Grateful Dead, Weezer, T-Rex nebo Oasis. Tyto různorodé americké a britské kapely spojuje jedna společná věc. Ač dosáhli ve své domovině nebo v okolních státech velké popularity, u nás se staly jen menšinovou záležitostí, zatímco podobné kapely ze stejného období dosahovaly daleko větší oblíbenosti.

Každý máme jiné sociální bubliny, a tak je nutné brát tento seznam s rezervou. V článku se však, pokud to jde, snažím nabídnout i nějaká objektivní měřítka, kterým je hlavně počet koncertů v ČR, popřípadě jejich návštěvnost. Pořadí má pak vyjadřovat nějaký odhadovaný poměr mezi popularitou ve světě a u nás oproti jiným kapelám ze stejné doby. Pokud pamatujete třeba i časy těch nejstarších kapel z tohoto seznamu, do komentářů můžete napsat, jak si na to, jak byly tyto kapely populární, díváte vy.

Grateful Dead

Grateful Dead jsou v USA kultovní kapelou a pokud by se měla vybrat jedna kapela, která je spojená s hnutím Hippie, pak by to měli být Grateful Dead. Nutno říct, že ani v Británii, ani ve zbytku Západní Evropy nebyli Grateful Dead nikdy tak populární jako v USA a to přestože tam neexistovala žádná cenzura. Jako důkaz lze předložit například fórům fanoušků kapely Grateful Dead. Jelikož zde mají diskutující napsáno odkud jsou, lze vysledovat, že je zde minimum členů z ostatních zemí, kde je angličtina také úředním jazykem.

Dave Matthews Band

Popularita Dava Matthewse u nás nakonec není zase na tak špatné úrovni a ukázal to koncert, který se odehrál v pražském Fóru Karlín minulý rok v březnu. V kontrastu s těmi vyprodanými NHL a NBA arénami v USA, které vyprodává Dave Matthews i v menších amerických městech než Praha, je to však přeci jen pořád rozdíl. Podobně jak u Grateful Dead však u Dava Matthewse platí, že ten rovněž nebyl tak populární ani ve zbytku Evropy.

The Stone Roses

Je bez pochyby, že fenomén, který pro Británii znamenali The Stone Roses se nikdy nepřenesl nejenže do USA, ale ani do České republiky. Diskutabilní je zbytek Evropy, avšak The Stone Roses do České republiky nikdy nedorazili a neodehráli tu jediný koncert, což rozhoduje pro umístění v tomto seznam. Znalci britské hudby i znalci alternativního rocku nebo britpopu The Stone Roses samozřejmě poznají a vyjmenují vám hned mnoho písní, v Británii však kapela zůstává dodnes mainstreamem. U nás byl úspěch, když se jejich písnička objevila v nějakém menším rockovém nebo alternativním rádiu.

T-Rex

T-Rex byla zásadní kapela 70. let. Velmi oblíbená nejen v Británii, ale i v USA. Zdá se, že naše země oceňují i vytrvalost kapel a vzhledem k tomu, že T-Rex byli aktivní pouze v letech 1967–1977, dost jsme na ně u nás zapomněli a nebo je skrze železnou oponu ani nestačili objevit.

The Jam

U The Jam bych mohl jen zkopírovat to, co jsem vypsal k předchozím T-Rex. Je to další kapela s krátkodobou působností (1972–1982), která však stihla za svou krátkou působnost udělat díru do světa. Zdá se bohužel, že kromě ČR. Z kapely vzešel především uznávaný zpěvák a kytarista Paul Weller, který v kapele začínal už velmi brzo ve 14 let a ani ten u nás nemá tak velké jméno, jaké by si zasloužil.

The Who

Tady už se blížíme ke kapelám, kde ta sláva v USA a Velké Británi kontrastuje se slávou v České republice výrazně. The Who jsou kapelou, která je aktivní dodnes a na celém světě odjezdila přes 2000 koncertů. Ani jediný však neodehráli v České republice! V sousedním Rakousku byli The Who přitom po roce 1989 hned třikrát. Písně The Who naštěstí v Česku masově zpopularizovala série Kriminálek Las Vegas, New York, Miami (v originále série CSI), kde byly songy The Who využity pro úvodní znělky. Konkrétně to byly písně “Who are You”, “Won’t Get Fooled Again” a “Baba O’Riley”. To tak nějak zabraňuje tomu, aby se umístili The Who ještě výše.

Brand New

Zpočátku jsem si myslel, že Brand New nebyli velkou kapelou nikde jinde než v USA a dokonce, že i v USA se jejich sláva omezovala hlavně na severovýchodní státy Nové Anglie. Jenže pak jsem se dostal do rozhovoru s jednou mladou dívkou z Nového Zélandu a ta při zmínce o Brand New okamžitě vysypala k mému překvapení celou historii kapely a tvrdila, že Brand New znají na Novém Zélandu všichni její kamarádi. Emo k nám bohužel proniklo tak nějak povrchně, a tak k nám proniklo hlavně to špatné (například ta hrůzostrašná německá kapela Tokio Hotel — omlouvám se, že jsem vám oživil noční můry).

Možná i pro to se na emo nahlíželo jako na hudební plebs, kde dobrou hudbu najít nelze. Když tak Brand New začali tvořit skvosty současného kytarového rocku na albech The Devil and God Are Raging Inside Me, Daisy a po pauze pak konečné album Science Fiction, tato alba zde pronikala velmi málo a stala se záležitostí jen pár „flaneláků“, kteří když si chtěli splnit sen a dojet konečně na koncert posledního turné Brand New do Dublinu na podzim 2017, zrušili jim to kvůli nepříjemným provalením na zpěváka Laceyho po rozmachu hnutí #MeToo. Blíž to nikdy nešlo, protože Brand New se přiblížili nejvíce Česku v historii sice už v létě 2017, ale v rámci festivalu Lollapalooza a to přeci jenom se zkráceným setem, bez nových písní a bandou znuděných lidí, co neznají ani „Millstone“, není asi to pravé.

