Denní archiv:22.12.2019

od Patrik Müller -

Minulou neděli proletěla hudebním světem významná zpráva. Do legendární losangeleské kapely Red Hot Chili Peppers se vrací nejdůležitější kytarista historie kapely John Frusciante, který byl s kapelou u nejpovedenějších alb a měl zásadní podíl na vzniku těch nejslavnějších písní kapely. Připomeňte si 10 nejlepších momentů Johna Fruscianta v Red Hot Chili Peppers. Dočkáme se znovu něčeho takto povedeného?

Jammování ze Stadium Arcadium Tour, Polsko 2007

Nejlepší okamžiky z Stadium Arcadium tour nebyly pouze odehrané písně. Perfektním příkladem je zakončení vystoupení v Polsku roku 2007, kde byl John Frusciante opravdovou hvězdou. Po přídavcích “Soul to Squeeze” a “The Power of Equality”, začala kapela na bezmála 12 minut jammovat. Téměř osmi minutovou show započal Frusciante meditativně. Frusciante během celého jeho jammování pečlivě pracuje s efektem wah-wahem, vesmírnou kytarou a jazzem. Celý freestyle vrcholí jeho posouváním se na hmatníku se zavřenýma očima.

Scar Tissue

Díky jednoduchému, ale rozeznatelnému zvuku Frusciantové kytary značky Fender se jedná o jeden z největších hitů kalifornské kapely. V písní se také ukazuje Frusciantovou schopnost přenést melodií do instrumentální přestávky a to bez ztráty šmrncu. Jako v mnoha písních působí jeho kytara vedle dalších kytaristů, kteří se vyžívají v mnoha kytarových efektech, jednoduše, ale to je přesně to kouzlo Johna Fruscianta.

The Zephyr Song

Po Californication, vzal Frusciante otěže do svých rukou a vytvořil jednu z nejpodceňovanějších písní Red Hot Chili Peppers. Stál v čele bezstarostní melodie s doprovodem temných vokálů. „Psaní mimochodem bylo jedním z nejšťastnějších časů v mém životě,“ řekl tenkrát John. „Byla to šance dál psát lepší písničky a vylepšovat mé hraní na kytaru.“

Album Stadium Arcadium

V době vydání tohoto alba kapela působila velice soudružným a vyrovnaným dojmem. Stadium Arcadium bylo jako dvojité album riskem, ale risk se vyplatil, zejména díky kreativního přístupu Fruscinanteho kytary. Pro toto album se inspiroval svými kamarády z kapely The Mars Volta a překvapivě i R&B zpěvačkou Brandy. “Jsem blázen do alba Afrodisiac,” řekl v rozhovoru pro rádio SPIN v roce 2006. “Mnoho bluesových věcí při mém hraní přicházelo více od zpěváků jako ona a Beyoncé než od kytaristů.”

Cover How Deep Is Your Love

Mezi nejlepšími písněmi na Stadium Arcadium turné, ve kterém na sebe dokázal Frusciante upoutat pozornost, byl cover písně How Deep Is Your Love od Bee Gees. Jeho kytarová verze této písně působí jemně a procítěně. Frusciante se u této písně ujal i zpěvu.

Wet Sand

Ačkoli to nebyl singl, existuje důvod proč se tato píseň stala mezi fanoušky oblíbená. Emotivní píseň se vznešeným kytarovým závěrem je jeden z nejlepších kytarových počinů Red Hot Chili Peppers vůbec. Závěrečné sólo Johna Fruscianta povýší píseň úplně do jiné hudební dimenze.

I Could Have Lied

Mezi funky a pozitivně znějícími písněmi jakými jsou” Suck My Kiss” nebo “Mellowship Slinky in B Major” leží skutečný vrchol alba Blood Sugar Sex Magik — ohromující píseň “I Could Have Lied”. Red Hot Chili Peppers vyzkoušeli u této písně něco nikdy jindy nezkoušeli. Píseň by mohla být zakončena jako každá jiná pomalá píseň. Ale na řadu přichází Frusciante a píseň je zakončena ve stylu, který je pro tuto Kalifornskou kapelu typický.

