Skvělé písně se i v roce 2019 objevily napříč hudebními žánry i kontinenty. Nabízíme vám náš výběr 40 nejlepších písní roku 2019. Samozřejmě jsme nemohli zachytit vše, a tak vás jako obvykle vybízíme. Pokud máte vlastní tipy, podělte se o ně s námi v komentářích.

40. až 10. místo

40. Glad He’s Gone, Tove Lo

Odstartujeme to něčím, co se dobře poslouchá. Špičková moderní produkce a píseň o holčičím kamarádství a zdravém feminismu švédské zpěvačky Tove Lo je jednou z nejlepších dance popových písní roku 2019. Tove Lo si mimochodem vysloužila díky této písni nominaci na Grammy za nejlepší videoklip roku.

39. People, The 1975

Kdo by to byl řekl, ale The 1975 se dokážou vedle hravých syntezátorových indie popových písní i pořádně naštvat. Punk je zpátky a překvapivě s ním přišli právě The 1975. Na takovou proměnu to chce mít koule.

Trefný komentář
Trefný komentář z YouTube

38. Mars for the Rich, King Gizzard & The Lizzard Wizard

Písně z koncepčního alba Infest the Rats’ Nest nejsou samostatně ani z poloviny tak skvělé, jako když jsou puštěné v kontextu celého alba, kdy na sebe často jednotlivé písně i plynula navazují, i tak se ale jeden zástupce musel dostat mezi tuhle hudební smetánku.

37. I’m Just Being Honest, Weezer

V seznamech jako je tento se někdy zapomíná na pohodové písně a je to škoda. Jedna z nejlepších pohodových písní minulého roku musí být tahle. Na Weezer je to trochu experimentální zvuk, který v sobě má kousek inspirací new wave 80. let. Co na tomto seznamu taky dostává na frak jsou písně, kde hlavní instrumentální složku tvoří kytary, což tahle píseň také částečně napravuje.

36. Ready to Let Go, Cage of the Elephant

Chytlavá melodie a skvělý text, který má v sobě jeden z nejlepších příběhů z poslední doby, kdy si zpěvák Cage the Elephant uvědomil, že se nevyhne rozvodu se svou manželkou a nejlepší je na tom kde. Symbolicky na výletu v Pompejích.

35. Harmony Hall, Vampire Weekend

Tahle mantra Vampire Weekend zde nesmí chybět. Laskavá, pohodová a hlavně také po skladatelské stránce velice propracovaná píseň! Jestliže hymnou roku 2018 mohla být píseň od The 1975 “Love it if We Made It”, nyní to může být tahle píseň.

34. Nihilist Blues, Bring Me The Horizon

Jsou kytarové kapely, které díky elektronice zakopou sami sebe několik metrů do země a pak jsou očividně i kytarové kapely, které se dokážou přeměnit v elektronické tak skvěle, že jsou minimálně stejně skvělí jako předtím.

33. Late Night Feelings, Mark Ronson (feat Lykke Li)

Kdyby jsme měli dát cenu za nejlepší popovou produkci, bylo by to pro tuto píseň. Kombinuje snad všechny nové trendy jako použití exotických nástrojů, retro zvuku a hlasových modulací. Zní to jako směs několika hudebních období od současnosti, po 20. léta, směs několika kontinentů i žánrů. Je to něco jako taková disertační práce producenta Marka Ronsona. Zpěvačku si Mark Ronson pro tuhle píseň doopravdy nemohl vybrat lépe.

32. Bury a Friend, Billie Eilish

Kdokoliv dokáže naservírovat takhle temnou elektroniku generaci, která je zvyklá na vyleštěné popové písničky, je svým vlastním způsobem génius.

31. Juice, Lizzo

Jak začali lidé vtipně prohlašovat, Lizzo je to, čím si Megan Trainor myslela, že je. Být Megan Trainor je nyní vážně k vzteku, protože její konkurentka v kategorii „plus size“ popových zpěvaček je zábavnější, vtipnější, hrdější i autentičtější. Umí to prostě víc rozjet! Jenom snad musíme doufat, že tuhle písničku neuslyší Ewa Farna a neudělá s Leškem Wronkou nějakou českou verzi, která se bude jmenovat “Džus”.

