Sturgill Simpson a jeho námořníkův průvodce po zeměkouli

Ještě před tím než v roce 2013 Sturgil Simpson veplul do velkých vod hudebního moře, musel napsat okolo 400 emailů různým manažerům, producentům a jiným zasvěceným lidem hudebního průmyslu. Svoji cestu na vrchol měl trnitou, ale díky A Sailor’s Guide to Earth si může konečně říct, že tam došel. Sturgill Simpson bývá označován jako country zpěvák a skladatel, který skládá country písně i pro lidi, co nejsou zrovna příznivci country.

Pro nás Čechy samozřejmě country začíná a končí Michalem Tučným a Pavlem Bobkem, v USA ho ale umí dělat moderně a tak country nejenže přežívá, ale vyprodává stadiony. Ano, bohužel – velká část populárních country zpěváků je docela nechutná přehlídka různých klišé. Zmíním třeba jeden příklad za všechny: kapelu Florida Georgia Line. Je to něco podobného, jakoby dnešní rock byl tvořen samými klony Nickelback. Jsou tu však lidi jako Sturgill Simpson, kteří s tímto žánrem dokáží udělat neuvěřitelné věci a dokáží vrátit původní smysl, který asi původně nebyl o spojení klobouků a auto-tunem prohnané popové melodie. Sturgill Simpson sice nenosí zastrčenou košili do světlých džín s mohutným opaskem se stříbrnou sponou, udělal však pro tenhle žánr více než kdokoliv z umělých komerčních postaviček této hudby. Lidi s vytříbenějším hudebním vkusem si zase můžou říct: „poslouchám country” se zdviženou bradou.

Námořník Sturgill a jeho syn

“I also wanted it to be something that when my son is older and maybe I’m gone, he can listen to it and get a sense of who I was. I just wanted to talk as directly to him as possible.”
– S. Simpson

Tento citát z rozhovoru o albu vystihuje přesně o co Simpsonovi šlo. Sturgill toho v životě nezažil málo. Strávil 3 roky v americkém námořnictvu, poté dlouho pracoval na vlakovém nákladním překladišti v Salt Lake City. Až jeho žena Sarah (ano – ta, které je věnovaná píseň “Oh Sarah”) ho přiměla k tomu, aby zkusil rozjet kariéru jako hudebník. Nejdříve se neúspěšně pokoušel rozjet kariéru s kapelou Sunday Valley. O 8 let později se kapela rozpadla a Simpson začal pracovat na novém materiálu pro vlastní desku. Ta dostala nakonec jméno High Top Mountain, Sturgill vsadil all in, zaplatil si sudio, album si sám nahrál a sám se ho pokoušel propagovat.

O rok později se mu již podařilo vydat album Metamodern Sounds In Country Music pod britskou nezávislou společností a svou pohádkovou cestu za slávou završil tímhle albem vydaným minulý rok. To ho dostalo do slavné show Saturday Night Live, do nominace na Album of the Year a Best Country Album v Grammy Awards. Vyhlášení Grammy probíhá za pár dní po vydání téhle recenze, takže mu držíme palce. V první kategorii má velkou konkurenci, ale v druhé by mohl (a měl) uspět. No a ještě než dokončil tuhle dlouhou větrnou cestu, rozhodl se do jednoho alba zaznamenat vše, co se na ni naučil a věnovat to jeho dvouletému synovi. Jak sám říká: „Možná až bude starší, a já už tady nebudu, poslechne si to a připomene mu to, kdo jsem byl”. V úvodní “Welcome to Earth (Pollywog)” slyšíme racky a lodní zvony – zvuky lodního přístavu a Sturgill začíná: “Hello, my son / Welcome to earth”. Hned ze začátku tak navazuje na téma alba, jehož název chytře odkazuje na sci-fi klasiku Douglase Adamse Stopařův průvodce po galaxii. Zatímco je stejně jako námořník daleko od svého domova (ovšem ne na moři, ale na tour), dojemně zpívá a tak trochu se omlouvá synovi:

“Hearing you cry makes me cry
It made me cry
Hearing me cry
A thousand miles away.”

