Rammstein – RAMMSTEIN
RECENZE | Novinky: Rammstein úspěšně provedli svou aktualizaci a na prvním albu po 10 letech neztrácejí sílu
Rammstein vydávají nové nepojmenované album, většinou tedy označováno eponymně jako RAMMSTEIN. Předtím přitom podstoupili zkoušku času a když si znovu poslechnete alba jako SEHNSUCHT (1997), Mutter (2001) nebo REISE, REISE (2004), zjistíte, že Rammstein nijak výrazně nezestárli a zní pořád vcelku aktuálně. Ostatně o její kvalitě svědčí i nečekaný úspěch, jaký kapela měla nejen ve svém rodném Německu a nejen po Evropě, ale úplně všude a ještě více je obdivuhodné, že se jí to podařilo jako kapele s neanglickými texty.
Část úspěchu samozřejmě lze přičíst výbornému marketingu kapely. Ať už to některé kroky byly záměrně provokativní, či nikoliv, Rammstein se díky svému odvážnému hudebnímu, textovému i vizuálnímu projevu stali obrovskou kapelou, která se rozšířila do celého světa.
Unikátní byl také jejich styl jakéhosi tanečního metalu, jenž se sice svezl na úspěchu rap-metalu a nu-metalu, které obsahovaly podobně výrazně melodické, ale zároveň hutné kytarové riffy, v té době však málokdo uměl vše podat s takovou zničující silou, jakou Rammstein.
Od „AMERIKA“ k pauze
Přelomovým albem bylo pro Rammstein album REISE, REISE, ze kterého pocházel i jejich zřejmě nejznámější hit “AMERIKA” a Rammstein vytušili, že potenciál jejich dosavadní filozofie skládání písní vypršel. Za rok tedy následovalo tedy album ROSENROT (2005), ve kterém chtěli Rammstein ukázat, že umí být flexibilnější kapelou a vydali se poprvé některými dost rozdílnými směry.
Album mělo čistější zvuk a nebylo tak hlučné a zabořené do výrazných kovových kytar, zároveň ani nemělo takové tempo a drtivou sílu jako jiná alba a obsahovalo například píseň “Stirb nicht vor mir”, které bylo dost velkým šokem pro všechny fanoušky. Jednalo se o regulérní popovou rádiovou slaďárnu s dámským hostem – skotksou zpěvačkou Sharleen Spiteri.
Po o něco delší pauze pak vydali Rammstein album Liebe ist für alle da v roce 2009. Tohle bylo z části návratem k tvrdému zvuku z raných dob a mnoho fanoušků tento krok velice ocenilo a označilo jako návrat do formy. Ve skutečnosti se však jedná o jakýsi vyleštěný hybrid mezi alby Mutter a ROSENROT.
No a poté následovala dlouhá 10 letá pauza. Rammstein mezi tím vydali v roce 2011 pouze výběrové album složené ze skladeb napsaných již v minulosti, obohacené o jedinou novinku – přímočarou a rychlou píseň “Mein Land”. Tím, jak si ale Rammstein vytvořili velké jméno a silnou fanouškovskou základnu, lidé na ně nemohli jen tak zapomenout.
Texty – především ty z alba MEIN TEIL, které byly nejvíce zaměřeny na kritiku jevů v moderní společnosti (“AMERICA”, “DALAI LAMA” nebo “MEIN TEIL”) – byly navíc pořád stoprocentně aktuální a naprosto trefné a i ty více osobní jako “Feuer Frei!”, “Mutter” nebo “Ohne dich” nepřestaly jednak zajímat stávající fanoušky, kteří s kapelou pomalu stárli a také oslovovat fanoušky z řad mladé generace.
Jméno Rammstein tak bylo pořád stejně silné a lákalo na koncerty. Rammstein objeli hned několik turné, několikrát navštívili Prahu (posledně v roce 2017) a často jsme je mohli vidět také jako headlinery těch největších rockových evropských festivalů jako Rock Am Ring, Pinkpop nebo Download.
Komplex jménem Německo
Rozebírat první singl Rammstein vydaný skoro po 8 letech i s videoklipem by bylo na samostatný článek. Videoklip pro účely recenze alba není zase tak důležitý, i když s tématem písně samozřejmě souvisí.
Pojďme se podívat na dvě zásadní věci. První je věšení Židů v koncentračním táboře. To je pevně spjato s tím, jak se v průběhu písně “DEUTSCHLAND” Rammstein potýkají s hrůzami, za kterými Německo stálo v době Holocaustu a vlastně trochu bezvýchodně hledají cestu k tomu, aby mohli svou vlast naplno milovat.
Tohle je velice zajímavé v kontextu celé německé společenské situace. Ta se hodně upíná k liberální levici, neoliberalismu, Evropské unii a vidí v tom všem východisko vzhledem k tomu, že vidí díky své historii jakýkoliv náznak, byť pozitivního nacionalismu, jako velkou hrozbu. Rammstein tak naprosto perfektně díky řádkům jako:
„Deutschland – mein Herz in Flammen
Will dich lieben und verdammen”
(„Německo – mé srdce v plamenech / Chce tě milovat a proklínat”)
vyjadřují perfektně takový ten nejistý, velice opatrný a chladný nacionalismus, který mnoho Němců cítí.
Jsou Rammstein proimigrační nebo protiimigrační? Nejspíše je to jen marketing
Druhá nejzajímavější věc na videoklipu je fakt, že ztělesněnou podobu Germánie hraje afroamerická herečka. Nejen u nás v České republice, ale i v celé Evropě je migrace od roku 2014 pořád jedním z největších politických i společenských témat, na které se stočí mnoho neškodných rozhovorů mezi rodinnými příslušníky, kamarády i pracovními kolegy.
A tak nás samozřejmě napadne, jestli to náhodou nemá být nějaká narážka právě na migraci. Má tohle až absurdní vyobrazení a vlastně popření vlastních kořenů být kritikou multikulturalismu v Německu? Má to být naopak jakýsi vrchol inkluze – dát roli herečce s černou barvou pleti do role Germánie ve znamení: Vy jste přece taky Německo a nezáleží na tom, odkud pocházíte a nebo kdo byl vašimi rodiči?
Doopravdy věřím v to, že Rammstein podobné otázky mají úplně u salámu. Je to vlastně jen chytrý marketing skrze vzbuzení kontroverzí a navíc černošská herečka pasuje do barevné trikolóry německé vlajky, když má oblečený zlatý rytířský oblek a červený drahokam na krku.
Zvuková produkce Rammstein byla vždycky další velice podstatnou částí jejich úspěchu a střeží si jí velice pečlivě a nesvěří jí jen tak někomu. Téměř jako ve firmě se z pozice juniora vypracoval na pozici managera Olsen Involtini. Ten s Rammstein spolupracoval již od alba REISE, REISE, ale to jen jako aranžér smyčcových částí. Na výběrovém albu MADE IN GERMANY: 1995-2011 dostal možnost i písně remixovat no a nyní, když už si ho Rammstein dostatečně proklepli léty a byli s jeho prací spokojeni, dostal Olsen Involtini tu čest sám odporodukovat album.
Protože Involtini zná zvuk Rammstein už lépe než svoje boty, zvukově Rammstein nijak zvlášť nepřekvapují a v podstatě se jedná o vybroušení a vyleštění jejich dosavadního stylu. Musíme se tedy zaměřit na detaily a můžeme třeba slyšet vytříbený zvuk kopáku. Elektronické prvky tady fungují skvěle. Časté syntezátory i méně časté elektronické bicí.
Vidět pravdu skrze „RADIO“: Pocta pro Rádio Svobodná Evropa
Nedá se rozhodně říct, že by zde nějaký elektronický prvek přečníval. Snad všechny do jednoho podporují hudbu a nedá se říct, že by byl nějaký prvek našroubován uměle. Některé elektronické prvky se inspirují v minulosti, některé v současnosti, protože je ale ve způsobu, jakým to vkládají do písní Rammstein stejně často těžké určit co je moderní a co ne, Rammstein díky tomu znějí soudobě a úspěšně provedli svou aktualizaci pro rok 2019
Následuje song “RADIO”. Sdělením opět velice silná píseň, která připomíná, jak v komunistickém východním Německu bylo jedinou cestou, jak si udržet zdravý rozum, poslouchat rádio.
Řádky jako:
„Radio, mein Radio
Ich lass’ mich in den Äther saugen
Meine Ohren werden Augen,”
(Rádio, moje rádio / Nechám se vtáhnout do éteru / Moje uši se stávají očima)
připomínají, jak bylo Rádio Svobodná Evropa jedinou možností, jak vidět politickou situaci reálně a bez zkreslení komunistickou propagandou.
Po zvukové stránce je píseň inspirována revolučně pokrokovou německou skupinou Kraftwerk, které mnoho lidí označuje za jednu z nejdůležitějších hudebních skupin všech dob, jsou to totiž nejspíše právě Kraftwerk, kteří jsou nejvýraznějším zdrojem vzniku elektronické taneční hudby.
Kytarové části píseň zase zní jako inspirovány System of a Down. Obzvláště připomínají jejich píseň “Violent Pornography” z alba Mezmerize.
ZEIG DICH a AUSLÄNDER: Žádný Bůh se neukáže a eskortní turismus po druhé
“ZEIG DICH” obohacená o kostelní pěvecké sbory je velkou kritikou křesťanské víry a písní poletují řádky jako: „Proklínat touhu / Zatratit pokušení … Rozšiřovat a rozmnožovat ve jménu pána … Antikoncepce zakázána … Potěšení je zakázáno.”
Při části:
„Kein Engel in der Not
Kein Gott zeigt sich
Der Himmel färbt sich rot”
(„Žádný anděl v nouzi / Žádný Bůh se neukáže / Nebe se barví do červena”)
vstávají na zádech chlupy.
Nejlepší totiž je, že Rammstein se zase (jako obvykle) trefují přímo do černého. Že je i podle mnohých psychologů, ale dokonce i vědců (hlavně astrofyziků), víra v Boha pro člověka potřebná (čistě pragmaticky řečeno pak: výhodná) je sice jedna věc, to že ale existovalo v minulosti a bohužel i stále existuje i nyní mnoho fanatiků, kteří se upínají k víře až příliš, nemluvě o odnožích Svědků Jehovových nebo Mormonů.
I ve 21. století bohužel existují lidé, kteří neberou víru jako jednu velkou metaforu a věří, že jakmile nastane konec světa, skutečně se objeví – fyzicky – svaté meta bytosti, které zachrání všechny své věrné.
V písni “AUSLÄNDER” zase uvidí lidé kdeco, zvlášť když se přidá videoklip, ve kterém připlují Rammstein na nafukovacím člunu k nějakém africkému kmeni. Celé to samozřejmě může být jen metafora a nasvědčoval by tomu fakt, že označení „ausländer” se používá v Německu v negativním slova smyslu právě hlavně imigranty z islámských zemí a nebo z Turecka Daleko pravděpodobněji je ale píseň než o migraci o sexuálním turismu – stejně jako o něm byla v minulosti píseň “Pussy”. A další indície, která by tomu nasvědčovala je fakt, že předchází přímočaré písni “SEX”, na které opravdu žádné indície nejsou potřeba.
Nejsou každopádně pochyby, že píseň “AUSLÄNDER” má jedny z nejlepších melodií a taky jednu z nejlepších produkcí, jakou kdy Rammstein předvedli v celé své historii.
Od vraždy sestry prostitutky k depresivnímu skoro-emu
“PUPPE” také hodně baví jak zvukem, tak textem. Nabízí hodně nekomfortní příběh, kdy starší sestra zavírá mladšího bratra v pokoji, zatímco ve vedlejším prostituuje. Mentálně narušený a traumatizovaný bratr jí pak na konci písně pravděpodobně vraždí, zatímco slyšíme agresivní refrén:
„Ich reiße der Puppe den Kopf ab
Ja, ich reiß’ der Puppe den Kopf ab.“
(„A teď utrhnu hlavu panence / Ano, utrhnu hlavu panence“)
Till Lindemann zvládl perfektním hlasovým výkonem vyvolat doopravdy děsivou atmosféru.
“WAS ICH LIEBE” je zdrcující a náladou, ale vlastně i zvukem zní jako metal skřížený s žánrem emo a post-hardcore. Proč je to tak? Podívejte se na části jako:
„Dass ich froh bin darf nicht sein
Nein,”
(„Být šťastný, to se nesmí stát. / Ne”)
Dále se pokračuje také částmi jako například: „Nejsem šťastný, když nejsem šťastný.” Z temného textu je zřejmé, že je o chronické depresi a o tom, jak trýzní člověka.
“DIAMANT” ještě zajímavě vše ztiší a nejprve pouze s podmanivým vybrnkáváním akustickou kytarou, posléze s ponurými, podzimními smyčci a útrpnými vokály na pozadí skvěle splní roli pomalé balady. Píseň je o tom, jak hlavní postava písně a nebo samotný Lindeman neumí přijmout lásku, protože neumí ani přijmout krásu věcí jako je diamant.
I závěr alba má znepokojující témata, ale nefungují, protože nejsou podpořeny tak dobře hudbou
Od té doby už však na posledních třech písních “WEIT WEG”, “TATTOO” a “HALLOMANN” jde vše dolů směrem k šedivému průměru až podprůměru tvorby Rammstein. Sdělení písní jsou přitom pořád kontroverzní, znepokojující a napínavá – “WEIT WEG” je pravděpodobně o masturbujícím stalkerovi, “HALLOMANN” zase dokonce o pedofilovi, který láká své oběti do auta – díky tentokrát neúčinném hudebním obalu ale vše vyšumí do prázdna.
Rammstein vlastně svůj úkol splnili velice dobře. Podařilo se jim vydat i po dlouhé odmlce album, které uspokojilo většinu fanoušků i kritiků. Svou produkci aktualizovali pro rok 2019 a přivedli dostatečně zajímavých témat v textech, stejně jako se povedlo zase vyvolat rozruch nejen pomocí nich, ale i pomocí videoklipů a další propagace alba.
Byly to melodie, které i přes mnoho silných momentů, občas přece jen trochu pokulhávaly a v obvyklém spíše konzervativním hudebním projevu, který se málokdy mění nedokázaly být tak účinné, aby vždy držely krok s texty.
Pozitiva však převládají. Přece jen je to 24 let od vydání prvního alba a v roce 2019 jsou Rammstein pořád velice podobně ostří a účinní jako v dobách svých začátků a za to si zaslouží velký respekt.
Rammstein – RAMMSTEIN (nepojmenované album)
Vydáno: 17.5.2019
Délka: 46:20
Žánry: Industriální metal, Alternativní metal, Hard Rock, Electro-Industrial
Rozhodně musíte slyšet: 1. DEUTSCHLAND, 2. RADIO, 3. ZEIG DICH, 4. AUSLÄNDER, 6. PUPPE, 7. WAS ICH LIEBE