Denní archiv:28.2.2020

od Patrik Müller -
Nové písně únor

V dalším přehledu písní máme hned tři australské skupiny. Je tu Kevin Parker a jeho Tame Impala, moderní grunge v podání Violent Soho a indie rockoví Rolling Blackouts Coastal Fever.  Mezi novými písněmi ale najdete i obvyklá velká festivalová jména Green Day a The Strokes. Pop zde zastupuje kanadská zpěvačka Carly Rae Jepsen, rap brit J HUS a uprostřed stojí společná píseň Travise Scotta a Eda Sheerana “Antisocial”.

Tame Impala – Breathe Deeper

Australská altarnativní/indie kapela Kevina Parkera, která patří mezi nejvýraznější zástupce alternativní scény poslední dekády vydala nové album The Slow Rush a po trochu rozpačitém minulém albu Currents se zdá být Kevin Parker znovu v perfektní formě. 5 let čekání mezi vydáním posledního alba se vyplatilo. “Breathe Deeper” je jednou z nejvýraznějších písní alba. Tahle píseň obsahuje snad vše, pro co byli Tame Impala opěvováni. Opakující se disko motiv, inovativní postupy, retro atmosféra a Parkerův hlas připomínající ztraceného syna Johna Lennona.

Green Day – Meet Me On The Roof

Zpátky jsou také dnes už legendární Green Day. Pop-punkoví velikáni vydali album Father of All Motherfuckers a “Meet Me On The Roof” je jedna z nejpovedenějších písní na albu. Green Day jsou známi jako ti, co dostali prvky punku do obchoďáků a na velké stadiony, pohodová píseň produkovaná Butchem Walkerem je ale spíše než pop-punková pop-rocková píseň ve stylu 70. let.

The Strokes – At The Door

Jestliže jsou tady jedni z nejvýraznějších zástupců indie roku minulé dekády, pak by neměli chybět ani jedni z nejvýraznějších zástupci indie rocku dekády předminulé — newyorští The Strokes. “At the Door” obsahuje minimum kytar a hlavně syntezátory a elektronické bicí.

Sufjan Stevens, Lowell Brams – The Unlimited

Když už jsme v New Yorku, tak instrumentální píseň Sufjana Stevense je ukázkou z jeho nového alba Aporia, které vydá 27. března a je to opět znamení, že nevíme, co od Sufjana Stevense čekat příště. Klidná a přemýšlivá atmosférická píseň “The Unlimited” ale naznačuje, že to rozhodně nebude nuda.

TIP: Nada Surf – Just Wait

Americká alternativní kapela Nada Surf se vrátila s novým albem Never Not Together po albu You Know Who You Are. Klidný rock Nada Surf si obvykle drží vysokou kvalitu a nyní to Nada Surf dokazují.

Carly Rae Jepsen – Let’s Be Friend

“Carly Rae Jepsen” zná svět díky megahitu “Call Me Maybe”, ale poslední dobou si jí hlavně díky hitu “Run Away With Me” zamilovali také fanoušci nezávislé hudby. “Let’s Be Friends” je, jak pro její písně bývá zvyklé, romantickou písní s velice melodickým refrénem.

Ed Sheeran & Travis Scott – Antisocial

Ed Sheeran poslední dobou se svými spoluprácemi příjemně překvapuje a po nepříliš povedených minulých písních, kdy se Ed Sheeran objevil například na “The River” Eminema, zní jeho nynější spolupráce s rappery daleko lépe. Nejenže byla výrazně lepší “Those Kinda Nights” z nynějšího Eminemova alba Music to Be Murdered By, ale píseň s mladší puškou dnešního rapu Travise Scotta zní velice slušně.

Black Midi – Sweater

Londýnská experimentálně rocková kapela black midi vydala 11 minut dlouhou, trpělivou a tajemnou skladbu “Sweater”, která vznikla při nahrávání jejich minulého povedeného alba Schlagenheim. black midi (jak se často s malými písmeny píšou) mají díky tomuto albu plný diář a představí se na výrazných amerických festivalech jako Governors Ball nebo Coachella.

TIP: Violent Soho – Lying On The Floor

Australská kapela Violent Soho jde proti proudu především tím, jak neposlouchá hlášky typu “grunge je mrtvý”. Kapela, jejíž zvuk je hodně inspirovaný Pixies rozhodně není jenom záležitostí pro čtyřicátníky a padesátníky vzpomínající na skvělé časy grunge, ale v Austrálii zažívali před pár lety něco jako novou vlnu grunge a mezi fanoušky Violent Soho najdeme spoustu dvacátníků i teenagerů, kteří si zpívají jejich v Austrálii velké hity jako předměstskou hymnu “Covered In Chrome”, filmem Potomci lidí (Children of Men) inspirovaná “Saramonda Said” nebo píseň proti náboženskému fanatismu “Jesus Stole My Girlfriend”.

