Recenze | Novinky: Nové album Adama Lamberta Velvet je svůdné, romantické, zábavné a pro smutek na něm není místo

Adam Lambert. Vítěz American Idol (americké obdoby Superstar), úspěšný sólový zpěvák a také zpěvák, jemuž se povedlo to, o čem sní tisíce amatérských a možná i profesionálních zpěváků po celém světě – stát se frontmanem Queen a nahradit zesnulou legendu Freddieho Mercuryho. Adam Lambert má na svém kontě navíc už několik obrovských hitů, které lze dennodenně slyšet z rádií po celém světě. Jeho největších hitem je dramatická popová skladba Whataya Want from Me a dalším velkým hitem je hit tanečních klubů Ghost Town.

Adam Lambert má výhodu v tom, jak dokáže velký hudební záběr pojmout a vzhledem k tomu, že cílovka Queenů je přece jen spíše starší (i když to, pravda, po úspěchu Bohemian Rhapsody mezi mladšími už neplatí v takové míře jako dříve), Adam Lambert má mezi fanoušky starší rockery i mladší fanoušky taneční hudby. Asi i proto je jeho tvorba různorodá a dává posluchačům vše, co si vyžadují.

Two Fux, New Eyes nebo Lucy, kterou nahrál spolu s kytaristou Queen Brianem Mayem, zastupuje v jeho repertoáru tu rockovou část. Never Close Your Eyes, Ghost Town nebo The Light zase tu taneční a popovou část. No a pak jsou tu písně, jakou z nového alba jako VELVET zastupuje například Superpower, která se snaží tyto dva světy spojit.

Adam Lambert se připojuje k týmu Prince a Kool & The Gang

Nové album VELVET se drží spíše moderních trendů, ale písně v sobě mají opět také trochu rockové, spíše ale ještě přesněji funk-rockové nátury. Dochází k dnes velice oblíbenému kombinování moderní hudby se staršími vlivy. Skoro každý dnes úspěšný zpěvák nebo zpěvačka dnes navracejí něco z hudební minulosti.

V případě Lany Del Rey jsou to 50. a 60. léta, v případě Duy Lipy nebo The Weeknda 80. léta. Adam Lambert se v tomto připojuje spíše k Brunu Marsovi a pokouší se o návrat 70. let, když následují trendy diska a funk-rocku ve stylu legend Kool & The Gang.

V písních Adam Lamberta jsou vůbec slyšet silné vlivy černošské hudby 70. let spolu se soulem a R&B. Na albu také hraje v páté písni Roses legendární kytarista Nile Rodgers, který vlastně zastupuje všechny dosud vyjmenované žánry.

Ze všech těchto vlivů je však ale asi nejvíce cítit vliv Prince a zvuku minneapoliské scény 90. let. Ten ostatně také spojuje všechny tyto žánry.

Adam Lambert navíc má ve svých písních podobný sexuální drajv. Podobně jako Prince vše ale dokáže podávat tak, že to nepůsobí nikterak úlisně a není to jen podbízení se fanynkám. Jeho texty si klidně může přebrat i mužská (a heterosexuální) část publika a ztotožnit se s nimi a to i v době, kdy je hlavně v zahraničních mainstreamových médiích trendové utlumovat mužskou sexualitu protože může být nebezpečná a podněcovat násilí.

Album není geniální, ale zábavné je rozhodně

Album začne eponymní písni Velvet. Svůdné, vlnivé taneční rytmy, mohutná tlustá basa a Lambertovo falsetto jsou formulí úspěchu, které se Lambert drží prakticky celé album. Není tady moc prostoru pro smutek a na albu vládne chtíč, okouzlení a radost z života.

Ano, přirovnat ženu k sametu sice asi není to úplně nejoriginálnější. Stejně tak některé refrény na albu jako ten v Superpower: “Do you wanna be free? / Say, ‘Oh, oh, oh, oh-oh’ / (Freedom, yeah!) / Say, ‘Oh, oh, oh, oh-oh’ (Freedom, yeah!) / (Freedom) / Say ‘Oh, oh, oh, oh-oh’ / (Yeah!)” nejsou žádnou intelektuální zábavou, ale to snad ani samotný Lambert nechce.

Kreativní velení fabriky producentů zvládá Lambert výborně

S ohledem na to, že prakticky na každé písni pracoval jiný producent a jiní skladatelé, je s podivem, jak album zní pospolitě. Musí se jednak pochválit Tony Maserati a Miles Comaskey, kteří album mixovali a také samotný Adam Lambert. Přesně to je totiž úloha popových interpretů. Dokázat ukočírovat ten početný tým kreativních lidí, kteří na albu pracují a kterých je na albu skoro jako lidí ve středně velké firmě. Lambert si dokázal sám určit směr, kterým se má album vydat a to je skvělé.

Na albu je plno zábavných písní jako například soundtrack pozdních večerů Roses, která vyjadřuje momenty, kdy nevíte, co přijde dál a vše je nebezpečné, ale vzrušující zároveň. Stejně tak romantičtější a jemnější píseň Closer to You, která trochu připomíná Sign of a Times Harryho Stylese a nebo hravý indie pop/rock Love Don’t. Stejně tak zaujmou první dvě již zmiňované písně – svůdné funkové R&B Velvet a funk-rocková Superpower.

Adam Lambert – VELVET

Vydáno: 20. 3. 2020
Délka: 44:00
Žánry: Pop, Funk Rock, Pop/Rock, Disco, Glam Rock, Soul
Rozhodně musíte slyšet: 1. Velvet, 2. Superpower, 5. Roses (feat. Neil Rodgers), 6. Coser to You, 8. Comin In Hot, 10. Love Dont