Měsíční archiv:Říjen 2021

od Patrik Müller -

Recenze | Novinky: Post-rockoví bojovníci za spravedlnost Godspeed You! Black Emperor na G_d’s Pee at State’s End! umí opět hovořit beze slov

Godspeed You! Black Emperor je v současnosti jedna z nejpopulárnější post-rockových kapel patřící do naprosté špičky tohoto podžánru kytarové hudby. Byť spojení “populární” a “post-rock” působí asi spíše jako antonyma, skutečně existuje jen málo kapel tohoto na slovo strohého žánru, kteří by dokázali zanechat v hudebním světě takovouhle stopu. Album s děsně složitým názvem G_d’s Pee at State’s End! je sedmé studiové album této kanadské kapely.

Naprostým kultem neustále zůstává debutové album Lift Your Skinny Fists Like Antennas to Heaven z roku 2000. V té době měl post-rock vůbec žně a dokonce začal pronikat i do poměrně mainstreamových filmů a seriálů. Například Islanďané Sigur Rós se objevili v roce 2001 ve filmu Vanilla Sky, kde hrál v hlavní roli Tom Cruise. O pár let později pak zase Explosion in the Sky excelovali ve sportovní klasice Friday Night Lights (film z roku 2004, neplést si se stejnojmenným seriálem ze stejného příběhového vesmíru).

Godspeed You' Black Emperor (Foto: Yannick Grandmont, Cst Records)
Godspeed You’ Black Emperor (Foto: Yannick Grandmont, Cst Records)

To mě přivedlo k úvaze, že post-rock si na začátku století zažil vlastně takovou svou svou malou “seattleskou éru”. Tedy podobně nečekaný pop-kulturní zvrat, kdy určitý, do té doby pouze okrajový žánr, vnikl do mainstreamu. V případě post-rocku to samozřejmě nebylo ani zdaleka tak veliké jako v první polovině 90. let. Možnosti jakéhokoliv žánru instrumentálního, tedy nezpívaného, netextového, jsou přeci jen z marketingového hledsika omezené. Post-rock si však svou cestu do mainstreamu našel právě přes filmy a tato spolupráce vyhovovala všem stranám.

Typické ponávratové album Godspeed You! Black Emperor

Na téma, jak jsem to pracovně nazval “kulturních protiproudů”, či “kulturních protijedů“ by mohl vzniknut samostatný článek, protože by to natáhlo délku už tak tradičně obsáhlé recenze do absurdních rozměrů, avšak na post-rocku je krásně vidět, jak zapadá do tohoto principu akce a reakce v hudebním byznysu, kdy určitý trend vyvažuje o pár let opačný zase extrém. A děje se to příliš často na to, aby to byla jen pouhá náhoda a zvýšená popularita post-rocku na začátku století do této hypotézy (kterou nezastávám jen já, ale i třeba Quentin Tarantino a jeho úvaha o tom, že 70. a 90. léta mají mnoho společného, zatímco tato doba zase připomíná politicky korektní 80. léta), výborně zapadá.

Ať už však v určité době byl po post-rocku hlad více, či méně, Godspeed You’ Black Emperor prakticky nevydali žádné špatné abum. Lift Your Skinny Fists Like Antennas to Heaven bylo sice takové ohromné probuzení každého vnímavého posluchače, že se ho nikdy kapele nepodařilo zopakovat, avšak Godspeed You! Black Emperor se stali jistotou, která nikdy nezklame. Nové album, jenž nese dokonce i na poměry této kapely nazvané jako “Bůh ti žehnej! Černý císaři” podivný název G_d’s Pee AT STATE’S END! (ano, budu tentokrát používat hodně klávesovu zkraktu Ctrl + C) kvalitativně zapadá absolutně přesně do portfolia alb vydaných po návratu kapely na scénu v roce 2012 s albem ‘Allelujah! Don’t Bend Ascend.

Godspeed You! Black Emperor zní méně jako kapela, více jako ambiciózní hudební projekt. To má samozřejmě své výhody i nevýhody. Jakoby zde nebyla taková soudržnost a detail pro živé vystoupení, ale kompenzuje to do jisté míry zase větším zaměřením na postprodukci.

Godspeed You! Black Emperor se na novém albu nějak výrazně nezměnili od těchto alb vydaných po návratu, ale to zase tolik nevadí. Kdo čte Music Now déle, asi vytušil, že nesouhlasím s tím, aby se kvalita alb měřila pouze podle toho, zda album přinese něco originálního v rámci diskografie vlastní, či v rámci hudby jako takové. Je totiž naprosto v pořádku uchovat si svůj vlastní zvuk, či specifický způsob kompozice písní, který vás vyznačuje a lidi vás dle něj rozpoznají. Musíte samozřejmě „nějak“ udělat, aby i to podobné tomu, co tu již bylo, zůstalo pořád zábavné a inovativní. Takové Simpsonovi člověk může vidět neustále dokola a pořád ho děsně baví (tedy alespoň ty starší série) a to i když se některé náměty dílů opakují. Proč by to tedy nemohlo fungovat i u hudby? Pocit známého je ostatně příjemný a i kvůli něj se (tedy většinou, pokud doma zrovna není nějaký průšvih) rádi vracíme domů.

Hluk je náš přítel

Písně na G_d’s Pee AT STATE’S END! jsou děleny podle platformy. Na streamovacích službách jsou na poměry Godspeed You! Black Emperor průměrně trochu kratší. Jedná se ale o více méně symbolické dělění. Ve skutečností totiž mnoho písní z alba na sebe plynule navazuje jakoby se jednalo o pouhý vývoj jediné skladby. Těžko tak říct, jak moc i takováhle kapela řeší počty streamů a výdělky z nich, avšak nejspíše Godspeed You! Black Emperor rozdělili písně do kratších segmentů na streamovacích službách i z čistě komerčních důvodů.

Album každopádně začne nahrávka armádní fonetické abecedy a následují hlukové krajiny složené z rádiových ruchů, ze kterých by měl možná radost i náš tuzemský guru žánru noise Petr “The Vape” Valek (byť na něj by třeba byly ještě moc klidné). Godspeed You! Black Emperor se k tvorbě noisových zvuků jakožto dominantnímu prvku, každopádně vrací po delší odmlce. Vlastně možná pořádně poprvé od debutového alba F# A# (Infinity), akorát tedy umírněně a drží to na rozdíl od zmiňovaného alba daleko více na uzdě.

Kytara pak ohlašuje začátek alba spíše jako vojenská trumpeta. Po znepokojivé atmosféře se hned poté přidají jemné, optimistické smyčce dodávající do ponurého alba zapáchající střelným prachem, trochu slunce a čistoty přírody.

Je to dobrý úvod, ale i těm trpělivým posluchačům možná může vadit, že “Military Alphabet …” (nechtějte prosím po mně, abych tady kopíroval celý název písně, bylo by to zbytečné) toho příliš nepřenese a svou kompozicí nesdělí a je to především jen takové dlouhé zahřívání kapely. Pro album ale zahřeje zároveň i uši posluchače a udělá to dobře.

Na Godspeed You! Black Emperor bylo vždycky obdivuhodné to jinak ne zase až tak obvyklé (pokud tedy nepatříte zrovna mezi fanoušky symfonického metalu) spojení elektrických kytar a smyčců. Spojení kytar akustických a smyčců se stalo přeci jen daleko častější a je to obvyklá kombinace i v mainstreamovém popu. Píseň se rozjíždí v pomalém, houpavém znění basy a z úvodní klidné meditace se postupně mění v bojovou skladbu. Basy jsou na albu vůbec hodně výrazné. Nedoporučoval bych moc tohle album poslouchat v “zábavních” sluchátkách s přebuzenými basy.

Pokud máte sluchátka spíše studiového charakteru, na těch uslyšíte basy velice detailní a krásně čisté. Album je bohužel nebo naštěstí děláno tak, že pokud naopak využijete nějaká sluchátka pro běžné poslouchání muziky nebo herní, zvlášť ještě pokud jsou spíše levná, uslyšíte tohle album spíše jako takový chumel basů, který bude nepříjemně vrčet a přehlušovat vše ostatní. Mix, o který se postaral producent Jace Lasek asi zkrátka tak nějak počítal s tím, že cílovka tohota alba jsou hudební fajnšmekři, co mají i dobré reproduktory nebo dobrá sluchátka.

