A Tribe Called Quest naposledy vyrážejí do boje a loučí se s fanoušky i Phifem Dawgem

Donald Trump vyhrál volby, slavil se den válečných veteránů, zemřel Leonard Cohen a A Tribe Called Quest vydali své poslední album. Tohle všechno se stalo během jednoho šíleného týdne. Ačkoliv se tyhle události můžou zdát jako naprosto odlišné, souvisí spolu více než se může zdát. Narozdíl od Cohena se ale A Tribe Called Quest neloučili s fanoušky v klidu a míru, neplakali za smrt Phifa Dawga, ale s pomocí silného týmu naposledy vyrazili do posledního boje proti nekalostem velkých hráčů tohoto světa, kvůli kterým ti malí hráči strádají. V předznamenání příchodu Donalda Trumpa do funkce prezidenta nejmocnější země světa nakreslili A Tribe Called Quest vzhledem k budoucím věcem obrovský vykřičník. Veteráni ulice A Tribe Called Quest odcházejí (alespoň jako celá skupina) do zaslouženého důchodu a nadcházející generace rapových bojovníků jim vzkazuje: “We Got It from Here… Thank you 4 your services”.

Rap o myších a lidech

Jistý redaktor největší hudební internetové databáze Allmusic.com označil A Tribe Called Quest jako “nejinteligentnější a nejkreativnější rapové seskupení 90. let”. Skupina se už od počátku vymykala ostatním. V “Oh My God” z alba Midnight Marauders (1993) Q-Tip rapuje “Listen up everybody, the bottom line / I’m a black intellect, but unrefined”. Rapují o tom, jak používat slovo “nigga” a o znásilnění na rande. Vymykají se typickému “mačo” přístupu a i když se stávají součástí gangsta rapu, otevřeně vystupují proti pouličním bojům: “You’re not any less of a man, if you don’t pull the trigger / You’re not necessarily a man, if you do” (“Sucka Nigga”, Midnight Marauders, 1993). V písni “Electric Relaxation” ze stejného alba zase odkazují na literární klasiku Johna Steinbecka – novelu O myších a lidech. ATCQ měli vždy silnou podporu u alternativních posluchačů a tak v roce ’94 odjeli ikonický festival alternativní hudby 90. let Lollapalooza. Jejich největším hitem do dneška zůstává “Can I Kick It” z jejich debutu People’s Instinctive Travels and the Paths of Rhythm, postavená na samplu basové stopy “Walk on the Wild Side” legendy undergroundu Lou Reeda. V roce 1998 se dohodli na tom, že se vydají jinými cestami a vydali album, které mělo být jejich poslední – The Love Movement.

To ale neznamená, že by se trojice ve složení Q-Tip, Phife Dawg a Ali Shaheed Muhammad (Jarobi White opustil skupinu už záhy v roce 1991 a stal se úspěšným šéfkuchařem) už nikdy nesešla pohromadě. V novém miléniu se sešli několikrát, ať už kvůli jednotlivým vystoupením, nebo kvůli celým tour v letech 2006, 2008. Na začátku nového desetiletí se ke koncertování přidal i ztracený syn Jarobi White, který se postupně po více než 20 letech stal konečně právoplatným členem kapely, když se skupina sešla pro vystoupení pro Tonight Show Jimmyho Fallona v roce 2015 u příležitosti 25. výročí vydání jejich debutu a rozhodla se dát zase dohromady pro poslední album. V průběhu jeho příprav bohužel Phife Dawg, který již předtím podstoupil transplantaci jater, podlehl své silné cukrovce. We Got It from Here… Thank You 4 Your Service se tak stalo nejen rozlučkovým albem kapely ale i rozlučkovým albem Phifa Dawga.

Space program for niggas a Willy Wonka

Jako první na albu slyšíme audiostopu černošského filmu 70. let Willie Dynamite.

“We’ve got to get our shit together”
– sample z filmu Wllie Dynamite, 1974

Píseň je předznamenáním témat alba. A Tribe Called Quest mají poslední šanci něco společně sdělit a ví, že nemusí šetřit, protože kdy jindy když ne teď. “Space Program” je jeden velký boj za afroamerickou komunitu:

“There ain’t a space program for niggas
Yeah, you stuck here, nigga.”

Píseň nepřímo zobrazuje fiktivní kosmický program na záchranu planety, který odletěl na novou planetu a chudou černošskou komunitu nechal napospas přírodní katastrofě. Chytrost textů skupiny, ale posouvá význam písně dál. Celé je to přirovnání ke studené válce, kdy vláda utrácela obrovské peníze za kosmický program, zatímco afroamerická komunita mezitím žila v bídě. Na tuhle záležitost poukázal v jedné ze svých řečí Martin Luther King.

Následuje sample Willyho Wonky (ano toho chlápka s kloboukem na slavném meme) z původní verze “továrny na čokoládu”. Vzhledem k tomu, že jeho představitel Gene Wilder byl další ze slavných tvářích, které nás v roce 2016 opustily, je to velmi příznačné. Nemluvě o samotných větách perfektně zapadajících do významu písně:

“The danger must be growing
For the rowers keep on rowing
And they’re certainly not showing
Any signs that they are slowing!
‘We’re there!’
‘Where?’
‘Here!’
A small step for mankind
But a giant step for us”
– sample z filmu Willy Wonka & the Chocolate Factory (Pan Vonka a jeho čokoládovna), 1971  

Hnutí jménem A Tribe Called Quest

Druhá “We the People” je prostě ikonická pecka přesahující hranice hudby do občanských hnutí. Rozjíždí se v beatech ve stylu otevírací skladby “Excursion” jejich nejspíše nejlepšího alba The Low End Theory, které revolučním způsobem prolíná jazz a rap a je někdy označováno jako nejlepší rapové album všech dob. K tomu jakoby se přidala píseň “Electric Relaxation” z Midnight Marauders akorát zesílená a podpořená úplně novou energií, jako kdyby ji někdo začal napájet trojnásobným proudem. A Tribe Called Quest předznamenávají Trumpův příchod a charakteristický Q-Tipův hlas zpívá:

“All you Black folks, you must go
All you Mexicans, you must go
And all you poor folks, you must go
Muslims and gays, boy, we hate your ways
So all you bad folks, you must go”

V třetí a čtvrté skladbě se objevují první hosté. Objevuje se rapper Consequence a na “Solid Wall of Sound” Busta Rhymes a pozor! Elton John. Aby toho nebylo málo, do toho hraje na kytaru Jack White. V momentě, kdy píseň přejde do závěrečné části a Elton John se spojí s Q-Tipem, je z toho jeden z nejpamátnějších a nejvíce ikonických momentů hudby minulého roku.

“Dis Generation” a “Kids…” jsou věnované mládeži. “Dis Generation” je spíše pozitivní song o nové hip hopové generaci, která nahradí v hudebním světě A Tribe Called Quest. “Kids…” je opoznání temnější projekcí tvrdého vyrůstání na černošských nároží. Objevuje se André 3000 z Outkast a s Q-tipem jakožto strýcové, kterým se to podařilo někam dotáhnout varují mladou generaci:

“Kids, don’t you know how all this shit is fantasy?”

Následuje “Melatonin” o utrápené mysli, která nemůže usnout a tak baští vitamíny se spánkovým hormonem. Zapojila se velmi talentovaná vokalistka Abbey Smith (doporučuji navštívit její Facebookový profil, její hlas v plné síle stojí za to slyšet). Ženské vokály také skvěle zapojuje ukončující píseň první části alba “Enough!!”. Skákavá “bounce” melodie se skvělými silnými basy je takový odpočinek od vážných témat a vypuštění páry. Taková černošská hip hopová erotická romantika ve stylu:

“This is not an excuse, I just wanna get loose
That’s old nigga jargon, girl, you’re making me hardened
…
As I nibble your neck naughtily, sex is a big part of me
Agencies want to audit me, searching, snooping for sodomy”

https://www.youtube.com/watch?v=5DOOu3wPQfE

Donald, Trump, CNN a illumináti

Druhá polovina alba se rozjíždí oproti nabušené první části trochu rozvážněji, ale kvalitě to rozhodně neubírá. Na druhé polovině dostávají hosté více prostoru. Odzpívají celý “Mobius” a “Killing Season”. Začíná se illumináty a referencemi na “Keep It Thoro” od Prodigy. Nejprve se vrací Consequence a Busta Rhymes, v “Black Spasmodic” je vystřídají “kmenoví” členové. Q-Tip volá ze záhrobí Phifa Dawga, aby se k němu přidal. V refrénu je vystřídá opět Consequence a sází chytlavá slova, která se uchytí v paměti:

“Black. Used to sell drugs out the Challenger
Spasmodic. Now look what he does to any challenger”

Poslední sloka této písně je jedna velká Q-Tipem vedená pocta Phifovi. Pro fanoušky skupiny tohle musí patřit mezi nejdojemnější momenty alba.

V “Killing Season” se objevuje znovu Consequence, hip-hopový veterán Talib Kweli, D’Artagnan skupiny Jarobi White a samotná megastar současné rappové generace Kanye West. Tomu stačí pouhá 3 slova na to, aby udal směr písně. Lépe řečeno 1 slovo a 1 homofonické slovo, které může nabýt hned 3 významů (sold you, your soul, soldier). Hořkou poctu válečným veteránům veteránům vede popěvkem:

“They sold ya, sold ya, soldier”

“Killing Season” je poctivý “old school” rap s atmosférou drsných nočních ulic velkoměsta.

V závěru alba A Tribe Called Quest zakončují svou jízdu a servítky si neberou už vůbec. Nejprve se opřou v “Conrad Tokyo” do CNN neschopného objektivně informovat americký lid a potom do Trumpa. V komediálním pořadu Saturday Night Live Trumpa skvěle paroduje herec Alec Baldwin (dokonce tak dobře, že si jej některá média pletou se skutečným Trumpem). Phifu Dawgovi to ale moc směšné nepřipadalo:

“CNN and all this shit, gwaan yo, move with the fuckery
Trump and the SNL hilarity
Troublesome times kid, no times for comedy”

Objevuje se Kendrick Lamar. Tady mu musím věnovat ještě jednu osobní pochvalu. Kendrick Lamar se totiž objevil, pomáhal nebo výrazně inspiroval celou polovinu alb na našem seznamu 10 nejlepších alb roku 2016! Tady opět odvádí skvělou práci. S celým “Tribem” opět bojuje proti nenasytným milionářům a chudobě:

“Conrad Tokyo, Sapporo, pistachio
Sayonara tomorrow, it’s just blood on the ground.”

Stejně jako v následujím “Ego”.

“Ego, ego skippin’, trippin’ in my mind
Ego, ego skippin’, trippin’ in my mind”

Na konci je slyšet opět kytara Jacka White, jehož nadvakrát použitý riff přeruší píseň “Lost Somebody”. Je to další ukázka toho, že A Tribe Called Quest nemá vůbec problém sáhnout k překvapivým momentům.

Konečně v poslední “The Donald” se znovu vrací Busta Rhymes, aby spolu s A Tribe Called Quest uctil naposled památku Phifa. Tentokrát je celá skladba jen o něm. Sám se na ní objevuje a naposledy se loučí s fanoušky:

“Phife Dawg legend, you could call me Don Juice”.

Thank You 4 Your Service

A Tribe Called Quest se roloučily jako pravé legendy. Nezbývá než doufat, že sólová tvora žijících členů, kteří budou jistě spolu čas od času spolupracovat, bude pokračovat nadále takovým podařeným způsobem. We Got It from Here… Thank You 4 Your Service je poslední otevřený dopis všem, kteří mají k rapovému žánru předsudky. Pokud někoho nepřesvědčí kvalita diskografie A Tribe Called Quest, potom už asi nic. Doufejme, že kreativita tohoto hip hopového diamantu bude nadále inspirovat mladší generaci a vydají se raději ve stopách A Tribe Called Quest než ve stopách oslavování zbraní a pouličních bojů. S jejich politickými názory nemusíte nutně souhlasit, způsob jakým je podávají je ale naprosto ojedinělý. Podívejte se proslov z jejich čerstvého vystoupení z letošních Grammy a pochopíte, že A Tribe Called Quest přesahují pojem “hudební skupina”. Jsou to přinejmenším Rage Against the Machine hip hopu. Jejich poslední album reprezentuje jejich největší sílu, spočívající v ojedinělém pohledu na problémy ulice, jejich citu pro hudbu, inteligenci a nebojácném postoji k chození proti proudu. Ať už “Odsud už to zvládneme…” vzkazuje nová hip hopová generace nebo samotní členové A Tribe Called Quest, nemůžeme udělat nic jiného než vzkázat:

“Thank You 4 Your Service”.

Vydáno: 11. listopad 2016
Délka: 01:00:18
Žánr: Rap
Rozhodně musíte slyšet: CD1: 1. The Space Program, 2. We the People…. 4. Solid Wall of Sound, 5. Dis Generation, 6. Kids…, 7. Melatonin, 8. Enough!! CD2: 11. The Killing Season, 14. Conrad Tokyo, 15. Ego