Rezenze | Novinky: Lust for Life od Lany Del Rey je výborné album, zpěvačka ale pořád čeká na zápis do historie

Málokdo umí vydávat jen extrémně dobrá alba, málokdo umí vydávat pouze výrazně nadprůměrná alba. Lana Del Rey již dosáhla těžko překonatelných vysokých met v minulosti a Lust for Life je toho důkazem.

Už od debutu Born to Die byla Lana Del Rey zajímavým úkazem na hudebním nebi. Její retro styl pompézního popu a nakřáplý hlas spolu s dokonalou vizuální prezentací uchvátily fanoušky, mezi které můžou patřit “teen” holky s rovnou kšiltkou, které jinak poslouchají Justina Biebera, i zapřísáhlí hispteři s kostkovanou košilí, plnovousem a falešnými brýlemi.

Lana Del Ray byl geniální merketingový tah, který se svezl na podobné modernizované retro vlně přelomu 60. a 70. let, který se dodnes odráží v celé západní kultuře včetně módních trendů. V období EP Paradise se navíc z Lany stal něco jako sex symbol. Začala zpívat pořádně dráždivě. Písněmi zněly texty jako: “My pussy tastes like Pepsi cola” nebo “I was an angel, looking to get fucked hard”. Aby ještě více podpořila sexuální harašení fanoušků, vydala polo erotický snímek Tropico. To už z ní nebyla ani tak zpěvačka, jako kultovní hvězda a módní ikona. Jenže jak to s módními trendy bývá, časem omrzí.

Kvalita v ní ale byla vždycky a na albu Honeymoon z roku 2015 musela dokázat, že není jen přechodnou módou. Za pomocí svého producentského týmu konečně dokázala prodat svou hudbu jak fanouškům, tak většině kritikům významných časopisů a hudebních serverů. Na Honeymoon Lana dokázala, že označovat její hudbu za nějaký fabrikovaný retro kýč může být velmi hloupé.

Bude se za 20 let vzpomínat na “Summertime Sadness”?

Lana Del Rey je i díky tomu stále v kurzu na všech frontách, pomalu se ale zdá být legitimní otázka, zda se nakonec zapíše do hudební historie výrazně a bude se na ni jednou vzpomínat i za 60 let, jako se teď vzpomíná na Ellu Fitzgerald a nebo bude jen další z řad Natalií Imbruglií, které zůstanou zastaveny v čase největší slávy a budou se poslouchat více jako vzpomínka na tehdejší dobu než na samotnou zpěvačku. Natalie Imbruglia je na tom navíc přece jen lépe. Má navíc k dobru nesmrtelný hit “Torn”. Bude se za 20 let vzpomínat na “Summertime Sadness”? Nebudou se tomu zvláštnímu pěveckému i vizuálnímu projevu nastávající generace smát? Nezestárnou už tak oprýskané písně “vintage” nádechem ještě jednou? Co na to její nové album Lust for Life?

Je to každopádně nejvíce popová deska, jakou kdy New Yorská zpěvačka vydala a to nehledě na poměrně pestrou žánrovou směsici hostů. Na Lust for Life se objevují The Weeknd, Stevie Nicks, A$AP Rocky a Sean Ono Lennon. Takže jinými slovy: máme tady jednoho zpěváka R&B, rockovou legendu, rappera a syna Johna Lennona.

Při poslechu prvních tří písni si všimnete, že to bude svěží deska, více živelná a dokonce ani nebude tolik melancholická. První píseň “Love” tak nějak sumíruje to, co na zpěvačce máme rádi a co na ni naopak nesnášíme. Píseň otevře příšerně pozérský řádek: “Look at you kids with your vintage music,” když ale svým překrásným hlasem rozezní odzborojující refrén, s radostí ji to odpustíte a ještě si ji kleknete k nohám.

“You get ready, you get all dressed up
To go nowhere in particular
Back to work or the coffee shop
Doesn’t matter ’cause it’s enough
To be young and in love (ah, ah)
To be young and in love (ah, ah)”

Uznejte sami. Povedlo se někomu lépe vyjádřit současnou mladou generaci pomocí jediného refrénu? Tohle jsou přesně ty momenty, kdy se v hudbě může psát historie. Smutné je, že jakmile dohraje první píseň, nic lepšího už na albu není. “Love” se alespoň trochu přibližuje druhá “Lust for Life”, jejíž refrén zpívaný Weeknd nemusí sedět všem, ale dodá refrénu ještě více povznášející energie, které je už tak v hudbě Lany Del Rey mraky. Produkce nekompromisním “ořezávačem” písní Maxem Martinem je však poměrně znát a tak je skvělé, když se produkční normy zase uvolní na ”13 Beaches”, která obsahuje sice její monstrózní klišé “It hurts to love you, but I still love you,” pak ale též geniální a originální textařský obrat: It took thirteen beaches to find one empty”.

Klišé a parodie na sebe samou

U hudby Lany Del Rey máte 2 možnosti: buď se jejímu lehce zvrhlému světu přizpůsobíte, nebo neuvidíte jeho krásy a nebudete ho chápat

Následující píseň “Cherry” snad ani nemá cenu komentovat. Je to snad parodie na tvorbu Lany Del Rey, jinak si to není možné vysvětlit. “Bitch”.

U hudby Lany Del Rey máte 2 možnosti: buď se jejímu lehce zvrhlému světu přizpůsobíte, nebo neuvidíte jeho krásy a nebudete ho chápat. Lust For Life je možná nejvíce přístupné album i pro ty, kdo kult okolo Lany Del Rey nechápou, avšak výše zmíněné stále platí. Píseň “Summer Love” a “Groupie Love” s A$AP Rockym nabízí to klasické z Lany i navíc něco nového. Je nutné ale říct, že A$AP Rocky příliš prostoru nedostává a jejich spolupráce není nic, z čeho byste skákali do vzduchu. Naštěstí pokračuje výborná “In My Feelings”, která může být nějakým ukazatelem, kam by se měl směr zpěvačky v roce 2017 vydat, i když pozérství zůstává a téměř přes okraj sklenice přeteče v následující písni nazvané “Coachella – Woodstock in My Mind”, která svým názvem rovněž perfektně vystihuje módní vlnu šedesátých let, která se však stala výsadou spíše bohatých dětí s iPhony v ruce z Instagramu festivalu Coachelly než skutečných “hipíků”, jak je známe z fotografií Woodstocku.

Pokud se máme bavit o nejzdařilejší spolupráci, pak to bude rozhodně píseň “Beautiful People Beautiful Problems” se zpěvačkou legendárních Fleetwood Mac Stevie Nicks. Pokud byl A$AP Rocky držen na vodítku, aby si píseň neukradl pro sebe, Stevie to tak trochu nechtěně provedla.

Lana Del Rey – Lust For Life

Vydáno: 21. 7. 2017
Délka: 01:12:05
Žánr: Adult Alternative Pop/Rock, Indie Pop, Alternative pop/rock
Rozhodně musíte slyšet: 1. Love, 8. In My Feelings, 12. Beautiful People Beautiful Problems (feat. Stevie Nicks)