Tátovský rock’n’roll s pomocí strýčka Kurta

V o poznání rozvernější kytarové písni “Keep It Between The Lines” již rozdává Sturgill synovi rady do života. V chlapském stylu za zvuku skluzů kytarových strun a barového saxofonu mu radí, aby se vyhnul drogám a alkoholu:

“Motoroil is motoroil
Just keep your engine clean”

Jeho “tátovský rock” alespoň v něčem připomíná třeba Ben Folds, který taky věnoval hned několik písní svým dětem. Jmenovitě třeba jeho hit “Still Fighting It” nebo dceři věnovaná “Gracie”. Mohli bychom vzpomenout taky na Lennonovu píseň “Beautiful Boy” z alba Double Fantasy, ve které se také objevují námořnické metafory (“Out on the ocean sailing away / I can hardly wait / To see you to come of age”).

Na “Sea Stories” vzpomíná Sturgill na svá léta strávená v námořnictvu (“Basic was just like papaw says: ‘Keep your mouth shut and you’ll be fine’”) a následuje překvapivý moment – cover slavného hitu Nirvany “In Bloom”. Sturgillovi Simpsonovi tahle píseň dokonale zapadla do kontextu alba. Použil Cobainova slova, aby synovi, až bude v pubertě, sdělil, že nemusí být nutně tvrdý, potetovaný chlápek, aby ho lidé vnímali jako správného muže:

“He’s the one who likes all our pretty songs
And he likes to sing along

…

But he don’t know what it means
Don’t know what it means to love someone”

Bystří čtenáři si jistě všimnou, že Sturgill k originálu přidal větu “…to love someone”, aby podtrhl význam, jaký téhle písni chtěl dát.

Následuje úspěšný singl “Brace for Impact (Live a Little)”, ve které se dotýká tématu života a smrti. Synovi říká:

“We’re dying to live
Living to die,”

Není to ale nijak smutná píseň. Naopak chce, aby to syna v budoucnu nakoplo a nebál se žít život, aniž by však poklesl k příliš hédonistickému způsobu života. Píseň doprovází kytara připomínající Gilmourovu éru Pink Floyd zkříženou s country. “All Around You” je asi nejslabším článkem alba, ale i tak má poklidnou líbivou melodii a rozhodně neurazí. Následuje “Oh Sarah”, která je, jak již bylo zmíněno, věnována jeho ženě. V úvodní temné melodii, jakoby si opět vzpomněl na Nirvanu a její slavné Unplugged vystoupení, postupně se ale melodie zjemňuje. Svým pevným hlasem zpívá:

“Sometimes this life feels like a big old dream
I’m floating around on a cloud inside.”

V poslední nakopávačce “Call to Arms” se Sturgill bouří “své” armádě, zemi a systému. Dává synovi poslední důležité rady typu “nevěř všemu, co se ti kdo bude snažit vecpat do hlavy”:

“Turn off the TV
Turn off the news
Nothing to see here
They’re serving the blues
Bullshit on my TV
Bullshit on my radio
Hollywood telling me how to be me
The bullshit’s got to go”

Moby Dick s duší Willieho Nelsona

S přispěním nádherného obalu alba nám dává Sturgill Simpson příběh přesahující hranice běžných hudebních alb. A Sailor’s Guide to Earth je spíše jako zhudebněná kniha plná životních rad a ponaučení získaných během mořských dobrodružství. Zpěvák se více než v minulosti odvrátil od jeho country kořenů a přilnul více k funkovým a soulovým vlivům. Taky díky jeho daru umět napsat skvělou baladu a díky jeho výraznému hlasu vzniklo album křížící několik žánrů, které však zní jednotně a má nezapomenutelnou atmosféru starých dobrodružných námořnických příběhů.

Je to děsně pohodové album, které člověka zavede daleko od jeho problémů, do drsných ale krásných vod rozbouřených i klidných oceánů a v kajutě prosněných nocí o domově. Album vám může připomenout domov, pokud jste zrovna od něho daleko, nebo naopak vzdálená místa, do které se může vaše fantazie zatoulat. A tohle vše bylo vytvořeno pro dvouletého malého chlapce. Nezbývá než říct, že má štěstí. Mít takového otce “hudebního námořníka”, jakým Sturgill Simpson je, musí být darem pro každou klučičí duši. Sturgill Simpson je pravý Moby Dick s duší Willieho Nelsona.

Vydáno: 15. duben 2016
Délka: 38:50
Žánr: Country, Americana, Moderní country
Rozhodně musíte slyšet: 1. Welcome to Earth (Pollywog), 2. Breakers Roar, 5. In Bloom, 6. Brace for Impact (Live a Little), 9. Call to Arms