Weezer

Čeští fanoušci kapely Weezer se mohli konečně dočkat a kapela měla přijet společně s Green Day a Fall Out Boy na Rock For People. Jenže přišel COVID-19 a my se tak zatím nedozvíme, jak to s popularitou Weezer u nás vlastně je. Nešlo si však nevšimnout, že zatímco na sociálních sítích lidé jásali z Green Day a z Fall Out Boy, na Weezer si nevzpomněl například v komentáři, který oznamoval koncert těchto velkých kapel v USA, takřka nikdo.

V USA sice co do masové popularity ani Weezer nemohou konkurovat těmto dvěma kapelám, ovšem jejich fanouškovské jádro je tak silné a jednotné, že zaplněnost koncertů těchto kapel nakonec vypadá prakticky stejně. Kapela absolventa Harvardu Cuoma je navíc v poslední době stále masivně populární v americké internetové komunitě. Například na Redditu sledující tématu r/weezer hravě překonávají fanoušky jinak populárnějších a přehrávanějších Fall Out Boy. Je obdivuhodné, jak dokážou oslovovat mladší fanoušky, i když je to kapela 90. let s některými naprosto kultovními hity.

Oasis

Z mého pozorování se zdá, že popularita Oasis u nás paradoxně stoupá v posledních letech. Možná kvůli internetu a kvůli tomu, že si každý může projít třeba bohatými raritními katalogy kapely. Fanoušky kapely jsou tak soudě dle české facebookové skupiny z překvapivě velké části lidé, kteří se označují nejčastěji jako “milleniálové” a “zoomeři”. Není tu tak moc těch, kteří by Oasis objevili už v době, kdy o sobě tvrdili, že jsou největší kapelou na světě a jsou větší jak Ježíš s Beatles dohromady. Vysvětlení se nabízí například v tom, že u nás přišla vlna grunge jako vše v 90. letech a na začátku 20. století, později než v USA. A tak zatímco Oasis vyprodali Knebworth pro 250 000 lidí, u nás jel i po smrti Kurta Cobaina ještě naplno grunge. Britpop jako optimistický, více popový, prakticky protiklad této hudby, se tu skrze husté mlhy seattelských lesů, nedostal.

Možná také jsme sice národ, který má skvělý smysl pro humor, ale nelíbil se nám arogantní humor Oasis. A tak Oasis zůstali vnímání u nás pouze jako takové nové béčko Beatles. Popularitě u nás ani nepřispělo to, že Oasis u nás vystoupili “až” při turné Be Here Now, což už bylo vlastně při rychlém zažehnutí jejich “šampaňské supernovy” za vrcholem tvorby Oasis.

Je sic málo svědectví o tom, jak vlastně probíhal jediný český koncert Oasis v roce 1997. Traduje se však, že hala tehdy byla poloprázdná a atmosféra nebyla alespoň na začátku koncertu nijak zvlášť dobrá a proto tady Oasis už víckrát nevkročili. Až nová generace fandů Oasis spravila naší zemi v očích Noela Gallagher reputaci. V roce 2018 se svým typickým humorem na koncertě v Lucerně při výborné atmosféře prohlásil, že až se bude znovu ženit, chce to udělat právě v pražské Lucerně.

The Smiths

U The Smiths platí rovněž to, co u dalších krátkodobých, ale úspěšných anglických předchůdců T-Rexe a The Jam. Morrissey odehrál v Česku bohužel jen jediný koncert, Johnny Marr žádný. Přitom byli The Smiths zásadní kapelou pro rozvoj další kytarové hudby. Jen na tomhle seznamu jsou dvě kapely, které by bez The Smiths ani nevznikly — Oasis a Brand New. The Smiths mají v sobě každopádně mnoho poetičnosti a pokud o ně někdo nezavadil a nebo je zná spíše jen podle jména, měl by o ně rozhodně zavadit.

Neil Young

Neil Young odehrál v České republice pouze jediný koncert. V roce 1995 zahrál s Pearl Jam ve sportovní hale v Holešovicích. Jak Neil Young vystoupí na pódiu jako hlavní host Colours of Ostrava — stejně jako vystoupil jako hlavní host několikrát na Glastonbury (naposledy v roce 2009) — si tak můžeme představovat jen maximálně tak v našich vlhkých hudebních snech.

Česká republika však hudbě Neila Younga nikdy moc nerozuměla. Možná protože je jeho hudba zkrátka taková „moc americká“. Jeho texty jsou pevně spjaty s Amerikou. Je moc vláčivá, moc dlouhá a taková strohá, sušší, méně populárně založená. Možná si více potrpíme na velkolepém hudební drama než nízko rozpočtové věci. Na druhou stranu…

Bruce Springsteena si oblíbilo mnoho českých tatíků, dnes už vlastně spíše dědečků. Neustále narážím na skoro 60leté, co jim hraje z mobilu vyzváněni “Born in the USA“. Neil Young navíc vždycky stál mezi. Nemuselo být jasné, jestli je to vlastně rocker nebo country zpěvák. Nemohla si jej tak ani podrobit česká country scéna. Johnnyho Cashe se jim přivést v české podobě povedlo, Neila Younga již nikoliv.

Autor: Patrik Müller