30. Selfish, Little Simz

Stejně jako na seznamech z minulého roku figurovala Jorja Smith, která zastupovala úzkosti a starosti mladých lidí a afroamerické komunity, tady sofistikované R&B a hip hop z mladé generace zastupuje další černošská Britka, kterou na této písni připomíná – a to byť je Little Simz více raperka než zpěvačka.

29. Old Town Road – Remix, Lil Nas X (feat. Billy Ray Cyrus)

Píseň, která doslova spojila rozdělenou Ameriku. Posluchače country s posluchači rapu, generaci Z s boomery, bělochy s černochy a snad dokonce i Demokraty s Republikány!

28. Gone (feat Christine and the Queens), Charli XCX

O tom, že Charli XCX je úspěšnou skladatelkou moderní hudby po hitech jako “Fancy”, “I Love It” nikdo nepochyboval. Obzvlášť, když to poté dokázala potvrdit i se svými písněmi “Boom Clap” nebo “Break the Rules”. Že si jí ale zamilují i hudební šprti a bude posouvat hranice popu, asi nikdo nečekal. Po zvukem velice progresivních písní jako “Vroom Vroom” z mixtapů, přišlo její třetí plnohodnotné album Charli a právě “Gone” z něj vyčuhuje nejvíce.

27. The Sparrow, The Flaming Lips

Nejvíce památná píseň z nového alba The Flaming Lips o dobrodružství v pohádkové zemi.

26. Fire, Sara Bareilles

Krásná, přirozená a naturálně znějící folková píseň, kterou sice asi nenajdete na seznamech zahraničních webů – možná protože je pro ně až příliš tuctová, avšak pro nás středoevropany tahle hudba zní nesmírně romanticky a dobrodružně.

25. The Archer, Taylor Swift

“The Archer” je ukázkou toho, že i dneska vznikají skvělé písně přímo ve studiu a doslova za pár minut. Producent Jack Antonoff si pohrál se svými oblíbenými osmdesátkovými retro syntezátory a automatickými bicími a Taylor Swift potvrdila, že jí lidi nemají rádi jen díky její hezké tváři, ale i díky mimořádnému talentu osvojit si píseň a vnést do ní duši. Děkujme Antonoffovi, že jsme si hlavně díky němu zamilovali písně popových interpretů, které jsme předtím upřímně nesnášeli!

24. Culling Voices, TOOL

Přestože pro nás bylo nové album TOOL  Fear Inoculum velkým zklamáním, našla se na něm tahle desetiminutová píseň, která je naprostým špičkovým mistrovským kouskem, na kterém se vyplatila trpělivost kapely.

23. Future Love, Ride

“Future Love” od Ride je jako stará klasika, která se ale klasikou nemohla stát, protože byla vytvořena v trochu nevhodném času pro klasiky tohoto druhu – asi o takových 30 let později. Pokud je ale na dnešní hudební scéně něco zajímavého tak právě to, jak se v ní téměř vymazal čas a můžete slyšet nové písně, které zní jako budoucnost, stejně jako nové písně, které zní jako něco, co vám připadá jako stará píseň, kterou už jste jednou znali, ale zapomněli jste na ní.

22. Jenni, Big Thief

Opět Big Thief, tentokrát s emocionální skladbou “Jenni”.

21. Spinning Song, Nick Cave and the Bad Seeds

Nick Cave a jeho vzpomínka na krále rock’n’rollu Elvise Presleyho. Takových písních, kde se vzpomíná na Elvise tu už sice bylo mnoho, ale jak k Nick Cave k Elvisovi přistoupil jako k mytologické a skoro až náboženské postavě, je naprosto nevídané.

20. Hollywood, Nick Cave

Nick Cave a závěrečná píseň letošního alba Ghosteen, která zní, jakoby Cave jezdil po pobřeží Kalifornie, zatímco je vše v plamenech, protože zemi postihla katastrofa nebývalých rozměrů. Píseň obsahující křesťanskou i buddhistickou mytologii je dalším srdcervoucím pohledem na to, jak zpěvák vnímá svět po smrti svého syna.

19. God of Love, Liturgy

Kombinace totální temnoty a světla od brooklynské black metalové kapely, která ze sebe vyždímala na této písni naprosto vše. Těžko najít píseň z větší intenzitou.