TIP: Rolling Blackouts Coastal Fever – Cars In Space

Australské scéně se dneska věnujeme hodně. Rolling Blackouts Coastal Fever a jejich minulé album Hope Downs přitáhlo pozornost hudebního tisku včetně nás a tohle album jsme zařadili do nutných zmínek v seznamu nejlepších alb roku 2018. Pokud bude nové album tak skvělé jako tahle melodická pecka “Cars In Space”, pak se tihle australští indie rockeři dost možná dostanou do letošního seznamu a nejen v sekci “stojí za zmínku”.

TIP: Jack Garratt – Time

A máme tady další velkou pecku Jacka Garratta z jeho nového EP Love Deatch & Dancing, která jakoby spojovala Philla Colinse s dnešní indie rockovou scénou. V této instrumentálně a nápadově bohaté písni ale pak přijde i taneční závěr. Tahle emocionálně nabitá píseň jakoby byla pro Jacka Garratta něčím podobným, co bylo pro Queen “Bohemian Rhapsody” — písní, kde můžete na sto procent projevit svůj velký talent.

TIP: Wasted Shirt – All is Lost

Superduo Briana Chippendaleho a Tye Segalla je pořádný rámus a správná hudební špína v tom dobrém slova smyslu. 

J Hus – Play Play

Na páté skladbě svého druhého alba se britský rapper J Hus spojil s nigerijskou senzací, Burnou Boyem o zbraních.

Bowling For Soup – Alexa Bliss

Kapela mládí mnoha z nás (hlavně Rybiček 48), která hrála vždycky podobný styl jako Green Day, ale na rozdíl od nich si ze všeho okolo nikdy nepřestali dělat legraci. Teď je zpátky a v písni o populární americké wrestlerce Alexe Bliss můžeme slyšet, že se vůbec za těch 18 let od jejich úspěšného alba Drunk Enough to Dance vůbec, ale vůbec nezměnili (jen ještě více ztloustli).

Rucka Rucka Ali – Boomerz

Když už jsme u komediální hudby, na internetu velice populární raper Rucka Rucka Ali má nyní plné ruce práce s kontroverzními písněmi o koronaviru, ale udělal si také čas na píseň o fenoménu memu “ok boomer”. Píseň je parodií na píseň Billie Eilish “Good Girls Go to Hell”.

David Bowie – Stay ’97

Každý týden jsme po novém roce mohli poslouchat nové, dříve oficiálně nezveřejněné skladby z archivů Davida Bowieho. Dosud jsme dostali alternativní verzi „Man Who Sold the World“ a „ I Cant Read ’97“ a dnes dostáváme nevydanou verzi „Stay ’97“ která se poprvé objevila na Bowieho albu z roku 1976 Station To Station.

Tato nová nahrávka byla nahrána během zkoušky na turné Dublinu a později byla dokončena pro použití jako potenciální b-strana pro Bowieho singly. Ten ale chtěl aktualizovat některé ze svých starších skladeb, aby mohli pohodlněji žít vedle materiálu od Venku a ze Země.

Kesha – Raising Hell (Steve James Remix)

Jeden z největších hitů Keshy z nového alba High Road je “Raising Hell”. Tahle píseň si přímo volá o zremixování a vedle remixu Steva Jamese vznikl také remix Justina Carusa a The Wild. Ten Steva Jamese se ale zdá být nejpovedenější v tom, jak přesně a citlivě pasuje do písně.

Náš kompletní výběr nových písní z února 2020 ve Spotify playlistu výše.

Recenze | Novinky: Caroline Polachek otevírá na Pang dveře popové hudby a ukazuje, že v ní může být víc než je zvykem

Pod vrstvou popu mainstreamového a masově oblíbeného leží vrstva popu alternativního. Je to více kreativní a více umělecky založený bratr komerčně založeného mainstreamového/masového popu. Jednou z jeho zástupkyní je i Caroline Polachek, která se po letech psaní písní pro druhé propracovala k vlastnímu albu Pang, které je pro ní vlastně debutové, i když to ale není úplně přesné označení.

Každým rokem se objeví několik zástupců převážně ženského pohlaví, které umí přinést tuto kreativnější obdobu popu, u které nemusíte mít obavy, že byste při poslechu naslepo měli problém poznat, která že to z popových megastar tuhle píseň zpívá, protože jim je skládá stejná parta producentů.

Caroline Polachek (Foto: Facebook)
Caroline Polachek (Foto: Facebook)

Tahle zpěvačka, která se narodila v New Yorku, ale byla vychovávána v Connecticutu a u které lze z příjmení odhadovat, že má nějaké české předky čekala na svou chvíli slávy poměrně dlouho. Pomyslný reflektor na ní namířil až v jejich 34 letech. Příznačně poprvé, kdy začala vydávat písně pod svým vlastním jménem. Dříve to totiž zkoušela pod jménem Ramona Lisa (album z roku 2014 Arcadia) a zkratkou CEP (Drawing the Target Around the Arrow z roku 2017). mezi tím psala nebo pomáhala psát písně například Beyoncé nebo Charlie XCX

Kdo si v kariéře počká… Ten dostane smlouvu od Sony

Nyní si jí ale poslechli lidé ze Sony Music (pokud jste právě spadli z Marsu, tak to jedno z největších hudebních vydavatelství) a rozhodli se jí dát šanci tím, že využijí své mocné nástroje a ukážou jí celému světu.

“Pang” je výraz, který se v angličtině používá pro bodavou bolest. Album je ale o pravém opaku. O pocitu úlevy, kdy bolest ustupuje. Album Pang jakoby rozvinulo v něco celistvějšího a většího píseň, která se nikdy nestala velkým globálním hitem, ale paradoxně zněla jenom v undergroundu – “Runaway With Me” od Carly Rae Jepsen, která se saxofonem tak dobře vyjadřovala pocity začínající lásky.

Caroline Polachek je přesně něco mezi těsně post-pubertální “Runaway With Me” a dospělým a důstojným barokním popem Kate Bush.

Nejlepší písní alba je pozitivní New Normals kvákavou basou v ozvěnou. “Now, what is this?” ptá se Polachek na začátku každé ze sedmi slok této písně bez refrénu a je to jakoby jsme s ní přeskakovali v čase do útržků z jejího života.Look at Me Nowje naopak smutný folk o apatii a odevzdaném stylu života. “And you can’t look at me now haven’t changed / I’m still the same,” zpívá Polachek.

„Padáku, teď ti musím důvěřovat“

Je škoda, že přirozeně moc hezký hlas Caroline ona s producentem Geoffem Swanem tolik upravovali a toho elektronického auto-tune je tam někdy naprosto zbytečně mnoho. Na “Insomnia” přímo trhá uši a kazí i další písně. Bezchybná intonace neznamená vždycky stoprocentní úspěch.

“I Give Up” postupuje v přerušovaném tempu a narušují je vynalézavé elektronické zvuky, “So Hot You’re Hurting My Feelings” je oproti tomu lehčí písní s pohodovou melodií a to i přesto, že je tak trochu o další z neuróz, ze kterých se Polachek na albu tak často vyzpívává. Tady je to konkrétně z obavy, aby se nestala příliš posedlou druhou osobou.

Chápu, že silné používání elektroniky a elektronické experimenty je to, co Caroline Polachek odlišuje od ostatních, někdy by se ale ve vokálních částech přeci jen hodilo použít více přirozeného hlasu. Jinak je ale album Pang zajímavé hlavně v tom, jak – stejně jako o tom zpívá Polachek v písni “Door” — otevírá jedny dveře za druhými v místech popové hudby, kde by se mohlo zdát, že už není co nového objevovat.

“Padáku, teď ti musím důvěřovat,” povzdechne si pozitivně na poslední písni alba. Skáče z letadla a vydává se do stavu beztíže. Teď už jí nezbývá nic jiného než důvěřovat svému padáku. A je to pro ni velká úleva.

Na druhou stranu je to součást její umělecké identity a musí se to tak přijmout. Caroline Polachek a její Pang je svěží vítr. Neustále udivuje v tom, jak dokáže být někde přesně uprostřed toho, co od následujících tónů a slov očekáváte a jak vás dokáže překvapit.

Když se ale konečně vrátíme k ústřednímu tématu alba, které jakoby bylo o začínající lásce, nutná na samotném konci alba Pang písni “Parachute”, že se jí povedlo toto téma prozkoumat velice dobře a i sdělení, které jakoby říkalo: Tohle by sice mohlo ublížit, ale zároveň by se to mělo zkusit, protože to otevírá plno nových příležitostí (dveří) je povedené. “Padáku, teď ti musím důvěřovat,” povzdechne si pozitivně na poslední písni alba. Skáče z letadla a vydává se do stavu beztíže. Teď už jí nezbývá nic jiného než důvěřovat svému padáku. A je to pro ni velká úleva.

Caroline Polachek – Pang

Vydáno: 18. 10. 2019*
Délka: 46:30
Žánry: Electropop, Alternativní Pop, Pop
Rozhodně musíte slyšet: 2. Pang, 3. New Normal, 6. Look at Me Now, 7. Insomnia,

12. So Hot You’re Hurting My Feelings, 14. Parachute

* Pozn.: Omlouváme se za to, že jsme tohle album objevili tak pozdě, když použijeme trochu “whataboutismu“, na Musicserveru je vydávání recenzí půl roku po vydání běžnou praktikou, tady je to jenom výjimka 🙂 Nechtěli jsme tohle album vynechat.

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

Recenze | Novinky: St. Vincent se z křiklavého Masseduction pustila do retro béžového Daddy's Home. Album jí dodává uměleckou i osobní sebejistotu Annie Clarke, resp....

SÍŇ SLÁVY

Nietzsche by měl z Davida Bowieho radost. Jeho život přetvořil v umění a stejně ho zakončil V předchozím albu The Next Day to vypadalo, že...

NÁHODNÉ ALBUM

RECENZE | Novinky: Nelly Furtado na The Ride ukazuje, jak dělat pop a být na to hrdý V roce 2006 se Nelly Furtado katapultovala na...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com