Norah Jones – Pick Me Up Off the Floor

Norah Jones – Pick Me Up Off the Floor

Recenze | Novinky: Norah Jones na sedmém albu Pick Me Up Off the Floor zůstává věrná svému talentu a vyvažuje svou normálností současnou hudební scénu i celý bláznivý rok

Norah Jones mohla na začátku své kariéry upsat duši ďáblu, nechat se vtáhnout do mašinérie velkých nahrávacích společností, nechat si od nějakých švédských producentů napsat hity, začít prodávat svůj vzhled a vsadit na velice účinný marketing šokování davů bizarní a vyzývavou módou. Norah Jones to ale nikdy neudělala a vždycky se držela svého důstojného projevu a především vždy věřila na svůj talent. Na to, že její hudba nepotřebuje žádné steroidy, aby byla dostatečně přitažlivá. Její normálnost je potřeba ocenit znovu i na novém albu Pick Me Up off the Floor. O to více, že je letošní rok opravdu ještě bláznivější než ty ostatní.

Už si bohužel nemůžu vzpomenout z koho úst jsem to slyšel a nebo kde jsem to četl. Nedávno jsem ale někde slyšel nebo zahlédl skvělé moudro. Věci, které někdo udělá jenom proto, aby se někomu zalíbil, vydrží pouze chvíli. Daný jedinec z toho bude mít prospěch sice velice rychle, ale nevydrží to moc dlouho. Věci, které však děláte ze svého vlastního přesvědčení, vydrží velmi dlouho. Lidé kolem vás totiž po letech pochopí, že to myslíte s tím, co říkáte vážně a jestliže se alespoň některé věci, které říkáte vyplní a nebo jestli se vám podaří dokončit něco, o co jste se už dlouho snažili, lidi si to zapamatují. Pak vlastně i zapomenou na to, co se vám nepovedlo. Vidí to, čemu jste věřili dlouhá léta a nakonec se to vyplnilo. Lidi pochopí, že je dobré se s vámi přátelit, protože jste něčeho dosáhli a je na vás spoleh.

Norah Jones (Foto: Capitol Records)
Norah Jones (Foto: Capitol Records)

Obzvláště trefné je tohle samozřejmě, když se to aplikuje třeba na části lidského života, kde se projevují negativní lidské vlastnosti. Když se třeba jedná o velké peníze. Platí to tak hodně v politice, ale i v hudbě se (alespoň tedy v případě té vysoce populární), točí velké peníze. Norah Jones dělala vždycky hudbu svým vlastním způsobem. Někdy možná i sama zapochybovala nad tím, proč vůbec dělá hudbu, která na první dojem zní jako vhodná spíše pro její babičku než pro její kamarády a kamarádky ze stejné generace. Norah Jones ale nepřestala věřit svému stylu, nepřestala hrát svůj poklidný a elegantní styl ze staré školy.

Album je o přítomnosti

Ač je tak už třeba hned na debutové album Come Away with Me pohlíženo jako na velmi kvalitní, člověk její tvůrčí tvrdohlavost nikdy neopustit hudbu, která se pohybuje někde přesně mezi country, popem a jazzem, oceňuje čím dál tím více a více.

Album se v překladu jmenuje “Zvedni mě ze země” a na obalu leží na té zemi samotná Norah Jones. To je docela vtipné, protože název odkazuje hlavně na skutečnost, že Pick Me Up the Floor je album složené z “odpadlíků” minulého alba Begin Again. Na tom Norah Jones spolupracovala s hudebníky jako Jeffem Tweedy nebo Thomasem Bartlettem. Už jenom protože to mělo být kolaborativní album, některé písně, které Jones napsala sama, byly vynechány. Pak tu ale jsou i písně, ve kterých původně možná Norah Jones neviděla takový potenciál.

Je to ale bláznivé, protože tohle album postavené na tom, co se nedostalo na albu minulé, je daleko lepší než právě album minulé. Působí více celistvě, netlačí tolik na pilu a Norah Jones celým albem provází se sobě vlastním stylem. Právě i tady je mimo jiné frontman kapely Wilco Jeff Tweedy výraznou postavou. S Norah Jones napsal závěrečnou překrásnou píseň, jenž je duetem opatrné akustické kytary a o poznání asertivnějšího piana “Heaven Above”.

Druhou písní s Jeffem Tweedym je pak ladně linoucí se “To Live” s hořkosladkou, nostalgickou náladou, kdy si Norah Jones uvědomuje, že by měla i přes bolestivé období jejího života:

“These cracks in my heart
Can’t be filled with cement
Can’t find or use up
All the time that I’ve spent”

hledět hlavně na to, co se děje nyní a užívat si každý klidný okamžik:

“I want a life in color
To breathe outside the lines
To live in this moment
Find peace in my mind”

Album je vůbec náladami vyvážené. Je to jako se dívat na západ slunce a přemýšlet o všech těch špatných věcech, co se v minulosti udály. Mnoho z nich vás mrzí, protože jste se kvůli nim hodně natrápili, měli jste kvůli nim zlomené srdce a podobně. Zároveň si ale uvědomujete, jak je takové trápení pomíjivé. Na minulosti i fyzikálního hlediska moc nezáleží. Slavný fyzikální dvouštěrbinový experiment ukazuje, že možná vnímáme čas špatně, protože ve  kvantové fyzice to není minulost, ale budoucnost, co ovlivňuje přítomnost!

