Recenze | Novinky: Accept na The Rise of Chaos předpovídají zkázu civilizace

Za zhruba osmiměsíční existenci našeho webu nevyšla na Music NOW ještě žádná velká recenze metalového alba (nepočítaje ty krátké z týdenního přehledu). Nejvyšší čas to napravit. Tento týden totiž vydala album rovnou taková legenda, jakými jsou němečtí metaloví veterání Accept.

Kapela, jejíž začátky sahají až do roku 1968 (oficiálně aktivní od roku 1976), pro nové album The Rise of Chaos přivítala dva nové členy. Herman Frank a bubeník Stefan Schwarzmann se s kapelou ve smíru rozešli a pokračovali ve vlastním projektu PANZER. Accept tak přivítali nové členy: Uwe Lulise (předchozí kapely: Grave Digger, Rebellion) a bubeníka Christophera Williamse, kteří se přidali k zakládajícím členům: kytaristovi Wolfu Hoffmannovi, basistovi Peteru Baltesovi a zpěvákovi Mark Tornillo, který v roce 2009 nahradil legendu Uda Dirkschneidera, jenž teď koncertuje a nahrává se svou kapelou U.D.O.

Nebude překvapením, když hned v úvodu prohlásíme, že Accept na novém albu ničím zásadním nepřekvapují, ale jedním dechem dodáme, že starou heavy metalovou školu zastupují s naprostým přehledem. Hlavní tvůrčí guru kapely Hoffman se nachal slyšet, že něco jako The Rise of Chaos měl v hlavě už dlouho. Šlo mu o to vytvořit představu dystopické společnosti, která se vydala špatným směrem a míří směrem k zániku. Je to tak přesně to, co můžete vidět na obalu alba. Ve světě teď panuje napjatá atmosféra, která tady byla naposledy v době studené války a po jedenáctém září. Album je tak vzhledem k dnešnímu datu velmi příznačné a hlavně: kdo jiný by měl zpívat o blížících se katastrofách, než zkušení metaloví veteráni?

Nepijte bublinkovou vodu a nevěřte všemu!

Album začíná v neskromném stylu mohutnou písní “Die By the Sword” s chorály na pozadí a typickým sborovým refrénem. Titulní song “The Rise of Chaos” se kadencí (posloupností akordů) podobá první písni, ale zvýšeným tempem a agresivnějšími kytarami ještě zvyšuje napětí předznamenávající blížící se pohromu. Následuje jedna z nejvýraznějších, nejagresivnějších a nejtvrdších písní alba: “No Regrets” a poté “Koolaid”, referující na sektu Jima Jonese, jehož 900 svěřenců vypilo v roce 1978 v jihoamerické Guyaně kyanid smíchaný s bublinkovou vodou “Kool-Aid”.

V angličtině se fráze: “Don’t the drink the koolaid,” tak stala jakýmsi příslovím, které říká: “nedělej vše, co ti řeknou jiní,” nebo: “nevěř všemu, co ti řeknou jiní”. Vzhledem k tématům alba je tohle velice chytrá a zdařilá metonymie. V silné části pokračuje “No Regrets” a netradiční textařský moment, píseň “Analog Man”, kde se zpívá v refrénu:

“I’m an analog man, trapped in a digital world,”

a celá píseň dokonale vystihuje skeptický pohled velké části starší generace na moderní technologie.

V záplavě levicových kapel je dobré vidět taky nějaký jiný přístup. Když Accept zpívají na “Carry the Weight” o problémech světa, nemají zapotřebí se tvářit jakoby znali řešení na všechny problémy tohoto světa, nemají zapotřebí se stavět na jednu či na druhou stranu a raději bez servítek prostě zpívají o tom, co by jednoho dne mohlo tenhle svět zruinovat. Bez toho aniž by nám nutili nějaké své stanovisko, nebo aby se snažili někoho démonizovat nebo naopak obhajovat. V písní zpívají prostě: “On the news, another bombing, the feds can’t stop global warming / Give now! Or children will die, more planes fall from the sky / Look out, floods and earthquakes, big corporations get tax breaks” a k tomu ještě přidají památný, nekompromisní verš, který vám uvízne v hlavě na dlouhou dobu:

“The euro’s down, and now there’s brexit
The world is broke, and you can’t fix it.”

V průběhu celého alba řeže Tornillo do reproduktorů neúnavně svým vysokým chraplákem a ukazuje se znovu (už po čtvrté), že jakožto náhradník Uda si počíná skvěle, protože je původnímu hlasu Accept dostatečně podobný a ještě k tomu přidává do písní energii a nový směr. Dost podstatným problémem Accept zůstává, že ačkoliv se zdají být ve skvělé formě a mají o čem psát, nedokážou překročit vlastní stín svých slavnějších období. Písně vám tak připomínají nejen starší kousky, ale i písně z tohoto alba. I tak jsou ale Accept v dnešní sestavě výborným zástupcem tohoto jména, navíc plni energie a když ne vždy hudebních, tak alespoň nových textařských nápadů. To je po skoro 40 letech od vydání obdivuhodný výkon!

Accept – The Rise of Chaos

Vydáno: 4. 8. 2017
Délka: 46:24
Žánr: Heavy Metal, Hard Rock
Rozhodně musíte slyšet: 3. The Rise of Chaos, 4. Koolaid, 6. Analog Man, 9. Carry the Weight