“Job’s Lament” je o velice trpělivém budování atmosféry, výrazná, pevná basa jakožto kostra pro ostatní nástroje. Do třetice plynulých přechodů tu máme ten do “First of the Glaciers”. Tuhle skladbu zdobí vrzavá kytara která přejde v chladné vazbení a následně k magickému vytahování strun znějící jako hudba z výšin, coby dědictví Pink Floyd, resp. Davida Gilmoura.

War rock

Neinstrumentální audio vložky se opět drží armádního tématu a zachycuje překvapivé tlumené výstřely s ptáky na pozadí. Jestliže existuje žánr industriálního rocku, který prokládá hudbu napodobováním zvuku strojů z továren, v případě Godspeed You Black Emperor by se snad dalo hovořit o “war rocku”. Zvlášť na “Fire at Static Valley” je to pravda. Vazbení připomíná zvuky bomb, do toho vrní jakoby zvuky letounů a ještě ke všemu slyšíme pravidelné bouchání kotlového bubnu. Přesně takové, jaké se používalo k udržení morálky, když táhly vojska do bitvy. Úvodní dunivé zvuky bomb jsou vskutku úchvatné. Emoce jsou na písni neuvěřitelně napjaté. Vidíte před sebou spálenou krajinu a totální zkázu, kterou za sebou válka zanechala v takřka post-apokalyptických vizích.

Jestli je nějaký americký přízvuk otravný, pak je to ten texaský. Ve stylu otravného pacienta z Hlavy 22, kvůli kterého Yossariana vyhodili z polní nemocnice slyšíme další nehudební audio vložku. Mluvené slovo pak vystřídá již o poznání hudebnější zvolávání “Hallelujah” a slyšíme zkroušenou variaci na úvodní odhodlané a soustředěné bojové písně, která zní jako soundtrack válkou zdecimované země. Počáteční depresi a prázdnotu vystřídá velký smutek a žal při sčítání ztrát.

Na “Cliffs Gaze”, resp. navazující “cliffs’ gaze at empty waters’ rise” zase konečně slyšíme zvuk optimismu a světlých zítřků značící poválečnou naději, konec války a slyšíme kostelní zvony jakožto zvuk světlejších zítřků. Závěrečná “Our Side Has to Win” je jedna z těch písní, co vám umožní cítit i to, co normálně necítíte a vnímat svět jiným pohledem.

Godspeed You! Black Emperor jsou hudební bojovníci za svou vlastní pravdu s nápady, které by se asi většině českým, ani jiným voličům nelíbily. Godspeed You! Black Emperor vydali stejně jako k minulému albu Luciferian Towers aktivistické prohlášení, na kterém požadují: 1. Vyprázdnit věznice. 2. Odebrat moc policii a předat ji čtvrti, kterou terorizuje. 3. Ukončit věčné války a všechny ostatní formy imperialismu.
4. Zdanit bohaté, dokud nezchudnou.

A teď když jsme se nad jejich požadavky zasmáli, můžeme si album pustit znovu a na chvíli v jejich utopistických myšlenkách žít a zasnít se do nich. Jak krásný by byl svět, ve kterém toto fungovalo. Je tu však přese všechnu utopii, která se v jejich poselství skrývá jedna velice obdivuhodná vlastnost členů této kapely. Godspeed You! Black Emperor umí sdělovat poselství i skrze pouhou hudbu. A beze slov jim to jde často i lépe. Ve své mysli je totiž každý svým pánem a může si vysnít svůj vlastní svět, který mu připadá dosažitelný. A nebo raději ten, který není reálný, ale není v něm alespoň tolik zbytečného utrpení jako ve světě tomto.

Končí další album Godspeed You! Black Emperor. Další album, kterého si člověk považuje, protože je jednotným kusem umění, u kterého si člověk může říct, byť je to třeba trochu klišé: “Hudba je jazykem, kterým lze říci více než slovy.”

I když je album instrumentální, daří se mu zkrze zvuky komunikovat protiválečné a protivládní sdělení. Nejlepší album Godspeed You! Black Emperor to samozřejmě není, ale to už jen schopnost komunikace skrze instrumentální hudbu je darem cenným a vzácným natolik, aby každé takové album – ať již Godspeed You! Black Emperor, či někoho jiného, bylo vítaným přírůstkem diskografie. Nejlepší album Godspeed You! Black Emperor po návratu to naopak být klidně může.

Godspeed You! Black Emperor – G_d’s Pee AT STATE’S END!

Vydáno: 2. 4. 2021
Délka: 52:38
Žánry: Post-Rock
Rozhodně musíte slyšet: 3. First of the Last Glaciers, 5. Fire at Static Valley, 6. “Government Came” (9980.0kHz 3617.1kHz 4521.0 kHz), 8. Our Side Has to Win (for D.H.)

0
0,0 rating
0 z 5 (založeno na 0 recenzích)
5 (Dokonalé)0%
4 (Nadprůměr)0%
3 (Průměrné)0%
2 (Podprůměrné)0%
1 (Dno)0%

Nejsou zde ještě žádné recenze. Buď první, kdo sdělí názor na toto album!



od Patrik Müller -
Guns N' Roses, Limp Bizkit, Asking Alexandria, Converge
Guns N' Roses, Limp Bizkit, Asking Alexandria, Converge

Minulý hudební týden působí na první pohled jako leták na retro týden v Lidlu. Podobně však jako, když českou hokejovou extraligou válcuje Jaromír Jágr, i současnou hudební scénu pořád válcují kapely, na kterých jsme vyrůstali. V minulém týdnu vydali povedené nové písně hned tři kapely, o kterých jsme mysleli, že nové, věčně odkládané nové písně, snad už ani nikdy nepřijdou. Rockové ikony Guns N’ Roses, nepoučitelná absurdní, antiintelektuální show Freda Dursta obdařena ostrými riffy Wese Borlanda Limp Bizkit i původně metalcorová britská kapela Asking Alexandria.

Guns N’ Roses – Hard Skool

Poté, co Slash minulý týden na ve videu sdíleném na sociálních sítích ze zvukové zkoušky Guns N’ Roses naznačil zbrusu novou píseň, rock’n’rolloví velikáni minulý týden vše prozradili a podělili se o nový singl “Hard Skool”. Axl Rose ještě před tím údajně řekl jednomu fanouškovi, že nová píseň vyjde brzy. Ačkoli GNR novou skladbu již několikrát zvukově zkoušeli – mimo jiné před svým koncertem v Hollywood Palladium v roce 2019 -, naživo ji ještě nikdy nepředvedli. Ale

Stejně jako předchozí singl “Absurd” — jejich první novinka od roku 2008, která vyšla minulý měsíc — byla nová skladba napsána pro album Chinese Democracy z roku 2008 pod pracovním názvem “Jackie Chan”, ale před vydáním byla z tracklistu alba nakonec vyřazena.

“Hard Skool” je velice typický kousek Guns N’ Roses. Začíná zádumčivou basovou linkou Duffa McKagana, načež do hry vstupují kytaristé Slash a Richard Fortus s bohatou zásobou riffů elektrické kytary.

Kapela je nyní na amaerickém turné společně s kapelou Mammoth WVH v čele s Wolfgangem Van Halenem — synem legendární Eddieho Van Halena.

Limp Bizkit – Dad Vibes

Limp Bizkit vydali po takřka 7 leté tvůrčí odmlce nový singl s názvem “Dad Vibes”. Skladba měla svou premiéru během červencového koncertu kapely na festivalu Lollapalooza, kdy zněla z reproduktorů po konci koncertu.

Limp Bizkit nevydali nové studiové album od alba Gold Cobra z roku 2011 a to ačkoli kapela v uplynulém desetiletí strávila psaním a nahráváním hudby spoustu času a album bylo již mnohokrát odsouváno.

“Dad Vibes” přichází několik týdnů poté, co Limp Bizkit zrušili všechna svá dříve ohlášená koncertní vystoupení na rok 2021 a v prohlášení vysvětlili, že tak činí “z velké opatrnosti a obavy o bezpečnost kapely, posádky a především fanoušků”.

Několik dní po odvolání letních koncertů 2021 Durst o svém rozhodnutí informoval Billboard: “Stručně řečeno, systém je stále velmi nedokonalý. I když se účinkující, štáby, personál a promotéři snaží zajistit bezpečnost na pódiu i za ním, nezajišťuje to bezpečnost publika jako celku. Jsme v tom všichni společně a všichni — jednotlivě i jako celek — musíme vynaložit maximální úsilí, abychom byli co nejzodpovědnější a nejaktivnější v dalším postupu v boji proti nemoci COVID a zastavili jeho šíření.”

Durst také popřel, že by došlo k nějakému konkrétnímu incidentu, který ho a jeho spoluhráče přiměl k ukončení turné, a uvedl, že šlo “jen o vnímání”.

Durst na sebe koncem července obrátil pozornost, když na koncertě kapely v Chicagu představil svůj nový vzhled — frontman nyní nosí šedivé vlnité vlasy doplněné knírem ve stylu podkovy a seniorským oblečením. Nyní je jasné, že jeho nová image byla součástí reklamy na nový singl “Dady Vibes”.

V minulosti se 8 písní Limp Bizkit dostalo do amerického žebříčku 200 nejpopulárnějších písní Billboard 200. Dvě alba se navíc dostaly na samotný vrchol albového žebříčku Billboard: Significant Other z roku 1999 a Chocolate Starfish And The Hot Dog Flavored Water z roku 2000.

Na píseň už se objevují kladné ohlasy i z tábora fanoušků alternativní a nezávislpé hudby, který Limp Bizkit obyčejně nesnášel. Není se však co divit. Stačí se zamyslet nad tím, jak byly poslední roky absurdní (a to teď nemám na mysli jenom COVID). Někteří lidé možná opožděně pochopili, že Fred Durst na to kápl už dávno před tím. Svět je jedna velká přehlídka sra**k a Limp Bizkit jsou pro ní perfektním soundtrackem.

Asking Alexandria – Never Gonna Learn

Britská rocková skupina Asking Alexandria zveřejnila oficiální videoklip k písni “Never Gonna Learn”. Skladba pochází z posledního studiového alba kapely See What’s On The Inside, které vyšlo v pátek 1. října..

Na otázku, co inspirovalo netradiční pískání v “Never Gonna Learn”, odpověděl kytarista Asking Alexandria Ben Bruce pro Billboard: „Kvůli COVID-19 vznikla spousta prvotních nápadů na psaní, které mezi mnou a producentem přinášely jiskry podobně jako tohle prostřednictvím Zoomu a FaceTime hovorů. Většinu hudby k písni jsme udělali během těchto sezení a říkali jsme si: ‘Dobře, jsem unavený. Jdu si lehnout. Znovu se sejdeme zítra. Lehl jsem si do postele a poslouchal to pořád dokola. Říkal jsem si: ‘Člověče, já si chci jenom pískat. Chci si to jenom pískat. V duchu jsem si poznamenal, že se zítra podívám, co si myslí Matt (Matt Good, pozn. red.), náš producent. Druhý den přišel a já jsem šel na virtuální skládání. A říkám: ‘Jak to jde, kámo? Jsi připravený?’ A on na to: ‘Vlastně už jsem ve studiu dvě hodiny.’ A já na to: ‘Promiň, jdu pozdě?’ A on na to: ‘Ne, ne, ne, jen jsem měl nápad, že musím vypadnout. Teď mě musíš vyslechnout. Vím, že je to divné, ale poslechni si to.’ A on šel do studia dřív a pískal si tu písničku. Nemluvili jsme o tom. Takže je to jedna z těch věcí, kdy to tam prostě muselo být. Ta písnička si o to říkala.“

V prvních měsících roku 2021 se všech pět členů Asking Alexandria ocitlo v jednom domě ve Franklinu v Tennessee, aby napsali a nahráli nové album. Bylo to poprvé po více než deseti letech, kdy byli všichni pohromadě v jednom studiu. Vyzbrojeni novým pocitem oddanosti sobě i svým fanouškům se vrátili ke svým kořenům a čerpali inspiraci z některých svých prvních vlivů a hudebních inspirací. S časem na přemýšlení o své dosavadní cestě začali připravovat své další kroky vpřed jako kapela.

Bruce o albu “See What’s On The Inside” již dříve prohlásil: „Toto album je výsledkem toho, že jsme se znovu spojili a zamilovali se do toho, proč jsme tuhle kapelu vůbec založili,“ řekl kytarista kapely. Jsme tak nadšení, že se s vámi všemi můžeme podělit nejen o tuto novou píseň, ale i o naše nové album. Vrátili jsme se k našim muzikantským kořenům a opravdu jsme chtěli znovu zažehnout tu vášeň a lásku k rockové a metalové hudbě. Metallica, Led Zeppelin, Queen, Nirvana, Soundgarden, Aerosmith AC/DC… Všichni velikáni, které jsme si zamilovali jako děti, výrazně ovlivnili toto nové album a my nemůžeme být nadšenější!“

Converge – Blood Moon

Kapela Converge oznámila podrobnosti o svém novém společném albu Bloodmoon: Nové LP, které vychází ze série vystoupení na festivalu Roadburnu a několika dalších festivalech a obsahuje především jejich nejtemnější a nejvíce doom metalový materiál, vyjde 19. listopadu digitálně a na CD pak v červnu 2022. Na albu se podílí také zpěvačka Chelsea Wolfe, Stephen Brodsky z Cave In a Ben Chisholm.

Nyní se kapela pocházející příznačně z messechsetského města, které se jmenuje Salem, podělila o první singl “Blood Moon”, na který se můžete podívat níže prostřednictvím jeho nového videoklipu.

“Projekt provedl můj vokál novými způsoby. Je tak odlišný od toho, co běžně zpívám, že jsem se mohl otevřít a být zranitelný se svými vokály,” říká Wolfe v tiskové zprávě.

“Naše dynamika se na této desce posouvá a táhne všemi různými směry, a to považuji za tvůrčí přínos,” říká zpěvák Converge Jacob Bannon.

Biffy Clyro – A Hunger In Your Haunt

Biffy Clyro zveřejnili další singl z připravovaného alba The Myth Of The Happily Ever After. Po vydání ambiciozní písně “Unknown Male 01” na začátku září se skotští rockoví králové se svým nejnovějším počinem vrátili do dob alba Infinity Land, jak ostatně vysvětluje frontman Simon Neil: “A Hunger In Your Haunt byl riff, který jsem měl v hlavě už nějakou dobu. “Je to výraz čisté frustrace. V minulém roce byly chvíle, kdy jsem si chtěl prostě vyřvat hlavu. Chyběl mi smysl života a nějakou dobu se mi nechtělo vstát z postele a ta písnička je probuzením sama sebe. Musíte se zapálit, vstát a něco udělat, protože to za vás nikdo neudělá. Je to taková sebemotivační mantra.”

Videoklip spojuje obě zatím první vydané písně z alba dohromady.

Rolling Stones – Troubles A’ Comin

Rolling Stones vydali u Polydor/Interscope/UMe dosud nevydanou coververzi skladby “Troubles a’ Comin” od Chi-Lites. Píseň se objeví na setech k 40. výročí alba Tattoo You, které vyjde 22. října.

Kapela píseň nahrála v Paříži v roce 1979 a je jednou z devíti rarit a které jsou umístěny na bonusovém disku Lost and Found remasterovaných reedic albaTattoo You. Disk obsahuje písně, které byly všechny původně nahrány v době, kdy Rolling Stones natáčeli album Tattoo You, ale nedávno byly okořeněny také dalšími vokály a kytarou. “Troubles a’ Comin” následuje po jejich dříve vydané skladbě “Living in the Heart of Love” z alba Lost and Found.

“Je to zábavné album,” řekl Jagger o Tattoo You v nedávném rozhovoru pro časopis Rolling Stone. “Není to album, u kterého byste mohli říct, že jsme šli do studia XY, strávili jsme tam šest měsíců a tohle je to album. Jsou to prostě skladby, které se nahrály kdykoli v letech 1972 až 1981. Ve skutečnosti to nebylo album. Bylo to všechno možně. Nemá to žádný střed.”

Rolling Stones jsou uprostřed severoamerického turné, které je po 59 letech prvním turné kapely bez zesnulého bubeníka Charlieho Watta.

Gregory Porter – Dry Bones

5. listopadu bude vydána jedinečná kolekce 34 skladeb Still Rising hvězdného jazzového zpěváka Gregoryho Portera. Nejenže se jedná o jeho první kompilaci, ale dvoudiskový set obsahuje pět zcela nových skladeb a dvě nové aranže, vedle již existujících oblíbených skladeb, coververzí a duetů.

“Je to moje dosavadní hudba, ale nejsou to ‘Greatest Hits’,” říká Porter. “Ty často vznikají na konci něčí kariéry a já se v té své cítím stále nový a mladý. Mám toho ještě hodně co říct. V kariéře umělce se vždy najde něco, o čem lidé nevědí; chtěl jsem je na to upozornit.

“Název alba je ozvěnou mého posledního alba All Rise, protože zde opakuji něco, co je v mé hudbě a v nových písních patrné — ten vzhůru mířící optimismus ohledně života a lásky. Je to pro mě nedokončený příběh, jak hudební, tak osobní. A stále se učím, jak na to. Stále se zvedám,” řekl zpěvák o připravované kompilaci.

Pět nových skladeb se nachází na prvním disku a nyní byl představen nový singl “Dry Bones”, který napsal a produkoval Troy Miller, jenž v minulosti spolupracoval s Dianou Ross, Rag’n’Bone Man, či Emeli Sandé. Druhý disk obsahuje písně s Palomou Faith, Mobym, Jamie Cullumem, Jeffem Goldblumem, Ellou Fitzgerald a mnoha dalšími.

Bring Me the Horizon feat. Tom Morello – Let’s Get The Party Started

Kytarista Rage Against the Machine Tom Morello se spojil s Bring Me the Horizon. Obě kapely spolupracovaly na nové písni “Let’s Get The Party Started” pro Morellovo připravované sólové album The Atlas Underground Fire. Ačkoli Morello v průběhu let prokázal schopnost zvládnout řadu stylů, nový singl má nádech jeho domovské kapely Rage Against the Machine, s živelnou energií, která posluchače jistě dojme

Oli Sykes z Bring Me the Horizon přináší dokonalý mix melodických slok a agrese, přičemž oba aktéři dávají své poslání najevo videem s textem písně, v němž se mísí publikum, které “moshpituje” a surfuje v davu a obecně si užívá jedinečné chaotické atmosféry živé hudby. Morello o spojení s britskými rockery řekl: „Bring Me The Horizon jsou opravdu současným etalonem dnešního hard rocku/metalu a díky bohu za to. Měl jsem pár obrovských riffů a prostě jsme to začali masírovat se Zakkem Cervinim, který s nimi pracoval již dříve. Spojené národy metalu se sešly, aby vytvořily tuhle píseň, která mi opravdu připadá, že zachycuje úzkost a frustraci z pandemie, která se vaří v mosh pitu všech dob.“

Morello také prozradil tip na co se při poslechu zaměřit: „Tahle píseň má také jedno z mých nejoblíbenějších kytarových sól, které jsem za poslední dobu hrál, protože jsem se opravdu snažil sáhnout hluboko do kapsy, aby sólo bylo stejně zničující jako skladba.”

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: St. Vincent se z křiklavého Masseduction pustila do retro béžového Daddy's Home. Album jí dodává uměleckou i osobní sebejistotu Annie Clarke, resp....

SÍŇ SLÁVY

Recenze | Novinky: Fiona Apple nahrávala 7 let album Fetch the Bolt Cutters v domácí karanténě, aby nám jej mohla vydat, až budeme v...

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: Na Amidst the Chaos se Sara Bareilles oblékne do folkového kabátu, který jí sedne skvěle. Dojem z alba nejvíce kazí politika Člen The...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com