Recenze | Novinky: Písně Lake Malawi jsou na Surrounded by Light více ambiciózní než cokoliv jiného od Alberta Černého, album však ničí sterilita

Věřte tomu nebo ne, ale Lake Malawi vydávají teprve první studiové album standardní délky Surrounded by Light. Protože se na něj čekalo už od zformování kapely po rozpadu Charlie Straight, Lake Malawi předali fanouškům hned 14 písní. Frontman Albert Černý toho za tu dobu hodně procestoval a pokud bychom chtěli přidělit albu nějaký koncept, pak je to o tom, jaké je to být mladý a poznávat život ve velkém městě ze všech aspektů a to v různorodých částech světa. Není to tudíž pouze o euforii a romantice cizince v neznámém městě, ale — byť pozitivní a pohodová atmosféra převládá — je to i o řešení reálných problémů s nájmem, o pocitech stresu, úzkosti a podobně.

Album začne nadějně “Holidays Forever” v lehce zasněném a psychedelickém stylu, který zní jako moderní verze The Beach Boys. V tropických rytmech se nádleduje i na písni “Spaced Out”. Ta připomíná různorodou směsici popových písní od “Get Lucky” až někde k Wham!

Píseň má zajímavé změny melodií, její uhlazený zvuk bohužel nastaví trend, kterého se pak drží i zbytek alba.

“Because Because” začíná v prvotních vteřinách jako náběh na taneční píseň, poté ale začnou hrát hammondovy varhany a najednou zní jako nějaká vyleštěná popová verze “Strawberry Fields Forever”. S “Giving Up on Love” začne být jasné, že termín vydání alba nebyl zvolen úplně nejlépe, protože z celého alba díky světlému zvuku kytar, jakoby vyzařoval teplý letní vzduch, možná si ale alespoň bude moct posluchač letní období díky němu připomenout. Dokážu si ale představit, že kdybych album poslouchal někdy v květnu, kdy to začíná venku být konečně přátelské, užil bych si album daleko více než za těchto dlouhých a tmavých zimních večerů.

Produkce Patricka Karpentského je “Giving Up on Love” začíná zase po úvodní písni přinášet ovoce a ta kytara v ozvěně v refrénu je prostě parádní. “Black Perl” pokračuje ve snové letní euforii a pokračuje v nejlepší části alba, když se pak k této dvojici písní přidá “Prague (In the city)”.

Albert Černý na této písni dokáže, že si vypěstoval skutečný dar hudebního pozorovatele, jaký je u nás bohužel docela vzácný. Z Třince pocházející zpěvák na písni prožívá svůj “Englishman In New York” moment, když poznává jakožto kluk ze Slezska život v hlavním městě.

“In the city, there’s a different world
It’s a pity people wanna move and see”
see what it’s like with their own eyes,”

vyjadřuje dokonale příběhy mnoha mladých lidí v této zemi. Síla podobných písní je ale i v něčem, co vás možná hned nenapadne.

Paříž, Londýn, New York, Praha… a Třinec

Albert Černý má velice dobře naposlouchané současné hudební trendy. Viděl a slyšel na vlastní oči a uši londýnskou nebo pařížskou hudební scénu a může jako jeden z mála českých hudebníků být jakýmsi plnohodnotným hudebním vůdcem této generace, který nejenže zpívá a skládá v angličtině, ale vlastně nabízí jakési celkové vidění světa očima anglicky mluvícího hudebníka. Je tedy vlastně jedno, jestli si na streamovací službě nebo YouTube pustíte Kanye Westa nebo St. Vincent, ten přechod na hudbu Lake Malawi bude jednak kvůli angličtině, pak díky kvalitní produkci a následně kvůli celkovému způsobu kompozice i psaní textů po západním vzoru vždy velice hladký.

Co tím chci ale říct… (Nejen) mladí můžou být díky výše zmíněnému moc hrdí na naší zemi a nevnímat ji jako zapáchající, zaostalou žumpu, uvízlou zvyky ještě někde ve východním bloku sedmdesátých let.

Albert Černý totiž zpívá úplně stejně o Paříži (“Paris”), Londýně (vliv na většině písní), New Yorku (“NYC”) nebo Barceloně (starší singl “Barcelona”) jako o našem hlavním městě a drsném severu naší republiky s ještě pořád viditelnými doly a velkými ocelářskými a automobilovými továrnami. Jeho rodný Třinec se sice pravda v žádné písni přímo nejmenuje tak jako různé jiné evropské metropole, je ale jasné, že některé písně v něm vznikaly a Černého tvorbu ovlivnil.

Nejsilnější část alba pokračuje píseň “Parallel Universe”, které v piánem poháněné písni nabízí jakýsi sci-fi romantický příběh, který je jedním z nejlepších textařských počinů Černého na tomto albu.

“Bottom of the Jungle” je asi největším hitem alba. To neznamená nutně, že je to nejlepší píseň alba, když zde však slyšíme kytary připomínající “Adventure of a Lifetime” od Coldplay, dětský sbor a bongo bubny, je jasné, že se jedná o nejvíce ambiciózní píseň, kterou si lze nejvíce představit, že zní z různých reklam, rádií a podobně. To si není úplně umělecká lichotka, ukazuje to ale velikost této dobrodružné písně, která zní jako videopohlednice z výpravy po Africe.

Moc hezky zabalený výrobek bez přidané hodnoty

Bohužel je zde mnoho vaty.

Pokud by album mělo jen deset nebo devět písní a vypustily se mdlé písně jako “Beach, Nectarines & Daim”, “Pyramid”, ale i “Because Becuase”, lze si představit silnější celkový dojem. Pak je tu taky další problém. Lake Malawi sice připravili album, které je velice dobře zvládnuté po technické a produkční stránce. Nezklamali v tom, smyslu, že nahráli album, které nesplňuje jakési nepsané standardy západní hudební scény, zklamali v tom, že vlastně nevytvořili nic, co by posluchače výrazně překvapilo. Že jsou schopni Lake Malawi přijít s produkcí a celkovou marketingovou kampaní, grafikami, fotografiemi a videoklipy zahraničních kvalit, to už jsme věděli před albem, stejně jako, že má Albert Černý talent přijít s melodiemi, které mají potenciál zaujmout tisíce především mladých posluchačů.

 Zní to jakoby si kapela vytvořila takovou bublinu dokonalosti, do které se není lehké dostat.

Co nám ale řeklo tohle album nového, zvlášť když kapela ukázala, že umí existovat 4 roky od svého vzniku, aniž by vůbec vydala plnohodnotné album? Albert Černý se ještě zdokonalil jakožto textař a pozorovatel okolního světa, jeho písně zní více ambicoznější než kdykoliv jindy, co ale dál? Je to takový moc hezky zabalený výrobek bez přidané hodnoty. Dostanete to, co očekáváte, nemůžete se ale ubránit tomu, že tahle hudba někdy nudí a je někdy taková moc umělá. Nemůžu si pomoct, ale z hudby Charlie Straight byla cítit větší progresivnost a bohatost zvuku. Lake Malawi místy až moc připomíná nějaký opatrný boyband.  Zní to jakoby si kapela vytvořila takovou bublinu dokonalosti, do které se není lehké dostat.

Když se podíváte na fotografie z živých vystoupení, zjistíte, že z takových 90% se v prvních řadách pohybují dívky. Sem tam možná jejich přítel, kterého asi hudba Lake Malawi neurazí, je to ale výsledkem toho, že Albert Černý působí příliš jako uhlazený frontman, který nemá jak maskulinní část posluchačů zaujmout. Hergot, vždyť to i Beatles ve svých počátečních letech byli větší rebelové než Albert! Ne, že by bylo nutné plivat na diváky a mluvit mezi písněmi sprostě, ona se ta uhlazenost a přeslazenost ale projevuje i v neochotě být více radikální ve studiu v při skládání a výsledek je pak proto celkově strašně opatrný a sterilní.

Lake Malawi – Surrounded by Light

Vydáno: 24. 11. 2017
Délka: 49 minut
Žánr: Pop Rock, Indie Pop, Alternative Pop
Rozhodně musíte slyšet: 1. Holiday Forever, 4. Giving Up on Love, 5. Prague (In the City), 6. Parallel Universe, 7. Surrounded by Light, 10. Bottom of the Jungle, 11. NYC