A přesně o tom je nejen “To Live”, ale i naprostá většina písní z Pick Me Up Off the Floor, které tematicky výborně pokračuje v minulém albu nazvaném dokonce přímo jako “Začít znovu”.

U Norah Jones je to však, jak sama tvrdí, spíše přítomnost, co jí zajímá a co se jí zdá jediné skutečné a jediné na čem záleží. Jistě jste se dostali do takového bodu života, kdy se vám něco nepovedlo a zároveň vás budoucnost trochu děsila, protože jste nevěděli, co vás v ní vlastně čeká. To, co bylo nejjednodušší ovlivnit tak byl právě přítomný okamžik. Vychutnat si ho, uvědomit si, jaké máte štěstí, že jste vůbec tady a začít dělat všechny ty malé věci, které by vás mohly posunout dále. A přesně o tom je nejen “To Live”, ale i naprostá většina písní z Pick Me Up Off the Floor, které tematicky výborně pokračuje v minulém albu nazvaném dokonce přímo jako “Začít znovu”.

Dáma s velkým „D“

Následující píseň “I’m Alive” je další z povedených písní alba a byť to není nijak složitá píseň, baví hlavně svou pohodářskou náturou. Tato pozdní část alba je vůbec skvělá, což není úplně zvykem při obvyklém pořadí písní na albech, kdy se nejlepší pecky nacpou co nejvíce dopředu, aby si získalo posluchače a udrželo ho alespoň několik prvních písní. Marketingově to tak není úplně chytrý tah, umělecky naopak ano. Je však pravda, že na začátku alba jsou více honosnější písně a na konci více komornější. Třeba druhá “Flame Twin” sice taky není nějak nástrojově obzvlášť bohatá, rychlé nebo hlučná, ale rockové elektrické kytary s bicími budují z tiché sloky velkolepý stadiónový rock. Třetí “Hurts to Be Alone” coby nejvýraznější píseň první půlky alba zase voní R&B a zní s těmi přeci jen mezi těmi ostatními “vintage” písněmi ještě nejvíce moderně.

“Were You Watching” přidá do alba trochu dramatu, které připomíná country zpěvačku Rhiannon Giddens nebo drsného fousáče s měkkým srdcem Chrise Stapletona. Zní to skoro jako nějaká americká lidová píseň.

“Were you watching
As we slowly turned into strangers?”

zpívá Jones, zatímco hrajou na pozadí trpké housle a cítíme se jako v nějaké dřevěné horské hospodě v Tenessee.

“Stumble on My Way” je jedna z těch písní, u kterých člověk chápe, že se nevlezly do původního alba Begin Again, protože je vážně taková nemasná neslaná, naopak “Heaven Above” je důstojný závěr alba. Byť je píseň velmi tichá a na první pohled taky docela nevýrazná, piáno, na které mimochodem hrála samotná Norah Jones zní velice pěkně a ta důstojnost, ladnost a elegance se projevuje nejen na zpěvu, ale i na jejím hraní.

Jenom hlupák nemůže ocenit talent, který byl do tohoto alba zachycen. Je pravda, že tohle album je retro vzhledem k tomu, jak moc se Norah Jones projevuje jako dáma ze staré školy. Není to ale u ní nic nového. Dokonce by se dalo říct, že se s věkem spíše odvažuje, byť maličkými a opatrnými odvážnějšími krůčky. Důkazem buď třeba rocková “Flame Twin” nebo dramatická country balada “Were You Watching”. Její určitá odměřenost se tak nebude líbit těm, co hledají spíše odvážnější zpěvačky, co zpívají o svém přirození. Norah Jones však v hudebním průmyslu zastupuje více než dobře jakousi normálnost a slušnost.

Norah Jones je dáma s velkým „D“ se vším všudy, má své zásady a nenechá se jen tak zviklat nebo ovlivňovat druhými. Signalizace toho, že je v USA stále někdo normální, ať je třeba význam tohoto slova jakkoliv vágní a subjektivní, je v posledních měsících velice důležitá. Stejně tak pro to ukázat, že jediná cesta, jak koncipovat své umění, není nutně jen začít nebo říkat dělat věci, které by obyčejní lidé někde v kancelářích nikdy neudělali.

Norah Jones – Pick Me Up Off the Floor

Vydáno: 12. 6. 2020
Délka: 45:25
Žánry: Jazz Pop, Jazz Folk, Folk Pop, Country Pop
Rozhodně musíte slyšet: 3. Hurts to Be Alone, 7. To Live, 8. I’m Alive, 9. Were You Watching?, 11. Heaven Above

0
0,0 rating
0 z 5 (založeno na 0 recenzích)
5 (Dokonalé)0%
4 (Nadprůměr)0%
3 (Průměrné)0%
2 (Podprůměrné)0%
1 (Dno)0%

Nejsou zde ještě žádné recenze. Buď první, kdo sdělí názor na toto album!



Hodnocení
Celkové hodnocení:

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář