RECENZE | Novinky: Father John Misty a jeho rýpavá tragikomedie Pure Comedy

Josh Tillman vydává své třetí album pod svým pseudonymem Father John Misty. Předtím tento Marylandský rodák, který začal svou kariéru v Seattlu, vydával pod svým vlastním jménem a jedno album stihl natočit taky s kapelou Fleet Foxes. Tillman je rozporuplná a složitá osobnost. Je to na jedné straně člověk, který je podepsán pod písněmi Beyoncé i Lady Gaga a přitom je symbolem nezávislého muzikanta, je to křehký člověk trpící depresemi a úzkostmi a přitom se vůbec nestydí provokovat. Na novém albu Pure Comedy je víc než obvykle znát ještě jeden rozpor. S jemnou komorní hudbou na pozadí přicházejí tvrdá sdělení.

„Rozhořčení je nový druh zábavy. To je ten důvod, proč máme Twitter,” řekl pro The Guardian Josh Tillman a.k.a. Father John Misty. V albu Pure Comedy se objevují jeho osobní i celospolečenské obavy. V písni “Total Entertainment Forever” okamžite upoutají výrazná úvodní slova: “Bedding Taylor Swift / Every night inside the Oculus Rift,” kterými vyvolal v médiích menší kontroverzi. V písni si vylévá své starosti z toho, kam směřuje přehlcení technologiemi a mrazivě pravdivě zpívá o zvrhlé vizi toho, jak se všichni jednou “ubavíme” k smrti. Často tvrdá slova jdou v kontrastu s jinak klidnou atmosférou alba. Father John Misty je jako námořník plující většinou na klidném moři. Ovšem stejně jako žádná dlouhá plavba po moři nemůže být stále klidná, ani album Pure Comedy není.

Album pro sladké, neklidné sny

Pure Comedy je folkově zpívaný soft-rock. Father John Misty či Josh Tillman chcete-li, připomíná ranné Bee-Gees, jemnější písně kalifornské kapely Bread či hudbu Eltona Johna. Písně jako “Smoochie” nebo “Ballad of the Dying Man” si jistě dokážete představit v repertoáru těchto hrdinů přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Pure Comedy má na pozadí zajímavé a důstojné smyčcové hudební aranžmá. Hudba se nenechává strhnout od realitou zvlčilých slov a plyne si důstojně a uhlazeně dál. Problém alba je jeho skoro neměnné tempo, které v kombinaci s odměřenou, někdy až komorní hudbou, zvlášť když je album hodinu a čtvrt dlouhé, navádí ke šlofíku. Obrázek alba se k hudební atmosféře hodí perfektně.

Tillman je tak trochu rýpal, který klacíkem ryje do smrduté hromádky sociálních problému.

Snad jediné výrazné odtrhnutí z monotónnosti přijde ve třetí písni “Things It “Would Have Been Helpful To Know Before The Revolution”, kterou v druhé polovině táhnou dopředu silné smyčce. Jinak se jednotlivé písně dají od sebe poměrně špatně rozeznat – a to je samozřejmě problém hlavně pro prvních pár poslechů. Album rozhodně není lehce stravitelné a není lehké si ho oblíbit na první dva poslechy. Možná to ale není tak velký problém, jak by se mohlo zdát. Pure Comedy je přece jen hodně album textů plných chytrých narážek, tvrdého humoru, kde nechybí i trocha cynismu. Tillman je tak trochu rýpal, který klacíkem ryje do smrduté hromádky sociálních problému. S trochou nadsázky řečeno – Father John Misty je taková hudební obdoba českého dokumentaristy Víta Klusáka

K produkování se vrátil obvyklý producent Tillmana – Jonathan Wilson, který produkoval i předchozí alba pod pseudonymem Father John Misty – Fear Fun (2012) a I Love You, Honeybear (2015). Žádná velká změna ze zajetých kolejí i proto nelze čekat ani v porovnání s předchozími alby, avšak narozdíl od minulého alba I Love You, Honeybear se Father John Misty podle svých slov chtěl zaměřit více na osobní texty.

“Hodně písní z prvních dvou desek bylo jako když jsem ležel ve čtyři ráno v posteli, ožralý a s pizzou v hubě. Bylo to hodně jeden na jednoho, měl jsem tyhle zkušenosti a tohle z nich vyšlo. Tohle album je o tom, jak jsem se cítil celý můj život.”

– Father John Misty v rozhovoru pro Beats 1 (rádio Apple Inc.)

Čtvrtá píseň Pure Comedy “Ballad of the Dying Man” je o napůl bláznivém muži, který má co říct společnosti. Má připravena – alespoň on si to myslí – důležitá sdělení, ale umírá a spolu s ním i jeho myšlenky. Tradičně decentní produkce je vedena akustickou kytarou a jemným piánem, ke konci písně se přidávají vokalisté a zavoní to gospely. “Leaving L.A.” je třinácti minutová trpká, kritická óda na Los Angeles, celou dobu vedena opět velmi tichým hudebním doprovodem – akustickou kytarou s několika smyčci. V písni “When the God of Love Returns There’ll Be Hell To Pay” si Father John Misty řeší své náboženské otázky a svoje koketování s židovským náboženstvím. Piáno s gospelem, které by klidně mohlo znít v americkém nedělním protestanstkém kostele.

“The Wildly Different Perspectives” je naprosto trefná píseň popisující rozdíly společnosti, která dlouho nebyla takto rozdělena. Opět na piánu postavená balada souvisí politickým tématem s dalšími dvěma písněmi – titulní “Pure Comedy” a “Memo”. Píseň byla vydána tři dny po příkazu Donalda Trumpa, který zakazoval migraci z muslimských zemí a byla jakýmsi protestem proti tomuto aktu, když se na YouTube a Soundcloudu objevil popisek:

“More kids are going to die now thanks to the unbelievably selfish immigration policy of places like Saudi Arabia and the USA.”

Píseň začíná trefnými verši:

“One side says
‘Y’all go to hell.’
The other says
‘If I believed in God, I’d send you there.’
But either way we make some space
In the hell that we create
On both sides”

Album ukončí existencionální “In Twenty Years of So” s buddhistickým poselstvím. Světlo v jinak pochmurném a tmavém albu. Father John Misty říká, že vše co je tady na tomto světě, stejně nevydrží věčně a tak je třeba sesbírat střípky těch dobrých věcí tohoto světa a dát je dohromady.

“There’s nothing to fear”

Father John Misty – Pure Comedy
Vydáno: 7. duben 2017
Délka: 01:14:17
Žánry: Indie Folk, Folk
Rozhodně musíte slyšet:  2. Total Entertainment Forever, 3. Things That Would Have Been Helpful to Know Before the Revolution, 10. Two Wildly Different Perspectives