Tove Lo – Sunshine Kitty

Tove Lo – Sunshine Kitty

od Patrik Müller -

Švédská elektropopová zpěvačka Tove Lo vydává čtvrté album Sunhine Kitty, na kterém opět spolupracovala s týmem převážně severských producentů, mezi nimiž nechybí ani hvězdní producenti Max Martin a Shellback. Na albu se objevuje britský DJ Jax Jones, legendární popová zpěvačka Kylie Minogue i talentovaná finka ALMA.

Víte, co je to „pussy“? Rozhodně je to něco, pomocí čeho švédská zpěvačka Tove Lo, vlastním jménem Ebba Nilsson, píše často texty svých písní. Sexualita byla vždy zbraní i slabostí hudby švédské elektropopové zpěvačky Tove Lo. Ze začátku to bylo koření, které hrálo v její prospěch, později jí spíše škodilo. Na rozdíl od její slavnější kolegyně Miley Cyrus ale působila sexualita v jejich písních přirozeně. Nikoliv (jen) jako marketingové lákadlo, které mělo jako jediný úkol šokovat, ale jako nutná a autentická součást jejího projevu.

Na minulém albu Blue Lips (2017) toho už ale občas přeci jen bylo příliš a album místy už i hraničilo s nevkusem, přičemž tenhle nevkus nebyl způsoben ani zdaleka pouze tím, že jedna z písní dostala název “Disko cecky”. Větší problém bylo ale, že snaha šokovat zastiňovala snahu o propracovanější skladatelství a textařství.

Tove Lo (Island Records)
Tove Lo (Island Records)

Písně měly vždycky velice zajímavý náběh a s podmanivým deep housovým podkladem mohly být ozdobami nočních a tanečních klubů. Vždycky jim ale něco scházelo a tak jediné, co si při zmínce o albu vzpomenu je nadějná, ale nakonec do ztracena odeznělá snaha o zajímavý a progresivní taneční pop, provokativní název alba a píseň “disco tits”, která i přes svůj hloupý název byla právě tím, co zbytek písně nebyl – tedy nápaditou elektropopovou písní, která výrazně vyčuhovala z řady mainstreamových písní konkurentek Tove Lo.

Pořád to bylo ale daleko lepší než velice slabé druhé album Lady Wood, které zkazilo dojem z fantastického prvního alba Queen of the Clouds.

Od přehnané demonstrace ženské sexuální síly ke kamarádskému feminismu

Tove Lo musela nedávno podstoupit operaci hlasivek a aniž bychom se museli pouštět do bulváru, také údajně nějaké vztahové eskapády, které asi nebyly vždycky úplně radostné. S novým albem Sunshine Kitty i proto přichází daleko větší pokora. Na albu se sice i nyní vyskytují prvky bezstarostného milostného života, z Tove Lo je ale celkově o dost sympatičtější člověk a její hudbě to pomáhá. Je někdo, kdo vstal ze své postele a začal (alespoň částečně) řešit problémy normálních lidí.

V tomhle duchu se ostatně nese i první píseň alba (resp. druhá po intru, na které píseň navazuje) “Glad He’s Gone”. Je vždycky trochu škoda, když album začíná nejlepší písní, protože po celou dobu alba při druhém poslechu víte, že už nic lepšího nepřijde. “Glad He’s Gone” je ale tak výraznou písní, že by jinam asi ani nezapadala. Song je kamarádským dopisem Tove Lo, která se snaží utěšit svou kamarádku po rozchodu s přítelem.

Ve zdravě feministickém textu nejdříve popisuje, jak je přítel její kamarádky příliš náročný a věčně nespokojený. Poté podobně jako v normálním rozhovoru s kamarádkou, projíždí jakýsi seznam povinností, které měla udělat, aby si udržela s přítelem zdravý vztah. Když Tove Lo odsouhlasí, že její kamarádka vše potřebné udělala, radí jí aby bez slz na svého bývalého kluka zapomněla a raději šla do klubu shánět čísla na kluky jiné.

Asi nic, co by poradil dívce po rozchodu její otec. Navíc, kdoví, jestli v tom klubu nečekají stejní idioti jako ten předchozí, ale tady jde o autentičnost a nejsou absolutně žádné pochyby, že tahle silná píseň vychází z něčeho, co se skutečně stalo.

Refrén:

“Never no tears for that sucker
Only one dick, that’s a bummer
Dancing all night, get guys’ numbers,”

je více než úderný. Na písni je dobře znát rukopis častého spolupracovníka největšího hitmakera současnosti Maxe Martina Shellbacka.

Severskému týmu svědčí daleko více chladnější britský garážový house než pokusy o exotiku

Samotný Max Martin (který je mimochodem také Švéd) pak složil Tove Lo pro tohle album píseň “Mateo”. Na albu však má největší podíl dvojice Jakob Jerlström a Ludvig Söderberg, kdy alespoň jeden z nich stojí za většinou písní na albu (vyjma “Equally Lost”, “Really Don’t Like You”, “Jacques” a “Mistaken”). Hudbu pro poslední jmenovanou píseň složil Joel Little. Častý spolupracovník Lorde, Sama Smithe, Imagine Dragons nebo Ellie Goulding. Posledně jste jeho výrazný podíl mohli zaznamenat třeba na novém albu Taylor Swift Lover.

“Glad He’s Gone” využívá chytře akustickou kytaru tak, že jde perfektně dohromady s elektronickou hudbou. Ještě více akustické kytary slyšíme na druhé písni “Bad as the Boys”, na které Tove Lo představuje finskou zpěvačku ALMA, protože nezapomíná na to, že jí stejně jako mnoha jiným zpěvačkám v počátku kariéry takovéhle možnosti zpívat na písních jiných interpretů velice pomohly k tomu, aby si jí lidé všimli (viz třeba její účinkování na písni švédského DJ Alessa “Heroes”).

“Bad as the Boys” má oproti první písni více letní a plážový zvuk. “Sweettalk My Heart” má hezky znějící hluboké basy, jinak je ale píseň moc generická a člověk má pocit, že něco podobného už z rádia slyšel stokrát.

“Stay Over” je oproti tomu to, o co se “Sweettalk My Heart” snaží, ale není tím. Tedy chytlavou, stoprocentně moderní popovou písní, která ale zní zároveň autenticky. Elektropop nočních klubů, při kterém chcete taky vnímat noční světla, vůni noci a pocit příjemné nejistoty, kdy nevíte, co se následující vteřinu stane.

Na “Are U Gonna Tell Her?” nejspíše všichni zúčastnění začali moc elaborovat podobně jako marketingoví analytici Starbusks nebo podobné velké značky, kteří zrovna přemýšlejí, kam by tak ještě mohli rozšířit svůj dosah. Je jasné, že latinskoamerický trh je pro všechny popové interprety a jejich producenty velice lákavý, protože jsou zde miliony lidí, kteří po hudbě přímo šílí, ale tenhle globalistický přístup týmu z drtivé většiny švédsko-severskému moc nevychází a ten kus latinoameriky na písni prostě nejde udělat jenom tak, že do písně dáte nějakého “no name” brazilského rappera.

Daleko více jde Tove Lo a jejímu týmu, když se soustředí na více evropský taneční zvuk, jako když přivede do alba kus housové a hudby, která má v sobě jednoznačné vlivy ze staré dobré britské garážové taneční hudby. V písni “Jacques”, za kterou stojí britský DJ Jax Jones se mixuje tenhle garážový styl ze staré školy s moderním deep housem a bass housem (také přezdívaným jackin’ housem). Píseň má nejvíce klubový a taky nejvíce nápaditější zvuk z alba. Je to taky jedna z mála písní, která se dokáže vyrovnat odvážně znějícím písním Tove Lo z minulosti jako “disco tits”.

Legendární Kylie Minogue na albu Tove Lo nechtěně odhalila, že už překročila hranici, kdy by si měla přestat hrát na mladou

“Mateo” Maxe Martina oproti tomu dobře kontrastuje s větší melodičností a středoproudovostí. Pomocí zajímavých kliků ve sloce a originálně znějící bicí linky ale nabídne píseň i přesto vcelku originální zážitek a s romantickým textem navíc i rozpráší drby o tom, že by byla Tove Lo jen sexuální mašinou, která nemá srdce. V romantickém duchu pokračuje i “Come Undone”. Podobně jako “Sweetalk My Heart” ale bohužel zní hodně otřele.

Tropický house “Equally Lost” opět úplně nezapadá do alba. Jakoby bylo prostě znát, že většina hlav z alba je severských a tenhle horkokrevný exotický styl do alba prostě nezapadá vůbec dobře.

Na “Really Don’t Like You” se objevila popová legenda Kylie Minogue. Píseň je dobrá, ale angažování Kylie Minogue nevyšlo úplně dobře. Myslím, že před pár lety už překročila tu linii, kdy si ještě mohla dovolit hrát si na sexy matku.

Nejde samozřejmě vůbec o vzhled nebo datum narození na občance, ale problémem je, že Kylie Minogue už nezní mladistvě svým hlasem a ačkoliv se to snaží švédský producentský tým The Struts, ve kterém kromě Jerlströma a Söderberg účinkuje i mnoho dalších švédských talentů zamaskovat seč jim síly stačí, přírodu a stárnoucí hlasivky očůrat nejde. Hvězdný host, byť si ho třeba Tove Lo váží sebevíc, jí spíše uškodil. Kdyby píseň zpívala sama, popřípadě s jinou a mladší kolegyní, dopadlo byla by píseň skvělá.

Obdivuhodné naopak bez pochyb je, jak albu končí. “Mistaken” poslouží jako sice nenápadný, ale pro kontext alba skvěle fungující dojezd velké párty. Takový ten moment, kdy po kraválu a všeobecné euforii všechno utichne a všude zbude jen nepořádek po hostech, kteří se najednou vypařili domů.

Je skvělé, když album končí silnou písní. Tove Lo si schovávala dokonce druhou nejlepší píseň alba “Anywhere u go” až na samotný konec, když už nečekáte, že něco přijde a pak bum! Taková obrovská pecka.

Je to jedna z těch písní, ve které je důležitější předrefrén než refrén. Po poměrně ponuré sloce přijde jakési rozjasňování v podobě předrefrénu “Come whatever, now or never / I follow you anywhere you go,” aby poté přišel zasněný, optimistický refrén:

Will you come with me, dive in deep
Get high by the beach all day?”

Tohle naopak severského narativu zapadá perfektně, protože zatímco máte tmu ve tři a na teploměru mínus deset, určitě sníte o podobných věcech. Pokud tuhle píseň uslyší Taylor Swift, musí blednout závistí, protože taková píseň by se jí do jejího posledního alba dost hodila.

Tove Lo – Sunshine Kitty

Vydáno: 20. 9. 2019
Délka: 40:27
Žánry: Elektropop, Pop, Dance Pop, Synth Pop, House
Rozhodně musíte slyšet: 2. Glad He’s Gone, 3. Bad as the Boys (feat. ALMA), 7. Jacques (with Jax Jones), 8. Mateo, 13. Mistaken, 14. Anywhere You Go

Hodnocení
Celkové hodnocení:

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář