Denní archiv:17.11.2020

Budoár Staré Dámy FAK3D Slza Somniate
Budoár Staré Dámy FAK3D Slza Somniate

Populární česká dvojice Slza udělala pokrok ve svém zvuku, přestala si hrát na hodné kluky a na jejich třetím albu zvolili více svalnatý přístup. Budoár Staré Dámy vydali umělecky výživné album Kostřičky. Plzeňsko-pražská black metalová kapela Somniate přivedla na světlo světa mimořádně intenzivní album. Jako poslední je na tomto albu neznámý talentovaný anonym FAK3D, který na internetu vydává mnoho různorodých žánrů hudby.

Vysvětlivky hodnocení:

½  je půl hvězdičky

+/- znamená silné/slabé = skoro (★★★½+☆  např. znamená: „Silných 3,5 z 5,0“ — tedy skoro 4,0.

Slza – 3

Žánr: Pop, Elektropop
Vydavatelství: Universal Music Group
Hodnocení: ★★★-☆

První dvě alba Slzy byla skutečně příšerná. Texty i hudba obsahovala tolik popového kýče, že z Hoggyho (Petra Lexy) a Lukáše Bundila dělaly bez přehánění novodobého Kotvalda a Hložka české popové scény. Nové album je tak až šokujícím zlepšením Slzy, byť bohužel někdy stále unikají do bezpečného prostoru své opatrné předchozí tvorby.

Někdy v půlce alba bohužel uhýbají z nového nabroušenějšího a svalnatějšího stylu. “Žár”, “V prázdnu” nebo “Noc” připomínají spíše popové hrůzy z alb Holomráz a Katarze, byť i tyhle písně mají alespoň trochu vylepšenou produkci (ty vokály na “V prázdnu” zní obzvláště skvěle) i texty. Právě v tom je slyšet největší posun v úvodu alba, kdy Slza vylézá ze své komfortní zóny image vzorných kluků a snaží se překvapivě důvěryhodně ukázat také svou temnější tvář.

Je velká škoda, že povedený úvod alba, který právě tvoří to příjemné překvapením a sérii asi nejlepších písní, jakých Slza kdy složila a vyprodukovala – “4 ráno”, “Sobě blíž” a “Paravany”, se postupně na albu zase kazí k tomu špatnému ze Slzy a přes fádní čtveřici písní “Žár” až “V ringu” přijde taneční pecka “Hoď tam trsa”, kterou posílají do odpadů dvě zásadní věci – až přílišná podobnost s “Nafrněná” od Báry Polákové, které nemůžete uniknout, i když třeba chcete a pak ten pitomý refrén, který snad mohla vymyslet jen…

No Slza. Kdyby alespoň Petr Lexa zpíval “Hoď tam prsa,” zapadlo by to do ztřeštěného zvuku songu líp, Slza by alespoň mohla prokázat vtip a odvahu a udělat z toho bláznivý sexy song ve stylu Bloodhound Gang.

Nutno ale uznat, jak velkým zlepšením třetí album Slzy i přesto je. Doufejme, že z této dobré cesty nesejdou a příště se budeme moci třeba konečně hrdě hlásit k odkazu Slzy. Nyní motivačních slabých, ale 3,0.

Budoár Staré Dámy – Kostřičky

Žánr: Alternativní/Indie Rock
Vydavatelství: Indies Scope
Hodnocení: ★★★½

Dal bych ruku do ohně, že mix tohoto alba zajišťoval ten, kdo byl v minulém životě basák. Basa je totiž na tomto albu skutečně nesnesitelně hlasitá a neomalená, že je to pro muzikanta hrající na kterýkoliv jiný nástroj podivné. I když chápu, co tím chtěli Budoár Staré Dámy předvést, celé album to nepříjemné bručení skutečně kazí, či dokonce přímo znechucuje. Dlouho jsem nezažil album, na kterém bych si vyvinul takový odpor k určitému hudebnímu nástroji.

Přitom smyčcové aranže s kytarami na písni “Invalidi” zní nádherně. Bůhvíproč jsou ale strašně potichu. Texty jsou jinak zajímavé, osobní, neschovávají se ani před intimními věcmi (konkrétně hlavně v písni “Jistěže”). A jsou také velmi kreativní. a originální, o čemž přesvědčí třeba píseň “Už ani potkání”.

