PRŮPLAV #2

Nedostávají miliony, nedostanou se do těch nejlepších studií a k těm nejlepším lidem za oponou. Přesto dokážou díky svému talentu, odhodlání nebo pracovitosti držet krok i s těmi nejznámějšími kolegy z branže. Série Průplav je o nezávislých hudebnících, kteří denně dokazují, že umění není o penězích, ale o naplnění účelu sdělení. Série pro hudební fanoušky i aktivní hudebníky, kteří by rádi od kolegů pochytili pár rad a zkušeností.

Seriál-rozhovorů-Průplav


Filip Černý z Good Times Only o tom, jak může uspět nezávislá kapela, o budoucnosti kapely, a o tom, proč zní dneska hudba retro…

Nemuseli jsme se příliš dlouho rozmýšlet, s jakou kapelou bude druhý díl série rozhovorů Průplav. Je to jedna z nejnadějnějších českých mladých alternativních a nezávislých kapel současnosti. Good Times Only mohou sloužit jako příkladný vzor úspěchu mnoha mladým začínajícím kapelám v tom, jak skvěle nastartovat kariéru i bez podpory velké nahrávací společnosti.

Pražská kapela Good Times Only totiž stihla vzbudit za svou krátkou existenci slušný ohlas. Vydala debutové EP nedělní luka, vyhrála soutěž Rádia Wave Startér, vydala další singly „Někdy jsme to my“ a „Tvůj kluk“ i s videoklipy světové kvality, a stihla odehrát již mnoho koncertů — zdaleka ne jenom pražských. Nyní chystá pod vedením Jakuba Kaifosze (Wild Tides) debutové album.

Good Times Only
Good Times Only

Kapela má navíc právě dnes (21. 9. 2019) před sebou jeden ze zatím jejich největších koncertů. Spolu s dalšími pražskými kapelami Dukla a The Valentines vystoupí v pražské Malostranské besedě. Pokud tedy nemáte dnes co na práci, vřele doporučujeme zajít si na skvělou hudbu. Tady máte odkaz na událost.

Na otázky Music NOW odpovídal frontman (zpěvák a kytarista) Good Times Only Filip Černý.

Sníme rádi a cílů je dost.
— Filip Černý (Good Times Only)

S vaší slušnou fanouškovskou základnou už jste získali status kapely, která je na nezávislé scéně úspěšná. Protože náš web čte hodně aktivních muzikantů, co byste doporučili, aby se i bez nějakých velkých investic dokázali dostat k lidem?

Není to jednoduše měřitelný, ale jsme přesvědčení o tom, že nám obrovsky pomohlo vítězství Startéru Radia Wave. Dostali jsme se k lidem, kteří nám pomohli, a pomáhají dál, posouvat se. Navíc ta krátkodobá setrvačnost pozornosti, kterou jsme získali, se dala buďto promarnit nebo využít. My jsme se rozhodli z toho zkusit vytřískat co nejvíc. Nakoplo nás to a dodalo nám to na sebevědomí.

Naše zkušenost není, že by se vyplácelo někam se vyloženě cpát.

Tím nechci říct, že moje doporučení je vyhledávat soutěže kapel. To asi ne. Měli jsme štěstí. Za nejdůležitější považuju asi dělat v tý kapele věci, kterým věříš. Naše zkušenost není, že by se vyplácelo někam se vyloženě cpát. Ale asi je potřeba tomu jít naproti. Pokud děláš věc, který věříš, je šance, že tomu bude věřit i někdo další.

Je to trochu osobní otázka, ale doufejme, že to není tajné… Jak se takové české, ne příliš dlouho působící, ale přesto již vcelku úspěšné kapele na nezávislé scéně, daří po finanční stránce? Je to, jak se často říká, hodně limitující a nebo by začínající české kapely neměly mít z této části věci příliš vrásek na čele?

Hodně záleží na tom, kterou cestou se kapela vydá. Nemusí mít každej gear za 100 tisíc, aby mu to hrálo a nemusí se jít nahrávat deska za čtvrt milionu. Popravdě, bez pár úspěšných grantových žádostí by se nám to dělalo o dost hůř. Něco vydělá merch, něco digitální platformy, ale hlavní příjem jsou pro nás standardně koncerty. Všechno sypeme zpátky do kapely. Rád bych zmínil Daniela Trávníčka, kterej nás podpořil v cestě za deskou jenom z dobrý vůle. Děkujeme.

Víc synťáků určitě je směr, kterým chceme pokračovat. Uvidíme, kam nás to zavede

Na české poměry máte nezvykle propracovanou vizuální stránku kapely. Krásné fotografie a grafiky. Za to vděčíte nejvíce komu a jak se takoví lidé shánějí?

Zatím pro nás něco v tomhle ohledu nedělal nikdo, koho bychom museli vyloženě “shánět”. Vděčíme šikovným kamarádům a přítelkyním. Něco si děláme sami, ale v poslední době se tomu snažíme vyhnout, protože každej máme jiný oko a je lepší to přenechat někomu povolanějšímu, nebo to aspoň držet mimo kapelu. Hádky kvůli grafice jsou fakt zbytečný.

Máte taky výborně propracovaný marketing. Už před pár týdny jsem si všiml, že na Facebooku a Instagramu máte zajímavou věc, kde jsou screeny z konverzací z Messengeru a upoutáváte tak na svůj nový singl „Tvůj kluk“. S takovými nápady u vás přichází kdo?

Díky, až teď s chystanou deskou se začínáme radit s okolím. Socky spravuju zpravidla já a nápady tohohle typu vznikaj v podobě brainstormingu. O všem se radíme společně. Baví nás to vymýšlet.

Tím se dostáváme k aktuálnímu singlu „Tvůj kluk“. Je to docela změna, protože u vás vždycky měly navrch kytary a nyní dostaly prostor spíše syntezátory. Je tohle směr, kterým chcete pokračovat?

Snažíme se zakomponovat nový zvuky jak do tracků, tak do živýho hraní. Párkrát jsme i přemýšleli o pátým členovi na synth, ale vždycky to skončí u toho, že si nedokážeme představit přijetí někoho novýho. Jsme spokojená rodinka. Víc synťáků určitě je směr, kterým chceme pokračovat. Uvidíme, kam nás to zavede.

Když jsem naposledy komunikoval s kapelou, Zdeněk Prokopec prozradil, že se chystá debutové album plné délky. Původně se prý plánovalo na začátek letních prázdnin. V jaké fázi je nyní? Už se dokončuje? Nahrává album Jakub Kaifosz a nahráváte v libereckém Resound, jak to bylo původně v plánu?

Jasně, Kuba Kaifosz produkuje a zvuk se dělá komplet u Martina Havlena v Resoundu. Původní plán vyšel a jsme za to hrozně rádi. Jsme teď tak v půlce. Do konce roku by se to mělo stihnout nahrát a začátkem 2020 snad i vydat. Uvidíme, nechceme moc slibovat.

Obecně je retro v módě. Možná je to útěk

I když připravujete desku, po celý rok pravidelně koncertujete. Ještě před rokem jste byli skoro výhradně pražská kapela a budovali jste si jméno především v hlavním městě. Nyní jste ale opustili hranice Prahy, kde máte už solidní fanouškovskou základnu a dokonce jste se stihli podívat poprvé třeba do Ostravy nebo i menších měst jako Vimperk. Jak se vám vůbec daří mimo Prahu?

Jo, ve Vimperku volali chlapi po bigbítu, ale ten stejnej den jsme podepisovali čepice.

V tomhle nám hodně pomáhá Adam Heres, náš kamarád a manažer, se kterým mimo jiné řešíme strategii, jak se dostat mimo Prahu. Máme toho hodně před sebou, ale zatím se nám hraje skvěle třeba v Plzni, Olomouci nebo Hradci Králové. Čísla ukazujou, že hned po Praze nás nejvíc poslouchaj v Brně, ale to zůstává našim velkým restem. Furt jsme si tam nezahráli. Jo, ve Vimperku volali chlapi po bigbítu, ale ten stejnej den jsme podepisovali čepice. Reálně jsme ještě neměli špatnou zkušenost. Trochu jsem zredukoval svojí frackovskou pražštinu, někde jsme ale na lidi stále ještě moc sladký.

S tím souvisí také další otázka. Jak se o vás vůbec nejčastěji dozvídají lidé, kteří poprvé vyrazí na váš koncert?

To bychom taky rádi věděli. Můžou to být sociální sítě, může to být šuškanda, taky rádia a hodně asi právě obsah na YouTube a Spotify. Ale spřátelený kapely si často sdílí fanoušky, takže možná tímhle způsobem. Už se nám stalo, že jsme poprvý hráli v nějakým městě a v první řadě byl člověk s trikem Good Times Only a zpíval s náma texty.

Zvuk kapely i vaše videoklipy, propagační visuály, obaly atd… jsou z velké části založeny na nostalgii a retro atmosféře, která připomíná 70. léta. Když si vezmeme nejen alternativní scénu, ale i velké zahraniční kapely jako Arctic Monkeys a jejich poslední album Tranquility Base Hotel & Casino, poslední album Muse Simulation Theory nebo dokonce i některé velké popové hvězdy, slyšíme zde rovněž často jakýsi retro-futurismus s prvky 70. a 80. let. Máte nějaké vysvětlení, proč se tohle děje a proč mladí lidé tíhnou k této nostalgii?

Mám pocit, že lidi přirozeně tíhnou k tomu, co se zdá srozumitelnější, jednodušší k uchopení.

Těžko říct, to ohlížení zpátky je asi pro spoustu lidí atraktivní tím, že se chtěj vzdálit od dnešní doby. Možná je to útěk. Mám pocit, že lidi přirozeně tíhnou k tomu, co se zdá srozumitelnější, jednodušší k uchopení. Obecně je ale retro v módě. Utečeš od toho, kde je všeho přehršle a čerpáš z lehce definovatelných zdrojů. To může přitahovat.

Vaše hudba je taková hodně „snílkovská“. V poslední otázce vám tedy dovolíme se zasnít ohledně budoucnosti vaší kapely. Máte nějaké cíle, které byste si chtěli s kapelou v budoucnu splnit?

Sníme rádi a cílů je dost. Aktuálně je to právě ten debut. Ale nejde jen o jeho vydání. Bylo by hezký, kdyby to neskončilo někde zametený pod kobercem. Chceme taky co nejvíc hrát. Na místech, kde jsme nebyli, pro lidi, co nás uvidí poprvý. Taky textařsky jsem na úplným začátku. Vím o tom kulový. Chceme se zlepšovat, a taky aby nás to co nejdýl bavilo. Když to baví i někoho dalšího, to je taky super.

Autor: Patrik Müller

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentář