Z Havířova pocházející Marek Pytlik, kterému se často říká přezdívkou „Frodys“ je člověk, který bere metal nejen jako hudbu, ale vlastně jako svůj filozofický směr a způsob života. Hlavně díky oddanosti hudbě a samozřejmě díky velké pracovitosti, která s tím je spojená, se mu podařilo založit hned dvě kapely Awrizis a Postcards From Arkham vydávající propracovaná alba, hrající energií nabité koncerty i mající profesionálně vypadající vizuální stránku. Obě tyto kapely mají fanoušky také v zahraničí, což nemůže říci na naši hudební scéně jen tak někdo.
S Markem Pytlikem, který tvoří pro tyto kapely hudbu i texty, jsme se bavili o popularitě extrémních metalových žánrů v České republice, o tom jak spolupracovali se zvukovým inženýrem, který pracoval pro tak ikonické kapely jako Opeth nebo Sepulturu, o budoucnosti metalu a o tom, jak se jeho kapel i jeho samotného dotkla „covidová“ situace.
PRŮPLAV #4
Nedostávají miliony, nedostanou se do těch nejlepších studií a k těm nejlepším lidem za oponou. Přesto dokážou díky svému talentu, odhodlání nebo pracovitosti držet krok i s těmi nejznámějšími kolegy z branže. Série Průplav je o nezávislých hudebnících, kteří denně dokazují, že umění není o penězích, ale o naplnění účelu sdělení. Série pro hudební fanoušky i aktivní hudebníky, kteří by rádi od kolegů pochytili pár rad a zkušeností.
Jak je na tom vůbec death metal, black metal a tyto více extrémní metalové žánry u nás obecně s popularitou? Sami jste fanoušky těchto žánrů dlouho dobu a určitě jste jimi byli ještě před dobou, kdy jste založili kapelu. Myslíte, že ho tady poslouchá víc lidí než dříve nebo je ten trend spíše negativní?
Kdyby v Dobrém ránu zahrála nějaká česká black metalová kapela, tak „normální“ lidé budou pohoršení a zbytek českých metalových kapel se jim bude posmívat.
Myslím, že si nemáme na co stěžovat. Samozřejmě, situace tady je jiná než třeba v Norsku nebo Polsku, kde tyto žánry nejsou na okraji kultury, ale berou se jako plnohodnotné umění, které reprezentuje daný stát. Můžeme polemizovat proč tomu tak je a proč jsou to tak velké rozdíly.
Kdyby v Dobrém ránu zahrála nějaká česká black metalová kapela, tak „normální“ lidé budou pohoršení a zbytek českých metalových kapel se jim bude posmívat, že nejsou „true underground“ a lezou do TV.
Na koncertech pozoruji i mladou generaci společně s těmi staršími. Takže věci jsou tak, jak mají být, ale prostor pro zlepší stále je.
Formoval vás Havířov hodně po tvůrčí stránce? Myslíte, že kdybyste pocházeli z města nebo kraje jiné nátury, dejme tomu třeba Českého Krumlova nebo Jižní Moravy, pořád byste tíhli k tomuto žánru?
Severní Morava byla v minulosti líhní atmosférické a umělecké tváře tvrdé hudby. Kapely jako například Dissolving of Prodigy důstojně reprezentovaly tento kraj a byly oceňovány i v zahraničí. Na mně tedy kapely z tohoto kraje měly velký vliv. Ale ty doby jsou už dávno pryč. Aktivních skupin tady ubylo a ty co hrají, už jdou úplně jiným směrem. Možná proto POSTCARDS FROM ARKHAM i AWRIZIS v tomto kraji živě hrají jen sporadicky.
Živá vysotupení jsou pro Awrizis a Postcards from Arkham na prvním místě, protože se tam nejlépe pozná kvalita
Pochází většina vašich fanoušků z internetu? A nebo existují ještě i dneska lidi, co chodí na kapely, které neznají a objevují je až na koncertech?
Pořád se najdou lidé, kteří chodí na koncerty objevovat nové kapely. Pro nás jsou proto živá vystoupení na prvním místě, tam fanoušek skutečně pozná kvalitu, ale internet nepodceňujeme. Je to důležitá platforma, ale troufám si říct, že ty nejoddanější fanoušky máme na základě koncertů.
Jak je to s vaším dosahem do zahraničí? Z vaší komunikace se světem, kdy často píšete informace v angličtině jde vidět, že byste uspěli rádi i v zahraničí.
Máme dobré vazby se zahraniční scénou a jsme za to vděčni. PFA (Postcards From Arkham, pozn. red.) byli několikrát na evropském tour a AWRIZIS k tomu měli několikrát blízko nebýt události, které to oddálily. Ale pořád se něco chystá. Hudbu děláme proto, abychom jí mohli hrát živě pro lidi bez rozdílu a co nejčastěji.
Jak byste popsali někomu, kdo o těchto kapelách nic neví, rozdíl mezi
Awrizis a Postcards From Arkham? Kde je podle vás ten největší rozdíl?
Obě kapely vznikly a stojí na úplně jiných základech nebo principech i když je vlastně řídí jeden člověk.
PFA je audiovizuální projekt, jež si zakládá na umělecké svobodě. Propojuje hudbu mnoha žánrů (post rock, folk, black metal, pop, filmová hudba) s vizuálním uměním, filmem, grafikou, ilustracemi atd. a má určitý příběh a myšlenku.
AWRIZIS využívá zběsilost čistě metalových žánrů a snaží se být více jako kapela, protože tak byla od začátku pojatá i když se sestava několikrát změnila. Je to více o energii a terapii dostat ze sebe negativit.
„Dokonce i v tak malém žánrovém rybníčku jako metal panuje mezižánrová rivalita,” tvrdí Frodys
Minulé album Postcard from Arkham Øakvyl vám masteroval Švéd Jens Bogren. Tenhle týpek dělal na albech tak velkých kapel jako Opeth, Sepultura, Amon Amarth. Jak se vám podařilo k němu dostat? Museli jste, jak se říká „rozbít prasátko”?
Ano, Jens je jeden z nejlepší producentů v daném žánru a mou velkou inspirací. Spolupracovat s ním byl můj splněný sen.
Myslím, že kontaktovat jej ani není takový problém. Spíš si člověk musí být jistý svým materiálem, protože člověk, který pracuje například s Devinem Townsendem asi nemá za potřebí ztrácet čas s jakoukoli kapelou.
Finanční stránka je další věc. S tím nám pomohl vydavatel, jelikož my jsme hradili veškeré náklady na nahrávaní, grafiku a natáčení klipu. Za což jsme vděčni.
Když už jsme u toho masteringu, pojďme trochu k technické stránce věci. Využíváte ještě před tím v produkci a při mixování spíše digitální nástroje a softwarové emulace nebo jste fanoušci spíše analogu a nějaké ty softwarové věci berete spíše jako praktičtější, i když ne vyloženě lepší?
Každý by si měl najít svůj způsob, který vyhovuje jeho umění bez ohledu na okolí.
To je velice komplexní otázka. Trochu bych to přirovnal k tomu, když se kytaristi dohadují, jestli je lepší lampový nebo tranzistorový aparát, jestli analog nebo digitál, jestli Marshall nebo Mesa Boogie. Podle mě je to stejné jako se dohadovat, jestli je modrá barva lepší, než červená.
Asi se shodneme že v první řadě záleží na rukou, mozku a srdci, které to všechno obsluhují a až potom záleží na technologii.
Já se snažím využívat výhod všeho co je dnes dostupné. Například každá moje deska je nahrána dvakrát. Jednou kompletně doma (digitálně) v preprodukci všech nástrojů a teprve potom finálně ve studiu, popřípadě ve spolupráci s dalšími lidmi.
Neříkám, že je to nejlepší způsob, ale pro mou hudbu mi vyhovuje nejvíce a jsou za tuto technologickou možnost rád. Mám jak klasické vybavení: lampový zesilovač ENGL, akustické kytary a mikrofony a analogové vybavení, tak digitální modelingové efekty Digitech popřípadě KEMPER nebo iRig. Každý nástroj se hodí v jiné situaci a v době, kdy si můžete zdarma nainstalovat do PC téměř jakýkoliv DAW software už umělec nemá téměř žádné překážky, jak tomu bylo před dvaceti lety.
Každý by si měl najít svůj způsob, který vyhovuje jeho umění bez ohledu na okolí.
V čem je podle vás budoucnost heavy metalu se všemi jejich různorodými podžánry? Slyšeli jste v poslední době nějakou kapelu, u které jste si říkali: „Páni, to je něco úplně nového, co jsme ještě nikdy neslyšeli“ nebo „Tohle zní jako z budoucnosti?“
Metal a potažmo každé umění by mělo být v první řadě upřímné a svobodné.
Metal a potažmo každé umění by mělo být v první řadě upřímné a svobodné. Dokud se v metalu budou tímto kapely řídit – bude to mít budoucnost. Z tohoto principu vždy vznikne ta nejlepší hudba.
Co mě opravdu zaujalo byli před několika lety Animals as Leaders ještě před vydáním jejich první desky. To jsem si skutečně řekl: tohle je něco originálního, a i instrumentální hudba muže být zábavná.
V poslední době třeba Zeal and Ardor, ti mě skutečně zaujali přístupem i atmosférou.
Abych se přiznal, tak metal neposlouchám tak často, raději si odpočinu a nasbírám inspiraci v dalších žánrech jako je folk, elektro nebo pop.
AWRIZS označujete jako “hybrid metal” díky tomu, jak kombinujete různorodé podžánry heavy metalu. Není třeba právě tohle budoucnost tohohle žánru? Hodně se mluví o tom, že s dnešními možnostmi nahrávání hudby, žánry vlastně přestávají existovat.
To by bylo skvěle, ale z mých zkušeností tomu tak zatím moc není, protože dokonce i v tak malém žánrovém rybníčku jako metal panuje mezižánrová rivalita. Fanoušci se často na základě žánrů orientují, protože ví, co očekávat pod označením death metal, doom metal, rock atd.
AWRIZIS mají od začátku problém s tím, že se nelíbí ortodoxním death metalistům, protože máme moc melodií a jsme pro ně vyměklí nebo komerční. Zase pro heavy metalové koncerty jsme moc uřvaní. Z tohohle hlediska se vyplatí být prostě víc ortodoxní a zaměřit se na jedno publikum a jeden žánr, drhnout osvědčené postupy a nesnažit se být moc originální – to ale my neumíme.
Současná situace? Frodys si zakládá na tom, aby jeho osobnost i hudba byly apolitické
Ještě zpátky odbočka k pojmům popularita a extrémnější metalové žánry. Před pár lety mělo jedno nejmenované české rádio, které se v té době zaměřovalo na moderní mainstreamovou hudbu takovou speciální akci, kdy celý jeden den nechali výběr písní jen na posluchačích a ti si doopravdy mohli vybrat úplně cokoliv. Moderátor pořád opakoval, že můžou vybrat skutečně cokoliv ale jen s jednou podmínkou: Žánr nesmí být dechovka nebo death metal. Slyšet bylo tak třeba i nějaké docela dost ostré techno a různé jiné extrémní elektronické žánry, které by se jinak do toho rádia určitě nedostaly, death metal měl ale prostě z nějakého důvodu utrum. Nemrzí vás, že se někteří lidé dívají na tento žánr takto skrze prsty a nebo je to vlastně dobře, že si fanoušci a kapely žijí v takovým svém, možná trochu odděleném světě?
Tahle subkultura vždy byla na okraji a trochu schovaná před „normálními lidmi” – v tom je to kouzlo.
To je každého věc. Z toho bych si nic nedělal. Tahle subkultura vždy byla na okraji a trochu schovaná před “normálními lidmi” – v tom je to kouzlo.
Pokud si chce někdo poslechnout death metal existuje dnes spousta dalších zdrojů. Je to stejně jako s tím analogem vs. digitál. Prostě každý preferuje něco jiného. Omezování na určité spektrum žánrů nebo informací obvykle svědčí o malém rozhledu a orientaci v problematice. Nemělo by se lidem diktovat co mají nebo nemají poslouchat.
Samozřejmě neočekávám, že každý zvládne poslouchat všechno od dechovky po grind core jako já. Za ty roky jsem se naučil na každém žánru najít něco zajímavého a inspirativního, což se člověku hodí, když je tvůrce.
Jak vás vůbec ovlivnila pandemie? Načerpali jste nějakou inspiraci z té prazvláštní atmosféry v březnu a dubnu, kdy se skoro všechno zavřelo?
Ovlivnilo to asi každého – pozitivně i negativně. Zrušily se koncerty, lidi museli být zavření doma a všude se šířil strach.
Na druhou stranu to všechny donutilo se zastavit a trochu se zamyslet. Což je skutečný dar a já jsem se snažil jej využít maximálně. Během pandemie vznikl zajímavý materiál pro PFA i AWRIZIS a inspirace bylo dost. Začal jsem místo koncertů dělat live streamy, což je nové a zajímavé a asi v tom budeme trochu pokračovat.
Nechtěli byste se nějak vyjádřit k tomu současnému omezování koncertů. Nevím, jestli to bude ještě platit v době, kdy bude rozhovor vydán, protože se to mění neustále, ale nyní to vypadá, že fanoušci na koncertech budou muset nosit roušky. Je to omezování osobní svobody opodstatněné?
Zakládám si na tom, že já i moje umění je striktně apolitické. Samozřejmě se dívám kolem sebe, pozoruji a dělám si názor, ale nechci to motat do své tvorby. Takže nějaká oficiální stanoviska nebo kritiku směrem k vládě podávám nerad.
Nemůžeme popírat, že vznikl problém a je potřeba jej vyřešit. Kdo má dnes patent na rozum a snadná řešení? Kritizovat umí každý. V tomhle jsou teď všichni na světě, stěžovat si a nadávat místo podniknutí určitých kroků nemá význam. Všechno zlé je k něčemu dobré. Je zapotřebí zachovat chladnou hlavu a vrátit se co nejdříve do normálního režimu.
Poslední otázka bývá většinou na všechny stejná. Co vás teď v nejbližší době čeká a co plánujete?
Musíme se co nejdříve vrátit na pódia a hrát živě, protože od toho tyhle kapely jsou.
PFA vypustí brzy nový klip a navážou na tour k úspěšné desce Oakvyl. Začátkem roku navíc chystáme něco velkého – nechte se překvapit. Seznam koncertů PFA:
18.9. Nové Mesto nad Váhom – Za Rampami
19.9. Rožnov p. Radhoštěm – Vrátnice
23.10. Daskabát – Jack‘s Cowhouse
24.10. Vsetín – Beseda
30.10. Bruntál – Afrika
31.10. Brno – Waiting for the winter
13.11. TBA – SK
14.11. Ružomberok – Nové Korzo
20.11. Hradec Králové – Čtyřka
21.11. Kutná Hora – Česká 1
27.11. Liberec – Azyl
28.11. Praha – Modrá Vopice
4.12. České Budějovice – MC Fabrika
5.12. Plzeň – Pod Lampou
27.12. Valmez – M-klub
AWRIZIS byli od začátku roku ve studiu. Jeden singl jsme už zveřejnili a další budou následovat.
Děkujeme za zajímavé otázky a snad se brzy sejdeme všichni na koncertech.
Nový singl AWRIZIS “Dehumanized”:
Autor: Patrik Müller