18. I Think, Tyler, The Creator

V těsném závěsu je potřeba dodat od Tylera i píseň “I Think”. Tahle píseň je něco jako remake Nigerijského osmdesátkového diska Bibi Mascel “Special Lady.” Píseň má díky tomu velice speciální příběh. Jeho otec totiž pochází z Nigérie a Tyler, the Creator ho nikdy nepotkal, protože se ho hned poté, co Tylerova matka otěhotněla zřekl. Jaké to asi je, když ho nyní slyší v rádiu…

17. Earfquake, Tyler, The Creator

Multitalentovaný rapper, producent, režisér, grafik a v neposlední řadě také spoluzakladatel nezávislého hudebního labelu Odd Future Tyler, the Creator vydal minulý rok svým zvukem velice kreativní a originální album IGOR a “Earthquake” patřilo mezi vlajkové lodi tohoto alba.

16. About Work the Dancefloor, Georgia

Osmdesátkové retro je dnes v módě a Georgia toho využila naprosto perfektně. Její píseň vás vezme do realit, ve kterých se na letopočty nehraje. Další zhudebněné San Jupinero z Black Mirror. Zatím možná nejbližší píseň této atmosféře virtuálního světa z osmdesátých let.

15. Bags, Clairo

Clairo se sice stala slavnou na internetu vcelku nepochopitelně – díky hloupé holčičí písničce, která se ale bůhvíproč stala hitem mezi jejími vrstevníky. Nyní však Clairo svým kritikům a posměšným ohlasům ukázala co pro to (dobře, včetně nás), protože na jejím debutovém albu ukázala, že je plnohodnotnou hudebnicí a dokáže se poměřovat s těmi nejuznávanějšími nezávislými americkými hudebníky. Vcelku symbolicky slyšíme v textu text o tom, jak může být vstup do dospělosti bolestivý.

14. Dawn Chorus, Thom Yorke

Díky mini snímku Anima už jsme si asi všichni spojili “Dawn Chorus” s pražským metrem. Ponurá, šedivá, ospalá atmosféra, která jakoby vyjadřovala běžné uplakané podzimní časné ráno. Thom Yorke si přeje změnit se. Těžko říct jak. Pravděpodobně by ale chtěl být optimističtějším. Vlastně je to možná i vázáno na největší hit Radiohead “Creep”. Thom Yorke by se zase chtěl připojit k těm “so fucking special” lidem, které v písni tolik obdivoval.

13. The Greatest, Lana Del Ray

I Lana Del Rey si zaslouží mít zde více než jedinou píseň. Vztahová nostalgie, krásná kalifornská místa a hudební průmysl dob minulých ve světle chaosu současnosti. V textech se Lana odkazuje na Beach Boys, havajskou jadernou výstrahu z roku 2018, která se naštěstí ukázala jako planý poplach a na proměnu Kanyeho Westa.

12. You are the Sunshine of My Life, Elephant9, Reine Fiske

Naživo nahraný, 14 mintový brilantní kousek nahraný v Norské restauraci po zavíračce za jedné velmi dlouhé severské noci.

11. Ausländer, Rammstein

To byl tedy návrat! Rammstein to odpálili ve velkém a zase se o nich mluvilo hlavně díky jejich kontroverznímu klipu. Je však zároveň škoda, že se tím odvedla pozornost od tohohle pořádně našlapaného singlu, který je kombinací všeho, co je na Rammstein skvělé. Trancový posyp a nu-metal s vlivy industriální hudby jako hlavní část tohohle kovového dortu vyvolal obrovské reakce a všichni se ptali na to, jak to vlastně Rammstein s Ausländer myslí. Z videoklipu je minimálně je jasné, že jako kritiku kolonialismu Afriky západním světem.

Co se sem nevešlo, ale rozhodně stojí za to slyšet

Ještě než přejdeme k TOP 10, poslechněte si, co by byla škoda nezmínit.