Skvělá je na albu třeba intenzivní píseň “Písek”. Je úžasné, jakou zvukovou kulisu kolikrát dokážou Budoár Staré Dámy (kromě té proklaté basy) vytvořit. Ta sychravá, surrealistická atmosféra na hned následující jen 2 minuty krátké písni “Nic neřeže nic nebolí”, je doopravdy úžasná.

Nebýt zkrátka té neomalené basy, která se stala nepovedou konturou tohoto alba, bylo by to perfektní album…

Somniate – The Meyrinkian Slumber

Žánr: Black Metal
Vydavatelství: Cloven Hoof Brewing & Releasing
Hodnocení: ★★★★☆

Pražští extrémní metalisté Somniate hrají skutečně s nesmírnou intenzitou. Hypnotické kopáky snažící se uhánět nadlidskou rychlostí spolu s melodickými kytarovými vyhrávkami jsou velmi působivé. Podobně jako u amerických Daughters hudbou občas prostupují i vlivy mathcore a grindcore nebo industriálního rocku, popřípadě i post-punku.

Na rozdíl od nich jsou však stále spíše než k industriálnímu rocku, noise-rocku a post-punku, Somniate blíže přeci jen death metalovým vlivům. Zvuk zůstává místy pořád ještě technicky uhlazený, byť třeba v “In Bone Incorruptible” už sahají i ke špinavějšímu hraní, které má spíše za úkol ne nutně zahrát sóla čistě, ale také do toho zběsilého kladení prstů na hmatník a neúprosně rychle a pravidelně tikajících úderech druhé ruky, přidat také tu správnou špinavost.

FAK3D – The Ocean

Žánry: Elektronická hudba, Alternativní rock
Vydavatelství: FAK3D-Records
Hodnocení: 3,5/5,0

Na tomhle albu je elektronika, moderní pop i heavy metal a to nejen v nějaké okleštěné podobě, ale skutečně naplno – to se skutečně jen tak nevidí. Hudební talent. Vůbec nevím, kdo za touhle hudbou stojí, ale prý je z České republiky. To je vlastně velmi hezká vlastnost internetového poslouchání hudby. Záhadný FAK3D je každopádně velmi zajímavou postavou. Tohle je tedy taková zajímavá ukázka toho, jací talentovaní anonymové mohou na internetu být.

od Patrik Müller -

Recenze | Novinky: HAIM jdou do třetice na dřeň sebe samotných. Konečně působí jako „ty pravé“ HAIM bez komerční bubliny okolo

HAIM lze jen těžko nesnášet. Na skupině složené ze sester, které jsou skvělé zpěvačky i muzikantky můžete nesnášet snad jen podivné už proslulé šklebení při hře na basu Este Haim. Kdo by ale jinak neměl rád jejich pohodovou melodickou hudbu, která se dobře poslouchá. Přesto je tu ještě jedna věc. Ten kdo měl to štěstí navštívit jejich koncerty většinou tvrdí, že HAIM na koncertech jsou daleko větší kapela než jak se jeví na albech. Opravdu na to nemám žádné průzkumy veřejného mínění, ale tento názor se objevuje i na internetu tak často, že snad lze brát jako reprezentující většinový názor. 

Myslím, že svůj podíl viny na tom měly nahrávací společnosti, které se okolo HAIM snažily udělat nějakou jejich marketingovou bublinu, přitom si ale jejich guru nevšimli, že HAIM jsou zajímavé samy o sobě a žádné ty drahé fotografie, hudební videoklipy, promo klipy, rozhovory v módních časopisech, vlastně moc nepotřebují.

HAIM (Foto: Chuff Media)
HAIM (Foto: Chuff Media)

Doba Covidová tomu velmi pomohla. Jindy by jistě zase někteří kreativní lidé pracující v showbyznysu potřebovali vykonávat nějakou činnost – v tomto případě spíše tedy medvědí službu, která by potravinářskou analogií z domácího, farmářského produktu zbytečně udělala komerční velkovýrobek, který ztratil svou původní texturu chuti a byl nahrazen umělými sladidly.

Pro HAIM je Los Angeles pořád slunečný domov, kde se cítí dobře

Teď se ale díky pandemii stalo módním vydávat lo-fi promo. Ne, že by to nešlo do domu jedné ze sester poslat početný štáb kameramanů, ale kdyby se začal někdo vyptávat, proč na jaře Haim nedodržovali kvůli nějakého klipu „social distancing“, kazilo by to publicitu. A tak kolikrát stačil třeba kameraman jeden nebo žádný a Haim dovolili nahlédnout pod tu marketingovou slupku.

Women in Music Pt. III je tak album bezesporu nejvíce autentické a nejvíce kreativní album HAIM,

I album šlo přímo na dřeň toho, o čem Haim jsou a kdo to vlastně jsou a to i když bylo připravováno už dávno před pandemií. Haim totiž takovou osobní pandemii zažívaly už samy, když se jim nějak váhy osobní štěstiny začaly převracet na špatnou stranu. Este Haim nebylo dobře kvůli cukrovce, příteli Danielle Haim našli rakovinu a Alaně Haim zemřela blízká kamarádka. Když zažijete takové osobní trable, začne vám být vcelku jedno, jestli vám nějaký týpek z kanceláře začne radit, jak co máte dělat. Haim navíc mají vyděláno dostatečně na to, aby si takoví lidé mohli trhnout nohou a mohli dělat to, co skutečně chtějí. Women in Music Pt. III je tak album bezesporu nejvíce autentické a nejvíce kreativní album HAIM, které vlastně odstraňuje většinu věcí, která by vám mohla na HAIM vadit.

Snad jediný problém alba je, že Haimovic sestry nyní vytvořily snad až příliš sladké melodie, které by chtělo na albu sem tam přetnout něčím trochu více ostřejším. Z alba jde nesmírně cítit ženská něžnost, zranitelnost. Zatímco autenticitu skvělých koncertů Haim již na album máme, ještě schází kus živelnosti.

A možná snad i trochu ten nenapravitelný optimismus Haim je někdy skoro až slepý. Zrovna třeba “Los Angeles” se ve světle posledních událostí v tomto městě zdá být skoro až parodickou písní. Představil jsem si, jak Haim při této sladké pohodové skladbě jdou po ulicích Los Angeles a překračují s úsměvem na rtech bezdomovce na chodnících. Člověk by čekal v současné době, kdy lidé z LA prchají spíše více kritických písní na tuto subtropickou metropoli podobně jako se do ní, stejně jako do Kalifornie, sem tam uměli strefit na konci 90. let a do poloviny prvního desetiletí 21. století Red Hot Chilli Peppers. A to byť ti stvořili dříve zároveň jednu z nejhezčích písní o svém městu – “Under the Bridge”.

Jenže Haim nemohli vědět, jak se situace z bezdomovectvím ve městě zvrhne. Haim potřebovaly v těžkých časech, které zažívaly po tour v roce 2017 teplo domova a tak zkrátka vnímaly to pozitivní na svém městě.

Na produkci alba si musíte chvíli zvyknout, nakonec ale musíte uznat, že funguje skvěle

Nejčastější téma písní Haim byly vždy vztahové záležitosti. “The Steps” pokračují přesně v těchto šlépějích. Je to píseň o jakési láskyplné frustraci vztahem, kdy vám připadá, že ten druhý je málo zúčastněný a nedokáže vám předat tolik lásky jako vy jemu.

“If I go right and you go left
Hey, I know we’ll meet up again,”

(„Když já půjdu doprava a ty doleva / Hej, já vím, že se znova setkáme“)
ale poté dokonce připouští že občas je lehké oddělení od toho druhého vlastně přínosné:

“And if you go left and I go right
Hey, maybe that’s just life sometimes.”

(„A když ty jdeš doleva a já doprava / Hej, možná, že to je prostě jenom život“)

Producent Rostam Batmanglij (Frank Ocean, Clairo, Vampire Weekend) naordinoval HAIM poněkud nekompromisní hlasové efekty. Zní to jako přes nějaký starý mikrofon nebo přes silně nastavený limitující zesilovač. Na tento styl nebylo tak lehké si zvyknout, ale Haim bezpochyby sednul skvěle.

Každá píseň má v sobě něco jiného a přitom zní album celistvě. Haim vždycky do písní umisťovali zvuky z okolního světa. Tady je poněkud omezili a umístili je jen skutečně tam, kde to má největší efekt – proto slyšíme budík například za songem “3am” – před dalším vrcholem alba “Don’t Wanna”. Ten melodický talent HAIM je prostě nesmírně nakažlivý…

Nejpamátnější písní alba je ale nepochybně  “Gasoline” s něžným, romantickým refrénem, který vám uvízne v hlavě:

“Gasoline, pretty please
I want to get off
But you’re such a tease
Throw the keys back to me
Go on and kick off your boots
In the passenger seat.”

(„Jsi můj benzín, pěkně tě prosím / Chci vzlétnout / Ale ty mě tak moc lákáš / Hodil jsi klíče, zpátky ke mně / Jdi na to a odhoď svoje boty / Na sedadle spolujezdce“)

Zvláštní je, že tuhle píseň zatím Haim nevydali jako singl.

Konec je ještě více neortodoxní. Nabízí osmdesátkový synth-pop i odkrývá inspirace Princem a Lou Reedem

Stejně jako celé album to v sobě má hodně osmdesátek a devadesátek. Haim hodně využívaly ikonické elektrobubny Linn, které proslavil ve svých písních hlavně Prince.

“I’ve Been Down” i “Now I’m In It” zkoumají Danielliny nepříjemné zážitky s depresí. Obě ale znějí jako soundtrack slunečných odpolední. Je to takový sladký smutek, na který máte recept, jak jej odvracet, aby to nebylo již nezvratitelné. Je to o tom, že víte, že i když to třeba není zrovna nejlepší, víte jednak, že to lepší bude a víte, že už nyní máte na světě plno věcí, které vám dělají radost. Piano a saxofon na konci písně fungují parádně.

Poslední “FUBT” je výborným klidným dojezdem základní části alba. Kytara na albu skutečně zase napovídá, jak moc bylo album inspirováno Princem. Haim jsou sice z Kalifornie, a tak v sobě samozřejmě mají trochu toho feminismu a tak možná s trochou nadsázky hlásí hesla jako:Ženy dělají tu nejlepší rockovou hudbu. Ano, samozřejmě… Ale ty inspirace Princem jsou tak znatelné, že se z toho Haim prostě nevymluví.

Bonusy stojí za to také a jsou lepší než některé písničky ze základní části alba. “Now I’m In It” je parádní synth-popová pecka. Člověku sice chvíli trvá než si zvykne na styl, na který bychom byli zvyklí spíše od Taylor Swift nebo Carly Rae Jepsen, ale HAIM se společně s producentem Rostamem a Arielem Rechtshaidem, pro kterého musí být velice zvláštní produkovat písně, které jsou dost často o něm samotném, podařilo tento styl retro-futuristického popu s inspiracemi v osmdesátkách perfektně adaptovat. Možná by mě dokonce zajímalo, jak by znělo celé takové album v podání HAIM.

I další akustické “Hallalujah” je povedené a poměrně nekompromisní, protože ač je to píseň zvuke konformní, je to vlastně country, což je na HAIM dost nezvyklé. A pak už následuje jen úplně poslední píseň alba i s bonusy “Summer Girl”. Ta má sice velmi hezký saxofon, ale jinak je to píseň až příliš připomínající Lou Reeda.

HAIM – Women in Music Pt. III

Vydáno: 26. 6. 2020
Délka: 51:39
Žánry: Indie Rock, Soft-Rock, Indie Pop
Rozhodně musíte slyšet: 2. The Steps, 5. Gasoline, 7. Don’t Wanna, 10. I’ve Been Down, 13. FUBT, 14. Now I’m in It (Bonus), 15. Hallelujah (Bonus)

0
0,0 rating
0 z 5 (založeno na 0 recenzích)
5 (Dokonalé)0%
4 (Nadprůměr)0%
3 (Průměrné)0%
2 (Podprůměrné)0%
1 (Dno)0%

Nejsou zde ještě žádné recenze. Buď první, kdo sdělí názor na toto album!



od Patrik Müller -
System of A Down, Billie Eilish, Foo Fighters, Květy, Chis Stapleton, Run the Jewels

Takhle nadupaný týden jsme tu letos ještě skutečně neměli. Po 15 letech se vrátili dnes už legendární System of a Down, aby upozornili na válečné zločiny, které se v současnosti dějí v bitvě o Náhorní Karabach. Za jiných podmínek by byla na prvním místě Billie Eilish, která se očividně s novým albem vyměknout nechystá a všem vzkazuje: „Nejsem tvoje kámoška“. O tom jaká konkurence tento týden svědčí, že jsme nové písni Foo Fighters museli věnovat v pořadí až třetí místo. A to ještě následují perfektní písně české alternativní kapely Květy, country-rockera z Kentucky Chrise Stapletona a černobílého rapového dua Run the Jewels.

Kompletní přehled nových písní i s remixy, demo nahrávkami, nově vydanými verzemi i živými nahrávkami si můžete poslechnout na našem Spotify playlistu. Na našem Spotify profilu najdete také každý týden aktualizovaný playlist nových písní:

System of a Down – Genocidal Humanoidz a Protect The Land

System Of A Down vydali svou první novou hudbu po 15 letech a sdíleli dvojici písní s názvem „Protect The Land“ a „Genocidal Humanoidz“. Alternativní metalové legendy – všichni arménského původu – se znovu sešli, aby nahráli a vydali skladby ve snaze zvýšit povědomí a finanční prostředky uprostřed „strašlivé a vážné války páchané v [jejich] domovinách“.

Píseň vznikla jako reakce na nedávno propuknutý konflikt mezi oblastí Artsakhské republiky s podporou Arménie a Ázerbájdžánem. Skladby napsal a produkoval kytarista System of a Down Daron Malakian. Licenční poplatky za stahování skladeb prostřednictvím účtu Bandcamp kapely budou směřovat do Arménského fondu.

Klip obsahuje nedávné záběry z protestů a bojů na místě v Artsachu. Basista System of a Down Odadjian ve svém prohlášení vysvětlil: „Chtěl jsem ukázat sjednocení našich lidí po celém světě pro jednu společnou věc, ilustrující sílu. Spojili jsme tedy lidi všech věkových skupin a profesí, kteří věří ve stejnou věc a bojují za ni. “Je to jedna věc přijít s nápadem, ale vidět to ožívat, jak se to stalo s tímto videem, byla prostě neuvěřitelná.”

V dlouhém prohlášení doprovázejícím písně skupina podrobně popsala konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu, sporné oblasti s velkou etnicko-arménskou populací, kterou Arméni označují jako Artsakh.

Sloučení skupiny následuje v návaznosti na to, že Tankian a Dolmayan veřejně sdílejí své protichůdné politické názory, přičemž druhý z této dvojice veřejně ocenil Donalda Trumpa při mnoha příležitostech. Minulý měsíc Tankian připustil, že je frustrován z toho, že má politicky opačný názor než Dolmayan, ačkoli objasnil, že jsou na „stejné straně“, pokud jde o otázky týkající se Arménie.

Billie Eilish – Therefore I Am

Přišel dlouho očekávaný další singl Billie Eilish. Nese název „Therefore I Am“. Text písně pojednává o záhadné osobě, které Eilish posílá jasnou zprávu: „Nejsem tvůj přítel nebo tak něco,“

V rozhovoru pro Zane Lowe z Apple Music prozradila o nové písni “Therefore I Am”, že píseň je velmi, pro rozdílné interpretace. „Jsem velmi zvědavá, na co lidé přijdou a také na to, jaké budou mít pocity, až to uslyší. Nevím. Ale ano, je to trochu zlá písnička. Líbí se mi to.“

Video, které bylo k písni připojeno, bylo natočeno pouze na iPhone, jak Eilish také prozradila, a ukazuje ji, jak běhá po opuštěném obchodním centru, kde si dává různorodé občerstvení. Zpěvačka dodala, že se „nemůže dočkat“, až její fanoušci uslyší album, které vyrobila během svého pobytu v karanténě kvůli pandemii koronaviru. Eilish těsně před vypuknutím pandemie zazářila na předávání cen Grammy, kde se stala nejmladším sólovým umělcem, který kdy vyhrál album roku.

Celkově vyhrála kategorie Nejlepší nový umělec, Píseň roku, Nahrávka roku a Album roku.

Foo Fighters – Shame Shame

Ačkoli Foo Fighters dokončili své nové album počátkem letošního roku, proces vydávání byl během pandemie pozastaven, protože bylo kapele znemožněno jet turné na jeho podporu.

Kapela nám však nakonec přeci jen něco nového dala a vypustila novou skladbu „Shame Shame“. Během uplynulého týdne se na veřejných místech začaly objevovat vtipy Foo Fighters s obrázky loga „FF“ spojeného s písmenem X, což je také římská číslice 10. Toto album bude totiž desáté album kapely.

Kromě toho došlo také k projekci videa s rakví v ohni, které nejspíše patří k dalším vodítkům k tomu, na co se můžeme na albu těšit. Foo Fighters byli tento víkend také hudebním hostem v oblíbeném americkém pořadu Saturday Night Live. Jak se dalo očekávat, kapela zahrála novou skladbu a později se vrátila na pódium ještě, aby zahrála jejich ověřený hit „Times Like These“.

Nové album se bude jmenovat Medicine at Midnight a měla by dorazit 5. února 2021.

Květy – Robot

Brněnská kapela Květy vydala další singl k novému chystanému albu. Po singlu “Do tmy” o kterém jsme informovali před 14 dny přišli s písní “Robot”. Ta stejně jako první jmenovaný singl obsahuje poněkud ostřejší a temnější styl než na který jsme byli od kapely Květy zvyklí z minulého alba a nebo dalších minulých alb.

Ještě než se píseň objevila na streamovaích službách, byl již před 14 dny na YouTube dostupný videoklip. V tom hraje hlavní kromě samotného zpěváka Kyšperského retro kamera a psychedelické záběry.

Kapela album nahrávala zčásti ve Zlínském studiu “V”, ale stejně jako na minulém albu budeme moct slyšet také kouzla producenta Ondřeje Ježka a jeho studia Jámor, kde se album mixovalo a masterovalo.

TIP: Chris Stapleton – You Should Probably Leave

Píseň “You Should Probably Leave” už není až zase takovou novinkou. Chris Stapleton jí totiž hrál na koncertech již dlouho a napsal jí někdy v roce 2016. Jak to tak dneska bývá, nějaká náhodná osoba na koncertně Chrise Stapletona natočila tuto nevydanou skladbu svým mobilním telefonem, a mnoho fanoušků si jí okamžitě oblíbilo.

Píseň s názvem, který v překladu znamená “Nejspíš bys měl/a odejít” však těsně po prohře Donalda Trumpa může rázem získat popkulturní přesah.

Čtvrté studiové album Chrise Stapletona Step Over vyšlo na konci minulého týdne.

Run The Jewels – No Save Point

Run The Jewels vydali zcela novou píseň s názvem „No Save Point“. Tato skladba je vůbec prvním novým materiálem rapového dua od vydání povedeného alba RTJ4 na začátku tohoto roku. Video „No Save Point“ bylo nyní sdíleno jako součást nového partnerství mezi Run The Jewels a připravovanou videohrou Cyberpunk 2077, která má vyjít 10. prosince. Níže můžete slyšet „No Save Point“ od Run The Jewels.

SLEDUJTE NÁS

NOVINKY

REEDICE

Recenze | Reedice: Vrcholné album R.E.M. Automatic for the People je album o světlu na konci tunelu, ještě více však o rozdílech dvou generací Když...

STROJ ČASU

Recenze | Stroj času: Průlomové druhé album Adele 21 vytřelo zrak všem, kteří si mysleli, že už se hudba přestala kupovat 25 nejprodávanějších alb všech...

SÍŇ SLÁVY

NÁHODNÉ ALBUM

Recenze | Novinky: ANIMA Thoma Yorka není Radiohead, ale svým specifickým způsobem baví nejvíc od sólo debutu The Eraser Zpěvák Radiohead Thom Yorke vydává své...