Recenze | Novinky: Cradle of Filth na Cryptoriana – The Seductiveness of Decay nabízí rozumný kompromis mezi metalovou brutalitou a melodičností

Anglická kapela s dvěma českými členy Cradle of Filth vydává gotického následovníka alba Hammer Of The Witches z roku 2015. Letošní album Cryptoriana můžeme označit jako nejvíce extrémní počin Cradle of Filth od alba Damnation and a Day z roku 2003.

Trochu zvláštní název Cryptoriana vznikl složením slov “crypt”, tedy krypta, a “victoriana”, tedy slovo odkazující na Viktoriánské období Anglie v době vlády královny Viktorie, které se historicky datuje od června 1837 do ledna 1901. Kapela si vybrala toto období celkem z pochopitelného důvodu. Bylo to totiž období velkého rozmachu horroru v literatuře. V tomto období vznikla třeba legendární kniha Drákula od Brama Stokera, Robert Louis Stevenson vytvořil legendárního Jekylla a Hyda, své knihy s horrorovou tématikou vydal také Edgar Allan Poe a Oscar Wilde. Cryptoriana je sice koncepční album, avšak oproti čtyřem jiným albům Cradle of Filth, není Cryptoriana chronologický příběh, koncept je tvořen pouze tématy.

Horrorové puzzle nápadů

Při prvním poslechu můžeme zpozorovat některé změny oproti minulému albu. Písně jsou delší, kytarová sóla lépe zabudovaná tak, aby nebyly jen výplní mezi částmi písní, ale samy o sobě něco sdělily a píseň dirigovaly nějakým určitým směrem. Zvláště třeba sólo na albu “Wester Vespertine” je vysokou metalovou školou nejlepší pověsti. Sopránové chorály nejsou nějak obrovské, ale spíše se ozývají z pozadí, mají navodit pocit nadpřirozena a znít, jakoby je zpívali duchové.

Písně jsou progresivní, s mnoha nečekanými zvraty, ale zároveň jim zůstavá spousta melodičnosti.

V Cradle of Filth slyšíme o něco více vlivů trash metalu, avšak celý koncept, včetně názvu je postaven na jakémsi gotickém horroru a album má tak ještě temnější tón než minulé Hammer Of The Witches. V písních je slyšet hodně dvojitých kytar. Písně jsou progresivní, s mnoha nečekanými zvraty, ale zároveň jim zůstavá spousta melodičnosti. Cradle of Filth si s albem pohráli a je jako obrovská kopa různorodých nápadů, která kupodivu nepadá dolů, ale drží pohromadě. Je dokonce těžké říct, zda je každá píseň něčím charakteristická, protože i jednotlivé písně jsou jako horrorové puzzle nápadů.

Liv Kristine a cover Annihilator

Mezi hosty se objevila třeba norská zpěvačka Liv Kristine z kapely Leaves Eyes a Theater Of Tregedy, která již zpívala na písní “Nymphetamine Fix” z alba Nymphetamine (2004). Na Cryptoriana účinkuje v písni “Vengeful Spirit”. V duetu s Danim Filthem hraje ženu, která je zrazena a spáchá sebevraždu, ale vrátí se k očistci jako pomstychtivý duch, který začne trýznit postavu muže, kterou představuje Dani Filth, jenž ženě ubližovala v době života.

“Death And The Maiden” je možná vůbec nejtvrdší písní, jakou kdy Cradle of Filth nahráli. Poslední píseň je cover “Alison Hell” kanadské thrash metalové kapely Annihilator, o které frontman Annihilator Jeff Waters prohlásil, že se jedná o nejlepší cover verzi jejich písně, jaká kdy byla nahraná. Cradle of Filth zahráli píseň velice blízko k originálu, protože píseň už tak sama o sobě odpovídala tématu alba a do alba perfektně zapadala.

Na albu možná svou roli hrálo i to, že je to druhé album pro dva nové členy Richarda Shawa a Marka Šmerdu a chemie kapely začala více fungovat. Písně na Cryptoriana jsou poměrně dlouhé, svými nečekanými změnami hodně vynalézavé, svými chorály, symfonií a samozřejmě kytarovými sóly, grandiózní. Koncept alba zasazený do viktoriánského období se také jeví, jako velice povedená volba.

Cradle of Filth – Cryptoriana – The Seductiveness of Decay

Vydáno: 22.9. 2017
Délka: 1 hodina 5 minut
Žánr: Extrémní metal, Gotický metal, Speed Metal, Thrash Metal, Heavy Metal, Symfonický metal, Black Metal, Symfonický Black Metal
Rozhodně musíte slyšet: 2. Heartbreak and Seance, 4. Wester Vespertine, 5. Seductiveness of Decay