Selah, Kanye West

Walk Across the Water, The Black Keys

Con Altura, Rosalía and J Balvin

Don’t Start Now, Dua Lipa

Sunday, Foals

All the Way (Stay), Jimmy Eat World

Mikrokosmos, BTS

Unsainted, Slipknot

Fly Like an Eagle, Stereophonics

Tempo, Lizzo (feat Missy Elliott)

It Doesn’t Matter Why, Silversun Pickups

Once, Liam Gallagher

Pumpkin attack on Mom and Daddy, Xiu Xiu

A Death in the Family, Sum 41

Thoughts, Charli XCX

10. až 1. místo

10. In Degrees, Foals

Yiannis Philippakis má skutečně unikátní genom a možná právě díky tomu byla první část alba Everything Not Saved Will Be Lost od Foals tak unikátní. Zatímco se v mnoha písních projevila hlavně nálada deštivé Anglie, “In Degrees” je z podstatné části ovlivněna Afrikou. Philippakis má Anglické, Řecké, Ukrajinské i Jihoafrické kořeny jakoby je pro různé písně vždy různě vyvažoval, ne nadarmo pak zní Foals jako nikdo jiný.

9. Andromeda, Weyes Blood

Americká zpěvačka Natalie Mering si na novém albu vybudovala podvodní svět, do kterého se uzavřela. Naštěstí tam ale provádí prohlídky pokaždé, když stisknete tlačítko přehrávání. Singl “Andromeda” reprezentuje tento svět alba Titanic Rising nejlépe.

8. Bad Guy, Billie Eilish

Billie Eilish i její bratr Finneas sice rozhodně nevyrůstali v bídě, ale když dostali šanci od svých v showbyznyse vlivných rodičů, rozhodně jí nezahodili. Finneas O’Connell se ukázal jako daleko lepší producent než herec, Billie Eilish jako výborná zpěvačka a ačkoliv mu bylo teprve 22 a jí 17, svým umem naprosto převálcovali velké popové hvězdy.

7. Quiet Light, The National

Každé další album The National je jako klidná, hořkosladká oslava života, kdy si připomenete, jak je život krutý, ale zároveň vlastně i (a možná právě díky tomu) strašně krásný. The National na novém albu I am Easy to Find začali používat více elektroniky a vyčistili svůj zvuk. Nejvíc z toho vystupovala druhá píseň “Quiet Light”, u které je obzvlášť mezihra a závěr naprosto ohromující.

6. Not, Big Thief

Jakoby někdo vzal to nejlepší ze současné americké alternativní/indie rockové scény a smíchal to se syrovostí a bezprostředností legendárního Neila Younga.

5. Seventeen, Sharon Van Etten

Naprosto nádherná nostalgická píseň, na které Sharon Van Etten vzpomíná na to, jaké to bylo, když jí bylo 17 a na její tehdejší lásku. Syntezátory jsou na této písni obzvláště povedené a dodávají písni mimořádnou atmosféru.

4. On the Luna, Foals

Jedna z písní jara a léta 2019, která naprosto uchvátila svým originálním zvukem i chytlavostí. S impresionistickým, lehce zmateným textem se zmínkami o Trumpovi i hrozbami, které není dobré podceňovat, dokáže vyjádřit naprosto perfektně uplynulý rok 2019.

3. Love Song, Lana Del Rey

Lana Del Rey se už na minulém albu rozhodla přestat být smutná a na novém albu Norman Fuckin’ Rockwell” jí nová a optimističtější nátura sedí ještě lépe. “Love Song” je ukázka toho, jak dokáže být i jemná píseň silnou.

2. Lesley, Dave feat. Ruelle

Teprve 21letý britský rapper stvořil skutečné mistrovské dílo. 11 minutová skladba “Lesley” z jeho nového alba Psychodrama je příběhem dívky, která je zneužita jejím přítele Jasonem. Píseň je vyprávěna jako obsáhlý tragický příběh, který, jehož závěrečnou zprávou je upozornění všem ženám, aby se staraly o své životy, a vyhledaly pomoc, když je potřeba. V době, kdy ještě doznívají aféry #MeToo to přitom není žádné aktivistické vykřikování, ale důležité občanské upozornění na negativní jev ve společnosti.

1. Bright Horses, Nick Cave an the Bad Seeds

Nick Cave je po smrti syna stále velmi zdecimovaný (není se také čemu divit) a zřejmě proto ho realita unavovala tolik, že stvořil tenhle alternativní svět s ezoterickými prvky, ve kterém existují duchové a ulicemi běhají bílé koně.

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář