Avril Lavigne – Head Above Water

RECENZE | Novinky: Head Above Water a velký návrat Avril Lavigne? Ani omylem! Album odkrylo, jak byla závislá na producentech

Avril Lavigne, kanadská zpěvačka a skladatelka si zažila v uplynulém období těžké chvíle a po nadějném prvním titulním singlu mnozí doufali, že se Avril Lavigne vrátí do formy. Nečekali jsme, že přivede zpět, ani tak živý skejťácký pop punk z debutového úspěšného Let Go (2002) nebo stejný žánr v bombastické roztleskávací podobě z alba The Best Damn Thing (2006), kterým nakopala zadek všem popovým kolegyním. Head Above the Water však mohlo být díky okolnostem albem, díky kterému Avril Lavigne nabyde důstojnosti. Nestalo se.

Avril Lavigne měla za sebou mírně řečeno idiotské období. Nejdřív rozchod se zpěvákem Nickelback Chadem Kroegerem. No, někteří hudební fanoušci by možná řekli, že je něco podobného vlastně výhrou… I když nebuďme zlí! Třeba je Chad v soukromí nejvíce pohodový týpek na světě. Hlavně se ale pak Lavigne musela strachovat i o svůj život, protože si prošla lymsku boreliozou. Jestli byste chtěli vědět, jak se člověk po takové nemoci cítí — pro všechny, kdo neměli tu smůlu tohle osinu v zadku chytit –, je to prý asi něco jako pocit půl hodiny po doběhnutí maratonu s chřipkou v té nejhorší fázi.

Člověk by řekl, že Avril překročí svůj vlastní stín, protože kdy jindy než v období, kdy musela odejít ze své komfortní zóny, ať už chtěla či nikoliv.

Člověk by řekl, že Avril překročí svůj vlastní stín, protože kdy jindy než v období, kdy musela odejít ze své komfortní zóny, ať už chtěla či nikoliv. A po první zveřejněné písni z alba to skutečně vypadalo více než nadějně. Po hrůzách jako “Hello Kitty”, která zněla asi jako kdyby The Chainsmokers složili píseň o hentai pornu a dali to nazpívat Dádě Patrasové, následovala emocionálně i atmosféricky bohatá píseň, která by se s klidem mohla zařadit někde mezi takových 100 „nej“ popových pecek s letošního ženského popu. Osobní drama se otisklo věrohodně do písně.

Kdy jindy překročit vlastní stín než teď?

To stejné se dá v podstatě říct i o “I Fell In Love with the Devil” se skvělými smyčcovými částmi, ze kterých skoro mrazí v zádech a skvělým produkčním tahem se zdvojením hlasu Avril, kdy na vás jakoby promlouvalo několik Avril na jednou. Jakmile se Avril koupe v upřímnosti svých dvou tragických událostech, je to dobré. Určitě bychom jí nechtěli nějak utrápit a nechat se koupat ve vlastních slzách, ale faktem je, že jakmile se snaží nabrat jiný směr, nedopadne to na albu dobře. A co hůř. “I Fell In Love with the Devil” a titulní “Head Above the Water” jsou bohužel jedinými písněmi, které na albu za něco stojí.

Úplně největším průšvihem alba jsou texty, v těsném závěsu jdou neoriginální, ani nijak zvlášť propracované mainstreamové popové postupy. “Birdie” ještě nabízí jakž takž povedený text, kde se sice používá jedna jediná metonymie po celou dobu, ale čistě po textové stránce, nehledě na debilní melodii refrénu: „So birdie fly away, higher, higher,“ budiž. Alespoň trochu zajímavé vystupňované melodie. “Tell Me it’s Over” ale působí, jakoby zpěvačka trpěla obsedantně kompulzivní poruchou a musela se pořád opakovat a opakovat to stejné:

Tell me it’s over
If it’s really over
‘Cause it don’t feel like it’s over whenever you’re closing the door, no
So tell me it’s over
If it’s really over
‘Cause every time you come over it doesn’t feel over no more
So tell me it’s over

Hudba navíc zní jako to nejvíce tuctové pop-country. Jako slabý odvar skupiny Little Big Town.

Opravdová textová šmakuláda ale přijde v písni “Souvenir”.

Can I keep you as a souvenir?
Wish you were here

Nejsem „dumb blond“? Tak proč dělá pravý opak?

Velkým obloukem obejděte “Dumb Blonde” — píseň, ve kterém se vás ve stylu “Hollaback Girl” a Gwen Stefani a písní z alba The Best Damn Thing snaží Avril přesvědčit, že není hloupá blondýna, ale ve skutečnosti z ní vyplyne pravý opak. U něčeho takového samozřejmě nesmí chybět paní „Nejdu Napodium Pokudnenivyprodano” Nicki Minaj.

Když chceme hledat kámen úrazu toho, proč to takhle dopadlo, podívejme se na zadní stranu obalu. Alba mnoha popových zpěvaček stojí (jako již tradičně) stojí a padají na tom, kdo se jich ujme. V minulosti byla Avril Lavigne na vrcholu, a tak se jí ujali ti největší kumštýři popové hudby jako Dr. Luke a rockovou část tady tvořil skvělý Butch Walker. Oba se podíleli na produkční i kompoziční stránce alba.

Jenže nyní už samozřejmě Avril není moc v mainstreamu kurzu, a tak jí nahrávací společnost dohodila druhořadé producenty. Ujal se jí tentokrát konkrétně třeba producent Mitch Allan a ten upřímně, má sice za sebou spolupráce se vcelku velkými jmény jako Demi Lovato nebo Kelly Clarkson, ale zároveň nestojí za ničím, co by za něco stálo. Písně, na kterých dělal patří většinou k horšímu, co tyhle zpěvačky udělaly.

Jeho práce je přehlídka sice špičkově nahraného a zmixovaného, ale zároveň nudného předpovídatelného popu, který ani nemůže konkurovat esům, jakými jsou popoví králové Dr. Luke nebo Max Martin. Jediná pozitivní věc od něj, která mě napadla, je vcelku vtipná píseň “Megan Fox” of amerických komediálních pop-punkerů Bowling for Soup. Ale jako šafránu…

Není tak náhoda, že na jediných dvou slušných písní alba tenhle člověk chybí a například povedenou “Head Above the Water” pomáhal dát Avril Lavigne dohromady zpěvák kapely We the Kings, rocker Travis Clark. Kdyby se Avril držela více takovýchto lidí, nejspíše by to dopadlo jinak. A lépe. Jádro problému je ale v tom, když se zpěváci nebo zpěvačky nechají příliš vodit za ručičku ostatními lidmi a nedokážou si najít lidi, se kterými by mohli spolupracovat.

Možná to zní legračně, ale jsem si jistý, že mnoho dnešních popových alb vzniklo díky dobrému managementu. Ano, nezbláznili jsme se. Managementu. Jde totiž o to najít schopné lidi vhodné pro konkrétní projekt a vysvětlit jim, o co usilujete a to, co od nich potřebujete.

Právě v tom se liší Avril Lavigne například od Beyoncé. Ta, ačkoliv je po hudební stránce, kolektivně si to přiznejme, úplně tupá a neumí ani hrát na žádný hudební nástroj, umí si, kromě toho, že se perfektně vžije do písní, najít vhodné lidi, kteří jí složí perfektní hudbu. Proto její poslední Lemonade (2016) bylo také jedno z nejlepších popových alb, které nám v průběhu 3 let prošlo pod rukama.

Další proud představuje třeba Lorde. Ta si část písní, nebo alespoň jejich kostry sama skládá. To je samozřejmě nejvíce ideální způsob, jak zajistit, abyste nezůstali na pospas nýmandům.

Avril, na pódiích často hrající na kytaru, vypadala, že by mohla mít slušné skladatelské a textařské dovednosti. V “I Fell in Love With the Devil”, kterou napsala celou sama, se to potvrdilo, jinou píseň sama stvořit nedokázala a když jí psali podstatné části nebo celou hudbu jiní, dopadlo do hrozně.

Takže Head Above the Water a velký návrat Avril Lavigne? Ani omylem!

Avril Lavigne – Head Above the Water

Vydáno: 15. 2. 2019
Délka: 41:47
Žánry: Pop, Dance Pop
Rozhodně musíte slyšet: 1. Head Above Water, 3. I Fell in Love with the Devil