Floyda a hrozivé video oběhlo internet. Začaly protesty a bylo i s ohledem na frustraci kvůli pandemie jen otázkou času než začne rabování a zapalování věcí. Někteří hudebníci jako zpěvačka Janelle Monaé a raperka Noname, velcí to zastánci rovnosti, bohužel okamžitě opustili své zásady a neváhali přilít olej do ohně rasových rozdílů.

„Když se narodíte do tohoto světa, dostanete vstupenku do obludária. A když se narodíte v Americe, dostanete přední řadu. Někteří z nás tam sedí se zápisníkem a já jsem přesně tenhle typ člověka.“
– Geroge Carlin (komik)

Na našem webu si vždycky zakládáme na tom, že nehodnotíme alba podle toho, co ten či onen umělec řekl do novin. A to i když si popravdě nejsem moc jistý, jestli skutečně je možné, jak někteří tvrdí, oddělit člověka od jeho díla a posuzovat jej naprosto nezávisle. Kreativní činnost vychází z toho, jací jsme. Musíme si navíc uvědomit, že umělci nemají řádné odborné znalosti mnoha odvětví, na které musí sdělovat své názory, ať už si to po nich žádá tisk, veřejnost a nebo jejich vlastní ego.

Janelle Monáe (Foto: Nina Zimmermann)
Janelle Monáe (Foto: Nina Zimmermann)

Pokud jste přečetli nebo zhlédli nějaký rozhovor ze zahraničního hudebního webu, jistě jste si všimli, že odhadem takových 90% z nich se dříve nebo později stočí k politice. “Jaký máte názor na Donalda Trumpa?” “Co si myslíte o ekologických aktivitách festivalu?” “Jaké komunitní organizace podporujete?” “Měli bychom nosit roušky?” “Měli bychom zdanit bohaté?” Takové komplexní otázky zaznívají z úst reportérů neustále.

Na všechno musíš mít názor, protože když mlčíš, jsi podezřelý

Dle mého názoru je to vlastně dobře. Proč se nebavit o důležitých věcech? Každý by ale měl taky mít právo říct: „Nechci svůj názor sdělit“ nebo prostě „Mě politika nezajímá“. Nezajímat se o politická témata je ostatně také vaše svobodná volba, kterou by vám nikdo neměl brát. Jenže jakmile se zdráháte k něčemu vyjadřovat, začnete být pro značnou část vlivných médií podezřelý.

Vzpomeňte si, jak média tlačila Taylor Swift k tomu, aby učinila nějaká politická prohlášení. V letech 2016 a 2017 před jejím albem Reputation vyšly články ve Washington Post, NPR nebo Diggit Magazine a WNYC Studios, které tvrdily, že je prý pro její dokonalý árijský vzhled, miláčkem “alt-right” (zvláštní pojem vyskytující se v newspeaku médií, mající značit alternativní odnož pravice a krajní pravice, hlavně z řad mladých lidí na internetu).

Až když v roce 2018 podpořila Taylor Swift politiky na straně amerických Demokratů (to má být ta dobrá strana, pokud se v tom náhodou neorientujete) a média si mohla oddechnout, že není Taylor Swift nějakým tajným nacistickým projektem pocházejícím ještě z dílny Josefa Mengeleho a mohli začít přijímat i její hudbu.

Taylor Swift dlouhou dobu mlčela, ale nyní už si může oddechnout. Má ten správný politický názor.

A2Alarm, krajně levicový deník glorifikující komunismus ze země, ve které byli 40 let lidé zavíráni za projevení svobodného názoru (ano, z České republiky), to ostatně vzal taky pěkně od podlahy. „Taylor Swift je ikonou americké ultrapravice,“ psali v srpnu 2017. K tomuto podezření se poté přidal i známý český publicista Karel Veselý ve svém článku “Už drž hubu, Morrissey!”

”Před americkými volbami se snad všichni muzikanti vyslovovali proti Trumpovi, výjimkou byla momentálně asi největší americká popstar Taylor Swift,“ psal tehdy Karel Veselý se zvláštním dodatkem: „To samozřejmě nijak nepomohlo kampani k její nové desce Reputation, která vyšla na konci listopadu a nesklidila zrovna příznivé recenze.“ Podotýkáme, že Swift Trumpa nikdy nepodpořila. Pouze mlčela a nevyhranila se proti němu. Je zvláštní stěžovat si na mlčení ve článku, který nazvete “Už drž hubu”. Ještě zvláštnější je ale dovětek, který jakoby měl implikovat, že za špatné recenze byly zapříčiněny špatnými názory.

Tento tlak, který rozplakal Taylor Swift (viz video) však nutí zpěvačky, zpěváky a hudebníky, aby sdělovali, co si myslí.

Problém komplexnosti názorů

Kdybychom to my udělali stejně a posuzovali jsme díla podle toho, co kdo řekne (nebo neřekne), nemohl by Morrissey za jeho nové album dostat v mé recenzi 4 z 5, protože fakt nesouhlasím s jeho řečmi z roku 2011, kdy slovně mávl rukou nad oběťmi Brejvikova masakru řekl: „Jak ukázaly události v Norsku, všichni žijeme ve světě plném zabijáků. I když to, co se tam stalo, není nic proti tomu, co se děje každý den v McDonald’s nebo KFC.”

Na tomto výroku Morrisseyho je totiž vidět, že názory ve většině případů nejsou jednoznačně dobré nebo jednoznačně špatné. To jsou leda v těch krajních případech. V tomto výroku Morrisseye je například moc špatné, jak z toho jde cítit bagatelizaci lidských životů. Na druhou stranu se mnoho lidí domnívá, že zvířecí život, má skutečně stejnou hodnotu jako ten lidský.

Otázkou je, jestli to stejné říkají i o hmyzu a nechávají se kousat komáry a nebo po bytě nechávají běhat pavouky a štěnice. Ale je pravda, že je tohle trochu argument šikmé plochy. Hlavním argumentem totiž je, že nevíme jistě, co vlastně zvířata vnímají a věda nám ještě neumožnila pochopit, jak vnímají bolest fyzickou i psychickou. Pokud je tedy s nimi zacházeno špatně a vnímali by bolest, Morrisseyho poznámka nakonec není až zase tak hloupá, jak to může na první pohled vypadat.

To je problém komplexnosti názorů a problém toho, když je hned odsoudíte.

Morrissey and cat. | Seen

Hudbu dělá Janelle Monáe skvělou, to ne, že ne:

Poslední album Janelle Monaé OK Computer se nám ostatně velmi líbilo. Bylo velice kreativní, skvěle zprodukované a budeme jenom rádi, když budeme moct takovou recenzi napsat i na nové album. Stejně tak jsme byli nadšeni z debutového alba Room 25 rapperky Noname. Obojím albům jsme dali 4+ z 5.

Teď zrovna ale nastává chvíle, kdy je potřeba zasáhnout. Nebudu tady určitě nikomu říkat, že má držet hubu, ale zároveň nemůžu mlčet poté, co jsem v neděli zahlédl twitterový profil zpěvačky Janelle Monaé a musel jsem jen zírat s otevřenou pusou.

Rovnost ras ano, ale jenom dokud není potřeba ukázat na BÍLÉ muže

Ano, teď najednou „kastujeme“ lidi podle barvy, protože musíme ukázat, kdo je podle videa na Twitteru viníkem.

Janelle Monaé je držitelkou ceny oceňující její zásluhy v otázkách lidských práv Human Rights Campaign za podporu rovnosti v oblasti otázek leseb, gayů, bisexuálů, transgenderů a queerů (LGBTQ) a očekával bych tedy od ní, že ví, co slovo rovnost znamená. Na svém profilu ale sdílela dvě videa, pomocí nichž chtěla poukázat na rabování bílých lidí. Pokud se podíváme pozorně, zahlédneme zde sice i pár lidí černých (připomínám, že s označováním barev pleti začala Janelle Monaé, nikoliv já), ale je pravda, že většina vypadá na lidi bílé. Ano, teď najednou „kastujeme“ lidi podle barvy, protože musíme ukázat, kdo je podle videa na Twitteru viníkem.

V popisku videa uživatelky Asia, které Monaé sdílela a připsala k němu několik vykřičníků stojí: „Byla jsem na protestech v centru Oaklandu. Dovolte mi něco říct; lidé co rozbíjeli sklo, lámali okna a zapálili budovu byli BÍLÍ muži, co měli na sobě celé černé oblečení. Měli kladiva a vysílačky. Byli organizováni. Demonstranti BLM nezačali násilí!“

O chvíli později sdílela další video s popisem:

„Poté, co se nepodařilo přizpůsobit Black People’s Party, si bílé děti přivlastnily náš boj a učinily jej špinavým.

Potom nás opustili, abychom se vypořádali s policejním násilím, které oni vyvolali.

Poslouchejte, jak černá žena na videu zoufale prosí, aby přestali.

Sledujeme jenom naší sociální bublinu, podle ní si děláme názor a čím dál více jsme přesvědčeni, že jsme se přidali k tomu správnému kmeni.

No prosím. Politická korektnost je rázem fuč a už to lítá: “bílé děti”, “černá žena”, “bílí muži”. Ještě více mě ale zarazilo, když jsem si položil otázku, proč to video Janelle Monaé sdílela. Skoro jakoby přistoupila na taktiku starých komunistů a „vrahů z Volstrýtu“. Tohle ale není problém Janelle Monaé, ale obrovský problém sociálních sítí vůbec. Sledujeme jenom naší sociální bublinu, podle ní si děláme názor a čím dál více jsme přesvědčeni, že jsme se přidali k tomu správnému kmeni.

Zrada mladých lidí, kteří bojují proti rasovým rozdílům dost možná protože to slyšeli od zpěváků

Janelle Monaé z toho dokonce měla takovou radost, že jakmile zahlédla příspěvek raperky Noname, že přispěla organizaci Minnesota Freedom Fund, jenž bude platit kauce lidem, co byli při rabování zadrženi částkou 1 000 dolarů, také hned přispěla. Přeci jen se většina rabujících nechala zlákat zlými BÍLÝMI lidmi, kteří vše odstartovali. Řekl bych, že je milion lepších způsobů, jak utratit 1 000 dolarů počínaje věnováním je organizacím, co se snaží pomáhat lidem s ALS, přijít na lék na rakovinu slinivky a konče koupením zmrzliny 1 000 náhodným dětem.

Ano, i těmto lidem přispěli Janelle Monaé a Noname ke kauci:

Je mi upřímně jedno, kdo nepokoje v Minneapolisu rozpoutal. Nikdo to stejně neví. Můžeme ale třeba i předpokládat, že to skutečně začali BÍLÍ muži. Škoda, že se však Janelle nezamyslela nad tím, kdo tedy jsou ti BÍLÍ muži, co také ničí města a podle ní vše odstartovali. To, že nepocházejí ze stejné rasové skupiny nám Janelle ukázala, ale otázkou zůstává, jestli čirou náhodou třeba nepocházejí ze stejné názorové skupiny jako Janelle.

Jestli to nejsou ti, kteří od mala slyší nejen od ní, ale i od Beyoncé, Eminema, Rihanny a stovek dalších celebrit včetně herců a sportovců, že je potřeba bojovat za práva černých lidí. Jestli náhodou není svalování viny na ně vyčůranou taktikou shození viny na vlastní spojence. Jestli není na čase si znovu uvědomit, co to znamená rovnost a jestli některé celebrity tak usilovně nebojují za práva jedné rasové skupiny, až vlastně přispívají k rasovým rozdílům.

A na závěr tu mám ještě jeden bonusový tip, jak v těchto dnech utratit 1 000 dolarů. Co takhle třeba zaplatit lidem, co přišli kvůli protestům o své malé obchody nebo o práci?

Tak příště zase u dalšího alba Janelle Monaé a Noname!

Když už tady padla zmínka o ALS. Vím, že sice asi nemáte tolik peněz jako Janelle Monaé, ale možná byste mohli pomoci českému spolku Alsa nabízející pomoc lidem a rodinám s touto nemocí:

View this post on Instagram

Můžete nám pomoci, aniž by vás to cokoliv stálo. 🍀 Stáhněte si @givt.cz Pomocníka do vašeho prohlížeče (Mozilla Firefox, Google Chrome, Opera) a my za to dostaneme od Givtu 50 Kč. Akce platí od 19. – 21. 2. 2020. Pomocníka si přidejte tady 👉 bit.ly/50Kc-pro-Alsu 👈 S givtím Pomocníkem můžete nakupovat přes internet jak jste zvyklí, ale část peněz z Vaší objednávky půjde na dobrou věc pro naši organizaci. Důležité je, že při tom neplatíte nic navíc a Pomocník vás vždy upozorní na možnost přispět tam, kde je to možné. 😍 Děkujeme za všechny stažené Pomocníky a sdílení tohoto příspěvku mezi vaše blízké, vážíme si toho.🙏 #spolecneprotibezmoci

A post shared by Alsa zs (@alsa_zs) on

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: The Strokes se na The New Abnormal pod vedením slavného Ricka Rubina nadobro přestali distancovat od perfektní formy Populární americká indie rocková...

REEDICE

Recenze | Reedice: Vrcholné album R.E.M. Automatic for the People je album o světlu na konci tunelu, ještě více však o rozdílech dvou generací Když...

STROJ ČASU

Recenze | Stroj času: Průlomové druhé album Adele 21 vytřelo zrak všem, kteří si mysleli, že už se hudba přestala kupovat 25 nejprodávanějších alb všech...

SÍŇ SLÁVY

Nietzsche by měl z Davida Bowieho radost. Jeho život přetvořil v umění a stejně ho zakončil V předchozím albu The Next Day to vypadalo, že...

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: Třetí album Janelle Monáe Dirty Computer je především sex a politika. I přes zmatené poselství je to zlomové album Herečka, zpěvačka a...