6. července 2020 zasáhla svět smutná zpráva o úmrtí skladatelského velikána Ennia Morriconeho. Z Říma pocházející skladatel filmové a klasické hudby, ale příležitostně i jazzu, popu a rocku výrazně ovlivnil nadcházející generaci hollywoodských skladatelů v čele s Hansem Zimmerem. Ennio Morricone ale inspiroval i mnoho rockových kapel jako Metallica, Dire Straits, Muse, Radiohead nebo producenta Danger Mouse. Připomeňte si jej výběrem 10 nejlepších písní podle redakce Music NOW.
10. Gabriel’s Oboe
Hlavní píseň soundtracku k filmu z roku 1986 The Mission (Mise) s Robertem De Nirem a Jeremym Ironsem. Poklidná a smířlivá píseň reprezentuje humanitu příběhu. Říká se, že Morricone téma vytvořil v synchronizací s tím, jak Jeremy Irons předstíral pohyby prstů před kamerou, jak hraje na hoboj domorodcům. Strhující film Mise je o kolonizování Jižní Ameriky v 50. letech 18. století.
9. II triello (The Trio)
Je to zvláštní, jak se hudba vycházející jednoznačně ze středomořských kořenů stala asociací pro divoký západ v USA. Ve skladbě “Trio” můžeme slyšet vlivy italské i španělské tradiční hudby. A skladba reprezentuje tento hudební most přes oceán, jenž spojil Evropu s USA.
8. Per un pugno di dollari
Jeden z vrcholných špagetových westernů Pro hrst dolarů (Per un pugno di dollari) obsahoval známou kompozici obsahující pestrou nástrojovou paletu od zvonů přes akustické kytary až po smyčce a dechové nástroje. Hlavním nástrojem je však charakteristické pískání. Režisér snímku Sergio Leone požádal Morriconeho, aby napsal soundtrack, který by byl podobný Dimitriiho Tiomkinovu El Degüello (použité například ve filmu Rio Bravo z roku 1959). Ačkoli jsou tyto dvě melodie podobné, Morricone uvádí, že použil ukolébavku, kterou složil už před tím (před žádostí Leoneho), a celou píseň postavil na její následné úpravě. To, co dělá tyto dvě skladby podobné, je provedení, nikoli kompozice.
7. Here’s to You (feat. Joan Baez)
Neinstrumentální písně tady reprezentuje píseň “Here’s to You” zpívaná zpěvačkou Joan Baez z italsko-francouzského filmu Sacco & Vanzetti.
6. Chi Mai (Maddalena)
Píseň Chi Mai byla použita nejdříve v méně známém italsko-jugoslávského snímku Maddalena z roku 1971. Bez přehánění by se dalo říct, že je to jeden z mála případů, kdy filmová hudba překonala popularitu samotného filmu. Pak ale byla píseň použita ještě o 10 let později ve francouzském filmu Profesionál (Le Professionnel), který je zvláštní tím, jak staví legendárního Jeana-Paula Belmonda, jinak známého především jako komediálního herce, do vážné role dramatického krimi filmu.
5. Tema d’amore (Love Theme)
Neobyčejná jemnost a něha, která čiší z této písně, je nezapomenutelná. Člověk má při poslechu doslova pocit, jak se mu podlamují kolena a píseň postupně přechází v intenzivnější milostné splanutí. Málokterá hudba dokázala pocit lásky vyjádřit tak přesně.
4. C’era una volta il west (Once Upon a Time in the West)
Zde asi není potřeba moc co dodávat. Všichni tuhle nádhernou melodii známe ať už díky filmu a nebo díky otextované verzi Věry Špinarové.
3. Il grande massacro (The Grand Massacre)
Morricone byl sice mistrem dojímavých a jemných melodií, ale “The Grand Massacre” je jeho velkolepým triumfem v oblasti drsné, nekompromisní a ostré hudby. Jen minutu dvě minuty dlouhá, ale velkolepá píseň začíná elektrickou kytarou, kterou pak následují děsivě znějící smyčcové nástroje.
2. The Good, The Bad and the Ugly
Tohle je asi vůbec nejznámější kousek Morriconeho. Jeho genialita spočívala v tom, jak do sebe dokázal skládat zvuky, které tvořilo na počátku více nenástrojů než nástrojů. Zobcovou flétnu dokreslovaly tlumené, jakoby z dálky linoucí se válečné údery bubnů, lidský hlas v ozvěně, pískání si a poté přijde památné vytí kojota. S použitím indiánských nástrojů a přírozených zvuků píseň samotná dokonale vytváří atmosféru divokého západu.
1. The Ecstacy of Gold
Další skladba z legendárního filmu Sergia Leoneho Hodný, zlý a ošklivý z roku 1966. Skladba ve filmu začne hrát, zatímco Tuco (Eli Wallach) zoufale hledá hřbitov pro hrob, který má v sobě mít 200 000 dolarů ve zlatých mincích. O vokály v písni se postarala italská zpěvačka Edda Dell’Orso. Píseň používá Metallica pravidelně už od roku 1984 jako úvodní píseň před koncertem, punkeři Ramones používali píseň naopak jako závěrečnou skladbu po koncertě. Píseň také samploval na albu The Blueprint 2: The Gift and the Curse raper Jay-Z.
Autor: Patrik Müller
Foto: Gonzalo Tello
