Recenze | Novinky: Everything Not Saved Will Be Lost, Part 1 je nejkratší, ale nejúdernější album Foals. Patrně jejich zatím nejlepší

Oxfordská alternativně rocková kapela Foals vydává páté album tvořící první polovinu dvojalba s ajťáckým i existencionálním názvem Everything Not Saved Will Be Lost, Part 1. Ačkoliv se musí poprvé obejít bez zakládajícího člena, basáka Waltera Gerverse, Foals paradoxně ještě více rozšířili svou zvukovou škálu a sice s ne zrovna optimistickými, ale ke změně burcujícími tématy přesně natrefili na hudební bod G potom, co už se na předchozích albech kolem něj dlouho pohybovali hodně blízko.

I když je to v dnešní rozdrobené hudební scéně obtížně, Foals se už stali něco jako hlasy generace a na hudebních festivalech patří mezi top jména, které přiměje nemalý počet fanoušků ke koupi lístku. Foals měli vždycky velice pevnou vizi toho, jakého zvuku chtějí dosáhnout. Řecko-anglický frontman Foals Yannis Philippakis neustále těží z toho, co zažil ve své domácké oxfordské scéně, kde účinkoval v kapelách Elizabeth a The Edmund Fitzgerald. Přitom se nebojí sonický rozsah kapely náležitě rozšířit a malovat do reproduktorů mystické nálady i velkolepé představy.

A tak se od profesorsky matematicky přesného rocku na debutu Antidotes přes daleko více maskulinní, na výrazných riffech založené What Went Down dostal ke zvukově bohaté, husté magické zahradě na Everything Bit Saved Will Be Lost a znovu se jim perfektně povedlo posunout zvuk někam dál. Na novém albu tak jsou jako doma třeba xylofony nebo vibrafony, které dotváří prakticky nekonečné možnosti kapely v oblasti syntezátorů a kytar.

Burcování k úniku

Museli přitom čelit podstatné ztrátě, když na začátku minulého roku odešel z kapely zakládající člen Foals, basák Walter Gervers. Po 12 letech stejné sestavy tak přišli Foals o svou páteř. Foals jsou ale muzikantsky tak variabilní kapelou, že svého basáka nahradili nikoliv novým členem, ale sami sebou. A tak na basu hraje buďto přímo Philippakis a nebo klávesák Edwin Congreave a změnu tak (při vší úctě ke Gerversovi) vlastně ani zvukově moc nepostřehnete.

Tématicky se zdá, že Foals velice přesně vystihují až přílišnou rychlost současnosti. Zvuk i texty spolu spolupracují perfektně a Philippakis výstižně popisuje chaos moderního světa, volání po úniku, problémy s mezilidskou komunikací, hrozby environmentálních katastrof, politické napětí a nejistotu z budoucnosti. Stačí se jen podívat na úryvky textů:

“A fox lies dead in a garden
hedges and cities are on fire,”

zpívá Philippakis v závěrečné smutné  ale krásné osobní apokalypse ”I’m Done with the World (& It’s Done with Me)”.

“I saw the black rain pouring,” zpívá zase na “In Degrees”. Když zrovna není konec světa, pak se věnuje Philippakis například tomu, jak jsme všichni sledováni:

“’Cause they watch us in sleep
The language that we speak
And the secrets that we keep”

Není to ale úplně nějaký bezútěšný nihilismus, který by Foals vyjadřovali. Žádné věčné bolestivé rýpání se ve vlastních ranách, jak to dělali Jesse Lacey v Brand New a nebo Kurt Cobain v Nirvaně. Foals se spíš skoro staví do role svolávačů a burcujících davu jako Rage Against the Machine nebo Dead Kennedys, jen nejsou tolik političtí a namísto toho, že by věřili, že cesta k lepšímu životu vede skrze svržení politických struktur, spíše věří, že je hlavní dostat lidi dohromady a že si tak nějak dokážeme udělat svět lepším vzájemně. Foals proto svou hudbou volají po úniku od šedé části reality. Nejvýstižnější k tématům celého alba je tak řádek z “White Onions”:

“Escape from this room and I’ll wait for a wave.”

Toho ostatně Foals dosahují skrze strhující, rychlé a pevné písně určené spíše k tanci než smutnění u vína. “White Onions” je jedna z nejpřímejších a nejpunkovějších písní, jakou kdy udělali. Je to v podstatě, jako kdyby punkerům někdo nakoupil hodně efektových krabiček, syntezátory a nutil je, aby chodili na výstavy obrazů do galerií umění. Philippakis v písni doslova řve, že bojuje o vzduch k nadechnutí a burcuje k rozbití kleci.

Album bez hluchých míst

“On The Luna” je zase jedna z nejpopovějších písní Foals zatím a dokazují, že umí být přístupný úplně pro kohokoliv. Textově trochu zmatenou píseň, jehož sloku tvoří zmínka o luxusních restauracích Bella Luna a o Trumpovi, můžeme zapochybovat, avšak obsahuje taky i dost výstižné vyjádření současného rychlého životního stylu, kdy v životě taky neustále skáčeme z místa na místo.

“Heaven Upside Down” se taky nedrží zpátky a je to další skvělá klubová pecka, nejvíce funky a taneční je ale “In Degrees”, která míchá klubovou taneční hudbu s africkými rytmy a ta mezihra, kdy se intenzita písně zklidní, je parádní a pozadu se nedrží ani “Syrups”.

“Exits” oproti tomu postupuje ve středním tempu a svou bezstarostností rytmů kontrastuje s utrápenými texty. Na opačné straně stojí pomalé atmosférické balady jako úvodní syntezátorová “Moonlight“,”Café d’Athens” nebo perfektní závěrečné songy “Sunday” (tedy alespoň první půlka a část po mezihře) a “I’m Done with the World (& It’s Done with Me)”.

Mezihra “Sunday* je pak masakrózní pocta celé anglické klubové scéně New Order počínaje, Bronski Beat konče.

Foals skoncovali na svém nejkratším albu s pro výsledný dojem často neefektivním natahováním písní a do alba koncentrují údernost a přístupnost na úkor délky. Everything Not Saved Will Be Lost je pro Foals to, co bylo pro Radiohead In Rainbows nebo pro Arctic Monkeys AM.

Každá píseň na albu je silná, nejsou zde hluchá místa a písně zároveň fungují dobře pohromadě, tempo i nálada jednotlivých skladeb dává smysl, má určitý příběh a tvoří dohromady jeden celek. Album se postupně rozjíždí pak jede kupředu vysokým tempem a pak končí v tichém pomalém konci a boří zaběhlou nekoncepční strukturu, kdy se na začátek nahustí nejlepší písně a pak už album upadá. Nezbývá než se těšit na září a druhou část.

Foals – Everything Not Saved Will Be Lost, Part 1

Vydáno: 8.3.2019
Délka: 39:04
Žánry: Alternative/Indie Rock, Dance Rock, Indie Rock
Rozhodně musíte slyšet: 2. Exits, 3. White Onions, 4. In Degrees, 6. On the Luna, 9. Sunday, 10. I’m Done with the World (& It’s Done with Me)