Californication

Jedna z nejikoničtějších písní vůbec s ještě ikoničtějším kytarovým riffem. Tak by se dala popsat píseň ze stejnojmenného alba o temné stránce Hollywoodu, života Los Angeles a také amerického snu. Pochmurné sólo Johna Fruscianta zachycuje skvěle podstatu písně. V živých verzích ho obvykle, stejně jako jeho náhradník Josh Klinghoffer, hraje obvykle v jiné, více freestylové verzi a často pokaždé trochu jinak.

Dani California

Hlavní singl alba Stadium Arcadium ukázal fanouškům směr, kterým se album bude dále odvíjet. V písní slyšíme sólo spojené s chytlavou melodií. Snad i ti, kteří nikdy nedrželi kytaru v ruce, musí díky tomuhle kytarovému sólo chtít na kytaru hrát.

Snow (Hey Oh)

Neuvěřitelně chytlavá kytarová melodie, která možná pro ty, co nehrají na kytaru, působí jednoduše, ale opak je pravdou. S rychlostí, v jaké se hraje se jedná možná o technicky nejtěžší kytarovou část Red Hot Chili Peppers. Fruscianteho kytara je na písní skvěle podporována basákem Fleou a procítěným zpěvem.

Autor: Dominik Müller

od Patrik Müller -

Recenze | Novinky: Foals jsou na druhé části Everything Not Saved Will Be Lost syrovější a méně kreativnější

Foals se po povedené první části vrací s druhou polovinou alba Everything Not Saved Will Be Lost. Jako první vypustili singl “Black Bull” s pořádně nabroušenými kytarami do takové míry, v jaké jsme je nebyli od Foals zvyklí slyšet z prvního alba. Tento singl tak dával napovědět, že druhá část Everything Not Saved Will Be Lost bude jiná než ta první.

Zatímco první album bylo se skvělými písněmi jako “White Onions”, “Exits”, “On the Luna”, “In Degrees” nebo “Sunday” velice kreativním albem s vynalézavým použitím zvuků syntezátoru a kytar, Everything Not Saved Will Be Lost Part 2 působí v tomto ohledu jako více strohé.

Foals (Foto: Q PRIME)
Foals (Foto: Q PRIME)

Tento fakt se může přeložit i tak, že kapela prostě neměla s druhou částí už tolik péče jako s tou první. Neznamená to v žádném případě, že by bylo album špatné, ale písně nezní tak kreativně, ani nedosahují tak ohromné atmosféry jako na první části. Z toho poté vyplývá, že při poslechu nevnímáte tu hudební barevnost a hudba nepodněcuje vaší představivost tolik, jak byste si, namlsaní po první části, asi přáli.

Foals zkopírovali Black Keys tak dobře, že se jim podařilo znít lépe než současní Black Keys

Pokud příliš nerozumíte tomu, co se vám snažíme říct, dejme tomu, že Everything Not Saved Will Be Lost – Part 2 je jako Everything Not Saved Will Be Lost – Part 1 na příliš velkém množství steroidů. Stejně jako se lidské tělo mění na steroidech v něco, co nevypadá, když se to už přežene příliš, esteticky dobře, ale nelze tomu upřít dojem obrovské síly. Stejné je to i s tím, co se stane albu Foals, pokud se jej Foals rozhodnou nahrát přímějším způsobem.

Úvodní písně “The Runner” a “Black Bull” jsou ale velmi dobré a není špatné vidět, jak se v první části alba projevila spíše tak anglická část Yiannise Philippakise a jeho léta strávena v Oxfordu a v té druhé spíše ta horkokrevná část, kterou zdědil po řeckém otci, za kterým dříve jezdil každé léto na ostrov Karpatos. Z písní kape pot a slyšíte z nich maskulinitu a testosteron.

Na písních “Like Lighting” a “10,000 Feet” zní Foals blues rockově a je to jako nějaká směs Royal Blood, Black Rebel Motorcycle Clubs a hlavně Black Keys. Obě písně, zvláště tu první jistě uslyšíme v mnoha reklamách, trailerech na sportovní videohry a pořadech. Přímo vidím a slyším před sebou tu reklamu na play-off NHL na Nova Sport.

Zatímco “10,000 Feet” spíše vyzní do prázdna, “Like Lighting” má tah na bránu. Otázkou ale je, jestli nemají Foals na daleko více než, aby sloužili jen jako alternativa pro lidi, co vybírají do reklamy pro hokej a nechce se jim platit poplatky za práva dražším Black Keys. Štěstí pro Foals však je, že i když zní hodně jako Black Keys, píseň má energii a když už jsme u toho hokeje, i tah na bránu, který předčí většinu písní z nového alba nejen Foals, ale vlastně i Black Keys.

Zasněnost a syrovost Foals

“Dreaming Of” je pak takovou střední cestou Foals. Hodně typická píseň, která definuje snad vše, co Foals mají. Zajímavý zvuk, zamyšlený přístup, ale i refrény, které se přímo vyjímají na velkých festivalech. Jestliže hodně písní zní, jakoby s první části neměly vlastně nic společného, “Dreaming Of” rozhodně zní jako to pravé pokračování toho, co jsme slyšeli dříve.

Píseň “10,000 Feet” spolu s krátkým předělem “Ikaria” bohužel naplno ukazuje, že zatímco minulé album posouvalo hranice kapely, na Everything Not Saved Will Be Lost – Part 2 občas zůstali Foals stát na místě, nebo možná dokonce šli zpět. S ohledem na průměr toho, co obyčejně každý týden vychází, je Everything Not Saved Will Be Lost – Part 2 pořád nadprůměrné album.

V “Into the Surf” lze slyšet ozvěny skvělé písně “Sunday” z minulého alba. Pořádně atmosférický zážitek s jedinečnými zasněnými syntezátory a s únikovou náladou. Foals si svůj zvuk vždy pečlivě pěstovali z alba na album jako vzácnou rostlinu a ačkoliv přijdou doby, kdy na ni na tomto albu zanevřou a raději se poohlížejí po rostlinách jiných, tohle je moment, kdy se k ní zase hrdě hlásí

Taky v poslední písni se Foals trochu poohlížejí po americké hudbě a ze songu “Neptune” lze slyšet melodie inspirované blues rockem a jižanským rockem. Když se skloubí moderní alternativní rock a tohle, je to překvapivě dobré a zajímavé. “Neptune” instrumentálně připomíná hodně některé písně z posledního alba Brand New Science Fiction a je to pro Foals rozhodně dobrý způsob, jak uzavřít celé dvojalbum. Možná trochu zbytečně moc dlouhý (přes 10 minut), ale jinak rozhodně důstojný, který navíc tak nějak kombinuje onu zasněnost prvního alba i kus syrovosti, který v sobě má druhé album.

Syrovější album z dvojice nemá takovou instrumentální prozíravost a kreativitu. Nepřináší příliš nového do hudby. V rámci diskografie Foals jsou ale některé postupy kapely Yiannise Philippakise vlastně nové a fakt, že kapela sice třeba tentokrát zní hodně jako jiné kapely, ale dokáže znít stejně dobře, ne-li lépe než dané kapely v současné formě, je známkou toho, že jsou Foals ve velkém kreativním rozletu a jejich nejlepší chvíle ještě mohou přijít.

A teď si ještě vezměte, že tohle bylo dvojalbum!

Foals – Everything Not Saved Will Be Lost Part 2

Vydáno: 18. 10. 2019
Délka: 40:24
Žánry: Alternative/Indie Rock, Blues Rock
Rozhodně musíte slyšet: 2. The Runner, 4. Black Bull, 5. Like Lighting, 6. Dreaming Of, 9. Into the Surf

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: St. Vincent se z křiklavého Masseduction pustila do retro béžového Daddy's Home. Album jí dodává uměleckou i osobní sebejistotu Annie Clarke, resp....

SÍŇ SLÁVY

Nietzsche by měl z Davida Bowieho radost. Jeho život přetvořil v umění a stejně ho zakončil V předchozím albu The Next Day to vypadalo, že...

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: Niall Horan na druhém albu Heartbreak Weather naznačuje, že má v sobě trochu horké krve. Album je o něco lepší než...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com