RECENZE | Novinky: Sheryl Crow přináší na Be Myself 11 důvodů, proč ji nelze nenávidět i když si občas ráda rýpne

Převážně country pokus Feels Like Home z roku 2013 nebyl nikterak jedinečným albem a tak se rozhodla Sheryl Crow vrátit zpět ke kořenům, zavolat dvojici muzikantů a producentů Jeff Trott a Tchad Blake, vzkázala jim, aby si sebou vzali elektrické kytary a zavzpomínali na časy z alb The Globe Sessions (1998) a C’mon, C’mon (2002).

Škoda, že počasí u nás zrovna tyto týdny není nikterak oslnivé, jinak by se dalo říct, že je to perfektní album pro jarní dny s prvními záblesky hřejivého slunce. Snad mají jinde v mírném a jižním pásmu větší štěstí. Be Myself je pokračování nejlepších momentů Sheryl Crow jako “If it Makey You Happy” a “All I Want to Do”. Písně jsou někdy smutné, někdy melancholické, nikdy však vyloženě temné, převažuje vždy pozitivní pohled na život a lehký nadhled.

Melodie jsou popové, s country-rockovým nádechem – tak jak by se to u této sešlosti muzikantů dalo čekat. Produkce je vyvážena tak, aby se hodila na tento typ alba. Nejsou zde nějaké široké palety zvuků a překvapivých nástrojů, ale některé písně občas překvapí zvuky skrytými pod povrchem – jako třeba něco, co zní jako taková ta cinkavá hrací krabička s balerínou na “Halfway There”.

Kolik si můžeš udělat selfie, než budeš za blbce?

Be Myself je pro Sheryl Crow takový úprk za starými dobrými časy, je to ale zároveň důkaz toho, že to nemusí být vůbec špatná věc. Je to i tak velmi svěží deska s jedenácti převážně pohodovými písněmi z hudební oblasti, která Sheryl Crow sluší nejvíce. Sheryl nemusí přesvědčit všechny, nedrží se dvou základních proudů dnešní hudby – mainstreamového ani nezávislého – ostatně jak sama velmi příznačně zpívá na titulní “Be Myself” :

“Hanging with the hipsters is a lot of hard work,”

a přináší ve svém albu tak trochu zpět duch bezstarostné druhé poloviny devadesátých let – dobu na kterou mnoho lidí vzpomíná jako na dobu před terorismem i masivním nástupem internetu – na dobu, kdy se více žilo než kecalo okolo. Nejlepší je, že Sheryl Crow do této devadesátkové atmosféry desky zapojuje dnešní věci – v jejich písních se objevují zmínky o Twitteru, selfie nebo o taxi službě Uber. V písni “Grow Up” jde ještě více proti pseudointelektualitě a pozérství, když s úsměvem na tváři pořád dokola zpívá

“I don’t want to ever grow up.”

Motivační jako Rocky

Titulní “Be Myself” je taková klasická americká country-rocková barová odrhovačka, která rozhodně neurazí. “Roller Skate” připomíná drzost jejich starých písní jako “Superstar”, “Hole in my Pocket” a “All I Wanna Do”. Silné momenty alba ale nastávají u chytlavé bluesové nakopávačky “Halfway There” s Gary Clarkem Jr. a ještě více motivační, převážně pop-rockové “Long Way Back”, kde Sheryl Crow zpívá stadiónové refrény pro zástupy jejich příznivců s jasným poselstvím ve stylu Rockyho:

“Sometimes you gotta face that light
Get back in the ring, put on your gloves and fight”

Když se přidá na závěrečné “outro” na kytaru Jeff Trott, srdce nejednoho rockera musí zaplesat, když vyhrává své sólo pomocí skluzů po hmatníku. V “Rest of Me” hrají prim akustické kytary a barové piano, elektrická kytara se k nim ale postupně přidá taky. “Rest of Me” je ale především přehlídkou skvělého hlasu zpěvačky. Smutnou stranu tady zastupuje “Love Will Save the Day”. Deštivá balada s podmanivým refrénem plní důstojně roli vážné, romantické zpovědi. Následující “Strangers Again” v tom pokračuje se ctí a kytara zní, jakoby okolo studia šel Ryan Adams a zapojil do mixu svůj typický “reverb” kytarový efekt.

Sheryl Crow – Be Myself

Vydáno: 21. duben 2017
Délka: 45 min.
Žánr: Adult Pop/Rock, Pop rock, Alternative/Indie Rock, Písničkář
Rozhodně musíte slyšet: 2. Halfway There, 3. Long Way Back, 6. Love Will Save the Day, 7. Strangers Again, 8. Rest of Me